logo SDS
Dnešní datum: 19. 11. 2017   | Hlavní stránka | Tématické skupiny | Seznam rubrik | Download |  
zelené návěští   Hlavní menu zelený nadpis
Hlavní stránka
Kdo jsme - něco o SDS
Stanoviska SDS
Tiskové zprávy SDS
International
Staré stránky SDS

Ankety
Download
TOP 50
Vybíráme na internetu
Výběr zpráv Headlines

Koutek první pomoci
Tématické skupiny
Seznam rubrik (témat)

červené návěští   Rubriky červený nadpis

zelené návěští   Čtenář zelený nadpis

Jméno (přezdívka)
Heslo


Úprava osobního účtu

červené návěští   Diskusní fórum červený nadpis
Fórum
Návštěvní kniha

zelené návěští   Kalendář změn zelený nadpis
<<  Listopad  >>
PoÚtStČtSoNe
  1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30    

červené návěští   Evropská levice červený nadpis


Na webové stránky SEL

Čtěte o SEL u nás


zelené návěští   Nejčtenějąí/rok zelený nadpis
Ohlédnutí za rokem 1968 - rekapitulace článků ze starého webu
(21. 08. 2017, 10136x)

O socialistickém původu Mezinárodního dne ľen
(08. 03. 2017, 6873x)

Imperialismus – netradičně jako období čekání na nového globálního hegemona
(01. 12. 2016, 1500x)

V. sjezd Evropské levice, Berlín, 16.-18. 12. 2016
(18. 12. 2016, 1147x)

Co je levicové?
(09. 03. 2017, 1024x)

Den lidských práv na ©kroupově náměstí
(07. 12. 2016, 1017x)

Politické spektrum o daních
(22. 03. 2017, 994x)

®Žádná raketa není mírová. Nečekejme na říjen!
(08. 04. 2017, 949x)


červené návěští   Nejčtenějąí/2 měs. červený nadpis
Říjnová revoluce a východní Evropa
(21. 09. 2017, 342x)

©panělská vláda násilím vyvolává to, čemu chce zabránit
(02. 10. 2017, 329x)

©panělsko si rozvracet nedáme
(02. 10. 2017, 299x)

Lithium do českých rukou
(05. 10. 2017, 243x)

Přijďte podepsat petici k lithiu
(13. 10. 2017, 146x)

Dopis vládě ČR k událostem v Katalánsku
(05. 10. 2017, 138x)

O jakou revoluci ąlo?
(13. 10. 2017, 133x)

Manifest za svobodu, bratrství a spoluľití
(03. 10. 2017, 131x)


červené návěští   SDS červený nadpis
Strana demokratického socialismu
Přípotoční 869/19
101 00 Praha 10
Návštěvy po předchozí dohodě
tel.:
(420) 608 630 506
(420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS)
Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010
Případné dárce žádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme.
secret@sds.cz
(c) SDS

Kanál RSS

TOPlist

zelené návěští   Interní statistika zelený nadpis
Denni
Max. 11
Prům. 6.4
21 denni
Max. 379
Prům. 266

Nyní si čte web : 58 uživ.

01. Knihy

* Sociologie

Vydáno dne 27. 12. 2004 (21023 přečtení)

Před třemi lety vyšla v nakladatelství Portál zajímavá knížka, která přiblížila sociologii velkému množství čtenářů formou komiksu. Autorem významné části díla - grafiky - byl Borin van Loon.

Knížka zmapovala vývoj sociologie jako oboru od osvícenství, přes pionýrské práce Comta a osobnost Marxe, Spencera, Durkheima a Webera. Najdete v ní odkazy na anglosaskou sociologii 20. století, základní výzkumné koncepty a metody. Knížku doporučujeme koupit. Tady najdete pouze ukázky (obrázky mají velikost 241 kB).


Marxistická sociologie

Přístup založený na konfliktu se v sociologii objevil v devatenáctém století díky Karlu Marxovi (1818-1883). Marx napsal velice mnoho o ekonomice, kapitalismu, kultuře, technologii, třídním boji a ideologii. Také výrazně rozšířil tu část sociologie, která se týkala velkých teorií, vývoje lidstva a možnosti od základu zrekonstruovat společnost.

Marx se především zabýval společenským vývojem a sociální změnou a věřil, že bohatství a moc byly ve společnosti nerovnoměrně rozděleny. Proto se nezajímal o to, jak funguje sociální konsenzus, ale o to, jak si jedna skupina ve společnosti udržuje nadvládu nad druhou. Svým způsobem byl jeho přístup funkcionalistický - myslel si, že určité instituce slouží k udržování soudržnosti ve společnosti.

Společenská obnova

Marxův sociologický přístup můžeme stručně shrnout následovně:

  1. Všechny společnosti jsou založeny na konfliktu.
  2. Základním motorem všech společenských změn je ekonomika.
  3. Společnost by se mělo chápat jako celek, v kterém je určujícím faktorem ekonomiko.
  4. Historická změna a vývoj nejsou náhodné, dají se rozpoznat v lidském vztahu k organizaci ekonomiky.
  5. Člověk je formován společností, ale může také společnost změnit - prostřednictvím racionální akce, založené na vědeckých, historicko - materialistických premisách.
  6. Práce v kapitalistické společnosti vytváří odcizení.
  7. Když se postaví mimo společnost, mohou lidé prostřednictvím kritiky pochopit a změnit svou historickou pozici.
  8. Je tedy možné společnost přebudovat prostřednictvím vědecké kritiky o revolučních akcí.

Tato myšlenka společenské obnovy ve dvacátém století ukázala svou sílu.

Kapitalismus: celosvětový systém

Marxova základní teze spočívala v tom, že kapitalismus je nová forma společenské organizace, založená na vykořisťování dělníků vlastníky kapitálu. Kapitalistická buržoazní třída vzala dělníkům, proletářské třídě, nadhodnotu, agresivně rostla a šířila výrobní technologie, čímž vytvářela celosvětový systém. Marxův obrázek společnosti se velmi liší od těch, které namalovali Durkheim nebo Comte.

Marx měl na mysli to, že formy organizace ekonomiky - například kapitalistická výroba - určují zákony, politiku, kulturu, náboženství a ideologii společnosti. To je sociologická formulace pevného univerzálního zákona, s kterým mnoho dalších sociologů nesouhlasí.

Motiv zisku

Marxistická sociologie kapitalismu tvrdila, že výroba zboží za účelem vytvoření zisku vede neúprosně ke společenskému systému, který je reflexí tohoto sledování zisku.

Hodnoty kapitalistické produkce prostupují všechny sféry společnosti a stanovují pořadí důležitosti jednotlivých věcí. Na domovech důchodců pro staré lidi se teď dá dobře vydělávat a peníze určují, kolik je kde pečovatelů a jaká úroveň péče se nabízí. To má Marx na mysli, když mluví o ekonomické infrastruktuře, která určuje superstrukturu - neboli kulturu, politiku, zákon, ideologii atd.

Vztahy mezi třídami

Marx zavedl do sociologie velmi důležitou myšlenku třídy, která se liší od skupiny, vrstvy, elity nebo kasty. Marx tvrdil, že členství v sociální třídě je dáno dělbou práce ve společnosti. Kapitalismus přinesl zvláštní, a podle Marxe zvláště vykořisťovatelský soubor třídních vztahů. Tvrdil, že třídy jsou...

  1. objektivní, externí kritérium
  2. definované svými vztahy k výrobním prostředkům
  3. také subjektivní kritérium

Teorie celku

Podle Marxe kapitalistická společnost nesměřuje ke konsenzu, ale nevyhnutelně vytváří třídní antagonismus. Vzhledem ke konkrétní struktuře společnosti jsou konflikt a disharmonie nevyhnutelné.

Marx shrnul všechno, co dosud o společnosti řekli ekonomové, političtí teoretikové a filozofové, kteří vytvářeli velké sociologické teorie kapitalistické společnosti.

V marxistickém myšlenkovém systému pokračovaly významné osobnosti dvacátého století jako Gramsci, Adorno, Althusser a Habermas.

Marxistická teorie konfliktu

Marx byl jedním z původních teoretiků konfliktu; jasně to vyplývá z jeho Komunistického manifestu (1848):

Většina moderních sociologů si myslí, že Marx zachází příliš daleko, ale souhlasí s tím, že základem společnosti je spíše konflikt než konsenzus.

Další důležitou postavou je v tomto směru Georg Simmel (1858-1918).

Vývoj po šedesátých letech

Dříve než zmizíme v Baudrillardově simulacra, můžeme si povšimnout určitých nápadných bodů ve vývoji sociologie v sedmdesátých a následujících letech. Mezi nejdůležitější patří návrat marxismu, vzestup feminismu a vývoj antikolonialistických teorií historického vývoje.

Sociologie dlouho mluvila o industriální společnosti, kapitalismu a modernizaci, ale zřejmě zapomněla, že většina z toho vznikla s pomocí imperialismu, který si podmanil třetí svět, aby ten všechno zaplatil.

Marxismus prošel v průběhu dvacátého století mnohými extrémními změnami. Stalin ho dusil, Mao ho překroutil, ale v šedesátých letech jaksi znovu intelektuálně zavoněl po růžích. Mnoho lidí to připisuje temnému kouzlu antiburžoazních inteligentů, od Antonia Gramsciho (1891-1937) po Jeana-Paula Sartra (1905-1980). Ale mohlo by to být dusivou konformitou hlavního proudu společnosti i sociologie. Nemusíme čtenářům připomínat pochybný stav, v kterém se ocitla akademická sociologie, když obhajovala takové myšlenky jako „konec tříd“ či „konec ideologií“ a skoro všechno ve společnosti jí připadalo dokonalé.

Konec ideologie

Sociologie to v konformitě přivedla nejdál - nebo nejníž, podle toho, jak se na to díváte - tím, co na konci padesátých a během šedesátých let vešlo ve známost jako debata o „konci ideologie“. Daniel Bell (nar. 1919) ve své knize Konec ideologie (1960) prosazuje názor, že třídní ideologie v kapitalistických společnostech přirozeně zanikly a že na jejich místo nastoupila konvergence ke sdílení moci a sociální harmonii.

Tyto myšlenky teprve zapouštěly kořeny, když přišly války, antiautoritářská hnutí a sociální kriticismus, které v letech šedesátých pohnuly západním světem a začaly nahlodávat politický konsenzus. Myšlenka o konvergenci, která dnes vypadá spíše jako toužebné přání, ve skutečnosti odstartovala ve společnosti i v sociologii bezprecedentní období konfliktů a rychlých změn. Sociologie se znovu vrátila k marxismu, teorii konfliktu a myšlenkám, které napadají status quo.

Gramsciho koncept hegemonie

Marx původně tvrdil, že polarizace kapitalistické společnosti mezi dělníky a buržoazií bude pokračovat. Protože k tomu na Západě ve dvacátém století jasně nedošlo (došlo spíše k opaku), marxisté začali znovu přemýšlet o tom, jak kapitalistická společnost vlastně funguje. Bylo stále jasnější, že společnost se postupně stává spíše složitější a že v ní přibývá tříd a přechodných skupin.

V debatě o třídě a moci byl klíčovým myslitelem Antonio Gramsci (1891-1937). Sociologické diskuse o složité moderní společnosti se točily okolo jeho konceptu hegemonie.

Gramsci vyměnil Marxovu představu nevyhnutelného třídního boje ve společnosti za pružnější, sociologičtější pohled konfliktů mezi skupinami, stranami, jednotlivci a ideologiemi. Myšlenka hegemonie nebo získávání vůdčí úlohy ve společnosti konsenzem přitahuje pozornost k faktu, že jednotlivci vždy reagují na společnost a kulturu, v kterých žijí, a redefinují je.

Jeho myšlenky měly velký vliv na studium kultury a na diskusi o populární kultuře - která již není považována za pouhý „cirkus pro masy“.

Gramsci napsal mnoho ze svých teorií ve vězení a musel si dávat pozor na to, co říká. Tím je interpretace jeho myšlenek ještě trochu ztížena.

Výběr připravil Milan Neubert, 27. 12. 2004



[Akt. známka (jako ve škole): 2,00 / Počet hlasů: 6] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: Richard Osborne | Počet komentářů: 4 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: Portál

červené návěští   Hlavní zprávy červený nadpis

zelené návěští   Novinky zelený nadpis
16.06.2017: Letní univerzita Evropské levice
Letní univerzita EL se koná ve dnech 19. aľ 23. června 2017 v Budapeąti. Předběľný program a registrační formulář je k dispozici na stránkách Evropské levice.

16.06.2017: Opět útoky spamovacích robotů
Doąlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle vąech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více neľ 200 těchto pseudokomentářů, které maľeme.

16.06.2017: Někdo/něco zde krade ľ a ą?
V uplynulých dnech doąlo k technické závadě, v jejímľ důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z větąiny komentářů) ztratila vąechna písmena "ľ" a "ą" (nebo jenom jejich část). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).

09.05.2017: Pietní akt na Oląanech
Jako kaľdoročně, i letos poloľila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru praľské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na oląanském hřbitově. Při té přileľitosti jsme pietně vzpomněli i padlých daląích armád (včetně československé), kteří jsou na Oląanech uloľeni.

červené návěští   Anketa červený nadpis
Jaký je váą názor na mediálně velmi probíranou "válku" praľských taxikářů se společností UBER.

UBER je krok správným směrem, k zespolečenątění ekonomiky.
44 (44 hl.)
Fandím taxikářům, UBER zneuľívá nefér výhod (neplatí daně, licence atd.)
48 (48 hl.)
Taxikáři v Praze jsou dobytek a patří jim to!
30 (30 hl.)
Je třeba narovnat podmínky, jsem pro celkovou liberalizaci taxisluľeb.
25 (25 hl.)
Jsem pro fér soutěľ: a» platí pro řidiče UBER totéľ, co pro taxíky.
27 (27 hl.)

Celkem hlasovalo: 174


zelené návěští   Vyhledávání zelený nadpis


na nových stránkách

Rozšířené vyhledávání
Tématické skupiny
Seznam autorů


Google

web
sds.cz
blisty.cz
bbc.co.uk

červené návěští   Nejkomentovanějąí červený nadpis

Databáze je prázdná!


zelené návěští   Vaąe komentáře zelený nadpis
[19.11.2016 10:28:45]
l&s
Doplnění k Peroutkovi - Zemanův projev byl míněn dobře, bohuľel se v něm dopustil dehonestujícího přeąlapu, kdyľ prohlásil, ľe Per ...

[27.02.2016 10:01:56]
l&s
Článek pana Bělohradského není k dispozici, tak jen pár postřehů k této stati. Paní Neudorflová sice správně píše, že je chyba, k ...

[28.10.2015 09:08:14]
-ik
Dobrý den pane ©lemendo! To, co jste napsal, je konstatování stavu. A co navrhujete jako pokus o naznačení cesty? Já mysl ...

[04.09.2015 14:20:12]
n
Samozřejmě, ľe jiľ těąím na shromáľdění, jako posledně na Václaváku. Doufám, ľe nebude chybět pán ©afr, kterého tímto srdečně zvu. ...

[13.08.2015 13:11:01]
n
SDS leží v žaludku tomu zoufalému tapetáři, takže je moc známá a okolí se musí postarat o její prosazení. Prohra s US a tím i se s ...

[13.08.2015 01:44:03]
-ik
Jestli že se mi zdá, že militantní skupiny dosahují lepších výsledků, měl byc se podívat na sebe, zda nepracuji špatně. Oni mohou ...

[08.06.2015 21:05:37]
-ik
"význam evropské levice pro vývoj ve světě a její podíl na jeho spoluutváření (globalizace, přenos zkušeností z jiných čá ...

[25.05.2015 14:58:27]
n
Lidstvo v rozvinutých zemích a tím myslím i naąi zemi, jiľ dosáhli hranic daląího materiálního pokroku a jeho daląí zvyąování je n ...

[25.05.2015 08:21:23]
l&s
"Proč se myšlenka lidové fronty boje proti fašismu prosadila v našem hnutí, až když bylo fakticky pozdě? Bylo vůbec možné, ab ...

[13.05.2015 09:45:10]
Milan Neubert
-iku, napsal jste víc věcí, s řadou souhlasím. Jednu námitku ale mám: dospěli jsme k závěru, že virtuální diskuse na webu nebo na ...

[10.05.2015 23:25:51]
-ik
Mám pocit, pane Neuberte, že jste se o kontakt s lidmi ani moc nesnažil. Diskuse na stránkách SDS je nulová. A i v minulosti jst ...

[06.05.2015 10:38:48]
n
Vítám tapetáře. Čest tvoji práci. Podle množství zbytečné práce opravdu stojíš ...

[21.04.2015 09:26:49]
l&s
Pokud by větší skupině veřejnosti vadilo uctění památky padlých sovětských vojáků, asi by se to promítlo do nějakých protestů... ...

[21.04.2015 08:51:03]
Milan Neubert
Bingo. V textu mám opravdu chybu - měl to být Petr, ale myslel jsem na jeho otce Jiřího. Asi bych to měl opravit... S charakter ...

[21.04.2015 08:44:11]
Milan Neubert
Já nejsem v kontaktu s drtivou většinou lidí, tak to nedokážu tak dobře posoudit. Ale drtivá většina médií podle mne opravdu osvob ...


Teze programu SDS
Teze programu SDS

Tyto stránky byly vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS.