logo SDS
Dnešní datum: 23. 08. 2019   | Hlavní stránka | Tématické skupiny | Seznam rubrik | Download |  
zelené návěští   Hlavní menu zelený nadpis
Hlavní stránka
Kdo jsme - něco o SDS
Stanoviska SDS
Tiskové zprávy SDS
International
Staré stránky SDS

Ankety
Download
TOP 50
Tématické skupiny
Seznam rubrik (témat)

červené návěští   Rubriky červený nadpis

zelené návěští   Čtenář zelený nadpis

Jméno (přezdívka)
Heslo


Úprava osobního účtu

červené návěští   Evropská levice červený nadpis


Na web SEL

Manifest SEL
Čtěte o SEL u nás


zelené návěští   Nejčtenějąí/rok zelený nadpis
Praľské jaro i jeho dozvuky a ohlasy na stránkách SDS
(26. 08. 2018, 779x)

Chinese Reaction to the 1968 Occupation of Czechoslovakia
(10. 09. 2018, 761x)

Praha není stádo?
(25. 08. 2018, 676x)

Sovětská revizionistická renegátská klika bezostyąně posílá jednotky k okupaci Československa
(10. 09. 2018, 676x)

Praľské jaro mohlo prokázat přednosti „socialismu s lidskou tváří“
(12. 09. 2018, 668x)

Socialismus, nový pohled a strategie
(06. 09. 2018, 637x)

Pouľívá generální ątáb naąe vojáky v Afghánistánu v souladu s mandátem operace?
(19. 10. 2018, 528x)

Zástupce SDS v pořadu "Politické spektrum"
(23. 11. 2018, 423x)


červené návěští   SDS červený nadpis
Strana demokratického socialismu
Přípotoční 869/19
101 00 Praha 10
Návątěvy po předchozí dohodě
tel.:
(420) 608 630 506
(420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS)
Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010
Případné dárce žľádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme.
secret@sds.cz
(c) SDS

Kanál RSS

TOPlist

zelené návěští   Interní statistika zelený nadpis
Denni
Max. 26
Prům. 15.7
21 denni
Max. 403
Prům. 297.3

Nyní si čte web : 52 uživ.

11. Nezařazeno - tisk

* Češi očima Němců

Vydáno dne 02. 09. 2007 (22546 přečtení)

Proč vlastně Češi chodí většinou pozdě, proč trpně stojí dlouhé fronty na úřadech a proč se na návštěvě zouvají? To jsou jen tři z mnoha zvláštností, které Češi považují za normální, ale cizince přímo bijí do očí. Povšiml si jich i německý novinář Hans-Jörg Schmidt, který napsal jakousi rukověť pro Němce určenou k pochopení Čechů a Česka.

Napadlo vás někdy, co si o nás myslí Němci? Kniha jednoho německého novináře dává pár vodítek

Hádejte, co tohle může být za lidi. Naschvál: který byste řekli, že je to národ?

Jeho typickou vlastností je závist. Potrpí si na tituly, břímě rodiny nese žena, rodinným miláčkem je pes a volné chvíle patří kutilství, houbaření či nekonečným nákupům. Ti lidé rádi žijí i cestují na dluh. Mají rádi zdvořilost, ale často se na veřejnosti chovají obhrouble a dochvilnost rozhodně nepatří k jejich silným stránkám. Zřejmě oni vymysleli „akademickou čtvrthodinku“. Občané jsou revolučně naladěni hlavně v zimě, poněvadž v létě jezdí na své chalupy, a tudíž na nic jiného nemají čas.

Tak už je to asi jasné: houby a chalupy nás snadno prozradily. K většině toho ostatního bychom se asi hlásili opravdu neradi.

Nedá se však nic dělat. Takhle nás prostě vidí Němci.

Hans-Jörg Schmidt, čtyřiapadesátiletý německý novinář, o tom napsal celou knížku. Jmenuje se Česko a nese podtitul Nauka o sousedech pro Němce.

Pokud se Němci chtějí něco dozvědět o svých sousedech, samozřejmě se také dozvědí, že národním nápojem Čechů je pivo, ale to není to podstatné. Tahle kniha není ani učebnice dějepisu, ani průvodce po pamětihodnostech, nýbrž hlavně sonda do české duše.

