logo SDS
Dnešní datum: 15. 11. 2018   | Hlavní stránka | Tématické skupiny | Seznam rubrik | Download |  
zelené návěští   Hlavní menu zelený nadpis
Hlavní stránka
Kdo jsme - něco o SDS
Stanoviska SDS
Tiskové zprávy SDS
International
Staré stránky SDS

Ankety
Download
TOP 50
Tématické skupiny
Seznam rubrik (témat)

červené návěští   Rubriky červený nadpis

zelené návěští   Čtenář zelený nadpis

Jméno (přezdívka)
Heslo


Úprava osobního účtu

červené návěští   Evropská levice červený nadpis


Na web SEL

Manifest SEL
Čtěte o SEL u nás


zelené návěští   Nejčtenější/rok zelený nadpis
Desatero pro okupovaného intelektuála
(01. 03. 2018, 5601x)

Tisková zpráva z XIV. sjezdu SDS
(26. 11. 2017, 1068x)

Stanovisko SDS k volbě prezidenta republiky
(08. 01. 2018, 950x)

Československo od Května do Února (1945-1948)
(20. 02. 2018, 774x)

Žádnou válku naším jménem !
(15. 04. 2018, 684x)

Začátek byl nenápadný
(30. 12. 2017, 683x)

Socialismus a Pražské jaro
(10. 06. 2018, 630x)

Čím začít? (Po lednu 1968)
(28. 02. 2018, 583x)


červené návěští   SDS červený nadpis
Strana demokratického socialismu
Přípotoční 869/19
101 00 Praha 10
Návštěvy po předchozí dohodě
tel.:
(420) 608 630 506
(420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS)
Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010
Případné dárce žžádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme.
secret@sds.cz
(c) SDS

Kanál RSS

TOPlist

zelené návěští   Interní statistika zelený nadpis
Denni
Max. 20
Prům. 14.4
21 denni
Max. 968
Prům. 457

Nyní si čte web : 56 uživ.

10. Části knih a dalších textů

* Československo od Května do Února (1945-1948)

Vydáno dne 20. 02. 2018 (773 přečtení)

Kapitola VIII. samizdatového učebního textu Svět a Československo ve 20. století z roku 1988, který vyšel v únoru 1990 v Nakladatelství Horizont. Vedle Miloše Hájka se na textech podíleli Jarmila Ryšánková, Vojtěch Mencl, Milan Otáhal a Erika Kadlecová.

1. Československo po skončení války

V prvních květnových dnech 1945 dokončila sovětská a americká vojska osvobození československého území. Obě spojenecké armády zůstaly v zemi do listopadu, kdy byly staženy. Výkonu moci se však ihned po osvobození ujaly československé orgány.

Skončil strach z náletů, z gestapa. Mizely německé nápisy a hákové kříže, národ se radoval ze znovunabyté svobody a jeho většina věřila, že nová republika bude lepší a pevnější než předmnichovská. Na radost a naděje však padal smutek nad těmi, kteří se května nedožili.

Válečné ztráty

Ztráty českého a slovenského národa byly vysoké, i když podstatně nižší, než utrpěly Polsko, Jugoslávie, Sovětský svaz — nebo Německo. Počet mrtvých v Československu se odhaduje na 200—300 000, většinu z nich tvoří oběti teroru, mezi nimi pak převážně Židé, jichž bylo zavražděno asi 140 000. Desetitisíce lidí se vracely z koncentračních táborů nebo z nucené práce v Německu.

Hospodářství bylo silně poškozeno, i když ne do té míry jako v řadě jiných zemí. Nejvíce utrpělo Slovensko, po jehož území postupovala fronta přes půl roku. České země byly tohoto údělu uchráněny, ani škody způsobené anglo-americkými nálety nebyly srovnatelné s Německem či Rakouskem, nicméně Škodovka v Plzni, libeňská Českomoravská a Kralupy nad Vltavou ležely v troskách, i řada dalších měst byla citelně poškozena. Měna byla znehodnocena, vláda provedla peněžní reformu, podle níž bylo každému vyměněno jen 500 Kčs.

UNRRA – pomoc správy OSN

Značnou pomocí v první fázi obnovy hospodářství byly dodávky správy OSN pro pomoc postiženým zemím ve výši 13 miliard Kčs. Avšak obnova mírového hospodářství závisela především na práci československého lidu. Obtížný proces přechodu z válečné výroby na mírovou byl ještě ztížen podmínkami národní a sociální revoluce. Zaměstnanci velkozávodů, vyčerpaní dvanáctihodinovými směnami, si oddychli, jakmile zmizeli němečtí popoháněči. Ti, jež byli do továren nuceně nasazeni, odešli ke svým původním povoláním, u těch, kteří zůstali, silně poklesla pracovní morálka a jen postupně se zvedala.

Odsun Němců

Obyvatelé německé národnosti byli zbaveni československého státního občanství a odsunuti do Německa. Jejich majetek byl zabaven. Celkem byly odsunuty přes 2 milióny lidí; v tom čísle nejsou zahrnuti ti, kteří sami uprchli. Zůstali jen antifašisté a lidé hospodářsky nepostradatelní (horníci). Do pohraničí přicházeli čeští osídlenci, kteří získávali německý majetek za velmi nízké ceny. Mezi nimi bylo pochopitelně mnoho kořistníků; brzy se jim začalo říkat zlatokopové.

Očista

Hrůza nacistických zločinů vyvolala vlnu rozhořčení a pomstychtivosti, které padla v prvních týdnech za oběť řada Němců. Vzhledem ke zločinné povaze nacistické politiky byly — stejně jako v jiných zemích — přijaty retribuční dekrety. (To znamená dekrety postihující za činy spáchané před jejich vyhlášením, což je v normálním právním řádu nepřípustné.) Na jejich základě byly zřízeny mimořádné soudy. Celkem odsoudily 713 osob k smrti, 741 k doživotnímu vězení a téměř 20 000 k dočasným trestům na svobodě. Popraveni byli německý státní ministr K. H. Frank, prezident slovenského státu Jozef Tiso a jeho ministerský předseda Vojtěch Tuka. Z českých politiků byli k nejdelším trestům odsouzeni nejen někteří ministři protektorátní vlády, ale i ti, kteří se v době ohrožení republiky paktovali s fašisty a nesli odpovědnost za to, že celá výzbroj československé armády padla do rukou okupantů (Beran, Stříbrný, Syrový).

2. Nový politický systém

Ačkoli byla košická vláda sestavena pouze z emigrantů (z domácích odbojářů v ní zasedli pouze ti, kteří později uprchli do zahraničí), byla přijata se souhlasem drtivé většiny obyvatelstva. Její složení stejně jako nálada lidu byly výrazem celoevropského posunu doleva. Lidé očekávali nejen národní svobodu a likvidaci všech prvků fašismu, ale i větší míru sociální rovnosti. Všichni političtí činitelé chápali, že sociální rozdíly za první republiky byly veliké a že je třeba je zmenšit, nejvíce to ovšem zdůrazňovali komunisté. Ve všeobecné poválečné nouzi to však nebylo možné jinou cestou než poklesem úřednických příjmů (které byly před válkou značně vyšší než dělnické — viz tabulku č. 4) a snížením mzdové diferenciace mezi dělníky.

Zákonodárná činnost

Do října 1945 neexistoval parlament, funkci zákonů plnily dekrety prezidenta republiky, který je podepisoval po schválení ve vládě. V říjnu 1945 bylo ustaveno Prozatímní národní shromáždění dohodou mezi politickými stranami na základě parity. To zůstalo ve funkci zákonodárného orgánu až do května 1946, kdy se konaly volby do Ústavodárného národního shromáždění.

Národní fronta

Politický systém nové republiky, která se začala nazývat lidově demokratickou, se podstatně lišil od republiky předmnichovské. Z jejích tří mocenských sfér — bankovně-ekonomických centrál, Hradu a vládní koalice —- byla první sféra vyřazena. Změnilo se i postavení prezidenta. Beneš získal za války obrovskou autoritu a v prvních dvou poválečných letech mu nemohl žádný politik co do popularity konkurovat. Avšak mocenské postavení Hradu, oslabené již před Mnichovem, nenabylo po válce významu, který mělo ve dvacátých letech. Naproti tomu nabyla na váze nová koaliceNárodní fronta (NF).

Na rozdíl od předmnichovských koalic nestála proti Národní frontě opozice. NF byla uzavřený systém, rozhodnutí se tam přijímala jednomyslně, jiné politické strany mohly vzniknout pouze s jejím souhlasem. (NF povolila existenci dvou nových stran na Slovensku, ty však byly velmi slabé.)

Novým prvkem ve struktuře nejvyšších státních orgánů se stalo předsednictvo vlády. Skládalo se z předsedy a jeho pěti náměstků. V praxi rozhodovalo o všech důležitých politických otázkách a stálo ve skutečnosti nad vládou a nad parlamentem. Bylo obdobou předmnichovské koaliční pětky s tím rozdílem, že z jeho středu nebyl tak snadný přechod do opozice.

Národní fronta též prohlásila některé oblasti státní a vládní politiky za nekritizovatelné: to se týkalo vztahu k Sovětskému svazu a jeho politice, projevů a činnosti prezidenta republiky a některých rozhodnutí, jako bylo znárodnění.

Národní výbory

Územními orgány správy se staly zemské, okresní a místní národní výbory. Oproti první republice došlo ke dvěma podstatným změnám. Na jedné straně byla ve srovnání s předválečnými zastupitelstvy značně rozšířena jejich pravomoc — zahrnovaly i berní správu, pracovní a sociální úřady a bezpečnost — na druhé straně však stoupla podřízenost nižších národních výborů vyšším. Až do parlamentních voleb v květnu 1946 byly národní výbory (stejně jako Prozatímní národní shromáždění) složeny paritně: každá strana v nich měla stejný počet zástupců.

Politické strany

Všechny české politické strany, jakož i slovenští komunisté navazovali na svou předválečnou podobu. Změnila se však jejich síla a sociální složení jejich členů a voličů. Posun doleva se projevil tím, že značná část sociálních demokratů a menší část národních socialistů a agrárníků se stala komunisty (Na prvním poválečném sjezdu KSČ tvořili 21% delegátů bývalí sociální demokraté, 3% bývalí národní socialisté, 2% bývalí agrárníci.) Komunisté se stali ze strany menšiny dělnické třídy představiteli její většiny a získali i značný vliv mezi rolníky (bývalými stoupenci agrárníků) a městskými středními vrstvami. Lidová strana si udržela svůj předválečný vliv a byla posílena přílivem stoupenců zakázaných pravicových stran. Národním socialistům část jejich členů odešla k levici, avšak úbytek byl vyvážen přílivem z řad agrárníků a národních demokratů. Jedinou českou stranou, která na těchto přesunech neprofitovala, byla sociální demokracie. Odliv mnoha jejích členů do KSČ nebyl kompenzován stejně velkým přílivem zprava.

Socialistický blok v NF

Komunisté, sociální demokraté a národní socialisté utvořili v rámci NF socialistický blok. Ten však byl nepevný a brzy se stal formálním. Národním socialistům byli lidovci bližší než obě partnerské strany z bloku.

Sociální složení českých politických stran lze vcelku charakterizovat takto: komunisty podporovala většina dělníků a značná část středních vrstev (zejména rolníků a tvůrčí inteligence), opora sociální demokracie byla v obou zmíněných sociálních skupinách stejně velká. Většina středních vrstev podporovala lidovce a národní socialisty, kteří měli ještě podporu malé části dělnické třídy. Buržoazie, která ztratila svou legální politickou reprezentaci, podporovala lidovce nebo národní socialisty.

Slovenští demokraté

Zcela novým útvarem byla Demokratická strana na Slovensku. Vznikla z agrárních členů Slovenské národní rady a opírala se zprvu především o evangelíky. To však omezovalo její možnosti, proto se v dubnu 1946 dohodla s katolíky, že jim vyhradí 70% stranických i veřejných funkcí. Tím se v ní ovšem zvýšil vliv bývalých luďáků, což vyvolávalo nedůvěru nejen slovenských odbojářů, ale všech českých politických stran.

Společenské organizace

Strany Národní fronty se dohodly, že nebudou vytvářet vlastní zájmové organizace, že odbory, jakož i organizace zemědělců, družstev, mládeže, tělovýchovné aj. mají být jednotné. To se zcela nepodařilo, nicméně vzniklo jednotné Revoluční odborové hnuti a Jednotný svaz českých zemědělců. V odborech, jejichž předsedou se stal Antonín Zápotocký, převládl vliv komunistů, ve svazu zemědělců vliv národních socialistů.

3. Revoluční zásahy do společenské struktury

Znárodnění

V Košickém programu bylo stanoveno, že klíčový průmysl a banky budou postaveny pod všeobecné státní vedení. To ovšem nebyla jasná formulace. Většina vlády nepochybovala o nutnosti znárodnění, avšak ani komunisté nepovažovali zprvu situaci za zralou. Ale vůle dělníků byla jednoznačná. Proto ministr průmyslu, sociální demokrat Bohumil Laušman, začal připravovat znárodňovací dekrety. Rovněž Beneš doporučil přípravu znárodnění a v polovině července se pro ně vyslovil i místopředseda vlády Gottwald. Když se ani národní socialisté nepostavili proti znárodňování, přikročilo se v socialistickém bloku k vypracování dekretů. Spor mezi partnery se pak vedl o rozsah znárodnění. Komunisté chtěli znárodnit co nejvíce, národní socialisté co nejméně.

Dekrety prezidenta republiky z 24. října 1945 byly znárodněny banky a klíčový průmysl. Znárodněný sektor zahrnoval 61% zaměstnanců průmyslu. Soukromý zůstal malý a střední průmysl, stavebnictví a velkoobchod. Tak vznikla smíšená ekonomika, zahrnující socialistický, kapitalistický a malovýrobní sektor.

Závodní rady

Zároveň se znárodňovacími dekrety podepsal prezident dekret o závodních radách. Ty vznikaly revoluční cestou a v prvních měsících byly často faktickými pány továren. Závodní rady nabyly podle prezidentského dekretu značné pravomoci v sociální a pracovněprávní oblasti, měly i právo kontroly a účasti na řízení podniků jak znárodněných, tak soukromých.

Nesocialistické strany a národní socialisté se snažili prosadit paritu nebo volbu podle stranického klíče. To se jim nepodařilo, závodní rady byly voleny na základě kandidátky sestavené odborovou organizací, musela však dostat 80% hlasů. Dostala-li méně, volby se opakovaly, když ani ve druhém kole kandidátka neprošla, jmenovaly odbory náhradní orgán. Ve volbách na jaře 1947 bylo v 1. kole zvoleno 74% závodních rad, ve 2. kole 17%.

Pozemková reforma

Velkým zásahem do vlastnických poměrů byla také pozemková reforma. Ta měla ve své první etapě vysloveně národní charakter: byla zabavena půda Němců a kolaborantů a přidělována za velmi nízký obnos uchazečům, především z řad chudých rolníků a zemědělských dělníků. Touto cestou byly osídleny pohraniční vesnice. Celkem byly v pohraničí zkonfiskovány 2 milióny ha půdy (z toho 1,3 miliónu ha zemědělské), z nich bylo 938 000 ha rozděleno mezi 158 000 uchazečů. Podstatně menší rozsah měla pozemková reforma ve vnitrozemí.

Když se v NF jednalo o maximální výměře půdy přidělované jednotlivým uchazečům, národní socialisté a lidovci navrhovali hranici 30 ha, komunisté a sociální demokraté však prosadili hranici 13 ha. První návrh sledoval ekonomický cíl — dosáhnout co nejvyšší tržní produkce a produktivity, druhý návrh cíl sociální — uspokojit co nejvíce uchazečů.

Znárodněním a pozemkovou reformou nastaly významné změny ve struktuře české společnosti. Ta se nivelizovala, zmizely její dva krajní póly: finanční oligarchie a nejchudší vesnické vrstvy. Naproti tomu slovenská společnost ztratila pouze jeden pól: bohatství. Vesnická chudina zůstala, protože na Slovensku nebyla německá půda jako v českých zemích. Proto tam setrval mnohem silnější sociální radikalismus.

4. Volby do Ústavodárného národního shromáždění

V květnu 1946 se konaly volby do Ústavodárného národního shromáždění. Jejich výsledky byly v českých zemích a na Slovensku odlišné. KSČ dostala 40% hlasů, národní socialisté 24%, lidovci 20% a sociální demokraté 16%. Na Slovensku získali demokraté 62% a KSS 30%. V celostátním měřítku dosáhli komunisté 38%.

Úspěch českých komunistů

Vítězství českých komunistů bylo následkem řady příčin. KSČ vzhledem ke své celé minulosti nejvíce těžila z autority, kterou získal Sovětský svaz díky svému podílu na porážce fašismu. Prestiž komunistů však stoupla i v důsledku jejich účasti v odboji. Většinu odbojářů netvořili komunisté, ale KSČ byla jedinou stranou, která Mnichovem nepřestala existovat, a aktivně se podílela na organizování odporu a mohla se vykázat velkým počtem obětí — 12 000. Stejně důležité pro volební úspěch KSČ však bylo získání souhlasu s její politikou. Mnoho lidí souhlasilo se znárodněním, s přísnými tresty nacistům a kolaborantům a s politikou ve prospěch chudších vrstev. Nejvyšší procento hlasů dostali komunisté v pohraničí. KSČ nesla hlavní odpovědnost za činnost vlády a ta vykazovala hmatatelné úspěchy: výroba stoupala, válečná podvýživa byla překonána. Komunisté nejenže vyzývali k řádné práci — která ještě nebyla na všech pracovištích samozřejmostí — ale stali se iniciátory dobrovolných bezplatných brigád.

Rozhodly rolnické hlasy

Důležitý podíl na vítězství KSČ měly i rolnické hlasy. Ministrem zemědělství byl komunista Július Ďuriš — s jeho jménem byly spjaty příděly půdy. Ďuriš dělal vysloveně politiku ve prospěch menších rolníků; zavedl trojí výkupní ceny zemědělských výrobků: nejvyšší dostávali rolníci vlastnící půdu do 20 ha, nižší bohatší sedláci (20 až 50 ha] a nejnižší statkáři a velkostatkáři. Většina rolníků sice volila lidovce nebo národní socialisty, ale podíl komunistických hlasů byl značný.

Úspěch slovenských demokratů

Vítězství Demokratické strany na Slovensku bylo způsobeno řadou specifických faktorů. Hlad po půdě nebyl ukojen, a pokud ji rolníci dostali, sklízela za to volební ovoce strana, která měla pověřence zemědělství, tj. demokraté. V jejím úspěchu hrály značnou roli hlasy bývalých luďáků. Vliv luďáctví přežil slovenský stát a po dohodě Demokratické strany s katolíky stoupl i v jejích řadách.

Důsledky voleb

Ústavodárné shromáždění zvolilo prezidentem republiky jednomyslně opět Edvarda Beneše.

Volbami skončila parita. Předsedou vlády se stal Klement Gottwald, ministerská křesla byla rozdělena podle volebních výsledků, čímž se postavení komunistů posílilo. Rovněž složení národních výborů se změnilo v souladu s výsledky parlamentních voleb. V důsledku vítězství Demokratické strany na Slovensku se změnilo i postavení slovenských orgánů.

Postavení slovenských orgánů

Podle Košického programu se staly nejvyššími orgány moci Československé republiky na Slovensku Slovenská národní rada a sbor pověřenců. Princip „rovný s rovným“, na němž měl být založen vztah mezi oběma národy, se nerealizoval v podobě federace, ale v tzv. asymetrickém modelu: české země neměly své národní orgány a byly spravovány přímo ústřední vládou. Dělba pravomoci mezi pražskou vládou a slovenskými orgány se měnila. Rozhodující iniciativu i slovo v této otázce měli komunisté, neboť byli nejsilnější stranou a také jedinou československou stranou; přistupovali k ní ovšem z hlediska svých mocenských zájmů.

Podle první poválečné dohody příslušela Slovenské národní radě vládní a výkonná moc na Slovensku ve všech věcech, které nebyly vyhrazeny československé vládě. Když Demokratická strana získala ve Slovenské národní radě silnou většinu, byla v nové dohodě pravomoc SNR a sboru pověřenců značně omezena ve prospěch centrálních institucí. Pověřenci byli sice nadále jmenováni Slovenskou národní radou, ale až po předchozím schválení vládou. KSČ mohla své stanovisko prosadit jen díky podpoře ostatních českých stran, zejména národně socialistické a lidové, jejichž český nacionalismus se dostal do konfliktu s nacionalismem slovenských demokratů.

Avšak ani komunisté nebyli prosti nacionalismu. Na Gottwaldův nátlak byl Karol Šmidke vystřídán ve funkci předsedy KSS Viliamem Širokým, což neodpovídalo smýšlení slovenských komunistů.

5. Zápas o další vývoj republiky

Proklamování specifické cesty k socialismu KSČ

Představy o dalším vývoji společnosti se lišily. Nejpropracovanější koncepci měli komunisté. Zdůrazňovali od počátku, že jim jde o specifickou československou cestu k socialismu, ale specificky československá měla být pouze cesta. Neuměli si představit jiný model socialismu než ten, který existoval v Sovětském svazu. Možnost odlišné cesty ovšem vedla i k úvahám o možnostech odlišného modelu; ve vedení strany byli lidé, kteří nepomýšleli na násilnou kolektivizaci, na likvidaci soukromé malovýroby a maloobchodu. Ale o nutnosti mocenského monopolu nikdo z nich nepochyboval. KSČ se zaměřila na upevňování znárodněného sektoru, stavěla se proti růstu kapitalistického sektoru v průmyslu a chtěla jej omezit v zemědělství. Udržela si přitom iniciativu v hospodářské politice. Pro léta 1947—1948 vypracovala dvouletý plán s cílem překročit předválečnou úroveň výroby o 10%. Jedním z nejdůležitějších úkolů dvouletky bylo zahájit industrializaci Slovenska.

Rozkol v sociálně demokratické straně

Národní socialisté, lidovci a slovenští demokraté pozorovali úsilí KSČ o mocenský monopol s obavami. Byli ovšem v defenzívě. Sociální demokracie se po volebním neúspěchu ocitla v krizi. Krystalizovala se dvě křídla — levé, Fierlingerovo, usilující o další spolupráci s komunisty, a pravé v čele s ministrem výživy Václavem Majerem. Strana kolísala mezi dvěma póly: na jedné straně podporovala řadu sociálních a hospodářských návrhů komunistů, na druhé straně se sbližovala s pravicovými stranami NF v obraně demokracie.

Spor o konfiskáty

Brzy po volbách bylo třeba řešit otázku konfiskátů, tj. továren, které nebyly znárodněny, ale jako německý majetek postaveny pod prozatímní správu. KSČ a sociální demokracie navrhly, aby byly přičleněny k národním podnikům, ostatní strany jejich návrh odmítaly. Nakonec došlo k dohodě, že konfiskáty budou přičleněny k národním podnikům a jen ty, o které nebudou mít zájem, i k ostatním sektorům. Současně bylo dohodnuto, že žádná strana nebude v příštích dvou letech požadovat žádné znárodnění. Ukázalo se, že stále ještě značně převažovala úspěšná snaha stran o řešení konfliktů dohodou v rámci Národní fronty.

Spor o zemědělskou politiku

Ve snaze rozšířit svůj vliv mezi rolnictvem navrhla KSČ řadu zemědělských zákonů. Jedním z nich byl návrh zcelovacího zákona, jehož realizace by vedla k upevnění soukromého vlastnictví půdy. Nejvýznamnější však byl návrh na revizi první pozemkové reformy z doby po první světové válce. Tento návrh byl přijat parlamentem a znamenal likvidaci zbytkových statků a jejich parcelaci rolníkům.

Mnohem větší odpor vyvolal návrh na parcelaci všech statků nad 50 ha, přednesený Ďurišem v Hradci Králové. Spor o tento tzv. Hradecký program se protáhl do období, kdy nastala zásadní změna v mezinárodních vztazích, a tím i ve vnitřní situaci Československa, takže nebyl realizován v proklamované podobě.

6. Počátek studené války a její dopad na Československo

Odmítnutí Marshallova plánu

Poválečná spolupráce spojeneckých velmocí slábla, vztahy mezi nimi se zhoršovaly a dospěly do stavu nazývaného studenou válkou. Tato změna záhy dopadla i na československý vývoj. SSSR se odmítl podílet na Marshallově plánu a zakázal účast na něm lidově demokratickým státům, včetně Československa, které se již k němu přihlásilo. Do Moskvy byla povolána československá vládní delegace a Stalin jí dal zřetelně najevo, že účast na Marshallově plánu by znamenala porušení spojeneckých a přátelských svazků s SSSR. Poté československá vláda svou účast odvolala.

Hospodářské potíže

Změna v mezinárodní situaci se promítla do vnitřních poměrů v době, kdy celá společnost začala prožívat hlubokou krizi. V polovině roku 1947 se objevily vážné hospodářské potíže. Příčinou byla ztráta konkurenční schopnosti na zahraničních trzích, způsobená hlavně obtížemi ve znárodněném průmyslu. Objem výroby se sice přibližoval předválečnému stavu, ale stoupaly výrobní náklady, klesla rentabilita a produktivita. Ohlásily se též důsledky ztráty kvalifikovaných dělníků, vzniklé odsunem Němců. Vývoz tradičních strojírenských a textilních výrobků nestačil krýt ani dovoz surovin. Obnova a rozvoj československého průmyslu zaostávaly nejen za průmyslem západoevropských zemí, ale i za pomalu se obnovujícím průmyslem západoněmeckým.

Hospodářskou situaci velmi ztížilo sucho, které postihlo celou střední Evropu. Nedostatek obilí a krmiv vedl k vybíjení dobytka, takže ztráty v zemědělství dosáhly 15 miliard Kčs. Nepříznivě působila na zemědělskou výrobu i pozemková reforma, která dala německou půdu novým, nezkušeným hospodářům; ti dosahovali nižších výnosů. Mimo to zůstaly desetitisíce hektarů v pohraničí neobdělány. V důsledku toho byly omezovány příděly potravin, textil a obuv mizely z legálního prodeje na černý trh, na němž stoupaly ceny.

Milionářská dávka

Představitelé všech politických stran se shodovali v hodnocení situace jako vážné, ba kritické. Československá revoluce se ocitla na rozcestí: bylo rozdáno vše, co bylo zabráno, a přesto se u všech vrstev začala projevovat nespokojenost. Vznikla otázka, jak dál, jak překonat narůstající obtíže.

Protože z hlediska KSČ nebyla revoluce ještě dokončena, neboť strana dosud neměla monopol moci, rozhodla se využít nespokojenosti lidu k útoku na pozice svých protivníků, a to v politické i ekonomické oblasti. Komunističtí ministři navrhli, aby ztráty způsobené rolníkům suchem byly uhrazeny zvláštní daní, kterou by zaplatili všichni, jejichž majetek dosahuje 1 miliónu Kčs. Když většina vlády tento návrh zamítla, rozpoutali komunisté masovou kampaň za tento požadavek a dosáhli souhlasu vedení sociální demokracie. V jejích řadách se tím však vyhrotily rozpory mezi pravým a levým křídlem.

Slovenská krize

V září 1947 oznámilo pověřenectvo vnitra, že odhalilo rozsáhlé spiknutí luďáků, do něhož byli zapleteni i vysocí funkcionáři Demokratické strany. Důkazy státní bezpečnosti o protizákonné činnosti obviněných nebyly dostatečně podloženy a zástupci lidové a národně socialistické strany je při projednávání případu v NF odmítli přijmout. Nicméně kontakty mezi demokraty a luďáky byly evidentní a vzbudily rozhořčení značné, zejména chudší části slovenské společnosti. Sešla se konference odbojových organizací, sjezd závodních rad a rolnická konference a žádaly řešení palčivých otázek a demisi sboru pověřenců. Tyto požadavky byly podpořeny krátkými protestními stávkami.

Krize skončila reorganizací sboru pověřenců a oslabením pozic Demokratické strany, která v něm ztratila absolutní většinu. Avšak jestliže se při jednáních o postavení slovenských orgánů z června 1946 vytvořila fronta českých politických stran proti slovenským demokratům, pak se tato fronta nyní rozpadla a místo ní se zformovala dohoda národně socialistické, lidové a slovenské Demokratické strany proti komunistům.

Rozklad Národní fronty

Tento protikomunistický blok byl posílen vývojem v sociální demokracii. V listopadu konala v Brně svůj sjezd a na něm byl místo Zdeňka Fierlingera zvolen předsedou Bohumil Laušman. Poměr hlasů mezi oběma kandidáty (192:283) ovšem ukázal, že levice je nadále silná a že otevřený přechod ke společenství s národními socialisty a lidovci by vedl k rozkolu strany.

Událostmi z podzimu 1947 byla NF rozložena. Strany jejího pravého křídla se domnívaly, že se jim vzájemnou dohodou podaří komunisty izolovat. Počítali s možností demise nekomunistických stran a vytvořením úřednické vlády. Na listopadovém zasedání UV KSČ Gottwald na tyto plány upozornil, označil je za pokus o reakční puč a prohlásil, že v tomto případě by lid dal zdrcující odpověď. Odpůrci komunistů mohli počítat s parlamentní většinou a podporou prezidenta republiky, komunisté si byli vědomi, že jsou schopni mobilizovat dělníky a ovládnout ulici. A nebylo síly, která by je zastavila: ministerstvo vnitra bylo v jejich rukou a armáda byla neutralizována. Krize vyvrcholila v roce 1948 únorovými událostmi.


Související články:
(ČR - historie)

Největší český disident – Jan Hus (07.07.2017)
Mír! Suverenitu! Demokracii! (11.11.2016)
14. říjen (29.10.2016)
Ako to s rozbitím Československa popravde bolo (29.10.2016)
Dík pražské německé university (16.03.2016)
Praha v noci na čtvrtek (15.03.2016)
Německo přijímá ochranu nad českými zeměmi (15.03.2016)
Mistr Jan Hus a Svobodova trilogie (04.06.2015)
Československo pod nacistickým panstvím (1939-1945) (18.05.2015)
Co lze nyní napsat (21.04.2015)
Odsun Němců z Československa (22.03.2015)
Sejdeme se 15. března v 15 hodin (12.03.2015)
Tabulky - Svět a Československo ve 20. století (17.01.2015)
První Československá republika (2) (17.01.2015)
První Československá republika (17.01.2015)
Odsun Němců z Československa (3) (19.08.2014)
Pietní akt u Hlávkovy koleje (10.11.2013)
Odsun Němců z Československa (2) (20.08.2013)
Nepřepisujme dějiny (10.05.2012)
Ustavující sjezd KSČ a výtky Kominterny (11.07.2011)
Třetí odboj v "Politickém spektru" (22.10.2010)
Fenomén Rusko (07.05.2010)
Sněhová bouře v polovině března (15.03.2010)
Masarykovi k narozeninám. (09.03.2010)
Dvacátý první srpen potřetí (21.08.2009)
Nástup mladé levice (06.04.2008)
Výnos Vůdce a říšského kancléře Adolfa Hitlera, kterým se vyhlašuje "Protektorát Čechy a Morava" (17.03.2008)
Všechno je relativní, pane nadporučíku! (05.03.2008)
Beseda o tématu národní identity (13.03.2007)
Setkání v Českém Krumlově (20.10.2006)
Protokol o ukončení platnosti Varšavské smlouvy podepsán (01.07.2006)
Vyhlazení Lidic (10.06.2006)
Atentát pozvedl prestiž českého národa (29.05.2006)
Projev Reinharda Heydricha o plánech na likvidaci českého národa (29.05.2006)
Volby v roce 1946 vyhrál favorit (27.05.2006)
O zlém brouku Bramborouku (12.05.2006)
Pražské květnové povstání roku 1945 (08.05.2006)
Český lid povstal proti okupantům (07.05.2006)
Zemřel bývalý diplomat Rudolf Slánský (18.04.2006)
Zpráva ÚV KSČS o činnosti strany od mimořádného sjezdu KSČ (2) (09.04.2006)
Podpisy pod prezidentskými dekrety (27.03.2006)
Zánik první republiky (1933–1939) (14.03.2006)
Cesty podivných reforem (11.03.2006)
Cesty podivných reforem (2) (11.03.2006)
Svět a Československo ve 20. století (04.03.2006)
Dopis Závodnímu výboru ROH (22.02.2006)
TK ministra zahraničních věcí ČSSR (14.12.2005)
Císař a král František Josef I. zemřel (20.11.2005)
Národní výbor ujímá se vlády v Československém státě! (28.10.2005)
Projev po podpisu mnichovské smlouvy (14.10.2005)
Nobelova cena J. Seifertovi (12.10.2005)
Peněžní reforma a zrušení lístků - cesta k dalšímu rozvoji našeho hospodářství (31.05.2005)
Fakta nejsou důležitá (28.04.2005)
Američané mohli dobýt Prahu (26.04.2005)

[Akt. známka (jako ve škole): 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: Miloš Hájek | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

červené návěští   Hlavní zprávy červený nadpis

zelené návěští   Novinky zelený nadpis
16.04.2018: Letní univerzita Evropské levice 2018
Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. až 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bližší informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.

16.06.2017: Opět útoky spamovacích robotů
Došlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle všech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více než 200 těchto pseudokomentářů, které mažeme.

16.06.2017: Někdo/něco zde krade ž a š?
V uplynulých dnech došlo k technické závadě, v jejímž důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z většiny komentářů) ztratila všechna písmena "ž" a "š" (nebo jenom jejich část). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).

09.05.2017: Pietní akt na Olšanech
Jako každoročně, i letos položila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru pražské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na olšanském hřbitově. Při té přiležitosti jsme pietně vzpomněli i padlých dalších armád (včetně československé), kteří jsou na Olšanech uloženi.

červené návěští   Anketa červený nadpis
V současnosti rozvířil hladinu návrh přijmout do ČR 50 syrských válečných sirotků. Co si o něm myslíte?

V Sýrii ani žádní váleční sirotci nejsou.
46 (46 hl.)
Nebrat! Ještě by nás podřezávali.
43 (43 hl.)
Konečně někdo uvažující lidsky.
41 (41 hl.)
Ať se každý stará o sebe, nic nám do nich není.
32 (32 hl.)
Je to sice politikum, ale krok správným směrem.
34 (34 hl.)
Raději bychom měli zvýšit svou ostudně nízkou rozvojovou pomoc.
40 (40 hl.)
Prohnilý humanismus !!
23 (23 hl.)

Celkem hlasovalo: 259


zelené návěští   Vyhledávání zelený nadpis


na nových stránkách

Rozšířené vyhledávání
Tématické skupiny
Seznam autorů


Google

web
sds.cz
blisty.cz
bbc.co.uk

zelené návěští   Vaše komentáře zelený nadpis
[12.10.2018 14:09:57]
dongdong8
201810.13wengdongdong polo ralph lauren ba sketball shoes nike kyrie 3 perso l sunglasses nike air max su pra shoes convers ...

[12.10.2018 14:09:57]
dongdong8
201810.13wengdongdong polo ralph lauren ba sketball shoes nike kyrie 3 perso l sunglasses nike air max su pra shoes convers ...

[12.10.2018 14:09:57]
dongdong8
201810.13wengdongdong polo ralph lauren ba sketball shoes nike kyrie 3 perso l sunglasses nike air max su pra shoes convers ...

[12.10.2018 14:09:57]
dongdong8
201810.13wengdongdong polo ralph lauren ba sketball shoes nike kyrie 3 perso l sunglasses nike air max su pra shoes convers ...

[12.10.2018 14:09:56]
dongdong8
201810.13wengdongdong polo ralph lauren ba sketball shoes nike kyrie 3 perso l sunglasses nike air max su pra shoes convers ...

[12.10.2018 14:09:56]
dongdong8
201810.13wengdongdong polo ralph lauren ba sketball shoes nike kyrie 3 perso l sunglasses nike air max su pra shoes convers ...

[12.10.2018 14:09:56]
dongdong8
201810.13wengdongdong polo ralph lauren ba sketball shoes nike kyrie 3 perso l sunglasses nike air max su pra shoes convers ...

[12.10.2018 14:09:55]
dongdong8
201810.13wengdongdong polo ralph lauren ba sketball shoes nike kyrie 3 perso l sunglasses nike air max su pra shoes convers ...

[12.10.2018 14:09:55]
dongdong8
201810.13wengdongdong polo ralph lauren ba sketball shoes nike kyrie 3 perso l sunglasses nike air max su pra shoes convers ...

[12.10.2018 14:09:54]
dongdong8
201810.13wengdongdong polo ralph lauren ba sketball shoes nike kyrie 3 perso l sunglasses nike air max su pra shoes convers ...

[12.10.2018 14:09:26]
dongdong8
201810.13wengdongdong ray ban north face outlet swarov ski jewelry christian louboutin shoes ad idas football boots ralph l ...

[12.10.2018 14:09:24]
dongdong8
201810.13wengdongdong ray ban north face outlet swarov ski jewelry christian louboutin shoes ad idas football boots ralph l ...

[12.10.2018 14:09:24]
dongdong8
201810.13wengdongdong ray ban north face outlet swarov ski jewelry christian louboutin shoes ad idas football boots ralph l ...

[12.10.2018 14:09:24]
dongdong8
201810.13wengdongdong ray ban north face outlet swarov ski jewelry christian louboutin shoes ad idas football boots ralph l ...

[12.10.2018 14:09:23]
dongdong8
201810.13wengdongdong ray ban north face outlet swarov ski jewelry christian louboutin shoes ad idas football boots ralph l ...


Teze programu SDS
Teze programu SDS

Tyto stránky byly vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS.