[*1] Odstavce ve lomených závorkách jsou v rukopisu přeškrtnuty. (Pozn. red.)
[*2] - s prostým lidstvím (Pozn. čes. red.)
[*3] - v drobném (Pozn. red.)
[*4] - ženy pochybné pověsti (Pozn. čes. red.)
[*5] - obětavosti (Pozn. čes. red.)
[*6] Na tomto místě rukopisu připsal Marx francouzsky: „Je známo, že práce v (zemědělské) velkovýrobě vyžadují obvykle jen nepatrný počet pracovních sil.“
[*7] Tj. těm, kteří disponují tímto materiálem, předmětem práce. (Pozn. red.)
[*8] — nájemné, činže. (Pozn. čes. red.)
[*9] — zastavárny, půjčovatelé na zástavu. (Pozn. čes. red.)
[*10] — čistý a hrubý důchod. (Pozn. čes. red.)
[*11] — není země bez pána. (Pozn. red.)
[*12] — není země bez vrchnosti. (Pozn. red.)
[*13] — peníze nemají pána. (Pozn. red.)
[*14] Německé sloveso „aufheben“ má u Hegela i u Marxe trojí význam: „rušit“, ale zároveň „uchovat“ na vyšším stupni, „překonávat“. Pro překlad této práce jsme zvolili slovo „rušit“, „zrušit“, které používáme v absolutní většině případů. (Pozn. čes. red.)
[*15] Německé substantivum „das Wesen“ mělo ve filosofické terminologii 19. století svébytný a pohyblivý obsah. V češtině pro ně dosud nemáme adekvátní výraz. Nejspíše se jeho význam blíží českým slovům „podstata“ a „bytost“. V překladu této práce používáme podle smyslu obou těchto termínů, je však třeba mít na paměti, že jde o jediný filosofický pojem. (Pozn. čes. red.)
[*16] Zde končí první nedokončený rukopis. (Pozn. red.)
[*17] Viz nadutého starohegelovského teologa Funkeho, který se slzami v očích vypráví podle pana Lea, jak jeden rab, když bylo zrušeno nevolnictví, se zdráhal přestat být šlechtickým vlastnictvím. Viz také vlastenecké fantazie Justa Mösera, které se vyznamenávají tím, že ani na chvilku neopouštějí bodrý, maloměšťácký, „starosvětský“ všední, zabedněný obzor šosáka, a přece jsou to pouhé blouznivé vidiny. Díky tomuto rozporu si je tak zamilovalo německé myšlení.
[*18] Zde končí druhý rukopis. (Pozn. red.)
[*19] Politická ekonomie je samostatný pohyb soukromého vlastnictví, uvědomivší si sebe sama, je to moderní průmysl jakožto subjekt [als Selbst].
[*20] Prostituce je zvláštní výraz obecné prostituce dělníka, a protože je prostituce vztah, do něhož spadá nejen prostituovaný, ale i prostituující — jehož hanebnost je ještě větší — spadá tedy i kapitalista atd. do této kategorie.
[*21] Proto je tedy zrovna tak mnohonásobné,jako jsou mnohonásobná určení lidské bytosti a jako je nesčíslně mnoho lidských činností.
[*22] Prakticky mohu zaujmout k věci lidský vztah jen tehdy, má-li věc lidský vztah k člověku.
[*23] — prvotní plození, vznik organických bytostí z neorganických látek. (Pozn. red.)
[*24] — nezbytnou podmínku. (Pozn. red.)
[*25] U této stránky rukopisu je utržen levý dolní roh; proto zbyly z posledních řádek textu jen pravé okraje, které neumožňují rekonstrukci celého textu, přece však dovolují dohad, že Marx kritizuje na tomto místě Hegelovo idealistické „zrušení” odcizení (zachovaná slova jsou uvedena v následující poznámce pod čarou). (Pozn. red.)
[*26] Při tomto „zrušení” odcizení „staroněmeckým způsobem — podle Hegelovy fenomenologie”, tj. při jeho „zrušení” jen ve „vědomí” subjektu. (Pozn. red.)
[*27] Dolní část stránky rukopisu je utržena; chybějí tři nebo čtyři řádky. (Pozn. red.)
[*28] Zde, na levé polovině XXXVIII. strany, je utržena část třetího rukopisu, která byla napsána jako doplněk k XXXIX. straně druhého rukopisu. Dále je ve třetím rukopisu prázdná pravá polovina XXXVIII. strany, a potom následuje „Předmluva” (na str. XXXIX-XL) a úryvek o penězích (na str. XLI-XLIII). (Pozn. red.)
[*29] Nečitelné slovo.(Pozn, red.)
[*30] Slovní hříčka: „scheiden” — dělit, rozlučovat; „Scheidemünze” — drobná mince. (Pozn. red.)
[*31] Na tomto místě je utržen kousek stránky. (Pozn. red.)
[*32] — poptávka. (Pozn. čes. red.)
[*33] — vysvědčení chudoby. (Pozn. red.)
[*34] Feuerbach ještě pojímá negaci negace, konkrétní pojem jako myšlení, které se samo předstihuje v myšlení a které chce jakožto myšleni být bezprostředně nazíráním, přírodou, skutečnosti.[36]
[*35] Tj. Hegel dosazuje tento v sobě kolotající akt abstrakce na místo oněch fixních abstrakcí; tím má za prvé zásluhu o to, že prokázal, kde se zrodily všechny tyto nepatřičné pojmy, které podle svého původního data patří jednotlivým filosofům, shrnul je a místo jedné určité abstrakce vytvořil abstrakci vyčerpanou v celém svém okruhu jakožto předmět kritiky. (Proč Hegel odděluje myšlení od subjektu, uvidíme později; ale už nyní je jasné, že není-li člověk, nemůže být ani jeho bytostný projev lidský, nebylo tedy možno ani myšlení pojímat jako bytostný projev člověka jakožto lidského a přirozeného subjektu s očima, ušima atd., žijícího ve společnosti a ve světě a v přírodě.)