logo SDS
Dnešní datum: 18. 10. 2019   | Hlavní stránka | Tématické skupiny | Seznam rubrik | Download |  
zelené návěští   Hlavní menu zelený nadpis
Hlavní stránka
Kdo jsme - něco o SDS
Stanoviska SDS
Tiskové zprávy SDS
International
Staré stránky SDS

Ankety
Download
TOP 50
Tématické skupiny
Seznam rubrik (témat)

červené návěští   Rubriky červený nadpis

zelené návěští   Čtenář zelený nadpis

Jméno (přezdívka)
Heslo


Úprava osobního účtu

červené návěští   Evropská levice červený nadpis


Na web SEL

Manifest SEL
Čtěte o SEL u nás


zelené návěští   Nejčtenějąí/rok zelený nadpis
Pouľívá generální ątáb naąe vojáky v Afghánistánu v souladu s mandátem operace?
(19. 10. 2018, 644x)

Zástupce SDS v pořadu "Politické spektrum"
(23. 11. 2018, 544x)

V jaké kondici je naąe ąkolství? (Politické spektrum s účastí SDS).
(25. 01. 2019, 429x)

K situaci ve Venezuele
(25. 01. 2019, 392x)

Nový web SDS
(11. 02. 2019, 390x)

Snaha činských komunistů o vlastní cestu má podporu české levice
(18. 01. 2019, 326x)


červené návěští   SDS červený nadpis
Strana demokratického socialismu
Přípotoční 869/19
101 00 Praha 10
Návątěvy po předchozí dohodě
tel.:
(420) 608 630 506
(420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS)
Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010
Případné dárce žľádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme.
secret@sds.cz
(c) SDS

Kanál RSS

TOPlist

zelené návěští   Interní statistika zelený nadpis
Denni
Max. 12
Prům. 10.4
21 denni
Max. 547
Prům. 389.7

Nyní si čte web : 70 uživ.

02. Články, statě, projevy

* Francie a její mediální obraz: všechno je poněkud jinak

Vydáno dne 28. 04. 2006 (5277 přečtení)

Článek Rudolfa Převrátila, který odmítly Britské listy

Francie není jen prezident Chirac, premiér de Villepin a ministr vnitra Sarkozy. To, co říkají tito pravicoví hodnostáři, první dva už zcela zdiskreditovaní událostmi posledních měsíců a týdnů, co po hodnostářích opakují L’Express, Le Figaro a po nich zase naprostá většina českých médií hlavního proudu, je překrucováním skutečnosti. Překrucování se pak šíří přebíráním i do médií, jež mají ve štít vepsán kritický přístup, a ty pak nepíší „o všem, o čem se v České republice příliš nemluví“, ale jen prostě opakují základní stanoviska mainstreamu, omílaná všemi mediálními kolovrátky.

Mám na mysli například článek „Francie: bitva o CPE pokračuje“, který byl zveřejněn v Britských listech 10. dubna. Píše se v něm o rozbouřeném veřejném mínění, jež se „křečovitě zasazuje za udržení výhod sociálního státu“, o tom, že atmosféru ve Francii ovládá cosi jako „blbá nálada“, o nových nadějích, vložených „v novou generaci politiků, kteří snad budou schopni a ochotni prosadit nepopulární liberální reformy. A to navzdory protestům Francouzů a Francouzek…“. Čí jsou ony zmiňované naděje, kdo má získat výhody na úkor rozbouřených, křečovitých Francouzů a Francouzek? Jsou ony „nepopulární liberální reformy“ nutností, nebo jde, jak říkají levicové analýzy, o neoliberální „reformy“, ve skutečnosti jen ideologický převlek kryjící útok elit na těžce vybojovaná práva?

„Blbá nálada“ je termín, který sám o sobě spíš zamlžuje, než aby vysvětloval. Blbá nálada se dnes nepochybně vyskytuje na pravici, ve vládních kruzích. Sarkozymu ale určitě nebrání hledat nové způsoby, jak prosadit neoliberální politiku. Na druhé straně obyčejní Francouzi přivítali pád vládního projektu CPE namnoze s veselím až nadšením, o čemž svědčí postoje studentských a odborových organizací. Francouzi sice někdy nadávají, když za delší stávky jezdí špatně vlaky a autobusy, ale protestujícím většinou drží palce. Vědí, že jde i o jejich zájmy. Ve vlastních dějinách se naučili myslet víc politicky.

Vleklá sociální krize, jež postihuje všechny vyspělé západoevropské společnosti, ve Francii opět spustila - způsobem pro tuto zemi typickým - akutní politickou krizi, v níž „ti nahoře už nemohou“ (vládnout dosavadním způsobem) a „ti dole už nechtějí“ (nechat se ovládat způsobem, který prokoukli). Jako protiváha mainstreamovým popisům situace může posloužit výtah z článku „Je Francie nemocná?“ (Malade, la France?), kterým Ignacio Ramonet, šéfredaktor Le Monde Diplomatique, otevírá nejnovější dubnové číslo tohoto uznávaného měsíčníku. Číslo vyšlo těsně před tím, než francouzská vláda odvolala CPE.

Organismus, jenž se zhroutí a jenž je třeba zcela nepochybně reformovat. Tak se jeví Francie kohortě pravicových „úpadkologů“ blízkých ministru vnitra Nicolasovi Sarkozymu (N. Baverez, N. Camdessus, C. Lambert, J. Marseille, A. Minc a další). V jejich pesimismu je utvrzuje řada nedávných a navzájem nesouvisejících událostí, jež vyvolávají dojem, že instituce přestávají fungovat: soudní katastrofa a selhání médií v procesu s „pedofily“ z Outreau, zákon z 23. února 2005 uznávající „pozitivní roli“ kolonialismu (o jehož přepracování nedávno požádal prezident Chirac, protože „rozděluje Francouze“), blekotání kolem letadlové lodi Clemenceau, vzpoury předměstí v listopadu 2005, uzavírání se do náboženských nebo komunitních identit v souvislosti s karikaturami Mohameda nebo odpornou vraždou mladého Ilana Halimiho, skrytá privatizace plynárenského podniku Gaz de France atd.

Kasandry hlásající „pád Francie“ se domnívají, že země upadla do jakési kolektivní beznaděje, jež se projevila zejména 29. května 2005 odmítnutím evropské ústavní smlouvy. Tvrdí, že francouzští politikové odmítají říkat lidem pravdu a neodvažují se reforem, protože se bojí revoluce. Ale právě absence reforem podle nich vyúsťuje v revoluce. Aby skoncovali s „nemocnou Francií v dekadentní Evropě“, pravicoví kritikové požadují - jakoby stačilo prostě jen zatáhnout za několik pák - deregulaci trhu práce. Právě v této poplašné atmosféře se premiér Villepin pokusil „skoncovat s vyčkáváním elit“ a konečně uvést do chodu reformu pracovního práva.

Loni v létě byl narychlo přijat zákon CNE (contrat nouvelles embauches, zákon o novém pracovním poměru), který podnikům s méně než dvaceti zaměstnanci, což jsou dvě třetiny francouzských podniků, umožňuje „propustit kohokoli, kdykoli, bez zdůvodnění, bez procedury a bez možnosti odvolání“, jak prohlásil národní inspektor práce G. Filoche. Tento zákon, vycházející vstříc dávným požadavkům zaměstnavatelů, vstoupil v platnost v září a nenarazil na příliš velký odpor. A tak premiér Villepin prosadil letos v únoru bez skutečné parlamentní debaty přijetí zákona CPE, umožňujícího totéž u mladých lidí do 26 let pracujících v podnicích s dvaceti a více zaměstnanci. Ministerský předseda prohlašoval tento nezvyklý zákon za prostředek, jak usnadnit zaměstnávání mladých lidí z předměstí, veřejnost však nepřesvědčil. Na univerzitách a s podporou odborů se vzedmula vlna protestů značného rozsahu a intenzity.

Konflikt má politický a současně symbolický charakter. Po těžké porážce v červnu 2003 při hlasování o důchodovém zákonu se lidové hnutí potřebovalo opět vzpamatovat. Navíc se občané domnívají, že poté, co se museli sklonit před CNE, by přijetí CPE znamenalo otevřít cestu k úplné likvidaci zákoníku práce, k jeho obětování na oltáři flexibility a k definitivnímu prosazení nejistoty v zaměstnání.

Francie, kterou pravice obviňuje, že je „nemocným člověkem Evropy“, je naopak zemí, která se brání. Jednou z mála evropských zemí, kde většina zaměstnaných lidí s ohromnou vitalitou odmítá divokou globalizaci, jež znamená, že se moci chopí finance. A která vydává občany na milost a nemilost podnikům zatímco si stát myje ruce. Tato radikální proměna vztahu mezi veřejnou moci a společností (konec „státu-ochránce“) se lidem hnusí.

Sociální solidarita je jedním ze základních rysů francouzské identity. CPE je příspěvkem k likvidaci solidarity. Proto je tu, po kolikáté už, odpor. A revolta.

Byl jsem shodou okolností o předvelikonočním víkendu v Paříži jako host prvního celostátního konventu hnutí Pour la République sociale (Za sociální Republiku). Zastupoval jsem na něm české občanské sdružení Socialistický kruh, které má s PRS partnerské vztahy. PRS sehrálo nemalou úlohu v nynějším odporu proti CPE i v loňském odmítnutí neoliberální evropské ústavní smlouvy. Žádná rozbouřená a křečovitá veřejnost. Demokratická, otevřená struktura, v níž se navzájem spojují mladí a staří, zaměstnanci, profesionální politikové, filosofové, studenti i učni, lidé s evropskými, arabskými i africkými kořeny. Všichni se s naprostou samozřejmostí považují za francouzské občany bránící svou svobodu. Lidé, kteří hledají a současně vědí, co chtějí. Lidé žijící v jakémsi veselém napětí: konvent jednal v sobotu a v neděli, v sále radnice na předměstí Montreuil byla pořád na tapetě CPE jako předmět kritiky i výsměchu, přičemž se vědělo, že následujícího dne vláda definitivně oznámí, co s tímto zákonem udělá.

V pondělí v poledne bylo jasno. „Villepin annonce retrait du CPE“, hlásala média, zákon bude stažen. Odpoledne jedenapůlhodinová debata s „otcem zakladatelem“ hnutí, socialistickým senátorem Jean-Lucem Mélenchonem, který mne s Karlem Koštálem pozval k sobě do Lucemburského paláce. Znovu rozebíráme základní diagnózu. „Nahoře už nemohou, dole už nechtějí“, opakuje Jean-Luc známou formulku. „Spíš než roku 1968 se dnešní situace začíná podobat třicátým letům, kdy vznikla Lidová fronta, v roce 1936 vyhrála volby a vytvořila vládu. Dnešek se s tím samozřejmě nedá mechanicky srovnávat. Naše dnešní vítězství je také jen částečné, pravice má v zásobě řadu dalších zákonů. Ale tendence k sjednocení levice tady je a má před sebou perspektivu. Lidové hnutí překročilo určitý práh a nenechá se jen tak zviklat.“

Lavka.info, 18. 4. 06, Rudolf Převrátil



[Akt. známka (jako ve škole): 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: Rudolf Převrátil | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: Lavka.info

červené návěští   Hlavní zprávy červený nadpis

zelené návěští   Novinky zelený nadpis
16.04.2018: Letní univerzita Evropské levice 2018
Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. aľ 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bliľąí informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.

16.06.2017: Opět útoky spamovacích robotů
Doąlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle vąech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více neľ 200 těchto pseudokomentářů, které maľeme.

16.06.2017: Někdo/něco zde krade ľ a ą?
V uplynulých dnech doąlo k technické závadě, v jejímľ důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z větąiny komentářů) ztratila vąechna písmena "ľ" a "ą" (nebo jenom jejich část). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).

09.05.2017: Pietní akt na Oląanech
Jako kaľdoročně, i letos poloľila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru praľské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na oląanském hřbitově. Při té přileľitosti jsme pietně vzpomněli i padlých daląích armád (včetně československé), kteří jsou na Oląanech uloľeni.

červené návěští   Anketa červený nadpis
V současnosti rozvířil hladinu návrh přijmout do ČR 50 syrských válečných sirotků. Co si o něm myslíte?

V Sýrii ani ľádní váleční sirotci nejsou.
256 (256 hl.)
Nebrat! Jeątě by nás podřezávali.
250 (250 hl.)
Konečně někdo uvaľující lidsky.
218 (218 hl.)
A» se kaľdý stará o sebe, nic nám do nich není.
208 (208 hl.)
Je to sice politikum, ale krok správným směrem.
382 (382 hl.)
Raději bychom měli zvýąit svou ostudně nízkou rozvojovou pomoc.
220 (220 hl.)
Prohnilý humanismus !!
164 (164 hl.)

Celkem hlasovalo: 1698


zelené návěští   Vyhledávání zelený nadpis


na nových stránkách

Rozšířené vyhledávání
Tématické skupiny
Seznam autorů


Google

web
sds.cz
blisty.cz
bbc.co.uk

zelené návěští   Vaąe komentáře zelený nadpis
[15.05.2018 19:15:23]
josef mikovec
Bohumír ©meral - Mučedník ztracených a vysněných příleľitostí http://www.novarepublika.cz/2018/0 5/frantisek-ferdinand-s ...

[15.05.2018 18:54:53]
josef mikovec
Zde jest zkuąební kámen, na němľ se dokáľe, zdali jsme opravdu v dost zralí, dost socialističtí, abychom opravdu stali se v Rako ...

[21.03.2018 17:10:12]
n
Snad se něco doví,!

[19.11.2016 10:28:45]
l&s
Doplnění k Peroutkovi - Zemanův projev byl míněn dobře, bohuľel se v něm dopustil dehonestujícího přeąlapu, kdyľ prohlásil, ľe Per ...

[27.02.2016 10:01:56]
l&s
Článek pana Bělohradského není k dispozici, tak jen pár postřehů k této stati. Paní Neudorflová sice správně píše, že je chyba, k ...

[28.10.2015 09:08:14]
-ik
Dobrý den pane ©lemendo! To, co jste napsal, je konstatování stavu. A co navrhujete jako pokus o naznačení cesty? Já mysl ...

[04.09.2015 14:20:12]
n
Samozřejmě, ľe jiľ těąím na shromáľdění, jako posledně na Václaváku. Doufám, ľe nebude chybět pán ©afr, kterého tímto srdečně zvu. ...

[13.08.2015 13:11:01]
n
SDS leží v žaludku tomu zoufalému tapetáři, takže je moc známá a okolí se musí postarat o její prosazení. Prohra s US a tím i se s ...

[13.08.2015 01:44:03]
-ik
Jestli že se mi zdá, že militantní skupiny dosahují lepších výsledků, měl byc se podívat na sebe, zda nepracuji špatně. Oni mohou ...

[08.06.2015 21:05:37]
-ik
"význam evropské levice pro vývoj ve světě a její podíl na jeho spoluutváření (globalizace, přenos zkušeností z jiných čá ...

[25.05.2015 14:58:27]
n
Lidstvo v rozvinutých zemích a tím myslím i naąi zemi, jiľ dosáhli hranic daląího materiálního pokroku a jeho daląí zvyąování je n ...

[25.05.2015 08:21:23]
l&s
"Proč se myšlenka lidové fronty boje proti fašismu prosadila v našem hnutí, až když bylo fakticky pozdě? Bylo vůbec možné, ab ...

[13.05.2015 09:45:10]
Milan Neubert
-iku, napsal jste víc věcí, s řadou souhlasím. Jednu námitku ale mám: dospěli jsme k závěru, že virtuální diskuse na webu nebo na ...

[10.05.2015 23:25:51]
-ik
Mám pocit, pane Neuberte, že jste se o kontakt s lidmi ani moc nesnažil. Diskuse na stránkách SDS je nulová. A i v minulosti jst ...

[06.05.2015 10:38:48]
n
Vítám tapetáře. Čest tvoji práci. Podle množství zbytečné práce opravdu stojíš ...


Teze programu SDS
Teze programu SDS

Tyto stránky byly vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS.