Kronštadt 1921
Paul Avrich
Paul Avrich, přední historik anarchismu, profesor na
Princeton a Columbia University, dnes emeritní profesor na Queens College (City University of New York). Patří mezi ty,
kteří jsou přesvědčeni o tom, že anarchismu patří budoucnost: "Jak postupně socialismus upadal, vidíte, jak anarchismus
prochází znovuzrozením, neboť je jednoduchým způsobem, jak se postavit globálnímu kapitalismu". Všímá si toho, že
anarchistické skupiny se tvoří v každém větším městě. Problém vidí v tom, zda se jejich radikalismus dokáže přetavit do
hnutí kvůli řadě neslučitelných témat, která neposilují koherentní protesty. Přesto, ač v důchodu, anarchistické hnutí
podporuje i svými veřejnými vystoupeními. Aktuálně pracuje na životopisu Berkmana.
Avrich je autorem knih "Ruští anarchisté (1967), Kronštadt 1921 (1970), Ruští rebelové 1600-1800 (1972), Anarchisté v
Ruské revoluci (1973), Americká anarchistka: Život Voltairine de Cleyre (1978), Moderní škola hnutí: Anarchismus a
výchova v USA (1980), The Haymarket Tragedy (1984), Anarchist Portraits (1988), Sacco and Vanzetti: The Anarchist
Background (1991), Anarchist Voices (1995). Napsal i řadu úvodů k jiným knihám, překlady, bibliografie a články.
Knížka Kronštadt 1921 (Kronstadt 1921, 271 str.) vyšla poprvé
v Princeton University Press, 1970, jako paperback W.W. Norton, 1974, italské vyd., Milan, Mondadori, 1972, španělské
vyd., Buenos Aires, Proyecci, 1973, francouzské vyd., Paris, Editions du Seuil, 1975, japonské vyd., Tokyo, Gendai
Shicho Sha, 1977). Do češtiny ji přeložili naši anarchisté -
Anarchistická knihovna, svazek 11, 1. vydání, Praha, listopad 2001
"Po mnoha letech od prvního vydání zůstává Kronštadt 1921 Paula Avriche jednou z nejlepších knih napsaných o jedné z
nejvýznamnějších událostí ruské revoluce. Je detailní historií kronštadtské 'vzpoury' z března 1921, v níž vidí mnozí
kořeny budoucí Stalinovy diktatury.
V zásadě se stalo toto: v návaznosti na vlnu stávek a nespokojenosti v Rusku, způsobených represivními metodami
'válečného komunismu', zveřejnili námořníci kronštadtské námořní základny v Baltickém moři dokument navrhující likvidaci
diktatury jedné strany - Bolševické strany (ne-li dokonce strany jako takové). Bolševici odpověděli útokem na základnu a
popravou těch, co stáli 'za vzpourou'. Od roku 1921 trvá diskuse mezi leninisty a anarchisty (libertariánskými
socialisty), zda se jednalo o zradu principů socialismu a ideálů ruské revoluce.
Leninisté tvrdí, že Kronštadtští byli zrádci, kteří museli být "rozdrceni železnou rukou proletariátu." Anarchisté a
libertariánští socialisté odpovídají, že to byla sama Bolševická strana, která zradila revoluci a položila základ
Stalinovým čistkám, gulagům a autoritářské diktatuře právě útokem na základnu, kterou kdysi Lev Trocký pojmenoval
'pýchou a slávou ruské revoluce'.
Výsledkem tohoto trvajícího antagonismu bylo, že popisy historie tohoto povstání měly tendenci se přiklánět k jedné
či druhé straně - Paul Avrich zde činí pokus prodrat se touto stranickou hádkou a popsat jednou pro vždy faktickou
historii základny. Dochází k závěru, že bolševici reagovali na kronštadtskou výzvu jejich autoritě se zbytečnou
nesmlouvavostí a brutalitou, ale zmiňuje se i o tlacích ruské občanské války 1918-1920, aby jejich skutky vysvětlil.
Avrich rovněž rozbíjí mnohé z oficiální propagandy obklopující kronštadtský mýtus (např. že byli vzbouřenci organizováni
a vedeni carským generálem)."
(podle Amazon.com)
Překladatelský počin českých anarchistů je úctyhodný. Tahle knížka v Čechách opravdu chyběla. Mohla by se stát
základem pro diskusi o systémových zločinech sovětského modelu socialismu. Drobnou kaňkou na kráse je jen jednostranná
předmluva, která bude této diskusi bránit a která opustila zásadu Avriche, táhnoucí se celou knihou, totiž pokusit se o
objektivní pohled na kronštadtské události. Respektujme ale autorskou licenci. Hygiena je hygiena a každý ji může vidět
jinak.
Obsah