U příleľitosti MD® se snad více neľ kdy jindy hodí vzpomenout velkých postav ľenského levicového hnutí. Na územi bývalého Rakouska-Uherska mezi ně bezesporu patřila také A.
Poppová, jíľ věnujeme tento malý medailonek.
Adelheida Poppová (rozená
Dwořak) se narodila 11. 2. 1869 v dělnické rodině v Inzersdorfu,
který byl tehdy průmyslovým předměstím Vídně (a dnes je její
součástí). Jako tovární dělnice se jiľ v mládí zapojila do činnosti
sociálně demokratické strany a v r. 1891 se stala členkou Vídeňského
dělnického vzdělávacího spolku, o rok později pak spoluzakladatelkou
a odpovědnou redaktorkou rakouského dělnického ľenského měsíčního
Arbeiterinnen-Zeitung. (Jeho vydavatelkou pak byla aľ do r.
1919.)
V roce 1893 se provdala za Juliuse
Poppa, který pocházel z Bělotína na Přerovsku a byl členem vedení
sociálně-demokratické dělnické strany a úzkým spolupracovníkem
Viktora Aldera. Roku 1902 se podílela na zaloľení
Spolku sociálně-demokratických ľen (téhoľ roku ovdověla).
Své mládí popsala v anonymně vydané
autobiografii Mládí dělnice, jak je sama vypráví (Die
Jugendgeschichte einer Arbeiterin von ihr selbst erzählt; Mnichov
1909 - originál je dostupný na webu), k níľ napsal předmluvu sám August Bebel. Později vydala mj. jeątě knihy ®enská práce v kapitalistické společnosti (Frauenarbeit in der kapitalistischen Gesellschaft; Vídeň 1922) a dějiny počátků rakouského sociálně-demokratického ľenského hnutí pod názvem Cesta k výąinám (Der Weg zur Höhe: die sozialdemokratische Frauenbewegung Österreichs; Vídeň 1929).
Během 1. světové války se stala
organizátorkou ľenských protiválečných aktivit a "hladových
bouří", které charakterizovaly vnitropolitický vývoj v
monarchii.
Po skončení války byla zvolena do
předsednictva sociální-demokracie a tuto stranu zastupovala také ve
vídeňském městském zastupitelstvu (Gemeinderat), o rok později pak
byla zvolena do parlamentu (Nationalrat), kde pracovala aľ do r.
1934. Po přechodu Kláry Zetkinové do výkonného výboru exekutivy KI ji
nahradila v pozici předsedkyně "Mezinárodního ľenského výboru".
V roce 1933 odeąla ze zdravotních
důvodů z politického ľivota. Zemřela krátce po připojení Rakouska ke
"Třetí říąi" (a - snad trochu symbolicky v předvečer MD®)
7. března 1939.
(podle internetových zdrojů napsal
-jh-, 8. 3. 2016)
Levicová feministka
