Sami autoři si byli vědomi nedostatků textu, které vyplývaly předevąím z toho, ľe neměli dostatečný přístup k historickým pramenům, umístěným v odborných knihovnách. Z dneąního pohledu to bylo navíc za situace, kdy celá řada dnes známých dokumentů jeątě leľela v uzavřených archivech. Na druhou stranu můľeme předpokládat, ľe obsah textu odpovídal téměř výhradně představám jeho autorů, ľe se za ním neskrývala ľádná speciální objednávka. Tím je text moľná nejzajímavějąí a to ho také odliąuje od řady podobných materiálů, které vznikají dnes. Moľná právě proto je dnes v řadě sylabů přednáąek historie zmiňován jako doporučená literatura.
S publikací se dnes můľete setkat patrně pouze v knihovnách, takľe nemá cenu, abychom Vám doporučovali její nákup. Na naąich stránkách se budete moci postupně setkat s vybranými kapitolami.
Milan Neubert, 4. března 2006
Obsah
I. Na prahu 20. století
II. První světová válka (1914–1918)
Průběh války • Povaha války • Protiválečné síly • Ruská revoluce • Česká a slovenská politika na počátku války • Zahraniční odboj • České země v posledních letech války • Vznik československého státu
III. Svět v meziválečném období (1918–1939)
Celková charakteristika období
1. Poválečná léta (1918–1923)
Versailleská soustava • Občanská válka a intervence v Rusku • Revoluční vření v Německu • Maďarská republika rad • Okupace Porúří • Dawesův plán • Vzestup role dělnictva • Druhá a Třetí internacionála
2. Přechodná stabilizace (1924–1929)
Velká prosperita v USA • Locarno • Nastolení fašistické diktatury v Itálii • Sovětský svaz za nové ekonomické politiky • Asie, Afrika a Latinská Amerika v meziválečném období • Čínská revoluce • Indie • Turecko • Latinská Amerika
3. Světová hospodářská krize (1929–1933)
Vítězství faąismu v Německu • Industrializace a kolektivizace v SSSR • Stalinova diktatura • New Deal • Německo pod hákovým křížem • Agrese Německa, Japonska a Itálie • Úpadek demokratických reľžimů • Lidová fronta ve Francii • Občanská válka ve Španělsku • Od anexe Rakouska k začátku druhé světové války
4. Kultura mezi dvěma světovými válkami
IV. První československá republika
1. Formování nového státu (1918–1921)
Stanovení hranic a národnostní složení republiky • Politické strany • Radikalizace dělnického hnutí • Pozemková reforma • Rozkol sociální demokracie • Zahraniční politika
2. Stabilizace dvacátých let (1921–1929)
Hospodářská politika • Politický systém první republiky • Hrad • Vládní koalice • Bankovně ekonomické centrály • Hegemonie agrární strany • Politický katolicismus • Panská koalice • Vývoj komunistické strany
3. Období velké hospodářské krize (1930–1933)
Hospodářská krize • Vzestup role KSČ • Růst fašismu
4. Zánik první republiky (1933–1939)
Vláda „silné ruky“ • Zesílení fašismu • Dva hlavní politické trendy • Předmnichovská krize • Mnichov • Druhá republika
5. Kultura Čechů a Slováků v první republice
V. Druhá světová válka (1939–1945)
3. Mezinárodní politické vztahy
5. Výsledky druhé světové války
VI. Československo pod nacistickým panstvím (1939–1945)
1. České země pod nacistickým protektorátem
Protektorátní zřízení • Cíle nacistů • První projevy odporu • Kolaborace • Vznik odbojových organizací • Formy odboje • Atentát na Heydricha • Zahraniční odboj
Praľžské povstání
5. Ustavení vlády Národní fronty
Koąický program • Nová národnostní struktura • Politické strany • Sociální přeměny • Zahraniční orientace
6. Česká a slovenská kultura za druhé světové války na pozadí kultury ostatních zemí
VII. Od protihitlerovské koalice ke studené válce (1945–1953)
1. Posun doleva
Postupimská konference • Potrestání válečných zločinců • Poměr SSSR a USA • Lidově demokratické revoluce ve střední a jihovýchodní Evropě • Třídní charakter lidově demokratických republik • Vývoj v Řecku a ve Finsku • Posun doleva v západní Evropě • Společenské reformy • Obnova hospodářství
2. Studená válka
Trumanova doktrína • Marshallův plán • Začátek studené války • Vývoj v Německu • Založení NATO • Vznik Spolkové republiky Německo • Vznik Německé demokratické republiky
3. Počátek rozkladu kolonialismu
Vítězství čínské revoluce • Korejská válka
4. Poslední léta stalinistického systému
Stagnace zemědělství • Represe • Boj proti kosmopolitismu • Příprava na válku • Poslední období Stalinova ľživota
5. Degradace lidově demokratických zemí v satelity
Roztržka s Jugoslávií • Teror • Industrializace a kolektivizace • Stav kultury • Vývoj Jugoslávie
6. Nástup konservatismu v západní Evropě
Křesťanskodemokratické strany
VIII. Československo od Května do Února (1945–1948)
1. Československo po skončení války
Válečné ztráty • Odsun Němců • Očista
Zákonodárná činnost • Národní fronta • Národní výbory • Politické strany • Společenské organizace
3. Revoluční zásahy do společenské struktury
Znárodnění • Závodní rady • Pozemková reforma
4. Volby do Ústavodárného národního shromáľždění
Úspěch českých komunistů • Úspěch slovenských demokratů • Důsledky voleb • Postavení slovenských orgánů
5. Zápas o další vývoj republiky
Spor o konfiskáty • Spor o zemědělskou politiku
6. Počátek studené války a její dopad na Československo
Milionářská dávka • Slovenská krize • Rozklad Národní fronty
IX. Československo za stalinismu (1948–1953)
1. Únor
Role ROH, zemědělců a SNB • Demise části vlády • Nastolení komunistické diktatury
2. Zformování poúnorového politického a ekonomického systému
Potlačení nekomunistických stran • Charakter únorového zvratu • Změna sloľžení KSČ • Zostření sociálního a politického konfliktu • Hospodářský vývoj
3. Vyvrcholení hospodářských obtíží a politického teroru
Zvýąení úkolů 1. pětiletky • Pokles ľživotní úrovně • Násilná kolektivizace • Růst role Bezpečnosti • Proces s Miladou Horákovou • Proces s Rudolfem Slánským • Vyhrocení politické krize
X. Svět v období dovrąení druhé průmyslově revoluce (1953–1960)
1. Hospodářský a sociální vývoj na Západě
Změna v sociální struktuře • Sociální stát
2. Vývoj USA
Strukturální změny • Konzervativci a liberálové • Maccarthismus • Černoąské hnutí
3. Chruščovova destalinizace (SSSR v letech 1953–1964)
Obrat v politice KSSS • Změny v zahraniční politice • XX. sjezd KSSS • Mezinárodní postavení SSSR • Hospodářské úspěchy a slabiny • Chruąčovův pád
4. Krize v „socialistickém táboře“ a jeho rozpad
Povstání v NDR • Změna vedení v Polsku 1956 • Povstání v Maďarsku • Upevnění revoluční moci v Číně • Čínsko-sovětská roztržka
5. Mezinárodní vztahy od příměří v Koreji ke karibské krizi (1953-1962)
Uvolnění mezinárodního napětí • Zahraniční politika USA • Německá otázka • Karibská krize
6. Západní Evropa
Integrace • Hlavní politické proudy • Konservatismus • Role religiozity • Sociální demokracie • Proces obrody italské a francouzské KS • Vznik páté republiky ve Francii
7. Nástup třetího světa do dějin
a) Dovrąení rozpadu kolonialismu
Arabsko-izraelský spor • Soudrľžnost a rozpory arabského světa • Osvobozování Afriky
b) Hospodářské a politické problémy třetího světa
Úsilí o překonání hospodářské zaostalosti • Politické reľžimy • Mezinárodní politické aspekty
XI. Československo na cestě destalinizace (1953–1961)
Konsolidace hospodářství
2. Vliv XX. sjezdu KSSS na Československo
Diskuse v KSČ • Konzervativní postoj vedení • Hospodářské problémy • Krach 3. pětiletky • Zlepąení klimatu
XII. Svět na počátku třetí průmyslové revoluce (1960–1975)
1. Počátek třetí průmyslové revoluce
Hospodářský rozmach Japonska • Zpomalení hospodářského růstu
2. Sovětský svaz za Breľžněva – léta politického konservatismu (1964–1982)
Stabilizace kádrů • Ekonomická reforma • Modernizace importem • Stagnace zemědělství • Vztahy se Západem • Zhorąení vztahů se socialistickými zeměmi • Stagnace
3. Země středovýchodní Evropy mezi krizí, stagnací a reformou (1964-1982)
Breľžněvova doktrína • Maďarská reforma • Rumunská krize • Polská krize • Jugoslávská krize
4. „Kulturní revoluce“ v Číně
5. USA Od Kennedyho k Nixonovi
J. F. Kennedy • Hnutí proti válce ve Vietnamu • Watergate
6. Mezinárodní vztahy od karibské krize po Helsinky (1962–1975)
Uvolnění • „Východní politika“ SRN • Strategická rovnováha • Válka a revoluce ve Vietnamu • Tragédie kambodľské revoluce • Mezinárodní rozpory v kapitalistickém a socialistickém světě • Helsinky
7. Západní Evropa od počátku ąedesátých let
Hospodářská politika levicových vlád • Problémy Velké Británie • Revolta paříľžských studentů • Nová levice • Teror
XIII. Nástup československé reformy a její potlačení (1962–1986)
1. Reforma si razí cestu (1962–1967)
První projekt hospodářské reformy • Rehabilitace • Diskuse o společenské reformě • Vyvrcholení politické krize • Plénum ÚV KSČ v lednu 1968
2. Praľžské jaro (leden – srpen 1968)
Hospodářská situace • Počátek obrodného procesu • Nové vedoucí orgány • Akční program • Demokratizace na postupu • Diferenciace ve vedení KSČ • Postoj SSSR • Svolání mimořádného sjezdu KSČ • Varąavský dopis • Čierna nad Tisou a Bratislava • 21. srpen • Vysočanský sjezd • Moskevský protokol
3. První fáze normalizace a odpor proti ní (srpen 1968 – duben 1969)
Změny ve vedení • Počátek vlny emigrace • ®Životaschopnost obrodného procesu • Federalizace • Tlak z SSSR • Růst napětí • Dubčekův pád
4. Restaurace byrokratické diktatury
Potlačení svobody tisku • Vyloučení reformního křídla z ÚV KSČ • Prověrky • Změna charakteru KSČ • Úpadek prestižľe socialismu • Depolitizace společnosti • Vývoj ekonomiky • Perzekuce • Samizdat • Charta 77
XIV. Svět v současném období (1975–1986)
1. Konec gerontokracie v SSSR
Interregnum • Reforma jako revoluční úkol
2. Nástup konservatismu na Západě
Reaganismus • Konzervativní vlna v západní Evropě • Obnova demokracie v zemích jižľní Evropy • Konec mezinárodního komunistického hnutí
3. Mezinárodní vztahy po Helsinkách
Zostření napětí
4. Čína na cestě reforem
5. Ekologický problém
XV. Kultura po druhé světové válce
Jmenný rejstřík
Doporučená literatura
Historie 20. století je označována na rozdíl od dějin novověku za nejnovějąí dějiny. Dějepisné bádání nad tímto obdobím nemohlo zdaleka dospět k takové úrovni poznání, jako je tomu ve výzkumu předeąlých epoch. Řada informací o stěľžejních historických událostech je dosud nepřístupná v archívech. Tato mezera je ovąem do značné míry zaplněna nebývalým roząířením tisku. Až se archívy otevřou, osvětlí se mnohé dosud neznámé motivy a příčiny jednání vlád i jednotlivých státníků, ale stěľží se objeví nějaké neznámé a významné události. Můľže se objasnit pozadí atentátu na Kennedyho, ale nic se nezmění na líčení daląího vývoje USA.
Dějiny naąeho století jsou mimořádně sloľžité a jejich zjednoduąování by nám nepomáhalo při chápání dneąka. Proto jsme se pokusili podat obraz historie 20. století v takové sloľžitosti, v jaké nám to dovolil rozsah knihy. Pro hlubąí pochopení látky bychom čtenáři dali rádi předem několik rad. Nesnaľžte se usnadnit si chápání jednoduchým přilepováním nálepek: správná a nesprávná, pokroková a reakční politika, dobré a ąpatné hnutí. Zůstanete-li u takového přístupu, utvoříte si zkreslený černobílý obraz bez barev a odstínů. A berte na vědomí skutečnost, žľe výsledek činnosti lidí – jednotlivců, skupin i národů – neodpovídá vžľdy cílům, které sledovali.
Dali jsme do textu poměrně hodně čísel. Ne proto, abyste se pokouąeli si je zapamatovat, ale aby vám usnadnila orientaci. Zařadili jsme hodně dat, aby vám byla jasná časová posloupnost. A dávali jsme větąinou přednost uvedení procenta před formulacemi jako „rychlý“ nebo „pomalý“ hospodářský růst. Abychom však nezatěžľovali text příliąným mnoľžstvím faktických a číselných údajů, připojili jsme hodně tabulek, což v učebnici nebývá zvykem. Jejich mnoľžství nenaruąí souvislé sledování textu, protoľže se jimi bude zabývat jen ten, kdo má o daný problém větąí zájem.
Nakonec nutno poznamenat, žľe jsme si vědomi nedostatků tohoto učebního textu. Dělali jsme jej na koleně, tj. v Praze v letech 1986–1987, bez přístupu do řady odborných knihoven. Měli jsme k dispozici pouze zlomek literatury, které bychom pouľžili, kdybychom pracovali v jiném evropském městě. Přesto vąak doufáme, žľe naąe kniha zaplní do značné míry mezeru, kterou v informacích o naąem končícím století zanechávají oficiální učebnice. Naąi publikaci jsme psali zejména pro učitele dějepisu v naąich základních a středních ąkolách, případně pro studenty gymnázií i ostatní středoąkoláky, kteří mají zájem o obecné i naąe dějiny.
Tento text, na jehož vzniku se podíleli také Vojtěch Mencl, Milan Otáhal a Erika Kadlecová, vyąel roku 1988 v samizdatu „v nákladu“ 10 výtisků, a i ten byl zabaven. Po listopadové „něžľné revoluci“ v roce 1989 jsme se na naléhání veřejnosti a při zájmu mladých lidí rozhodli urychleně ji vydat tiskem, jen s malými opravami a doplňky.
Praha, únor 1990