Evropská levice a evropské volby

Vystoupení Waltera Baiera, koordinátora politické nadace TRANSFORM!Europe, na madridském sjezdu Evropské levice (EL) v prosinci 2013.

Nadcházející evropské volby jsou první příležitostí pro Evropany, aby současně a společně veřejně vyjádřili politický verdikt nad politikou prováděnou vládami a institucemi během kapitalistické krize. Tento názor, který můžeme v mnohém předvídat, bude charakterizován hlubokou deziluzí a roztrpčením a také různými formami protestů.
V některých zemích můžeme očekávat významný nárůst populismu, nacionalismu i pravicového extremismu a neonacismu. Tento fenomén není jednoduchým odrazem sociální patologie, ale je důsledkem krize a politiky škrtů, realizovaných pod pláštíkem krize v celé Evropě.
Je falešné a manipulativní, když sociální demokracie, která v minulosti nesla hlavní odpovědnost za provádění přesně této politiky, se nyní sama chce prezentovat jako ochranný štít proti narůstající hrozbě nebezpečí extrémní pravice. Mnoho výzkumů ukázalo, že masivní nezaměstnanost, neplnohodnotná zaměstnanost (prekarita) a osekávání sociálního státu vedou lidi do sítí pravice.
Pokud toto platí, pak je především nutné změnit obojí, jak tyto podmínky, tak tyto politiky. A to je to, za čím si stojí EL, „levá“ levice, radikální levice nebo jakkoliv my nazýváme naše strany.
Ale je tu ještě něco, co by mohlo odlišovat nacházející volby do Evropského parlamentu od voleb v r. 2009. Nedávno publikovaná volební prognóza předvídá, že strany spojené ve frakci GUE/NGL, strany sdružené v EL budou schopny posílit svoji pozici v EP. Ze zásady bychom měli být skeptičtí, pokud jde o volební prognózy.
Přesto je pravda, že levice byla schopna posílit v nedávných volbách v České republice, Německu, Lucembursku, Řecku a Španělsku. To znamená, že šance existuje. Solidní posilování levice v EP je možné. Výsledkem letošních voleb by však oproti r. 2009 mohl být i pokles volební účasti a vývoj ve prospěch pravice.
Zároveň se očekává oslabování Zelených a Liberálů. V nadcházejících volbách se projeví politická polarizace mezi levicí a pravicí. Politická mapa Evropy by poté měla jiný obrys, ale předpoklady pro boj sociálních hnutí a odborů by měly být příznivější. S odvahou a s optimismem chceme usilovat o to, aby se tato možnost stala realitou. Existuje krásný a často užívaný citát Antonia Gramsciho, která říká, že “krize tkví přesně ve faktu, že staré umírá a nové se nemůže narodit”. Vzácněji je tato myšlenka citována následovně: “V tomto bezvládí se objevuje velká paleta patologických symptomů“. Jeden z takových symptomů je nacionalismus. V současném stádiu krize není nikdo schopen předpovídat, jaká bude budoucnost evropská integrace.
Rozhodnutí neúčastnit se tohoto integračního procesu je demokratickým právem každého člověka a každého národa. A my nemůžeme vyloučit, že v důsledku těchto rozporů existujících uvnitř vládnoucích elit se Eurozóna rozštěpí. Ale dovolte mi říci jednu věc. Transform!europe už uspořádal o tomto problému řadu debat a udělal mnoho výzkumů. Ale nikdy jsme nenarazili na přesvědčivý argument, že takové rozbití evropské integrace by měl být příznivým scénářem pro obyvatelstvo a dělnickou třídu. Nejenže by to nic nezměnilo v mocenských vztazích vytvořených mezinárodními společnostmi a finančními trhy, ale také se nám nezdá být realistické vypořádat se s nimi nástroji, které jsou k dispozici na úrovni národních států. Není pozitivní perspektivou nahánět země na evropském Jihu a na Východě do procesu konkurenčních devalvací, jejichž cílem je snížení jejich produkčních nákladů. A konečně také scénář tradičních imperialistických rozporů mezi evropskými mocnostmi, které procházejí oživením, nepředstavuje pozitivní perspektivu pro levici.
Proto nevěříme, že destrukce a rozpuštění EU představuje pozitivní alternativu, ale myslíme si, že musíme vést boj za jinou Evropu a odlišné směry evropské integrace. V tom také spočívá naše odpovědnost s ohledem na vzrůstající podporu nacionalismu. Je samozřejmě možné a užitečné diskutovat teoreticky a abstraktním způsobem vztah mezi evropskou integrací a národním státem. Ale jsou tu dvě pravdy, které chci zdůraznit:
Za prvé, EU je multinacionální entita, institucionální struktura s různými úrovněmi moci a levice musí bojovat svůj boj na všech těchto úrovních.
A za druhé, není jeden národní stát jako druhý a to plodí rozdíly, například jestliže mluvíme o národním státě a jeho posílení v Portugalsku, Španělsku, Itálii, Rakousku nebo Německu. To, co chci říci je, že v tento v tento historický moment, musíme unést velkou odpovědnost. Levice se musí pustit do tří úkolů: Musíme rozvinout věrohodnou politickou alternativu, musíme formovat širokou politickou frontu sjednocující sociální hnutí, odbory a progresivní politické hráče. A musíme změnit politickou rovnováhu sil na evropské i národní úrovni. K tomu, abychom toto udělali, jsou nadcházející volby do EP důležitou příležitostí.
Transform! jako politická nadace spojená s EL je první ze všech v aréně idejí a je připravena zvednout tuto výzvu spolu se Stranou evropské levice.
Přeložil Jiří Málek