Musím přiznat, že už i já jsem se rozhodl. Na základě rozsudku z kauzy pana Hučína jsem došel k závěru, že se budu muset zaměřit na zakoupení flinty slušného kalibru, nějakou pistolku a vyrobit trošku třaskaviny do pytlíku.
Sděluji odpovědně, že na rozdíl od něho, i když prý svými výbušnými aktivitami nikoho neohrozil, já slibuji, že skutečně nikoho neohrozím ani náhodou. V jeho případě náhodou nešel nikdo kolem. Kdo ví, jak bombometčík Hučín měl vůbec naprogramovanou svou výbušninu? Snad prý vybuchla o mnoho hodin později než chtěl, a proto to bylo až v noci. Ať je to jakkoliv s jeho aktivitami, já po tomto verdiktu soudu a návodu se přece nějak musím bránit! A co kdybych potkal toulavého desperáta, nebo třeba toulavou pumu v našem lese, která by mě chtěla ohrozit?
U nás totiž, na základě rozhodnutí senátu Ústavního soudu v Hučínově kauze, již není ozbrojování trestným činem, pokud prý jde o dobrou věc. Chápu, že soudci museli velmi dlouho zvažovat a hlavně hledat cesty, jak se tvářit, že nepodlehli nátlaku a politické objednávce. Zkrátka dokázat, že jsou nezávislí. Řadu měsíců rozsudek odsouvali, hledali až konečně našli.
Ale s tím se dalo počítat. Hučín může být klidný. Jeho zbraničky a výbušniny byly uznány jako obranné. Musel se přece cítit ohrožen minulým režimem a socialistickou vládou. Dnes je jiný režim a jiná vláda, který opět není pravý ořechový, a je třeba bránit se. A to každý z nás, kdo cítí takovou potřebu jako pan Hučín.
A jak to bude zřejmě pokračovat? Senát Ústavního soudu tak připravil cestu k dalším kauzám a bude chtít dát za pravdu i Mašínům a dalším ozbrojencům z různých skupin z minulých let, protože ti nedělali nic jiného než pan Hučín. Jen občas sice někoho podřezali, zabili či zmrzačili, ale na to vše přece měli právo, protože šlo o zločinný režim, a ti, co zvedli zbraň a uložili výbušninu na náměstí, se jen bránili proti jeho zvůli.
Pokud soudy budou pokračovat v tomto duchu, bude i dnes pochopitelně možné podle toho postupovat. Soud nám tedy dal plné právo na obranu, i když nespecifikoval proti komu. Jde, o to, koupit si flintu, pistolku či zajet do Pardubic pro semtex a naplánovat si někde v okolí ohňostroj.
Domnívám se, že je to docela správný protest proti režimu, který se mi nelíbí. Že někdo bude křičet, že nedovolené ozbrojování zasluhuje trest? Prosím vás? Vždyť jde jen o svobodu člověka. Soud nám zcela správně v případu Hučín sdělil, že právo je na naší straně.
Takže přátelé, kupujte a nebojte se. Právo je na vaší straně.
Haló noviny, 29. března 2006, Milan Špás
Rozhodl jsem se koupit flintu
