logo SDS
Dnešní datum: 09. 02. 2025   | Hlavní stránka | Tématické skupiny | Seznam rubrik | Download |  
zelené návěští   Hlavní menu zelený nadpis
Hlavní stránka
Kdo jsme - něco o SDS
Stanoviska SDS
Tiskové zprávy SDS
International
Staré stránky SDS

Ankety
Download
TOP 50
Tématické skupiny
Seznam rubrik (témat)

červené návěští   Rubriky červený nadpis

zelené návěští   Čtenář zelený nadpis

Jméno (přezdívka)
Heslo


Úprava osobního účtu

červené návěští   Evropská levice červený nadpis


Na web SEL

Manifest SEL
Čtěte o SEL u nás


zelené návěští   Nejčtenějąí/rok zelený nadpis

Neexistují vhodná data!


červené návěští   SDS červený nadpis
Strana demokratického socialismu
Přípotoční 869/19
101 00 Praha 10
Návątěvy po předchozí dohodě
tel.:
(420) 608 630 506
(420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS)
Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010
Případné dárce žľádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme.
secret@sds.cz
(c) SDS

Kanál RSS

TOPlist

zelené návěští   Interní statistika zelený nadpis
Denni
Max. 16
Prům. 7.4
21 denni
Max. 620
Prům. 242.3

Nyní si čte web : 99 uživ.

02. Články, statě, projevy

* Ukradená revoluce

Vydáno dne 26. 02. 2008 (4911 přečtení)

Vzpomínám si na Menzelův skvělý film Skřivánci na niti. Jeden z hlavních hrdinů, kladenský dělník a přítel Antonína Zápotockého, se táže, kam se nám poděla pravda.Někdo ji snad ukradl?

Hrdinové filmu sjíždějí dolů do šachty a divákům běží mráz po zádech. Jiří Menzel je mistr katarze.

Ale zpět k době po roce 1945. Tak jako Šmeral s Gottwaldem, tak i Beneš věděl, že svět po válce nenaváže na situaci z roku 1938. Bylo mu jasné, že o svá práva se přihlásí masy, že půjde o větší díl sociálních, hospodářských i kulturních práv. Byl ochoten jít ve znárodňování dokonce dále než komunisté, jen aby udržel systém okresních hejtmanů a (byť i zjednodušeného a pročištěného) politického stranictví, jehož nectnosti a problémy v mládí pranýřoval.

Komunisté dobře věděli, že důležité bude zatáhnout do tvorby politiky lidové vrstvy, a proto spatřovali ve struktuře národních výborů klíčový prvek revoluce a prosadili ho. Vytvořili si platformu pro mobilizaci lidí i ve sjednocených odborech, kde sice v ústředí neměli většinu, ale v čele charismatického a respektovaného Antonína Zápotockého, který přežil 6 let koncentračního tábora. Uměli také využívat rozporů mezinárodní situace, především pak nesmírný vzestup prestiže Sovětského svazu, který za cenu strašných obětí porazil většinu německých divizí.

KSČ měla před volbami roku 1946 už 1 milion členů. Strana, která přišla o třetinu předválečných členů, jíž nacisté vybili její intelektuální špičky, překypovala energií a měla jako jediná ucelený program a nespornou kulturní hegemonii v československé, a především v české společnosti. Vedla také velice účinnou a moderně řízenou propagandu. Je příznačné, že rok po převzetí moci už zavládl pocit, že podobné propagandy už strana nepotřebuje a tým složený z mediálních specialistů byl zrušen.

Rovněž ekonomická politika strany byla zajímavá. Frejka a Goldmann stavěli na srovnatelných výhodách naší ekonomiky. Chtěli například rozvíjet automobilový průmysl, který měl náskok oproti západní Evropě. V hutním průmyslu preferovali např. produkci plechů pro auta. Jistě přebudování struktury zahraničního obchodu vyžadovalo už tehdy investice do těžkého průmyslu, ale zatím v přiměřené podobě.

KSČ uměla vytvořit v Košickém vládním programu hřiště pro poválečný politický život. Vázala protiklady, uměla je správně hierarchicky vřazovat, její taktika a strategie byly opravdu mistrovsky zvládnuty. Vedení strany hrálo společně jako orchestr. ČSR se první vzpamatovala z následků války. Rostl ale tlak na urychlené převzetí moci. Uvedu dva významné faktory: jaderné soupeření a vznik státu Izrael.

O prvním momentu se mluví už dlouho. Po zpřístupnění sovětských pramenů je náš vhled do situace ale jasnější. Z tří zemí, kde bylo tehdy dost uranu pro vojenské účely (Kongo, Kanada, ČSR), dosáhli Sověti jen na Československo. I z tohoto důvodu jsme se ocitli v centru pozornosti Beriji a jeho lidí (Berija vedl státní program získání jaderné zbraně). Po této stránce měla naše země obrovský strategický význam a stala se brzy kolbištěm studené války.

O druhém momentu se zatím téměř nepsalo, snad s výjimkou studie ústeckého historika Čermáka, který obsáhle prostudoval moskevské archivy. Na Palestinu se vztahovalo zbrojní embargo. Britové jeho dodržování až žárlivě střežili. Izraelští otcové národa (Ben Gurion a další) využili dočasného výkyvu v sovětské politice, která podpořila vznik státu Izrael. ČSR byl jediný stát, kde se mohla vytvořit vláda, která by Ben Gurionovi a jeho přátelům vyšla vstříc. Byl tu dlouho letecký most mezi Prahou a Tel Avivem (dokonce dvojí), u nás se cvičily vojenské kádry a československá pomoc byla zejména v první fázi konfliktu prostě klíčová pro přežití státu Izrael. Slánský v dodávkách pokračoval (a to se mu později vymstilo) i poté, kdy Sověti výhybku politiky vůči Izraeli přehodili, když pochopili, že Izrael kýženou letadlovou lodí na Blízkém východě nebude.

K vítězství v únorovém střetu pomohli komunistům i politici nekomunistických stran svou nekompetentností. Vyvolat vládní krizi a jet pak na šibřinky na Moravu (jako to udělal Petr Zenkl), je prostě hloupost. Beneš byl zoufalý i z Američanů. Psal velvyslanci Steinhardtovi, že on by okázale dával americkou pomoc zemím, kde komunisté jsou vlivní, ale nemají většinu. Tím by se zvýšila šance pozice nekomunistických stran posílit. Diskriminace zemí, kde jsou silné komunistické strany, je postup nepromyšlený.

Gottwald dosáhl svého a mohl rekonstruovat (byť i s použitím nátlakových prostředků) vládu v duchu ústavy z roku 1920. Od té chvíle začíná postupný rozchod mezi Benešem a komunisty, jehož symbolickým mezníkem se stala Ústava 9. května. Prezident ji odmítl podepsat a v červnu na jeho místo přišel Klement Gottwald. Ten dlouhodobě varoval, že komunisty mohou porazit především vlastní chyby.

Po únoru už některé záhy přišly. Jednotná kandidátka je jednou z nich. Nekomunistické strany byly v rozkladu, jejich členstvo se masově hrnulo do KSČ. Celé okresní organizace přecházely! Z původních 900 tisíc národních socialistů jich na podzim 1948 zůstaly jen tři tisíce. Z nekomunistického prostředí přišla i myšlenka jednotné kandidátky. Druhá velká hrubka bylo uspěchané a nezvládnuté sjednocení komunistické a sociálnědemokratické strany. Z 363 tisíc sociálních demokratů se jich po slučovacím sjezdu ocitlo v KSČ jen 118 tisíc, tedy pouhá třetina.

Hlavní bylo to, že KSČ pod tlakem z Moskvy opustila svůj volební program z roku 1946, jakýsi pakt s československými občany. Sovětský systém se prosazoval více a více a není náhoda, že Gottwaldovy články a projevy, kde se mluví o specifické československé cestě k socialismu, se dlouho nemohly tisknout. Jsou to dodnes zajímavé texty. Brzy se stal obětí asimilace k sovětskému vzoru i systém SPH, systém plánovaného hospodářství, kde i státní podniky vystupovaly jako tržní jednotky.

A v době konfrontace obou bloků se na náš malý, tehdy dvanáctimilionový stát, který vedl dílo poválečné obnovy, osídloval pohraničí, industrializoval Slovensko i další země sovětského bloku, valily úkoly, které Češi a Slováci prostě zvládnout nemohli. Změnil se i charakter komunistické strany. Strana byly fakticky postátněna. V době IX. sjezdu měla ve dvanáctimilionovém státě 2 411 000 členů. Takové procento obyvatel nikde žádná komunistická strana neměla. Za těchto okolností i to, čeho bylo dosaženo (a nebylo toho málo!), mělo hořkou pachuť opuštění programu a stylu politiky, kde KSČ dovedl k vítězství.

Pocit hrdosti nad mistrně vedeným politickým zápasem vystřídalo pro mnohé tušení, že revoluce byla těm, kteří jí pomáhali k životu, ukradena. Protože instituce začaly pohlcovat samu myšlenku a oddělovat ji od zájmů těch, kteří ji vyzdvihli. Tento pocit měli i hrdinové uvedeného Menzelova filmu; o skutečnou katarzi jsme se pokusili v šedesátých letech. S úspěchem pouze částečným a dočasným.

Haló noviny, 25. 2. 2008, Miloslav Ransdorf



[Akt. známka (jako ve škole): 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: Miloslav Ransdorf | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: Haló noviny

červené návěští   Hlavní zprávy červený nadpis

zelené návěští   Novinky zelený nadpis
16.04.2018: Letní univerzita Evropské levice 2018
Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. aľ 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bliľąí informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.

16.06.2017: Opět útoky spamovacích robotů
Doąlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle vąech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více neľ 200 těchto pseudokomentářů, které maľeme. bahis siteleri

16.06.2017: Někdo/něco zde krade ľ a ą?
V uplynulých dnech doąlo k technické závadě, v jejímľ důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z větąiny komentářů) ztratila vąechna písmena "ľ" a "ą" (nebo jenom jejich emosčást). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).

09.05.2017: Pietní akt na Oląanech
Jako kaľdoročně, i letos poloľila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru praľské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na oląanském hřbitově. Při té přileľitosti jsme pietně vzpomněli i padlých daląích armád (včetně československé), kteří jsou na Oląanech uloľeni.

červené návěští   Anketa červený nadpis
V současnosti rozvířil hladinu návrh přijmout do ČR 50 syrských válečných sirotků. Co si o něm myslíte?

V Sýrii ani ľádní váleční sirotci nejsou.
1922 (1922 hl.)
Nebrat! Jeątě by nás podřezávali.
1472 (1472 hl.)
Konečně někdo uvaľující lidsky.
1562 (1562 hl.)
A» se kaľdý stará o sebe, nic nám do nich není.
990 (990 hl.)
Je to sice politikum, ale krok správným směrem.
1620 (1620 hl.)
Raději bychom měli zvýąit svou ostudně nízkou rozvojovou pomoc.
1507 (1507 hl.)
Prohnilý humanismus !!
998 (998 hl.)

Celkem hlasovalo: 10071


zelené návěští   Vyhledávání zelený nadpis


na nových stránkách

Rozšířené vyhledávání
Tématické skupiny
Seznam autorů


Google

web
sds.cz
blisty.cz
bbc.co.uk

zelené návěští   Vaąe komentáře zelený nadpis
[15.05.2018 19:15:23]
josef mikovec
Bohumír ©meral - Mučedník ztracených a vysněných příleľitostí http://www.novarepublika.cz/2018/0 5/frantisek-ferdinand-s ...

[15.05.2018 18:54:53]
josef mikovec
Zde jest zkuąební kámen, na němľ se dokáľe, zdali jsme opravdu v dost zralí, dost socialističtí, abychom opravdu stali se v Rako ...

[21.03.2018 17:10:12]
n
Snad se něco doví,!

[19.11.2016 10:28:45]
l&s
Doplnění k Peroutkovi - Zemanův projev byl míněn dobře, bohuľel se v něm dopustil dehonestujícího přeąlapu, kdyľ prohlásil, ľe Per ...

[27.02.2016 10:01:56]
l&s
Článek pana Bělohradského není k dispozici, tak jen pár postřehů k této stati. Paní Neudorflová sice správně píše, že je chyba, k ...

[28.10.2015 09:08:14]
-ik
Dobrý den pane ©lemendo! To, co jste napsal, je konstatování stavu. A co navrhujete jako pokus o naznačení cesty? Já mysl ...

[04.09.2015 14:20:12]
n
Samozřejmě, ľe jiľ těąím na shromáľdění, jako posledně na Václaváku. Doufám, ľe nebude chybět pán ©afr, kterého tímto srdečně zvu. ...

[13.08.2015 13:11:01]
n
SDS leží v žaludku tomu zoufalému tapetáři, takže je moc známá a okolí se musí postarat o její prosazení. Prohra s US a tím i se s ...

[13.08.2015 01:44:03]
-ik
Jestli že se mi zdá, že militantní skupiny dosahují lepších výsledků, měl byc se podívat na sebe, zda nepracuji špatně. Oni mohou ...

[08.06.2015 21:05:37]
-ik
"význam evropské levice pro vývoj ve světě a její podíl na jeho spoluutváření (globalizace, přenos zkušeností z jiných čá ...

[25.05.2015 14:58:27]
n
Lidstvo v rozvinutých zemích a tím myslím i naąi zemi, jiľ dosáhli hranic daląího materiálního pokroku a jeho daląí zvyąování je n ...

[25.05.2015 08:21:23]
l&s
"Proč se myšlenka lidové fronty boje proti fašismu prosadila v našem hnutí, až když bylo fakticky pozdě? Bylo vůbec možné, ab ...

[13.05.2015 09:45:10]
Milan Neubert
-iku, napsal jste víc věcí, s řadou souhlasím. Jednu námitku ale mám: dospěli jsme k závěru, že virtuální diskuse na webu nebo na ...

[10.05.2015 23:25:51]
-ik
Mám pocit, pane Neuberte, že jste se o kontakt s lidmi ani moc nesnažil. Diskuse na stránkách SDS je nulová. A i v minulosti jst ...

[06.05.2015 10:38:48]
n
Vítám tapetáře. Čest tvoji práci. Podle množství zbytečné práce opravdu stojíš ...


Teze programu SDS
Teze programu SDS

Bahisikayet.com Extrabet Deneme bonusu Denemebonusuz.com

Deneme Bonus Veren Bahis Siteleri 2022

en iyi bahis siteleri

jetbahis-girisi.com

Rexbet-girisi.com

hovarda-girisi.com

mobilbahis giris

sekabet guncel adres

asyabahis guncel adres

Maltcasino

pinbahiskayit.com

Tyto stránky byly vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS.