logo SDS
Dnešní datum: 23. 03. 2025   | Hlavní stránka | Tématické skupiny | Seznam rubrik | Download |  
zelené návěští   Hlavní menu zelený nadpis
Hlavní stránka
Kdo jsme - něco o SDS
Stanoviska SDS
Tiskové zprávy SDS
International
Staré stránky SDS

Ankety
Download
TOP 50
Tématické skupiny
Seznam rubrik (témat)

červené návěští   Rubriky červený nadpis

zelené návěští   Čtenář zelený nadpis

Jméno (přezdívka)
Heslo


Úprava osobního účtu

červené návěští   Evropská levice červený nadpis


Na web SEL

Manifest SEL
Čtěte o SEL u nás


zelené návěští   Nejčtenějąí/rok zelený nadpis

Neexistují vhodná data!


červené návěští   SDS červený nadpis
Strana demokratického socialismu
Přípotoční 869/19
101 00 Praha 10
Návątěvy po předchozí dohodě
tel.:
(420) 608 630 506
(420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS)
Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010
Případné dárce žľádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme.
secret@sds.cz
(c) SDS

Kanál RSS

TOPlist

zelené návěští   Interní statistika zelený nadpis
Denni
Max. 14
Prům. 9.8
21 denni
Max. 2757
Prům. 680.2

Nyní si čte web : 33 uživ.

02. Články, statě, projevy

* Sarkozy a evropská integrace

Vydáno dne 04. 07. 2007 (11544 přečtení)

Nový francouzský prezident Nicolas Sarkozy hned ve svém prvním povolebním projevu zdůraznil, že „hluboce věří v evropskou integraci“. Zvlášť velký význam přitom přikládá Smlouvě o ústavě pro Evropu, chce, aby její nový text byl v následujících týdnech „psán především nůžkami“ - aby se vystříhalo vše, co se doposud ukázalo jako sporné nebo nadbytečné (zejména opakování základních principů evropské integrace).

Ve srovnání s rokem 2005 by tato „zjednodušená smlouva“ byla kratší, méně deklarativní, ale především jednodušší a srozumitelnější.1 Měla by být na konci letošního června předložena mezivládní konferenci, její stanoviska by měla být zapracována do konce roku 2007, a nakonec by ji měl schválit francouzský parlament.2

Návaznost na dědictví předchůdců

Od samého počátku páté republiky (1959) má francouzská zahraniční politika jasně stanovené nejvyšší cíle. Jsou jimi zachování velikosti (la grandeur), nezávislost (1‘indépendence), posedlost významným postavením ve světě (obsession de la place dans le monde) a vliv na celosvětový vývoj (la présence globale). Při cestě za dosažením takto stanovených cílů Francie v době studené války spoléhala na čtyři hlavní nástroje: statut stálého člena Rady bezpečnosti OSN, nezávislý potenciál jaderného odstrašování (dissuasion nucléaire), aktivní úloha v procesu uvolňování napětí mezi Východem a Západem (détente) a evropská integrace. Všechny tyto nástroje byly trvale využívány ve snaze vyhnout se úpadku významu a vlivu Francie ve světové politice.3

Po skončení studené války Francie sama sebe řadí do první šestky zemí následujících za Spojené státy (vedle dalších tří stálých členů RB OSN ještě Japonsko a Indie, výhledově pak i Brazílie a JAR). Musí se však vyrovnávat s tím, že výrazně oslabil význam a vliv druhého nástroje (jaderné odstrašování) a zcela bezvýznamným se stal nástroj třetí (détente). O to více posílil význam čtvrtého nástroje, tedy evropské integrace. Ta má obrovský význam jak pro vnitřní, tak i pro zahraniční francouzskou politiku.

Vnitropolitický význam evropské integrace pro Francii, ať je v jejím čele kdokoli, je dán v prvé řadě tím, že v uplynulých padesáti letech nesmírně přispěla k modernizaci Francie a vydatně ji posílila. A pro zahraniční politiku se stala hlavní oblastí při naplňování ctižádosti présence globale. Nejvýstižněji to vyjádřil François Mitterrand (1992) slovy: „Francie je naše vlast, Evropa je naše budoucnost.“ Evropská unie je pro Francii nejschůdnější cestou k překonání vlastních limitů (necelé 0,4 procenta světového povrchu, méně než jedno procento světového obyvatelstva, necelých pět procent globálního HDP, což je šestkrát méně než USA, 7. místo na světě co do celkového objemu HDP, ale až 18. místo, pokud jde o HDP na hlavu) a zároveň také tou nejlepší možností, jak využívat stále ještě existující přednosti (čtvrtý největší vývozce na světě, 2. místo v civilním využívání jaderné energie, vynikající systém zdravotní péče, stálý člen Rady bezpečnosti OSN, G8 a tzv. jaderného klubu).

V květnu 2005 pověst Francie utrpěla kvůli zatvrzelosti prezidenta Chiraka, který odmítl radu Valéryho Giscarda d‘Estaing, aby se voličům při referendu nepředkládal celý text ústavy (pro spoustu řadových voličů těžko srozumitelný), ale jen její základní myšlenky. Jacques Chirac podstoupil obrovské riziko, že hlasování o textu ústavy EU se změní v plebiscit o jeho osobě a politickém stylu. A to se nakonec také stalo. Byla to velká osobní prohra úřadujícího prezidenta, jež měla vážné dopady na prestiž Francie v Evropské unii a také na samotný proces evropské integrace. Po této události jedni litují, že je „méně Francie v Evropě, a tím pádem i méně Evropy ve světě“, jiní namítají, že v roce 2005 se znovu potvrdilo, že vše zlé je pro něco dobré. Ukázalo se prý, že je nutné ještě více se zaměřit na zdůraznění evropského sociálního modelu, na kterém si běžní Francouzi tolik zakládají.

Základní Sarkozyho premisy

Nový prezident mnohé své základní přístupy představil už na tiskové konferenci 28. února 2007. Zdůraznil, že „evropská ctižádost není v rozporu se ctižádostí francouzskou, ale je naopak jejím pokračováním“. Vyhlásil, že Evropská unie by měla výrazněji ovlivňovat světovou politiku, měla by mít svého prezidenta a ministra zahraničních věcí - tyto funkce jsou podle něho nezbytné především v době mezinárodních krizí a napjatých situací, při nichž je nutné, aby Evropané nejprve hledali společný zájem, hovořili mezi sebou, a teprve potom by jednali se svými partnery.

Zvláštní důraz položil na „záchranu politické Evropy“ tím, že se odstraní „závora“, která doposud umožňuje, aby další pokrok politické integrace blokovaly státy, které s ním nesouhlasí. Podle Sarkozyho je nutné jasně stanovit, že Evropská unie může pokračovat ve své integraci a v prohlubování společných politik, i když některé státy se na tom nebudou chtít podílet. Ty nebudou vystaveny žádnému tlaku, ale na druhé straně nebudou moci další postup brzdit.

Vše nasvědčuje, že poslední návrh evropské ústavy bude obohacen o nové náměty, jejichž naléhavost v posledních měsících výrazně zesílila. Jde zejména o výslovný závazek zachování evropského sociálního modelu, dále o zvýraznění významu energetické bezpečnosti a nezávislosti EU, závazek na ochranu životního prostředí, orientaci na trvalý rozvoj a nezbytnost celoevropského řešení otázky přistěhovalectví - Sarkozy dokonce navrhuje Evropský pakt pro otázky přistěhovalectví.

Sarkozyho představy o dalším rozvoji Společné zahraniční a bezpečnostní politiky

Sarkozy se v zásadě shoduje se Spojenými státy a se všemi partnery v Evropské unii v názoru na hlavní hrozby dnešního světa a také v nezbytnosti aktivních zásahů v případě krizí či ozbrojených konfliktů mimo oblast NATO, které mohou ohrožovat mezinárodní bezpečnost. Ale v přístupu k hrozbě globálního terorismu se nadále distancuje od americké strategie „války proti terorismu“ (Global War on terror - GWOT), klade rozhodující důraz na „boj proti terorismu“, který zahrnuje politické, diplomatické, zpravodajské, soudní, vědecké a další aktivity a v jehož rámci jsou vojenské údery až tou nejzazší možností.

Důraz na strukturovanou spolupráci v rámci Společné zahraniční a bezpečnostní politiky

Nový francouzský prezident vychází z toho, že Francie je a nadále bude jedním z pilířů Evropské unie.4 Při vědomí této skutečnosti se několikrát vyjádřil ve prospěch soustavného zlepšování vojenských schopností EU (Čl. I-28). Podle jeho názoru musí SZBP zůstat „společná, nikoli však jednotná“ (politique commune, mais pas unique), aby každý členský stát Evropské unie mohl nadále samostatně rozhodnout, zda se k té či oné operaci EU připojí, nebo zůstane stranou.5 Jde o to, aby si Francie i nadále uchovala suverenitu, aby vždy mohla vyjadřovat své názory, včetně případného nesouhlasu s hlavním myšlenkovým proudem, aby kterýkoli francouzský ministr zahraničních věcí mohl kdykoli v budoucnosti vystupovat stejně důrazně, jako to učinil D. de Villepin v lednu 2003, když vyjádřil zásadní nesouhlas své země s válkou v Iráku.

Velký význam klade na tzv. odhodlané země (jádro, průkopnická skupina či avantgarda) - ty by měly výlučně pro potřeby „náročnějších operací Evropské unie“6 vyčlenit jednotky v síle 0,03 procenta obyvatelstva.7 Z nich by se vytvářely brigády a později divize EU pro samostatné operace mimo oblast EU. Rozvíjením společné bojové přípravy by měly zvyšovat vojenské schopnosti a připravenost k zásahům mimo hranice Unie. Zároveň s tím Sarkozy a lidé kolem něho usilují, aby žádný stát Evropské unie nemohl blokovat akce, na kterých se dohodly jiné státy.8 Proto chtějí prosadit zásadu, že když se kterýkoli stát EU zdrží hlasování o té které akci Unie, nemusí se jí zúčastnit a ani nebude bránit jejímu uskutečnění.

Nicolas Sarkozy se v minulosti několikrát vyjádřil ve prospěch zásahů Evropské unie v zájmu zajišťování míru ve světě, prevence konfliktů a posilování mezinárodní bezpečnosti. Nikdy nevyjádřil žádné výhrady k naplňování tzv. petersberských úkolů v rámci vojenských misí Unie.9 Patří k těm, kteří budou požadovat jasný mandát Rady bezpečnosti OSN, aby na jeho základě EU mohla rozhodnout, která evropská země bude za zásah odpovídat (nation cadre) a v jakém rozsahu se naplní strategie Berlin plus. Dále přikládá velký význam policejním operacím EU, a proto plně podporuje rozhodnutí EU vybudovat sbor o síle 5000 policistů, z nichž 1000 by bylo schopno zasáhnout do třiceti dnů s cílem obnovit pořádek a vládu práva.

Uchování samostatnosti a nezávislosti všech členských zemí Evropské unie

V rámci Sarkozyho pojetí zesílené spolupráce by si každá členská země uchovala svou samostatnost a nezávislost. A strukturovaná spolupráce by v žádném případě nesměřovala k budování „evropské armády“, ale naopak - vrchními veliteli vysílaných vojáků by i nadále byli nejvyšší političtí činitelé jejich rodných zemí. Na žádnou zemi by se nevyvíjel nátlak, aby se přidala, ale stejně tak by žádná země neměla mít možnost, aby brzdila proces zesílené nebo strukturované spolupráce.

Základem strukturované spolupráce by mělo být tzv. tvrdé jádro v podobě Evropských sil rychlé reakce sestavovaných z velmi dobře vycvičených a moderně vyzbrojených jednotek Francie, Spolkové republiky Německo a Velké Británie. Ostatní členské země by se mohly podle vlastního uvážení přidávat, nové členské země by na počátku mohly uplatňovat taktiku wait and see a postupně by se mohly přidávat až podle toho, jaké by byly konkrétní výsledky jednotlivých operací tzv. tvrdého jádra.

Jan Eichler (1952) je výzkumným pracovníkem Ústavu mezinárodních vztahů.
eichler@iir.cz

Mezinárodní politika, měsíčník Ústavu mezinárodních vztahů, 6/2007, Jan Eichler


Poznámky:

1 La France a choisi un changement. Le Monde, 7. 5. 2007.

2 Nicolas Sarkozy s‘engage a relancer la construction européenne. Le Monde, 8. 5. 2007.

3 Ve Francii se často hovoří o tzv. déclinophobii vyjadřované slovy: „Nebýt druhým Švýcarskem ani nějakým větším Švédskem“.

4 Christopher Chivvis: Pro - American Yes, French Poodle No. Internationale Herald Tribune. 7. 5. 2007.

5 Jde především o to, aby Francie i v budoucnosti mohla znovu vyjádřit zásadní nesouhlas s bojovou operací, která by neměla mandát Rady bezpečnosti OSN.

6 Strukturovaná spolupráce se má podle francouzských představ rozvíjet v rámci Politického a bezpečnostního výboru, Vojenského výboru EU, Hlavního štábu EU a plánovacích buněk.

7 V případě Francie to má být 18 000 příslušníků a příslušnic ozbrojených sil.

8 Znamená to, že pokud se Francie spolu s dalšími partnery dohodne na nějaké konkrétní akci mimo EU, pak jim v tom nemohou bránit jiné státy EU (zejména pak ty „nejmladší“).

9 Jde zejména o takové operace, jakými byly Concordia či Artemis nebo stále probíhající akce FINUL/UNIFIL v jižním Libanonu.



[Akt. známka (jako ve škole): 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: Jan Eichler | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: Mezinárodní politika

červené návěští   Hlavní zprávy červený nadpis

zelené návěští   Novinky zelený nadpis
16.04.2018: Letní univerzita Evropské levice 2018
Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. aľ 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bliľąí informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.

16.06.2017: Opět útoky spamovacích robotů
Doąlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle vąech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více neľ 200 těchto pseudokomentářů, které maľeme. bahis siteleri

16.06.2017: Někdo/něco zde krade ľ a ą?
V uplynulých dnech doąlo k technické závadě, v jejímľ důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z větąiny komentářů) ztratila vąechna písmena "ľ" a "ą" (nebo jenom jejich emosčást). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).

09.05.2017: Pietní akt na Oląanech
Jako kaľdoročně, i letos poloľila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru praľské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na oląanském hřbitově. Při té přileľitosti jsme pietně vzpomněli i padlých daląích armád (včetně československé), kteří jsou na Oląanech uloľeni.

červené návěští   Anketa červený nadpis
V současnosti rozvířil hladinu návrh přijmout do ČR 50 syrských válečných sirotků. Co si o něm myslíte?

V Sýrii ani ľádní váleční sirotci nejsou.
1962 (1962 hl.)
Nebrat! Jeątě by nás podřezávali.
1508 (1508 hl.)
Konečně někdo uvaľující lidsky.
1607 (1607 hl.)
A» se kaľdý stará o sebe, nic nám do nich není.
1013 (1013 hl.)
Je to sice politikum, ale krok správným směrem.
1637 (1637 hl.)
Raději bychom měli zvýąit svou ostudně nízkou rozvojovou pomoc.
1565 (1565 hl.)
Prohnilý humanismus !!
1023 (1023 hl.)

Celkem hlasovalo: 10315


zelené návěští   Vyhledávání zelený nadpis


na nových stránkách

Rozšířené vyhledávání
Tématické skupiny
Seznam autorů


Google

web
sds.cz
blisty.cz
bbc.co.uk

zelené návěští   Vaąe komentáře zelený nadpis
[15.05.2018 19:15:23]
josef mikovec
Bohumír ©meral - Mučedník ztracených a vysněných příleľitostí http://www.novarepublika.cz/2018/0 5/frantisek-ferdinand-s ...

[15.05.2018 18:54:53]
josef mikovec
Zde jest zkuąební kámen, na němľ se dokáľe, zdali jsme opravdu v dost zralí, dost socialističtí, abychom opravdu stali se v Rako ...

[21.03.2018 17:10:12]
n
Snad se něco doví,!

[19.11.2016 10:28:45]
l&s
Doplnění k Peroutkovi - Zemanův projev byl míněn dobře, bohuľel se v něm dopustil dehonestujícího přeąlapu, kdyľ prohlásil, ľe Per ...

[27.02.2016 10:01:56]
l&s
Článek pana Bělohradského není k dispozici, tak jen pár postřehů k této stati. Paní Neudorflová sice správně píše, že je chyba, k ...

[28.10.2015 09:08:14]
-ik
Dobrý den pane ©lemendo! To, co jste napsal, je konstatování stavu. A co navrhujete jako pokus o naznačení cesty? Já mysl ...

[04.09.2015 14:20:12]
n
Samozřejmě, ľe jiľ těąím na shromáľdění, jako posledně na Václaváku. Doufám, ľe nebude chybět pán ©afr, kterého tímto srdečně zvu. ...

[13.08.2015 13:11:01]
n
SDS leží v žaludku tomu zoufalému tapetáři, takže je moc známá a okolí se musí postarat o její prosazení. Prohra s US a tím i se s ...

[13.08.2015 01:44:03]
-ik
Jestli že se mi zdá, že militantní skupiny dosahují lepších výsledků, měl byc se podívat na sebe, zda nepracuji špatně. Oni mohou ...

[08.06.2015 21:05:37]
-ik
"význam evropské levice pro vývoj ve světě a její podíl na jeho spoluutváření (globalizace, přenos zkušeností z jiných čá ...

[25.05.2015 14:58:27]
n
Lidstvo v rozvinutých zemích a tím myslím i naąi zemi, jiľ dosáhli hranic daląího materiálního pokroku a jeho daląí zvyąování je n ...

[25.05.2015 08:21:23]
l&s
"Proč se myšlenka lidové fronty boje proti fašismu prosadila v našem hnutí, až když bylo fakticky pozdě? Bylo vůbec možné, ab ...

[13.05.2015 09:45:10]
Milan Neubert
-iku, napsal jste víc věcí, s řadou souhlasím. Jednu námitku ale mám: dospěli jsme k závěru, že virtuální diskuse na webu nebo na ...

[10.05.2015 23:25:51]
-ik
Mám pocit, pane Neuberte, že jste se o kontakt s lidmi ani moc nesnažil. Diskuse na stránkách SDS je nulová. A i v minulosti jst ...

[06.05.2015 10:38:48]
n
Vítám tapetáře. Čest tvoji práci. Podle množství zbytečné práce opravdu stojíš ...


Teze programu SDS
Teze programu SDS

Bahisikayet.com Extrabet Deneme bonusu Denemebonusuz.com

Deneme Bonus Veren Bahis Siteleri 2022

en iyi bahis siteleri

jetbahis-girisi.com

Rexbet-girisi.com

hovarda-girisi.com

mobilbahis giris

sekabet guncel adres

asyabahis guncel adres

Maltcasino

pinbahiskayit.com

Tyto stránky byly vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS.