logo SDS
Dnešní datum: 28. 03. 2025   | Hlavní stránka | Tématické skupiny | Seznam rubrik | Download |  
zelené návěští   Hlavní menu zelený nadpis
Hlavní stránka
Kdo jsme - něco o SDS
Stanoviska SDS
Tiskové zprávy SDS
International
Staré stránky SDS

Ankety
Download
TOP 50
Tématické skupiny
Seznam rubrik (témat)

červené návěští   Rubriky červený nadpis

zelené návěští   Čtenář zelený nadpis

Jméno (přezdívka)
Heslo


Úprava osobního účtu

červené návěští   Evropská levice červený nadpis


Na web SEL

Manifest SEL
Čtěte o SEL u nás


zelené návěští   Nejčtenější/rok zelený nadpis

Neexistují vhodná data!


červené návěští   SDS červený nadpis
Strana demokratického socialismu
Přípotoční 869/19
101 00 Praha 10
Návštěvy po předchozí dohodě
tel.:
(420) 608 630 506
(420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS)
Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010
Případné dárce žžádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme.
secret@sds.cz
(c) SDS

Kanál RSS

TOPlist

zelené návěští   Interní statistika zelený nadpis
Denni
Max. 137
Prům. 35.3
21 denni
Max. 2757
Prům. 607

Nyní si čte web : 67 uživ.

09. Stalo se v minulosti

* O socialistickém původu Mezinárodního dne žen

Vydáno dne 08. 03. 2017 (10464 přečtení)

V souvislosti s připomínkou výročí MDŽ se objevuje celá řada názorů a informací, často i poněkud "mytických". Poučné je např. v této souvislosti srovnání různých jazykových verzí Wikipedie, které zřejmě odrážejí spíše "politické preference" skupiny editorů daného jazyka. Věříme, že naše čtenáře by mohl zaujmout článek socialistické feministické publicistky a historičky Temmy Kaplanové, který byl publikován v r. 1985 v časopise Feministické studie, a jehož překlad přinášíme.

Jedním ze způsobů, jimiž se socialisté a anarchisté ve druhé polovině 19. století pokoušeli ustavit sekulární společenské tradice, byly svátky. A tak i španělská levice oslavovala 14. červenec, francouzský svátek dobytí Bastilly, protože šlo až do ruské revoluce o nejrevolučnější datum evropského kalendáře. Socialisté si vybrali tento den k tomu, aby se v Paříži roku 1889 sešli k založení II. internacionály. Často bylo přesné datum oslav pohyblivé; tak i oslavy Pařížské komuny bývaly porůznu mezi 18. a 28. březnem. Koneckonců, hlavní bylo upevnění pocitu sounáležitosti, nikoliv přesné datum.

První Den ženy (jednotné číslo) byl slaven 23. února 1909 v USA. Podobně jako 1. máj, jehož historii připomíná, začal svátek žen jako prostředek ke sjednocení lidové komunity k dosažení společných cílů. Oba svátky se původně slavily v neděli, kdy lidé nemuseli do práce. A oba svátky postupně byly fixovány k určitému datu, protože historické události zasáhly do demonstrací.

Dosti kuriózní apokryfní historka se objevila v 50. letech v komunistických kruzích ve Francii. Údajně došlo 8. března 1857 v New Yorku ke stávce textilních dělnic, která byla krvavě potlačena. A 8. března 1907 se prý konala manifestace jako připomínka padesátého výročí této události. Zdá se, že se neodehrála ani jedna z těchto událostí, ale mnozí Evropané si dodnes myslí, že 8. březen 1907 zahájil tradici MDŽ. Některé francouzské feministky se na tento mýtus dívají jako na součást dlouhodobého konfliktu mezi komunismem a feminismem o to, zda ženy mají ještě další práva kromě těch, jež vyplývají z jejich postavení v rámci dělnické třídy.

Skutečnou historii Mezinárodního dne žen nelze oddělit od politické činnosti Clary Zetkinové. Účastnila se na den Bastilly v r. 1889 pařížské schůzky, na které byla ustavena II. internacionála. Tehdy se shromážděná levice za podpory Zetkinové shodla na prvomájových demonstracích za prosazení osmihodinového pracovního dne a za omezení práce dětí a žen. Mezi lety 1890 a 1915 Zetkinová jako redaktorka časopisu německých sociálně demokratických žen Rovnost (Gleichheit) prosazovala zájmy pracujících žen. Ačkoliv Zetkinová byla vášnivou protivnicí feministek jak uvnitř strany, tak mimo ni, usilovala o to, aby se socialisté zabývali podmínkami života pracujích žen. Po válce se stala komunistkou a přenesla s sebou r. 1922 ideu Mezinárodního dne žen do III. Internacionály. Od těch dob (zdá se, že ke změně na plurál došlo po r. 1945) se tento den stal komunistickým svátkem. Od druhé poloviny 60. let dodaly feministky tomuto svátku novou energii a nový smysl.

Mnohé socialistky v Evropě i Americe v letech před 1. světovou válkou posílily svůj internacionalismus. Těsně před schůzkou II. internacionály v německém Stuttgartu, 17. srpna 1907, se konala schůzka socialistických aktivistek. Pod vedením Clary Zetkinové a Louisy Zietzové se tyto ženy zavázaly k boji za rovnoprávnost ve všech oblastech života, a diskutovaly, jak tyto své cíle propagovat.

Jak v Evropě, tak v Americe byli socialisté v boji za volební právo pozadu za sufražetkami, protože nahlíželi na politická práva žen jako na druhotnou záležitost, podřízenou úsilí o hospodářské povznesení dělnictva (převážně mužů). Celosvětově nadto levice pociťovala ženské hlasy jako zásobárnu konzervativců. Nicméně ženy II. internacionály nakonec získaly podporu svých soudruhů pro kampaň za všeobecné volební právo před 1. sv. válkou. V roce 1908 Socialistická strana USA vytvořila Národní výbor žen pro kampaň za volební právo a uložila mu organizovat demonstrace. Protože se už nemohla dočkat začátku kampaně, zorganizovala organizace č. 3 Společnosti sociálně demokratických žen v New Yorku 8. března 1908 masové shromáždění.

Američtí socialisté vyhlásili poslední neděli v únoru Národním dnem ženy. V New Yorku se 23. února 1909 hlavní mítink odehrál v Lyceu na Murray Hill (na roku 34. ulice a 3. avenue). Dva tisíce posluchačů seznámila Leonora O´Reillyová a další řečníci se zásadami rovnoprávnosti a požadavkem na volební právo žen. Na schůzi v brooklynském Průmyslovém lyceu se recitovala báseň "Bůh zlata" a zazněl i sborový zpěv. Charlotta Perkins Gilmanová oslovila shromáždění v kostele Parkside společně s tajemníkem Spoečnosti křesťanských socialistů. "Je pravda, že povinnosti žen se točí kolem domova a mateřství, ale domov by měl znamenat celou zem a neomezovat se jen tři čtyři místnosti, či město nebo jednotlivý stát."

Další rok se konalo v New Yorku shromáždění 27. února v Carnegie Hall. Zahájeno bylo zpěvem Marseillaisy, poté řečnice (Rosa Schneidermanová, Ch. P. Gilmanová a Metta I. Sternová) seznámily shromážděné s tím, jak německé socialistky ve Stuttgartu v r. 1907 vyzvaly k boji za rovnoprávnost.

Zatímco američti socialisté zahájili tradici Národním dnem ženy r. 1909, Evropané následovali oslavami od roku 1911. Podobně tomu bylo se Svátkem práce, který zavedli Rytiři práce v r. 1886, ale v Evropě se začal prosazovat od r. 1890. Na Mezinárodní schůzi žen, která předcházela všeobecnému shromáždění II. internacionály v Kodani v srpnu 1910, navrhla Louisa Zietzová za podpory Clary Zetkinové, byl od následujícího roku byl zaveden Mezinárodní den ženy. Nespecifikovaly však žádné datum.

Při oslavách 40. výročí Pařížské komuny 18. 3. 1911 byl v Evropě poprvé slaven také Mezinárodní den ženy jako připomínka úsilí o rovnoprávnost a volební právo. Američané se nadále setkávali poslední neděli v únoru.

V nezvyklém projvu solidarity navrhly socialistky v Bostonu místním sufražetkám společný pochod. organizovaly společně shromáždění pod širým nebem a schůzi ve Ford Hall 23. února 1911. poté, co se shromáždily na Parkovém náměstí a pochod dorazil k sálu, zjistily, že je jich tolik, že se do něj nevejdou. Všechny ženy byly v bílém (inspirace britskými sufražetkami) a nesly různé transparenty s hesly odpovidajícími jejich politické orientaci (socialistky byly v převaze nad sufražetkami). Reportáž v ženském časopise (Women´s Journal, oficiální orgán Národní americké asociace za volební právo žen) vyjádřila obavu, že "socialistické ženy byly jediné. které vzaly vážně nutnost pochodovat za náš zájem".

V New Yorku byl uspořádán mítink k Mezinárodnímu dni ženy v sobotu večer 25. února v Carnegie Hall. Hlavní projev Berty Fraserové zdůrazňoval neschopnost žen válčit jako pozitivní kvalitu z hlediska občanství. "Častý argument proti ženám je, že nemohou být vojáky. A co víc, půjdou-li volit, učiní válku nemožnou."

Ve Vídni, v prvních evropských oslavách Mezinárodního dne žen 18. března 1911, pochodovaly ženy po Ringstrasse s rudými vlajkami a transparenty připomínajícími hrdiny Pařížské komuny. Zastavily se před tržištěm a demonstrovaly za volební právo žen. Po celé rakousko-uherské monarchii bylo na 300 demonstrací žen. Ve stejný den sociálně-demokratičtí poslanci říšského parlamentu poprvé otevřeně obhajovali rovnoprávnost a volební právo pro ženy, čímž alespoň slovy, ač ještě ne zcela i činy, opustili dlouhotrvající socialistickou opozici vůči volebnímu právu pro ženy. Ale podpora mužů socialistů začala přicházet právě v době, kdy válka ukončila na pět let jakoukoliv možnost společenských reforem.

ženy se pustily do akcí hned během první válečné zimy a jara r. 1915. Vyhlašovaly svá práva jako manželky a matky, jako pečovatelky o domácnosti - na veřejnosti stejně jako v soukromí, a vystupovaly tam, kde se političtí vůdci zdáli být nekompetentní. Mezinárodní den ženy poskytoval takovou možnost. V New Yorku se odehrávalo mnoho oslav MDŽ podobných té v Bronxu, na níž řečnila docentka ekonomie (absolvovala r. 1907). Socialista Marian Craig Wenworth napsal hru, v níž ženy vstoupily do stávky a nerodily děti, dokud nebyly přibrány do válečné rady. Obrázek v časopise New York Call ukazoval matku a dítě proti pozadí s motivem válečného ničení. Popisek se ptal, zda by ženy hlasovaly pro něco takového, kdyby mohly hlasovat.

Ve švýcarském Bernu shromáždila Clara Zetkinová socialistky z neutrálních i válčících zemí k protiválečné demonstraci. Pro protestující z válčících států to znamenalo velezradu - jak proti vlastním státům, tak proti vlastním stranám. ženy, které pochodovaly 7. března 1915 nepodporovaly své bojujícící státy. Namísto toho volaly po "rekonstituci Druhé internacionály", která se zřítila pod tíhou nacionalismu r. 1914, nepožadovaly ale novou, Třetí internacionálu, jak si to přáli ruští bolševici ve švýcarském exilu. Bolševici zorganizovali jiné shromáždění za tento požadavek počátkem září 1915 v Zimmerwaldu nedaleko od Bernu, kde vznikl zárodek III. Internacionály.