Tak se na tu duši podívejme zblízka německýma očima.

Homo chalupář

Jaký je vlastně typický Čech? „Kutil, který dokáže dopoledne v půl desáté do sebe obrátit půllitr piva, miluje mobil, žení se pozdě a má nanejvýš dvě děti.“

„Byt si koupí na půjčku a od ostatních Evropanů se liší pouze tím, že beze slova protestu už roky platí přemrštěné bankovní poplatky.“

„Je to ,homo chalupář‘, pouze Švédové mají více letních domků. O víkendech houfně navštěvuje hyper či supermarkety nebo se vrtá v autě. To moje, s německou espézetkou, mi už nejednou,ojeli‘ korunou, proto jsem si také našel byt s garáží.“ „Mnoho Čechů pořád bydlí v panelácích ze socialistické éry, zejména mladé rodiny jsou odkázané na pomoc rodičů. Stagnující porodnost - podobně jako v Německu - mají rozhýbat nové štědré přídavky na děti,“ konstatuje autor, který v tom vidí podobnost mezi Čechy a Němci. Jedna odlišnost ho však udeřila do očí: role žen. Skutečně silným pohlavím v Čechách jsou právě ony. „Ačkoli se doba změnila, na české ženě - která je tvrdší než švédská ocel - nadále leží veškerá starost o rodinu.“

„Je pro ni přirozené, že ráno vypraví děti do školky či školy, pak sama pracuje, poté nakoupí, vyzvedne děti, doma vaří, uklidí, udělá s dětmi úkoly.“

„V době hotových jídel se čeští muži pouze neradi zříkají teplých večeří a je pod jejich úroveň pomoct manželce,“ píše Schmidt - ale to pořád není všechno.

Nejvíc ho udivilo, že se to ženám zřejmě líbí. „Většina takto,postižených‘ si vůbec nestěžuje, naopak, je na tento způsob zacházení hrdá a dokonce i své syny vychovává tak, aby z nich jednou byli podobní pašové, jako jsou jejich otcové.“

Muži se jim za to moc neodměňují. „Ženy, zejména ty mladé, jako potenciální matky nejenom hůře hledají práci, ale jsou také hůře placené. Přibývá však samostatných žen, které již neuspokojuje,české‘ postavení a rozvádějí se. Celkově v Česku končí u rozvodového soudu téměř každé druhé manželství hlavně kvůli nevěře a alkoholu.“

Piráti silnic

Pojďme na silnici. Tam se o sobě dozvíme to, co už víme. Možná si však nepřipouštíme, že si toho povšimly i jiné národy. „Ohleduplnost či ukázněnost není vždy silnou stránkou Čechů, zejména na silnicích. Ze statistiky nehodovosti vycházejí jako rowdies. Mačkat se na kapotu auta před sebou a troubit jako o život, to je národní sport!“

Největšími chudáky v silničním provozu jsou chodci. Přechodů je sice dostatek, ale devadesát procent řidičů je ignoruje.

„Jet autem do centra Prahy je pouze pro otrlé. Musíte počítat nejen s dopravní zácpou, ale také s tím, že nenajdete parkoviště. Pokud ano, je předražené, což neznamená, že je bezpečné. Jít na policii, že vám něco ukradli, je nejenom nepříjemné, ale většinou i zbytečné,“ líčí Schmidt.

Druhé dítě - pes

Češi prožívají opičí lásku - ke svým čtyřnohým miláčkům, kteří jim často nahrazují dítě. Nejčastěji mají jezevčíky, v poslední době přibylo bojových psů. Ohledně lásky ke psům nelze nic namítnout, pokud to majitelé nepřehánějí. Většina z nich je totiž přesvědčena, že pes musí volně pobíhat, protože vodítko by mu mohlo způsobit újmu. V MHD naštěstí platí nařízení mít psa na řetězu. Musím říct, píše dále Schmidt, že za ta léta jsem se ještě nesetkal s tím, že by kvůli pár stanicím s náhubkem a na vodítku dostal pes infarkt. To, že psi neberou ohled na dětská hřiště, která navštěvují za jistým účelem, jim nelze zazlívat. To jejich páníčkové přehlížejí varovné cedule stejně jako bezplatné automaty s papírovými sáčky na „výsledek“ venčení.

Akademická čtvrthodinka

Nikdy nečekejte od Čecha jednoznačné ano či ne. Němečtí podnikatelé se nestačí divit schopnosti českého partnera neustále zpochybňovat to, co již dávno bylo odklepnuto. Češi to nemyslí špatně, je to pro ně prostě normální. Zakázku jsou schopni dokončit doslova v poslední minutě, a to jen díky jejich talentu improvizace. Zcela bezpečně se budete podivovat nad notorickou nedochvilností Čechů. „Takzvaná akademická čtvrthodinka by mohl být český vynález,“ vypráví Schmidt, který s nadsázkou tvrdí, že za 17 let ještě nezažil, aby český partner přišel na schůzku před ním.

Hospoda - opravdový obývák

„Půl desáté dopoledne je pro mnohé doba druhé snídaně - piva. V hospodě se vlastně ani neobjednává, půllitr přistane před nosem, sotva dosednete. Enormní konzumace alkoholu není ušetřen ani parlament. V roce 2003 poslanec Kott prošvihl několik důležitých hlasování, protože byl za bílého dne namol v restauraci Sněmovny. Alkohol hraje roli také ve volební kampani. U ČSSD je zadarmo pivo, rum a becherovka - s ní při každé příležitosti koketuje expremiér Zeman, ODS rozlévá whisky, křesťanští demokraté víno a slivovici, komunisté vodku. Ani zákaz prodeje alkoholu před jednacím sálem v parlamentu po skandálu s Kottem příliš nepomohl. V budově jsou ještě dvě restaurace a kromě toho se především v kancelářích poslanců bohatě becherovkuje. Primář z léčebny v Bohnicích Karel Nešpor se problémům s alkoholiky, jejichž léčba stojí stát ročně miliardy, nediví: „Vždyť ČR je jedinou zemí, kde je pivo levnější než limonáda.“

Pozor na návštěvě

Jste pozváni do české rodiny? ptá se Schmidt a radí: „Dejte si pozor na díry v ponožkách. V českých domácnostech je zvykem zout si boty přede dveřmi. V každém případě můžete počítat s velkou srdečností. Patří k dobrému vychování přinést paní domu květiny. Ty jsou v Čechách drahé, proto se nemusíte objevit s obrovským pugétem, to by vypadalo, že se jako prachatý Němec chcete vychloubat, a mohlo by to posílit komplexy méněcennosti vůči Němcům, kterými trpí mnoho Čechů. Průměrný Čech totiž ví, že jeho příjem nemůže konkurovat příjmu průměrného Němce. Přitom zapomíná, že Němec musí za mnohé věci zaplatit doma více než on v Česku. Závist Čechů vám může přinést řadu potíží. Sami Češi ji označují za svou nejhorší vlastnost.“

Jiný kraj, delší fronty

Schmidt popisuje zážitky své dcery Ireny, která přijela do Prahy ve čtrnácti a musela se rychle naučit česky. „První setkání s českým gymnáziem bylo nezapomenutelné. Nevěděli jsme, že se školáci přezouvají, a tak dcera chodila první den v ponožkách.“ Další překvapení přišlo na poště. „Je neuvěřitelné, jak v den inkasa, vždy patnáctého v měsíci, Češi poslušně stojí dlouhatánské fronty. Jsou dlouhé i pro mě - východního Němce. Nejdříve žasnete, že nekonečná fronta vede pouze k jednomu okénku, zatímco dámy u zbylých tří přepážek popíjejí kávu a pilují si nehty. Je také zajímavé zaposlouchat se do hovorů, z fronty se stává jakési společenské centrum, kde potkáte souseda a poklábosíte o ledasčem.“

Zlaté ručičky

Co vlastně ví průměrný Němec o Češích? „Patří mezi ně Gott, Herzigová, Šebrle, Čáslavská, Zátopek, Rosický, Hrabal, Janáček, Havel, Forman, ale i Dolly Buster. Milují knedlíky, pivo a becherovku a mají zlaté ručičky, které umí spravit každého ,meďáka‘ patřícího už do šrotu,“ píše Schmidt. „Talent českých mechaniků je pověstný už z dob rakouskouherské monarchie, jejíž průmyslově rozvinuté oblasti byly právě české země, kde vznikaly hodnoty, zatímco ve Vídni se vládlo a v Budapešti tančilo.“

„Existuje také klišé o Češích, které vzniklo po sametové revoluci. Tři delší reportáže o pražských taxikářích podvodnících postačily na to, aby se toto téma objevilo ve všech turistických průvodcích. Čechy také vytáčí další negativní klišé - že jejich vlast je ráj pedofilů a prostituce. Je logické, že se pak Češi cítí kolektivně ponížení. Německým soukromým televizním stanicím, které si libují v natáčení polonahých děvčat v pohraničí, jde totiž ve skutečnosti pouze o kvóty sledovanosti. Nálepku rasisté zase přinesla Čechům ,antiromská‘ zeď v ústecké Matiční ulici, díky které se o zemi psalo i tam, kde o existenci tohoto státu dosud neměli ani páru.“

Jak se ta země jmenuje?

S Čechy jsou problémy. Například si musíte dávat pozor, jak jejich zemi nazýváte, upozorňuje autor Němce. Ale faktem je, že Češi v tom také nemají zrovna jasno.

„Když se Jaromír Jágr i Kateřina Neumannová objevili na zimní olympiádě v Turínu v dresech s označením Czech Team, nejenom jazykovědci kroutili hlavou. Oficiální název zní Česká republika, což v běžném životě málokdo používá. Neříkejte moc Čechy, zejména pokud mluvíte s Moravany a Slezany. Ti se názvem cítí diskriminováni, protože tohle jméno označuje nejenom celou republiku, ale tak,českou‘ část země.

V němčině je zase jiné tabu: říkat ,Tschechei‘. Ačkoli tento pojem se objevil krátce po vzniku Československa v roce 1918, získal negativní zabarvení kvůli Hitlerovi, který po obsazení českého pohraničí německými vojsky pejorativně hovořil o ,Rest Tschechei‘, tedy zbylém Česku,“ radí Schmidt.

A tak se vlastně skoro není co divit, že když Němci chtějí říct, že když něčemu nerozumějí, už několik staletí říkají, že je to pro ně „česká vesnice“...

MF Dnes, 30. 8. 2007, Zita Senková, spolupracovnice MF DNES

Hans-Jörg Schmidt, 1953, je doyenem německých novinářů v Praze, kde působí od roku 1990, nejdříve pro německý rozhlas, poté pro řadu prestižních periodik, jako např. General Anzeiger, Die Welt, Sächsische Zeitung. Spolupracuje také s rakouskými médii. Kniha Tschechien - Eine Nachbarschaftskunde für Deutsche s fotografiemi Björna Steinze vyšla ve vydavatelství Christoph Links Verlag v Berlíně.



[Akt. známka (jako ve škole): 1,43 / Počet hlasů: 14] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: administrator | Počet komentářů: 27 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: MF Dnes

červené návěští   Hlavní zprávy červený nadpis

zelené návěští   Novinky zelený nadpis
16.04.2018: Letní univerzita Evropské levice 2018
Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. aľ 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bliľąí informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.

16.06.2017: Opět útoky spamovacích robotů
Doąlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle vąech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více neľ 200 těchto pseudokomentářů, které maľeme.

16.06.2017: Někdo/něco zde krade ľ a ą?
V uplynulých dnech doąlo k technické závadě, v jejímľ důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z větąiny komentářů) ztratila vąechna písmena "ľ" a "ą" (nebo jenom jejich část). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).

09.05.2017: Pietní akt na Oląanech
Jako kaľdoročně, i letos poloľila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru praľské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na oląanském hřbitově. Při té přileľitosti jsme pietně vzpomněli i padlých daląích armád (včetně československé), kteří jsou na Oląanech uloľeni.

červené návěští   Anketa červený nadpis
V současnosti rozvířil hladinu návrh přijmout do ČR 50 syrských válečných sirotků. Co si o něm myslíte?

V Sýrii ani ľádní váleční sirotci nejsou.
226 (226 hl.)
Nebrat! Jeątě by nás podřezávali.
226 (226 hl.)
Konečně někdo uvaľující lidsky.
168 (168 hl.)
A» se kaľdý stará o sebe, nic nám do nich není.
163 (163 hl.)
Je to sice politikum, ale krok správným směrem.
143 (143 hl.)
Raději bychom měli zvýąit svou ostudně nízkou rozvojovou pomoc.
173 (173 hl.)
Prohnilý humanismus !!
136 (136 hl.)

Celkem hlasovalo: 1235


zelené návěští   Vyhledávání zelený nadpis


na nových stránkách

Rozšířené vyhledávání
Tématické skupiny
Seznam autorů


Google

web
sds.cz
blisty.cz
bbc.co.uk

zelené návěští   Vaąe komentáře zelený nadpis
[15.05.2018 19:15:23]
josef mikovec
Bohumír ©meral - Mučedník ztracených a vysněných příleľitostí http://www.novarepublika.cz/2018/0 5/frantisek-ferdinand-s ...

[15.05.2018 18:54:53]
josef mikovec
Zde jest zkuąební kámen, na němľ se dokáľe, zdali jsme opravdu v dost zralí, dost socialističtí, abychom opravdu stali se v Rako ...

[21.03.2018 17:10:12]
n
Snad se něco doví,!

[19.11.2016 10:28:45]
l&s
Doplnění k Peroutkovi - Zemanův projev byl míněn dobře, bohuľel se v něm dopustil dehonestujícího přeąlapu, kdyľ prohlásil, ľe Per ...

[27.02.2016 10:01:56]
l&s
Článek pana Bělohradského není k dispozici, tak jen pár postřehů k této stati. Paní Neudorflová sice správně píše, že je chyba, k ...

[28.10.2015 09:08:14]
-ik
Dobrý den pane ©lemendo! To, co jste napsal, je konstatování stavu. A co navrhujete jako pokus o naznačení cesty? Já mysl ...

[04.09.2015 14:20:12]
n
Samozřejmě, ľe jiľ těąím na shromáľdění, jako posledně na Václaváku. Doufám, ľe nebude chybět pán ©afr, kterého tímto srdečně zvu. ...

[13.08.2015 13:11:01]
n
SDS leží v žaludku tomu zoufalému tapetáři, takže je moc známá a okolí se musí postarat o její prosazení. Prohra s US a tím i se s ...

[13.08.2015 01:44:03]
-ik
Jestli že se mi zdá, že militantní skupiny dosahují lepších výsledků, měl byc se podívat na sebe, zda nepracuji špatně. Oni mohou ...

[08.06.2015 21:05:37]
-ik
"význam evropské levice pro vývoj ve světě a její podíl na jeho spoluutváření (globalizace, přenos zkušeností z jiných čá ...

[25.05.2015 14:58:27]
n
Lidstvo v rozvinutých zemích a tím myslím i naąi zemi, jiľ dosáhli hranic daląího materiálního pokroku a jeho daląí zvyąování je n ...

[25.05.2015 08:21:23]
l&s
"Proč se myšlenka lidové fronty boje proti fašismu prosadila v našem hnutí, až když bylo fakticky pozdě? Bylo vůbec možné, ab ...

[13.05.2015 09:45:10]
Milan Neubert
-iku, napsal jste víc věcí, s řadou souhlasím. Jednu námitku ale mám: dospěli jsme k závěru, že virtuální diskuse na webu nebo na ...

[10.05.2015 23:25:51]
-ik
Mám pocit, pane Neuberte, že jste se o kontakt s lidmi ani moc nesnažil. Diskuse na stránkách SDS je nulová. A i v minulosti jst ...

[06.05.2015 10:38:48]
n
Vítám tapetáře. Čest tvoji práci. Podle množství zbytečné práce opravdu stojíš ...


Teze programu SDS
Teze programu SDS

Tyto stránky byly vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS.