[1] Další rukopis pozdějšího data, obvykle označovaný (původně Marxem) jako „Der Produktionsprozess des Kapitals“ je dosud - žel - k dispozici jen v originálním vydání „Archivu Marxa i Engelsa“, sv. II. (VII.), Moskva 1933. K tomu by ovšem bylo třeba přiřadit dosud jen zčásti zveřejněné „Sešity o technice“ („Voprosy istoriji jestěstvoznanija i techniki“, sešit 25, Moskva 1968), těžko dostupné pro českého čtenáře.
[2] Viz Marx-Engels, Spisy, sv. 29, čes. vyd. 1969, str. 253 a 412.
[3] Viz Marx-Engels, Spisy, Sv. 29, čes. vyd. 1969, str. 612.
[4] Viz str. 60, 61 a 62 tohoto svazku.
[5] Viz str. 176-185 tohoto svazku.
[6] Viz str. 185-186 tohoto svazku.
[7] Viz str. 195-196 tohoto svazku.
[8] Viz Spisy, sv. 29, čes. vyd. 1969, str. 412.
[9] Viz tento svazek, str. 227.
[10] Viz tamtéž.
[11] Viz tento svazek, str. 239-240.
[12] Viz tento svazek, str. 240-244.
[13] Viz tento svazek, str. 240 a 244-245.
[14] Viz tento svazek, str. 245-246 a dále německé vydání Marxových „Grundrisse“, Berlín 1953, str. 434.
[15] Viz Spisy, sv. 29, čes. vyd. 1969, str. 653, 688 a poznámku 513.
[16] Viz Spisy, sv. 30, čes. vyd. 1969, str. 714, nebo K. Marx, „Dopisy o ‚Kapitálu‘“, Praha 1957, str. 111.
[17] Srovnej K. Marx, „Teorie o nadhodnotě“, sv. I, čes. vyd. 1958, str. 7-12 (redakční předmluva) a str. 423-425.
[18] Viz Spisy, sv. 29, čes. vyd. 1969, str. 347.
[19] Tamtéž, str. 615.
[20] Viz Spisy, sv. 29, čes. vyd. 1969, str. 347.
[21] Viz Spisy, sv. 29, čes. vyd. 1969, str. 615.
[22] Viz Spisy, sv. 29, čes. vyd. 1969, str. 514.
[23] Práce „Ke kritice politické ekonomie“, vydaná v roce 1859, je i s předmluvou zařazena ve 13. svazku Marxových a Engelsových Spisů, čes. vyd. 1963, str. 31-189.
[24] Viz K. Marx, „Kapitál“, díl II, čes. vyd. 1955, str. 12 (Engelsova předmluva).
[25] živočich společenský (Aristoteles, „Ústava“, sv. I, kap. 1).
[26] V rukopise místo Produkte: Produktion; zřejmý omyl.
[27] V rukopise místo Konsumption: Person; zřejmý omyl.
[28] Co do možnosti.
[29] V rukopise: nicht nur als; zřejmý omyl.
[30] V rukopise: Produktion; zřejmý omyl.
[31] co do možnosti (Aristotelův výraz z „Metafyziky“ a jiných děl).
[32] V originále francouzsky: fluctuations du portefeuille.
[33] V rukopise: 101 miliónů. Marx zde přebírá Darimonovu chybu - rozdíl položek za duben a září podle Darimonovy tabulky Činí ve skutečnosti 108 miliónů. V následující pasáži rukopisu s rozborem Darimonových tabulek až po str. 74 tohoto svazku je několik chyb vzniklých tímto nedopatřením. Z prověření údajů v Darimonově práci vyplynuly opravy v číslech. Ty si vyžádaly i některé textové úpravy na str. 72, které však nemají vliv na podstatu Marxových závěrů na str. 72 a 73 tohoto svazku.
[34] V rukopise: 43 miliónů.
[35] V rukopise: šestiměsíčního.
[36] V rukopise: 432614799 fr.
[37] V rukopise: 322904313 fr.
[38] V rukopise: 420914028 fr.
[39] V rukopise: 310744925 fr.
[40] V rukopise: stoupá... přírůstek.
[41] V rukopise: stoupá... přírůstek.
[42] V rukopise: 420914028
[43] V rukopise: 310744925.
[44] V rukopise: 13144225 fr.
[45] V rukopise: 375486 fr.
[46] V rukopise: 381699256.
[47] V rukopise: 71329817.
[48] V rukopise: 21810382 fr.
[49] V rukopise: 381699256.
[50] V rukopise: 76990349 fr.
[51] V rukopise: 288645333.
[52] V rukopise: 431390562.
[53] V rukopise: 50139111 fr.
[54] V rukopise: 27299043 fr.
[55] V rukopise: dvakrát.
[56] V rukopise: nedosahuje vzestupu.
[57] V rukopise: dvakrát. Ve shodě s tímto nedopatřením zní v rukopise další text takto:... ale tak, že pokles portfeje se nekryje s poklesem zásoby kovů (měsíc květen až červen a srpen až září), a nakonec...
[58] V rukopise: 101 miliónů (viz poznámku na str. 70 tohoto svazku).
[59] V rukopise: 101 miliónů (viz poznámku na str. 70 tohoto svazku).
[60] V originále anglicky: moneyed interest.
[61] V originále anglicky: landed interest.
[62] Bezúročný, bezplatný úvěr.
[63] Vlastnictví je krádež.
[64] V originále rukopisu: Konvertibilität; zřejmý omyl.
[65] V originále rukopisu: Inkonvertibilität; zřejmý omyl.
[66] V rukopise: des Geldes; zřejmý omyl.
[67] co do možnosti.
[68] V rukopise: hodiny; podle předchozí věty zřejmý omyl.
[69] Viz tento svazek, str. 90-91.
[70] Viz tento svazek, str. 97-98.
[71] Viz tento svazek, str. 92-94.
[72] Viz tento svazek, str. 89-90.
[73] Viz tento svazek, str. 101-102.
[74] Viz tento svazek, str. 82.
[75] Viz tento svazek, str. 103-105.
[76] V originále: contrevaleur.
[77] Viz další text až po str. 116.
[78] Války všech proti všem (Thomas Hobbes, „Elementa Philosophica“).
[79] Viz tento svazek, str. 57.
[80] Viz tento svazek, str. 90-103.
[81] Viz tento svazek, str. 110-115.
[82] Viz tento svazek, str. 108.
[83] Viz tento svazek, str. 127-143.
[84] Povýtce.
[85] „Tato země je bohatá na věci, které rostou a dozrávají každým rokem, ale má i věci věčné, neboť se tu v přírodě hojně nachází kámen (a zvláště mramor) atd. Je tu také půda, která sice nevydá žeň, když se zaseje, ale když se v ní kope, uživí mnohem víc lidí, než kdyby produkovala obilí.“
[86] Viz dále tento svazek až po str. 143 a str. 122.
[87] Viz tento svazek, str. 145-151.
[88] Viz tento svazek, str. 81-82.
[89] Tito lidé vynikají krásou a vzrůstem. Jsou upřímní a nemají obchodního ducha, neboť většinou nepoužívají peněz a neznají vyšší číslo než sto, ale vyměňují si výrobky.“
„Mimo to neznají měření mírami.“
[90] Viz tento svazek, str. 150.
[91] Není jasné, k čemu se toto 2. vztahuje; snad chtěl Marx označit toto místo jako pendant k textu od str. 123.
[92] Povýtce.
[93] V originálu: Erz.
[94] V originálu: Erz.
[95] V originálu: Bronze.
[96] Měď, bronz, kov.
[97] Zlato.
[98] V originálu: Erz, Bronze.
[99] Viz tento svazek, str. 127.
[100] písečná poušť oplývající zlatem.
[101] Pracovali s bronzovými nástroji, neboť nebylo ještě šeré železo.
[102] „Užívání bronzu bylo známo dříve než užívání železa.“
[103] „je to zakázáno starým rozhodnutím otců, kteří kázali šetřit Itálii“.
[104] V rukopise: 17,4.
[105] V rukopise: 8.
[106] Viz tento svazek, str. 141 a 142.
[107] Viz tento svazek, str. 141.
[108] Viz tento svazek, str. 141.
[109] Viz tento svazek, od str. 131 až po toto místo.
[110] Viz tento svazek, str. 54-62.
[111] Viz tento svazek, str. 127.
[112] Viz tento svazek, str. 94-102.
[113] Viz tento svazek, str. 127-129.
[114] Viz tento svazek, str. 145.
[115] Viz tento svazek, str. 106.
[116] Viz tento svazek, str. 144.
[117] Viz tento svazek, str. 145-150.
[118] Viz tento svazek, str. 127.
[119] Viz tento svazek, str. 143-144.
[120] Viz tento svazek, str. 149.
[121] Viz tento svazek, str. 185-186.
[122] Viz tento svazek, str. 143.
[123] Viz tento svazek, str. 145-151.
[124] Viz tento svazek, str. 161-175.
[125] Viz tento svazek, str. 144.
[126] Ent- und Veräusserung.
[127] Viz tento svazek, str. 119.
[128] Viz tento svazek, str. 151.
[129] Viz tento svazek, str. 118 a 227.
[130] Viz tento svazek, str. 145-151.
[131] Viz tento svazek, str. 151-152.
[132] Viz tento svazek, str. 102.
[133] Dále je v rukopise škrtnuto: Zde musíme upozornit za prvé na to, že oba momenty oběhu jsou plozeny třetím, který jsme dříve nazvali jeho nekonečným procesem[viz vysvětlivka 132]; a že prostřednictvím tohoto třetího momentu, ať už za výchozí bod vybereme peníze nebo zboží, může a musí konečný bod vždy znovu směřovat ven z oběhu. Tedy zboží - peníze - peníze - zboží peníze; ale právě tak peníze - zboží - zboží - peníze - zboží; i když se tedy ani jeden z těch dvou momentů neuzavírá v sobě, musí být nicméně uvažován ve své určenosti; v této souvislosti už nevypadá tak kuriózně, že jeden moment pohybu záleží v tom, že peníze se prostřednictvím zboží směňují samy za sebe a že se to jeví jako dočasný konečný cíl.
[134] Viz tento svazek, str. 151 a 62.
[135] V originále anglický výraz: barter.
[136] Viz tento svazek, str. 56.
[137] Viz tento svazek, str. 92-94.
[138] Viz tento svazek, str. 92-126.
[139] Viz tento svazek, str. 145-151, 153-154 a 156.
[140] Viz tento svazek, str. 151 a 156-157.
[141] Viz tento svazek, str. 144, 159 a 161.
[142] Viz tento svazek, str. 167.
[143] Viz tento svazek, str. 122.
[144] arithmetical division.
[145] arithmetical figures.
[146] Viz tento svazek, str. 122.
[147] Viz tento svazek, str. 102, 113-115 a 160-161.
[148] Viz tento svazek str. 178.
[149] Viz tento svazek str. 223 a 281-282.
[150] Zde začíná str. 1 sešitu II. Je nadepsána: Kapitola o penězích. (Pokračování.) Vpravo nahoře je dále uvedeno: Přebytek, hromadění.
[151] Viz tento svazek, str. 113-114.
[152] Viz tento svazek str. 56-57 a 61.
[153] Viz tento svazek, str. 57, 62-63 a 102-103.
[154] Viz tento svazek, str. 180.
[155] Viz tento svazek, str. 38, 62 a 82.
[156] Zde začíná třetí stránka sešitu II. Na jejím horním okraji je Marxova poznámka: „Výměna, prodej, obchod,“ (barter, sale, commerce) - „tři stupně směny“ (Steuart).
[157] Viz tento svazek, str. 181.
[158] Viz tento svazek, str. 38, 62, 113-114, 180 a 182.
[159] Viz tento svazek, str. 43 a 45.
[160] Viz tento svazek, str. 56 a 163.
[161] Viz tento svazek, str. 82.
[162] Viz tento svazek, str. 143.
[163] Viz tento svazek, str. 163.
[164] Viz tento svazek, str. 151.
[165] Viz tento svazek, str. 62, 89, 101, 102-103, 108, 127, 138, 143, 144, 151, 154 a 162.
[166] Viz tento svazek, str. 175-176.
[167] Pokud jsou peníze oběžným prostředkem, nemůže „být jejich kvalita, která obíhá, nikdy použita individuálně; musí stále obíhat“. (Storch.) Individuum může peníze potřebovat jen tehdy, když se jich zbavuje, když je klade jako bytí pro jiné, v jejich společenském určení. To je, jak Storch správně poznamenává, důvod, proč matérie peněz „nesmí být nezbytná k existenci člověka“, jako např. kůže, sůl atd., které slouží u některých národů jako peníze. Neboť to množství peněz, které je v oběhu, je pro spotřebu ztraceno. Proto za prvé kovy jako peníze vůbec mají přednost před ostatními zbožími, a za druhé zase vzácné kovy před těmi, které slouží jako výrobní nástroje. Pro ekonomy je charakteristické, že to Storch vyjadřuje takto: matérie peněz musí „mít přímou hodnotu, ale založenou na umělé potřebě“. [Srovnej H. Storch, „Cours d’économie politique“ atd., sv. II, str. 113-114.] Umělou potřebou nazývá ekonom za prvé potřeby, které vznikají ze společenského jsoucna individua, a za druhé ty, které nevyplývají z jeho holé existence jako přírodního předmětu. To ukazuje zoufalou vnitřní chudobu, která je základem buržoazního bohatství a jeho vědy. (Marxova Poznámka.)
[168] Viz tento svazek, str. 183-185.
[169] Viz tento svazek, str. 143 a 185.
[170] Viz tento svazek, str. 175 a 178.
[171] Viz tento svazek, str. 106-107.
[172] Viz tento svazek, str. 178.
[173] Viz tento svazek, str. 131-138.
[174] Viz tento svazek, str. 105-106.
[175] Viz tento svazek, str. 62, 82, 182 a 184-185.
[176] Viz tento svazek, str. 178-179, 189-191.
[177] Viz tento svazek, str. 175, 178-180, 187-189 a 191-192.
[178] Viz tento svazek, str. 63 a 161.
[179] Viz tento svazek, str. 176.
[180] Viz tento svazek, str. 185-186.
[181] Viz tento svazek, str. 113 a 114.
[182] „Tiť jednu radu mají, a sílu i moc svou šelmě dadí... A aby žádný nemohl kupovati ani prodávati, než ten, kdož má znamená aneb jméno té šelmy, aneb počet jména jejího.“ (Biblí Kralická, Zjevení sv. Jana, kap. XVII. 13 a kap. XIII. 17.)
Pokračování vysvětlivek ZDE.