Socialstky si z Bernu odvážely potají domů do svých států manifest, adresovaný "Proletářským ženám", který se ptal "Kde jsou vaši manželé? Kde jsou vaši synové?" Prohlašovalo se v něm, že "proletáři nemohou válkou nic získat. Mohou ztratit všecko, všecko co je jim drahé." ženy se vyzývaly k akcím za prosazení míru.

Když se francouzská socialistka Lousie Saumoneau vrátila v listopadu 1915 po dvou měsících z vězení, kde byla za rozšiřování tohoto manifestu ve Francii, zjistila, že její oblíbený synovec, socialista, padl na frontě. Měla ve zvyku odpovídat na zármutek aktivitou, proto napsala text, v němž vykřičela svůj smutek: "ještě před 16 měsíci jsme my, matky, manželky, sestry těch, kdo odjížděli ... bez ohledu na náš zármutek, žily v naději, že bytosti nám tak drahé se vrátí zpět celí a zdraví. Žádná z nás by nepřipustila, že ten mladý urostlý muž, kterého doprovází na nádraží, se už nikdy nevrátí. Od těch časů však, běda!, jak početné ženy už jsou ve smutku ..."

Válka pokračovala bez ohledu na všechny snahy žen, ale stejně pokračovaly i socialistické připomínky Mezinárodního dne ženy. Socialistky v New Yorku tleskaly Protidrahotní lize, která donutila městské úřady ke kontrole cen masa. Připomněly si MDŽ koncem února výzvami k podpoře práv žen na potraviny pro své rodiny.

Válka přinášela mnohem horší bídu ve válčících státech Evropy. V Itálii se cena mouky zvedla do ledna 1917 o 88 procent ve srovnání s předválečnou. Na MDŽ 23. února 1917 vyvěsily socialistky v Turíně plakáty adresované ženám ve chudinských čtvrtích. Stálo na nich: "Copak už nebylo dost trápení kvůli téhle válce? Teď už začíná mizet potrava, kterou potřebujeme pro své děti. Přišel čas, abychom se postavily na stranu trpícího lidstva. Voláme: Pryč se zbraněmi! Jsme součástmi stejné rodiny. Chceme mír. Musíme ukázat, že ženy dokážou chránit ty, kdo jsou na nich závislí."

Nejdramatičtejší byl roku 1917 MDŽ v Rusku. Pod vedením feministky Alexandry Kollontajové začaly ruské ženy slavit MDŽ v americkém stylu pochody na poslední únorovou neděli už v roce 1913. V roce 1917 byly ústředním bodem jejich protestu stížnosti na zhoršující se životní pdmínky. Nájmy v Sankt Petěrburgu, přejmenovaném na Petrohrad, se mezi roky 1905 a 1915 více než zdvojnásobily. Ceny potravin, zejména cena chleba a mouky, stouply o 80 až 120 procent ve většině evropských měst. Cena žitné mouky, základu stravy pracujících v Petrohradu, stoupla ze tří kopějek v r. 1913 na osmnáct kopějek v roce 1916. Dokonce i mýdlo bylo v Petrohradě r. 1919 o 245 procent dražší. Obchodníci spekulovali s obilím, palivem, masem, zatímco továrny postupně zavíraly, protože nebylo dost energie na pohon strojů. Dělnice společně s dělníky, kterým hrozilo propouštění, vstoupily do stávky. Mezi lednem a únorem 1917 stávkovalo více než půl milionu ruských pracujích, většinou v Petrohradě.

U příležitosti MDŽ (na Západě bylo 8. března, ale podle ruského kalendáře 23. února) šly ženy z továren a z front na potraviny v čele demonstrace. Přidali se k nim kovodělníci, převážně muži, bez ohledu na to, že bolševici považovali mobilizaci žen zpočátku za zbytečnou.

Dva potom, o začaly ženské nepokoje, přikázal car generálu Chabalovi, veliteli petrohradského vojenského kruhu, aby v případě nutnosti zahájil střelbu, a aby zastavil ženskou revoluci. Chabalov shrnul problém, jak jej viděly úřady v konfrontaci s požadavky žen. Vysvětlil, že říkají-li "Dejte nám chleba!", je jim koneckonců možné dát chleba a uklidnit je. Ale když volají "Pryč se samovládou!", už je chlebem uklidnit nelze. Začala Únorová revoluce v Rusku. Už 12. března (27. února) byl car donucen abdikovat. Prozatímní vláda, která měla vládnout zemi až do zvolení ústavodárného shromáždění, byla první vládou velkého státu, která dala ženám volební právo.

Události v Rusku r. 1917 určily datum pro oslavy Mezinárodního dne žen v evropských zemích hned následující rok. Před koncem války, 8. března 1918, jej slavily rakouské ženy. Na tři tisíce žen pochodovalo v malých skupinkách přes zákaz po vídeňské Ringstrasse okolo parlamentu a justičního paláce. Také jinde v mocnářství byly demonstrace. Jak vysvětlovala Adelheida Poppová, vůdčí osobnost rakouských socialistek, ženy se jako manželky a matky pokusily manifestovat své znechucení válkou a svůj požadavek na její ukončení.

S pomocí Clary Zetkinové ustavil Lenin Mezinárodní den žen jako komunistický svátek od r. 1922, kdy se k oslavám přidali i čínští komunisté. Ve Španělsku po vítězství Lidové fronty v únoru 1936 vedla La Passionaria, která patřila k vedení španělské komunistické strany, tisíce žen na demonstraci 8. března v Madridu pod heslem ochrany republiky proti rostoucí hrozbě fašismu.

Po II. světové válce zůstával MDŽ komunistickým svátkem až do šedesátých let. Podle jedné apokryfní historky byla jeho tradice oživena v USA skupinou feministek na Univerzitě v Illinois (Chicagský kroužek), ve které byly dcery amerických komunistů, které o svátku věděly. Od těch časů se svátek stal příležitostí vyjádřit nové pojetí ženského vědomí a nového smyslu feministického internacionalismu.

Feminist Studies 11 (1), 163-171 (1985). Překlad -jh- , 7. 3. 2010

Několik drobných poznámek:

1. MDŽ byl přijat OSN jako celosvětový svátek v r. 1975. Určitě by bylo zajímavé, dozvědět se podrobněji o dalších aspektech jeho historie - například o rakousko-uherské "prehistorii", nebo o postupném akceptanci resp. zavádění v evropských zemích. Uvítáme všechny připomínky čtenářů, případně odkazy na další prameny. Temma Kaplanová je v současnosti "Distinguished Professor" historie na Rutgers University v USA.



[Akt. známka (jako ve škole): 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: Temma Kaplanová | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

červené návěští   Hlavní zprávy červený nadpis

zelené návěští   Novinky zelený nadpis
16.04.2018: Letní univerzita Evropské levice 2018
Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. až 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bližší informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.

16.06.2017: Opět útoky spamovacích robotů
Došlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle všech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více než 200 těchto pseudokomentářů, které mažeme. bahis siteleri

16.06.2017: Někdo/něco zde krade ž a š?
V uplynulých dnech došlo k technické závadě, v jejímž důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z většiny komentářů) ztratila všechna písmena "ž" a "š" (nebo jenom jejich emosčást). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).

09.05.2017: Pietní akt na Olšanech
Jako každoročně, i letos položila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru pražské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na olšanském hřbitově. Při té přiležitosti jsme pietně vzpomněli i padlých dalších armád (včetně československé), kteří jsou na Olšanech uloženi.

červené návěští   Anketa červený nadpis
V současnosti rozvířil hladinu návrh přijmout do ČR 50 syrských válečných sirotků. Co si o něm myslíte?

V Sýrii ani žádní váleční sirotci nejsou.
1966 (1966 hl.)
Nebrat! Ještě by nás podřezávali.
1512 (1512 hl.)
Konečně někdo uvažující lidsky.
1611 (1611 hl.)
Ať se každý stará o sebe, nic nám do nich není.
1015 (1015 hl.)
Je to sice politikum, ale krok správným směrem.
1639 (1639 hl.)
Raději bychom měli zvýšit svou ostudně nízkou rozvojovou pomoc.
1569 (1569 hl.)
Prohnilý humanismus !!
1026 (1026 hl.)

Celkem hlasovalo: 10338


zelené návěští   Vyhledávání zelený nadpis


na nových stránkách

Rozšířené vyhledávání
Tématické skupiny
Seznam autorů


Google

web
sds.cz
blisty.cz
bbc.co.uk

zelené návěští   Vaše komentáře zelený nadpis
[15.05.2018 19:15:23]
josef mikovec
Bohumír Šmeral - Mučedník ztracených a vysněných příležitostí http://www.novarepublika.cz/2018/0 5/frantisek-ferdinand-s ...

[15.05.2018 18:54:53]
josef mikovec
Zde jest zkušební kámen, na němž se dokáže, zdali jsme opravdu v dost zralí, dost socialističtí, abychom opravdu stali se v Rako ...

[21.03.2018 17:10:12]
n
Snad se něco doví,!

[19.11.2016 10:28:45]
l&s
Doplnění k Peroutkovi - Zemanův projev byl míněn dobře, bohužel se v něm dopustil dehonestujícího přešlapu, když prohlásil, že Per ...

[27.02.2016 10:01:56]
l&s
Článek pana Bělohradského není k dispozici, tak jen pár postřehů k této stati. Paní Neudorflová sice správně píše, že je chyba, k ...

[28.10.2015 09:08:14]
-ik
Dobrý den pane Šlemendo! To, co jste napsal, je konstatování stavu. A co navrhujete jako pokus o naznačení cesty? Já mysl ...

[04.09.2015 14:20:12]
n
Samozřejmě, že již těším na shromáždění, jako posledně na Václaváku. Doufám, že nebude chybět pán Šafr, kterého tímto srdečně zvu. ...

[13.08.2015 13:11:01]
n
SDS leží v žaludku tomu zoufalému tapetáři, takže je moc známá a okolí se musí postarat o její prosazení. Prohra s US a tím i se s ...

[13.08.2015 01:44:03]
-ik
Jestli že se mi zdá, že militantní skupiny dosahují lepších výsledků, měl byc se podívat na sebe, zda nepracuji špatně. Oni mohou ...

[08.06.2015 21:05:37]
-ik
"význam evropské levice pro vývoj ve světě a její podíl na jeho spoluutváření (globalizace, přenos zkušeností z jiných čá ...

[25.05.2015 14:58:27]
n
Lidstvo v rozvinutých zemích a tím myslím i naši zemi, již dosáhli hranic dalšího materiálního pokroku a jeho další zvyšování je n ...

[25.05.2015 08:21:23]
l&s
"Proč se myšlenka lidové fronty boje proti fašismu prosadila v našem hnutí, až když bylo fakticky pozdě? Bylo vůbec možné, ab ...

[13.05.2015 09:45:10]
Milan Neubert
-iku, napsal jste víc věcí, s řadou souhlasím. Jednu námitku ale mám: dospěli jsme k závěru, že virtuální diskuse na webu nebo na ...

[10.05.2015 23:25:51]
-ik
Mám pocit, pane Neuberte, že jste se o kontakt s lidmi ani moc nesnažil. Diskuse na stránkách SDS je nulová. A i v minulosti jst ...

[06.05.2015 10:38:48]
n
Vítám tapetáře. Čest tvoji práci. Podle množství zbytečné práce opravdu stojíš ...


Teze programu SDS
Teze programu SDS

Bahisikayet.com Extrabet Deneme bonusu Denemebonusuz.com

Deneme Bonus Veren Bahis Siteleri 2022

en iyi bahis siteleri

jetbahis-girisi.com

Rexbet-girisi.com

hovarda-girisi.com

mobilbahis giris

sekabet guncel adres

asyabahis guncel adres

Maltcasino

pinbahiskayit.com

Tyto stránky byly vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS.