logo SDS
Dnešní datum: 20. 06. 2019   | Hlavní stránka | Tématické skupiny | Seznam rubrik | Download |  
zelené návěští   Hlavní menu zelený nadpis
Hlavní stránka
Kdo jsme - něco o SDS
Stanoviska SDS
Tiskové zprávy SDS
International
Staré stránky SDS

Ankety
Download
TOP 50
Tématické skupiny
Seznam rubrik (témat)

červené návěští   Rubriky červený nadpis

zelené návěští   Čtenář zelený nadpis

Jméno (přezdívka)
Heslo


Úprava osobního účtu

červené návěští   Evropská levice červený nadpis


Na web SEL

Manifest SEL
Čtěte o SEL u nás


zelené návěští   Nejčtenějąí/rok zelený nadpis
Z Afghánistánu se dnes vrátí domů tři čeątí vojáci...
(08. 08. 2018, 678x)

Praľské jaro i jeho dozvuky a ohlasy na stránkách SDS
(26. 08. 2018, 643x)

Chinese Reaction to the 1968 Occupation of Czechoslovakia
(10. 09. 2018, 594x)

Praha není stádo?
(25. 08. 2018, 540x)

Praľské jaro mohlo prokázat přednosti „socialismu s lidskou tváří“
(12. 09. 2018, 527x)

Sovětská revizionistická renegátská klika bezostyąně posílá jednotky k okupaci Československa
(10. 09. 2018, 521x)

Socialismus, nový pohled a strategie
(06. 09. 2018, 501x)

Pouľívá generální ątáb naąe vojáky v Afghánistánu v souladu s mandátem operace?
(19. 10. 2018, 399x)


červené návěští   SDS červený nadpis
Strana demokratického socialismu
Přípotoční 869/19
101 00 Praha 10
Návątěvy po předchozí dohodě
tel.:
(420) 608 630 506
(420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS)
Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010
Případné dárce žľádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme.
secret@sds.cz
(c) SDS

Kanál RSS

TOPlist

zelené návěští   Interní statistika zelený nadpis
Denni
Max. 20
Prům. 16
21 denni
Max. 934
Prům. 454.9

Nyní si čte web : 79 uživ.

11. Nezařazeno - tisk

* Heslo PALESTINA v Masarykově slovníku naučném

Vydáno dne 29. 11. 2005 (6054 přečtení)

K diskusi o problematice Palestiny přejímáme heslo Palestina z Masarykova slovníku naučného (5. díl, 1931, uzávěrka 2. prosince 1930). Autorem hesla byl dr. Karel Matoušek. Kliknutím na obrázek zvětšíte jeho dobovou perokresbu.

Palestina, lat. (z řec.) Palaestina, arab. a tur. Filastín (Falastín), hebr. Éres jisráél (Země Israele, též „Zaslíbená země“), v bibli Země Hebreů, Israelitů, od 1922 brit. mandátové území v Př. As. Jest j. a předjordánskou částí Syrie mezi Střz. mořem a Jordánem. Na rozdíl od doby Kristovy nemá nynější P. části zajordánské, zato dobíhá na j. úzkým klínem až k s. cípu zál. Akabského (vých. hranicí tohoto klínu je příkopová linie Vádí el-Araba v j. prodloužení Mrtvého moře).

Originální perokresba z MSN. Kliknutím získáte mapku ve větším rozlišení.Malé rozměry, jen 23.309 km2, 816.064 ob. (1929, 1922: 757.182 ob.), hust. 35. Z větší části vysočina s prahorním jádrem, ale většinou pokrytá zkrasovělým vápencem. Úrodná jsou území usazenin, zvl. zlomové údolí Esdrelon (Jezreel). Kolem Mrtvého moře (ale i jinde) vyvřely sopečné výlevy. Občasná zemětřesení a čet. teplice dosvědčují neuklidněnost zvrstvení. Podél dunového a plochého pobřeží - jen Karmelské předhoří, vys. 552 m, vytváří jediný p-ský záliv s přístavem (dnešní Haifa, kdysi slavná Akka) - jest úrodná aluviální rovina (stv. Kanaán), jež však na j. již přechází v sinajskou poušť. Od ní povrch stále stoupá v planinatou vnitřní vysočinu bez ostrých horských vrcholů; tato vysočina, průměrně vys. kolem 700 m (Jerusalem 787 m), místy však sahající i přes 1.000 m, jest páteří země. Na s. klesá v úrodnou a také dopravně výhodnou skleslinu Esdrelon, za níž však, v Galilei, znovu vystupuje: hora Tábor 562 m a Džermak 1.198 m (nejvyš. bod P-y); hned nato přechází v Libanon (v. t.). K vých. vysočina rychle klesá v hlub. příkopovou proláklinu ř. Jordánu (v. t.), jezer, jimiž protéká (Bahr el-Húle [2 m] a Genezaretské n. Tiberias [- 208 m] a Mrtvého moře (v. t.; arab. Bahr Lút, 914 km2).

Podnebně jsou z. svahy pod konejšivým vlivem Střz. moře, vých. sklon však již pociťuje žhavý dech blízké pouště. Velice se též uplatňují značné výškové rozdíly. Celkem je podnebí teplé (Jerusalem 17° C ročně, ale v zimě sněží), v létě horké. Srážek málo (Jerusalem 660 mm, u Jordánu a na j. jen pod 1/2 m) a jen v zimě, kdežto léto bývá vyprahlé, zvl. při vých. A j. větrech; zato jsou vítány osvěžující větry s. a s.-z. Je to podnebí zdravé. Z ř. je vel. jen Jordán, ale i ten v létě velmi vysychá. Květena má na vých. ráz stepní, ve většině země stř.-moř., a je chudá na j., bohatější na s.

Od 1919 přibývalo ob. soustavným přistěhovalectvím Židů (za tu dobu 75.000), kteří se sem ve smyslu sionistického hnutí a souhlasné Balfourovy deklarace z 2. XI. 1917 (aby se P. stala „národní domovinou Židů“) odevšad stěhovali, doufajíce v snadné a rychlé požidovštění P-y a v příznivost hosp. poměrů. Ale moh. většina ob. se stále více brání sionistickému přílivu (1930 vel. bouře moh. proti Židům), a tak od 1926 žid. přistěhovalectví velmi ochablo (1926 13.000 přistěhovalců, ale přes 7.000 vystěhovalců). Přesto vzniklo úsilnou podporou svět. sionistického Žid. nár. fondu již přes 120 žid. zeměd. osad o celkové rozloze 1.100 km2, a to právě v nejúrodnějších částech země (Esdrelon a pobř. rovina Saron); ale naděje v ně skládané namnoze zklamaly (moh. odpor, nezpůsobilost žid. osadníků k zeměd. práci atd.).

Jádrem ob. jsou moh. felláhové (arab. a syrští rolníci a pastevci, 1929: 572.443; 1922: 590.890), pak následují Židé (154.330; 83.794), křesťané (80.225;73.024, růz. nár. složení) a 9.000 osob jiného vyzn., zvl. Drúzové a asi 160 Samaritánů (zbytek stv. ob., ve m. Náblus n. Sichem [hebr. Šechem]). Obecné školství je hojné, jednak státní (1928: 314 škol, hl. pro děti moh.), jednak soukromé a agitační všech 3 hl. církví, a to: 307 škol žid., 191 křesť. (114 kat., 51 prot.) a 73 muslimských. Nepatrná hebr. univ. v Jerusalemě, zal. 1924. Soudy se dělí na veř. a círk., jako se vůb. v této zemi, jež jest kolébkou 2 jednobožských náb., dává i dnes vel. důraz na příslušnost círk.

V zaměstnání zcela převládá zemědělství, zvl, na úrodném s. (v Galilei) a v údolí Esdrelon. Zemědělství by se velmi povzneslo umělým zavodňováním, jež za staleté tur. vlády téměř zcela zaniklo. Sklízí se (sestupně) pšenice, ječmen (též jako krmivo) a durrha, méně čočka a tabák. Mn. j. ovoce: agrumy (zvl. vel. pomeranče z okolí Jaffy), olivy, fíky, mandle, meruňky, víno, granátová jablka; u Jericha i banány. Zelenina, zejm. melouny. Začíná se zalesňovati, Ovcí (1928: 226.000) a koz (368.000) se chová daleko více než hovězího dobytka; 24.000 velbloudů, nemn. buvolů. Rybolov v moři (Mrtvé moře je bez života). Lev vyhuben; pohromy působívají stěhovavé kobylky.

Nerostné bohatství: nadbytek soli (v Pojordání) a vápence, mimoto asfalt u Mrtvého moře, sádra a síra. Malý prům. (1928: 18.000 děln.); mlýny, mýdlo a oliv. olej, tkalcovství, vzpomínkové výrobky pro poutníky a cizince. Značná návštěva cizinců a poutníků; zvl. Jerusalem vábí všechny monotheistické nadšence. Zahr. obchod je malý a silně pasivní. Dovoz 1925 za 7.5 mil. liber šterlinku, 1928 za 6.8 (1928 sestupně: textilie, pšen. mouka, dříví, cukr, rýže, oliv. olej, pšenice, kovové zboží); vývoz za 1.3 mil. a 1.5 (pomeranče [2/5 všeho vývozu, mýdlo 1/7, durrha, melouny, ječmen, sesam, víno, mandle). Hl. dovozci: Eg., Syr., Angl., méně Něm., Fr., Unie, It. a Rum.; vývozci: Angl., Syr., Eg., méně Něm. a Fr.

Železnic, částečně úzkokolejných, jen 1.200 km (1928); hl. vede z Haify podél pobř. (s odbočkou do Jerusalema) přes (Gazu do eg. Kantáry na Suezském průpl. Zřizují se silnice pro dopravu automobilovou. Hl. přístavy: Haifa (modernisuje se) a Jaffa, menší Gaza a Akka. 1928 připlulo a odplulo asi po 2.4 milionech cizí lodní tonáže; vl. loďstva P. nemá.

Jednotkou měny je 1 p-ská libra šterlinků (1 £ P = 1000 mils), rovná libře angl. Vedle úř. soustavy metrické se užívá růz. místních.

Podle ústavy z 1. XI. 1922 stojí v čele angl. High Commissioner, zároveň nejvyšší velitel voj. a předseda výkonné rady (Executive Council). Zákonodárná rada (Legislative Council) má 22 členy, z čehož 12 volených. Administrativně se země dělí na Jerusalem (hl. m.) a 2 okr.: j. s hl. m. Jaffou a s. s Haifou. Vedle toho se užívá stv. dělení na 3 krajiny: j. Judeu s Edomem (Idumeí), stř. Samarii a s. Galilei. Úř. řeči: angl., arab. a hebr.

Dějiny. Tato malá zemička, hospodářsky málo významná, působila výrazně a hluboce na svět, dějiny, a to jako východisko 2 jednobožských náb., žid. a křesť. Pro děj. do 566 př. Kr. v. Izraelité, pro další v. Židé. Samostatnost P-y trvale zanikla 70 po Kr., kdy se zmocnil Jerusalema Titus a z P-y učiněna řím. prov. Judaea. Nato se zde vystřídala tato cizí panství: byzantské, od 636 arab., od 1076 Seldžukové a Saracéni. 1517-1917 Turci. Mimo dočasné křesť, úspěchy za křížových výprav (1099 dobyt Jerusalem, ale 1291 padl posl. zbytek tamního křesť. panství, Akkon) byla P. 637-1917 v moci moh. Za Svět. vál. (dobylo angl. voj. 9. XII. 1917 Jerusalema a s ním celé P-y a zavedlo v ní voj. správu, jež 1. VII. 1920 ustoupila civilní. Rozhodnutím Spol. národů 24. VII. 1922 obdržela Angl. P-u jako mandát Společnosti, což provedeno 29. IX. 1922. Tur. uznalo tento stav mírem v Lausanne 24. VI. 1923. Sionistickému duchu Balfourovy deklarace se však stavějí v cestu vel. překážky již uvedené a tak se další vývoj P-y jeví nejasným.

K. Mtšk.


Poznámka: původně proložené písmo je zobrazeno tučně, kurzíva tučnou italikou. Rozdělení do odstavců je dílem redakce SDS.



[Akt. známka (jako ve škole): 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: administrator | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: Masarykův slovní naučný

červené návěští   Hlavní zprávy červený nadpis

zelené návěští   Novinky zelený nadpis
16.04.2018: Letní univerzita Evropské levice 2018
Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. aľ 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bliľąí informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.

16.06.2017: Opět útoky spamovacích robotů
Doąlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle vąech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více neľ 200 těchto pseudokomentářů, které maľeme.

16.06.2017: Někdo/něco zde krade ľ a ą?
V uplynulých dnech doąlo k technické závadě, v jejímľ důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z větąiny komentářů) ztratila vąechna písmena "ľ" a "ą" (nebo jenom jejich část). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).

09.05.2017: Pietní akt na Oląanech
Jako kaľdoročně, i letos poloľila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru praľské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na oląanském hřbitově. Při té přileľitosti jsme pietně vzpomněli i padlých daląích armád (včetně československé), kteří jsou na Oląanech uloľeni.

červené návěští   Anketa červený nadpis
V současnosti rozvířil hladinu návrh přijmout do ČR 50 syrských válečných sirotků. Co si o něm myslíte?

V Sýrii ani ľádní váleční sirotci nejsou.
184 (184 hl.)
Nebrat! Jeątě by nás podřezávali.
154 (154 hl.)
Konečně někdo uvaľující lidsky.
125 (125 hl.)
A» se kaľdý stará o sebe, nic nám do nich není.
115 (115 hl.)
Je to sice politikum, ale krok správným směrem.
105 (105 hl.)
Raději bychom měli zvýąit svou ostudně nízkou rozvojovou pomoc.
131 (131 hl.)
Prohnilý humanismus !!
104 (104 hl.)

Celkem hlasovalo: 918


zelené návěští   Vyhledávání zelený nadpis


na nových stránkách

Rozšířené vyhledávání
Tématické skupiny
Seznam autorů


Google

web
sds.cz
blisty.cz
bbc.co.uk

zelené návěští   Vaąe komentáře zelený nadpis
[15.05.2018 19:15:23]
josef mikovec
Bohumír ©meral - Mučedník ztracených a vysněných příleľitostí http://www.novarepublika.cz/2018/0 5/frantisek-ferdinand-s ...

[15.05.2018 18:54:53]
josef mikovec
Zde jest zkuąební kámen, na němľ se dokáľe, zdali jsme opravdu v dost zralí, dost socialističtí, abychom opravdu stali se v Rako ...

[21.03.2018 17:10:12]
n
Snad se něco doví,!

[19.11.2016 10:28:45]
l&s
Doplnění k Peroutkovi - Zemanův projev byl míněn dobře, bohuľel se v něm dopustil dehonestujícího přeąlapu, kdyľ prohlásil, ľe Per ...

[27.02.2016 10:01:56]
l&s
Článek pana Bělohradského není k dispozici, tak jen pár postřehů k této stati. Paní Neudorflová sice správně píše, že je chyba, k ...

[28.10.2015 09:08:14]
-ik
Dobrý den pane ©lemendo! To, co jste napsal, je konstatování stavu. A co navrhujete jako pokus o naznačení cesty? Já mysl ...

[04.09.2015 14:20:12]
n
Samozřejmě, ľe jiľ těąím na shromáľdění, jako posledně na Václaváku. Doufám, ľe nebude chybět pán ©afr, kterého tímto srdečně zvu. ...

[13.08.2015 13:11:01]
n
SDS leží v žaludku tomu zoufalému tapetáři, takže je moc známá a okolí se musí postarat o její prosazení. Prohra s US a tím i se s ...

[13.08.2015 01:44:03]
-ik
Jestli že se mi zdá, že militantní skupiny dosahují lepších výsledků, měl byc se podívat na sebe, zda nepracuji špatně. Oni mohou ...

[08.06.2015 21:05:37]
-ik
"význam evropské levice pro vývoj ve světě a její podíl na jeho spoluutváření (globalizace, přenos zkušeností z jiných čá ...

[25.05.2015 14:58:27]
n
Lidstvo v rozvinutých zemích a tím myslím i naąi zemi, jiľ dosáhli hranic daląího materiálního pokroku a jeho daląí zvyąování je n ...

[25.05.2015 08:21:23]
l&s
"Proč se myšlenka lidové fronty boje proti fašismu prosadila v našem hnutí, až když bylo fakticky pozdě? Bylo vůbec možné, ab ...

[13.05.2015 09:45:10]
Milan Neubert
-iku, napsal jste víc věcí, s řadou souhlasím. Jednu námitku ale mám: dospěli jsme k závěru, že virtuální diskuse na webu nebo na ...

[10.05.2015 23:25:51]
-ik
Mám pocit, pane Neuberte, že jste se o kontakt s lidmi ani moc nesnažil. Diskuse na stránkách SDS je nulová. A i v minulosti jst ...

[06.05.2015 10:38:48]
n
Vítám tapetáře. Čest tvoji práci. Podle množství zbytečné práce opravdu stojíš ...


Teze programu SDS
Teze programu SDS

Tyto stránky byly vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS.