K programové diskusi Strany demokratického socialismu

Struktura materiálu

1.      Úvod

2.      Jakou stranou by měla SDS být? (vnitrostranická část programu, taktika a formy činnosti strany)

3.      O co by měla SDS usilovat? (středně- a dlouhodobé cíle strany)

4.      Jak by se měla SDS prezentovat? (promítnutí programu SDS do dokumentů pro veřejnost, volby, ap.)

5.      Doporučená témata k diskusi

6.      Postup od programové konference a časový plán

7.      Přílohy – programové dokumenty

* * *

1. Úvodem

Uspořádání programové konference (PK) je téměř rok starým rozhodnutím sjezdu SDS. Odkládání jejího termínu je jistým výrazem naší nejistoty s ohledem na měnící se vnitropolitické podmínky (volby, vznik - neočekávané – „levostředové“ koalice), ale i na nové hrozby mezinárodního vývoje (konflikt na Ukrajině, okolnosti jeho vzniku a jeho důsledky).

Tento materiál se snaží o shrnutí hlavních otázek, jimiž by se PK měla zabývat, včetně nástinu možných alternativ odpovědí. Není tedy textem, který by měla PK projednávat, ale spíše „startérem“ pro přípravu nových programových dokumentů. Aktuálně předpokládáme, že výstupem PK jen jakýsi „koncept“, který bude dále upřesňován v předsjezdové diskusi. (Viz podrobněji v části 6 tohoto materiálu.)

SDS samozřejmě není bez programových dokumentů (některé z nejdůležitějších, platných i historických, jsou součástí příloh v bodě 7), ale všeobecně je pociťována potřeba jejich upřesnění a doplnění s ohledem na nové skutečnosti i s ohledem např. na dosavadní zkušenosti ze spolupráce v rámci Spojenectví práce a solidarity (SPaS).

Původní představa o nových dokumentech byla do jisté míry „chronologická“ - SDS by podle ní měla tři „úrovně“ programových dokumentů: krátkodobý (bezprostřední úkoly, vč. hlavních aktuálních volebních a politických „témat“ strany), střednědobý („čeho bychom chtěli dosáhnout v dohledné budoucnosti“) a dlouhodobý (jaká je naše „vzdálená vize“) program.

Domníváme se, že výhodnější by bylo debatu (přinejmenším v této fázi) strukturovat kolem věcných otázek. Jsme si přitom vědomi, že a) se tyto přístupy prolínají a doplňují, a b) vyjasnění stanovisek ve „věcné rovině“ se nakonec může promítnout do přípravy dokumentů „chronologických“.

V této věcné rovině vidíme tři skupiny otázek, jak je zhruba vymezují následné body 2. až 4.

Dosavadní diskuse uvnitř strany již také vedla k počátečnímu výčtu programových témat, která by měla být každopádně předmětem diskuse jak na programové konferenci, tak v následném období do sjezdu SDS v roce 2015 (bod 5).

* * *

2. Jakou stranou by měla SDS být

O této otázce jsme ve straně patrně nikdy naplno a šířeji nediskutovali, musíme tedy vycházet především z postojů členů CV SDS (a věřit, že se nebude příliš lišit od většinového stanoviska členů SDS).

Naskýtá se zde několik otázek:

I. Má SDS vůbec pokračovat jako politická strana? (alternativy: ukončení činnosti, přechod na jinou formu - např. občanské sdružení, klub, neformální iniciativu, vstup do jiného existujícího subjektu buď kolektivní, nebo individuální).

Naše odpověď - a opíráme se při ní i o výsledky naší ideové konference v dubnu loňského roku - je stále ANO. Domnívám se, že každá jiná forma činnosti (resp. její ukončení) je ústupem i proto, že znemožňuje náš (byť spíše jen potenciální a hypotetický) vstup do reálné politiky a prosazování našich názorů. Nebo jinak: dosud nevidíme na české politické scéně stranu, která by zastávala postoje obdobné našim.

II. Jaký typ strany má SDS představovat? Jsme přesvědčeni, že musí být stranou „založenou na myšlence“ (tedy řekněme stranou „ideovou“, nikoliv však „ideologickou“). Pro nás - a věříme, že i pro většinu našich členů - je to dnes už podmínka jakékoliv osobní politické angažovanosti. Ideovým zakotvením strany máme na mysli to, že je zaměřena k nějakému definovanému cíli (byť třeba spíše tušenému než plně definovanému), a že je tudíž ve svých postojích konzistentní a předvídatelná. (Alternativy: strana „jednoho muže“, strana jako výtah ke kariéře pro straníky, strana „jednoho problému“ - např. svobody internetu, vystoupení z EU apod., strana „pro všechny slušné lidi“ definovaná jen svou „slušností“, strany „práva a pořádku“, zaměřené jen na disciplinaci společnosti).

Je třeba připustit, že takové ukotvení (zejména je-li, jako v našem případě, vyjádřeno nějakým „nepopulárním“ slovem, např. socialismus, levice apod.) je současně faktorem, který může část občanů a voličů odpuzovat - viz současná obliba stran bez jasných kontur, různých „Hnutí nezávislých“ apod. Pevně ale věříme, že jde spíše o jev dočasný (ve vztahu k oblibě „nezávislých“), resp. že naše slovní pojmenování bude časem méně provokující (ať už díky změně společnosti, nebo díky změně pojmenování).

III. Jakými principy se má strana řídit? To, že odmítáme myšlenku „strany založené na slušnosti“, neznamená, že bychom byli pro odmítnutí principu „slušnosti“ v činnosti strany. Myslíme, že pro nás jako hnutí vyrostlé z komunistické strany (a bylo by pošetilé tyto naše kořeny zapírat nebo ignorovat) je ovšem nejdůležitějším faktorem základní poučení - odmítnutí představy o „monopolu na pravdu“, a odmítnutí pojetí strany jako jakési „avantgardy“. Za samozřejmost považujeme odmítnutí všech forem potlačování diskuse mocenskými prostředky - názory mají vítězit svou přesvědčivostí.

IV. Jak by měly vypadat vnitřní organizace a vnitřní život strany? Z hlediska organizačního uspořádání vidíme dlouhodobě jako formu, která by zmíněnému pojetí odpovídala nejlépe, nějaké relativně volné (konfederativní či federativní) spojení skupin (stran, hnutí, inciativ, neformálních skupin), které a) mají k sobě blízko z hlediska svého ideového zakotvení, b) jsou schopné a ochotné spolupracovat při realizaci konkrétních politických cílů a c) sdílejí představu o vzájemné toleranci a demokratické diskusi uvnitř seskupení.

Měli bychom také promyslet a do stanov zakotvit kontrolní mechanismy, které by zabránily případným reprezentantům SDS ve veřejných funkcích tyto funkce zneužívat k vlastnímu prospěchu. Ne snad, že bychom takové nebezpečí považovali za aktuální (takové funkce nejsou zatím nikde na obzoru), ale existence takových „pák“ je vhodnou zárukou do budoucna a důležitým argumentem při jednání s řadou dnes politicky nezařazených skupin a iniciativ.

* * *

3. O co by měla SDS usilovat?

I. Demokratický socialismus. Rozbor této otázky je podle našeho soudu třeba začít stanovením onoho „úběžníku“, ideové kotvy činnosti strany. Nepodařilo se nám zatím nalézt lepší myšlenku, než je ona okřídlená „společnost, kde svobodný rozvoj každého je podmínkou svobodného rozvoje všech“, neboli společnost, kde není rozvoj žádného jednotlivce podmíněn potřebou potlačit svobodný rozvoj jednotlivce jiného (nebo jiných). Pro nás už asi navždy je tato představa spojena se slovy „demokratický socialismus“, otázkou je, nakolik je tomu tak i ve společnosti okolo nás.

Většinově jsme obecně odpůrci změn názvů (už z důvodů praktických a logistických), a nejsme přesvědčeni, že by výhody případné změny názvu převážily nad nevýhodami. Je ovšem možné, že tento pohled je „generační“, a že časem se situace změní (bude-li ještě jaká SDS existovat).

Myslím, že je neproduktivní zabývat se „detaily“ toho, jak by měl být demokratický socialismus v budoucnu uspořádán, a diskutovat o tom, zda v něm bude armáda nebo policie. Naopak je ale nutné postavit si otázku základních předpokladů pro dosažení takové společnosti.

II. Soukromé vlastnictví. Není sporu, že základním faktorem, který v dnešní společnosti brání naplnění výše uvedené teze, je ovládání člověka majetkem. Přesněji řečeno ovšem jde o ovládání lidí lidmi pomocí ovládaného majetku. Je tedy zřejmé, že překonání tohoto stavu si bude vyžadovat osvobození člověka od ovládání majetkem - a je možné, že se tak stane omezením ovládání majetku lidmi (od určitých omezení vlastnických práv až po vyvlastnění), nebo omezením ovládání lidí majetkem (rozbití závislosti na kapitálu např. základním příjmem, posílení spolurozhodování zaměstnanců apod.). Jsme přesvědčeni, že SDS musí podporovat všechny kroky v obou směrech.

III. Nejširší demokratická spoluúčast na rozhodování. Znakem skutečné demokracie je to, že se lidé mohou plně podílet na rozhodování o svém osudu - vedle „zastupitelské“ demokracie je tedy nezbytné využívání demokracie přímé, ale také maximální decentralizace rozhodování - vyšší úrovně samosprávy by měly přebírat jen ty pravomoci, které nejsou na nižší úrovni reálně zvládnutelné. Takový samosprávný systém by měl fungovat nejen ve veřejné sféře, ale i v ekonomice.

IV. Mír není jen odmítnutím války. Současný vývoj nám naléhavě připomněl, jak křehkým statkem je mír, a jak snadno by se i dnes mohl svět octnout ve válečném konfliktu. Ačkoliv uznáváme prioritu úsilí o zachování míru (člověk musí nejprve žít, aby mohl žít dobře a svobodně), je dobré také připomenout staré heslo: Není míru bez spravedlnosti! (No justice, no peace!) snaha o zachování míru nemůže být pacifismem za každou cenu, v hodnocení konfliktů a jejich vzniku je třeba být schopen rozlišovat míru viny jednotlivých stran, a podporovat stranu, která usiluje o zachování mírového stavu nebo dosažení míru.

V. Mír ve společnosti je nezbytnou podmínkou jejího zdravého vývoje. V této souvislosti odmítáme také každé utlačování lidí, i kdyby se dělo ve jménu vznešených myšlenek. Svobody nelze dosáhnout ujařmením, a nečisté metody nakonec zákonitě pošpiní i nejčistší myšlenky a nejkrásnější cíle. Tak jako v mezinárodních vztazích, ani ve společnosti nelze upřednostňovat násilí před pokojným řešením konfliktů: ale i zde platí požadavek na spravedlnost řešení a právo na obranu před útokem.

* * *

4. Jak by se měla SDS prezentovat?

Volební a propagační dokumenty („programy“) SDS by měly vycházet z výše uvedených záměrů a „konstant“ v činnosti strany. Přitom musí současně odpovídat na „aktuální témata“, jejichž vymezení a nastolování není zatím v moci SDS (a po pravdě řečeno, příliš ani levice jako celku). Přijetí naznačených východisek by ale mělo být zásadním vodítkem pro veřejné postoje strany v rozhodujících otázkách vývoje společnosti, a mělo by tak být základem její „čitelnosti“ pro veřejnost.

(Např. postoj k mezinárodní integraci v NATO je jasně dán naším postojem k otázkám války a míru, protože NATO není „obrannou aliancí“; postoj k integraci v EU je dán jejím vývojem směrem k imperialistickému seskupení - uznáváme tedy její cenu jakožto jednotícího prvku, schopného „moderovat“ případné spory mezi členskými státy, a současně působit směrem k postupnému vyrovnávání sociálních rozdílů, ale kritizujeme všechny nedůslednosti v těchto - pozitivních - trendech, a současně požadujeme rozchod s imperiální strategií a výraznou demokratizaci rozhodování v Unii).

Jsme přesvědčeni, že právě v takové důslednosti a čitelnosti, předvídatelnosti postojů SDS by měla být její síla (a proto jsme výše plédovali pro ideový charakter strany, který je pro to předpokladem).

Vedle takových témat, která jsou v očividném vztahu k ideovému vymezení SDS, budou ovšem nepochybně přicházet také témata, kde je vztah méně zřejmý nebo kontroverzní (drogy, svoboda internetu, pohybu osob přes hranice, práva homosexuálů, vyrovnávání rozdílů mezi postavením mužů a žen), nebo kde je postoj závislý na odborném posouzení a výpočtu nákladů, resp. poměru mezi náklady a přínosy. Nedomníváme se, že by SDS měla v takových věcech přijímat dopředu nějaké závazné programové „linie“ ve svých dlouhodobějších programech, ale raději pokračovat v praxi monotematických stanovisek orgánů SDS (resp. tuto praxi obnovit).

* * *

5. Doporučená témata k diskusi

Diskuse na programové konferenci i v následující době do sjezdu SDS zabere čas, s nímž musíme nakládat velmi zodpovědně. Nechceme dopředu vyloučit žádné téma z diskuse, ale považujeme za klíčové, abychom se především soustředili na témata, která by měla být součástí programového dokumentu se střednědobým charakterem. Tato témata a jejich programová řešení by tedy měla mít určitou oporu v ideovém vymezení SDS. Jinými slovy – nesmí se nám stát, aby naše střednědobé cíle byly v rozporu s dlouhodobými cíli programu SDS. Pokud bychom takový rozpor identifikovali, je třeba v diskusi přezkoumat udržitelnost dlouhodobého cíle.

Z dosavadní programové diskuse zatím vyplývá návrh na následující tematické okruhy (jejich pořadí není podle významu):

·           obrana sociálního státu = zachování a posilování sociálních jistot občanů

·           optimalizace mechanismů dosahování sociálního smíru; tripartita, komory, odbory, odborná sdružení („cechy“)

·           zabránit devastaci státní správy, ztrátě schopnosti ministerstev řešit samostatně běžné úkoly, privatizaci funkcí státu

·           ochrana hospodářských zájmů občanů ČR před nadnárodním finančním kapitálem
(znemožnění daňových úniků do daňových rájů, Tobinova daň…)

·           boj s monopoly a skrytými monopoly, hledání kroků proti „dobývání renty“ + korupce

·           boj proti TTIP – Evropa si musí nechat svoje standardy

·           podpora progresivní korporátní daně + daňové zvýhodnění, dojde-li k investici v místě vzniku zisku

·           prosazování do prvků přímé demokracie do Ústavy ČR (referendum, participativní rozpočty, zaměstnanecké samosprávy, …) + zavést pravidlo, že klíčové změny ve státě se podrobují referendu

·           zajistit vyšší návrat daní do místa, kde skutečně vznikne zisk prací

·           zvážit možnost nepodmíněného základního příjmu = „občanská renta“ místo slev na dani

·           podpora podniků vlastněných zaměstnanci (participace)

·           zvážit možnosti a rozsah daňové asignace

·           podpora zapojení občanů v radách – národní výbory + rady v podnicích

·           otázka svobody a odpovědnosti médií; veřejnoprávní média

·           problém fašizace společnosti, hráz rasismu a xenofobii

·           hledat systémové cesty praktické pomoci obětem systému

·           podpora potravinové soběstačnosti republiky

·           podpora ekologické udržitelnosti rozvoje země

·           podpora protiválečného hnutí – tvorba evropské/světové sítě

·           EU – prosazovat maximální otevřenost jednání, požadovat od všech národních delegací v Radě, aby jasně deklarovaly své cíle

Výše uvedený výčet témat je pouze orientační. Případná další střednědobá témata jsou vítána.

U každého střednědobého cíle je zapotřebí v diskusi zvážit, jak dalece je daný cíl pociťován stávající populací jako žádoucí, tedy rezonující se zájmy lidí, a hlavně jaké konkrétní kroky je možné či nutné učinit pro jeho popularizaci a zejména pak pro jeho prosazení. Střednědobý program by se měl sestávat především z takových cílů, které by byly v případě většinové podpory ve společnosti reálně uskutečnitelné.

* * *

6. Postup od programové konference a časový plán

Navrhujeme:

Vytvořit předpoklady pro co nejširší možnou otevřenou, ale věcnou diskusi jak v průběhu programové konference (PK), tak v období po ní do sjezdu SDS v roce 2015.

Rozeslat tento text s pozvánkou na jednodenní PK 8. 11. 2014. Pozváni budou nejen delegáti - členové SDS, ale i zástupci spřátelených organizací, sympatizanti nebo potenciální spojenci. Umožnit přispět k cíli PK i těm, kdo se sami na PK přihlásí v termínu týden před konferencí.

Podle počtu přihlášených proběhne jednání PK v plénu, popř. ve více blocích. Účastníci konference, kteří dopředu ohlásí svůj zájem vystoupit a kteří sdělí téma příspěvku, budou přednostně zařazeni do diskuse, popř. do diskusního bloku. Délka jednotlivých příspěvků bude jednotná v rozsahu 5-7 minut podle počtu přihlášených.

Všechny příspěvky budou zachyceny na video a po vyslovení souhlasu účastníkem budou v této formě zveřejněny. Dostane-li SDS text příspěvku v digitální formě, zveřejní ho na svém webu. Prosíme o dodržení limitu 20.000 znaků.

Nejpozději do konce ledna 2015 vyhodnotí předsednictvo Celostátního výboru SDS diskusi a zpracuje materiál(y), které by mohly sloužit jako programové dokumenty (dokument), případně navrhne témata, k nimž bude vedena veřejná upřesňující diskuse.

Do konce března 2015 projedná materiály CV SDS a poskytne straně i registrovaným sympatizantům „Programový nástin“ jako předsjezdový materiál. Během předsjezdové diskuse vznikne k „programovému nástinu“ i odpovídající akční plán realizace jeho jednotlivých bodů.

Na základě připomínek bude (případně upravený) program projednán a schválen sjezdem SDS v roce 2015.

* * *

6. Přílohy – přehled programových dokumentů SDS

a. Platné dokumenty

1.      Programová východiska (2011)
http://www.sds.cz/view.php?cisloclanku=2011110601

2.      Program SDS (2003)
http://www.sds.cz/view.php?cisloclanku=2003112201

3.      Manifest demokratického socialismu (2003)
http://www.sds.cz/view.php?cisloclanku=2004112201

b. Dokumenty, jejichž platnost byla zrušena (ale mohou inspirovat)

4.      SDS dnes a zítra (1999)
http://www.sds.cz/docs/dokument/sds_daz.htm

5.      Program SDS (1998)
http://www.sds.cz/docs/dokument/program.htm

6.      Budoucnost má vycházet z vlastních zkušeností (program LB 1996), kapitoly I. a II.
http://www.sds.cz/docs/dokument/pvlb96.htm

7.      Deset bodů LB (1996)
http://www.sds.cz/docs/dokument/10bodu.htm

* * *

Předsednictvo CV SDS, 21. 10. 2014