logo SDS
Dnešní datum: 10. 12. 2019   | Hlavní stránka | Tématické skupiny | Seznam rubrik | Download |  
zelené návěští   Hlavní menu zelený nadpis
Hlavní stránka
Kdo jsme - něco o SDS
Stanoviska SDS
Tiskové zprávy SDS
International
Staré stránky SDS

Ankety
Download
TOP 50
Tématické skupiny
Seznam rubrik (témat)

červené návěští   Rubriky červený nadpis

zelené návěští   Čtenář zelený nadpis

Jméno (přezdívka)
Heslo


Úprava osobního účtu

červené návěští   Evropská levice červený nadpis


Na web SEL

Manifest SEL
Čtěte o SEL u nás


zelené návěští   Nejčtenějąí/rok zelený nadpis
Nový web SDS
(11. 02. 2019, 523x)

V jaké kondici je naąe ąkolství? (Politické spektrum s účastí SDS).
(25. 01. 2019, 521x)

K situaci ve Venezuele
(25. 01. 2019, 484x)

Snaha činských komunistů o vlastní cestu má podporu české levice
(18. 01. 2019, 435x)


červené návěští   SDS červený nadpis
Strana demokratického socialismu
Přípotoční 869/19
101 00 Praha 10
Návątěvy po předchozí dohodě
tel.:
(420) 608 630 506
(420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS)
Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010
Případné dárce žľádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme.
secret@sds.cz
(c) SDS

Kanál RSS

TOPlist

zelené návěští   Interní statistika zelený nadpis
Denni
Max. 15
Prům. 13.5
21 denni
Max. 1648
Prům. 513.5

Nyní si čte web : 77 uživ.

10. Části knih a dalších textů

* Redakční předmluva k českému vydání Grundrisse

Vydáno dne 06. 02. 2005 (8197 přečtení)

Předmluva redaktorky Bohumily Žežulkové ke knize  Rukopisy „Grundrisse“ z roku 1971. Označení začátků stránek odpovídá knize.

[*27] Tímto svazkem předkládáme čtenáři první část českého vydání rozsáhlého Marxova rukopisu z let 1857-1858, známého pod zkráceným názvem „Grundrisse“. Dosud bylo u nás toto dílo poměrně málo přístupné, jen v německém originálu, který byl připraven k tisku péčí moskevského Institutu Marxe-Engelse-Lenina a vydán poprvé v letech 1939-1941 Nakladatelstvím cizojazyčné literatury v Moskvě. Jako fotootisk moskevského vydání vyšel pak v roce 1953 rukopis i v berlínském nakladatelství Dietz.

Po českém vydání tohoto rukopisu se pro jeho významné místo v celku Marxova díla právem volalo už delší dobu. Jeho rozsah - bez poznámek a rejstříků na tisíc tiskových stran - spolu s obtížností textu klade ovšem mimořádně velké časové nároky na překladatele i redakci českého překladu. Tato okolnost nás proto vedla k nesnadnému rozhodnutí, vydat celé rukopisné dílo po částech ve třech svazcích, a tak postupně vyplnit toto prázdné místo v českém vydání Marxových děl. Doufáme, že čtenáři pochopí naši snahu a přijmou tento svazek jako první splátku na dluh, který redakce pociťuje vůči veřejnosti.

Marx napsal tento rukopis v krátkém období několika měsíců od října 1857 do března 1858. Cílem jeho práce přitom bylo dílo velmi širokého záběru, které, jak vyplývá z několika variant jeho osnovy, mělo kriticky obsáhnout všechny oblasti ekonomické teorie i praxe. Tato intenzívní práce na rukopise byla podložena materiálem, jehož shromáždění si vyžádalo několik let studií.

Marx sám hovořil o této práci ve svých dopisech většinou jako o „ekonomii“, „ekonomických studiích“. Název „Grundrisse der politischen [*28] Ökonomie“ dala rukopisu redakce prvního moskevského vydání na základě Marxových výroků o charakteru a stavu rukopisu v průběhu práce a po hrubém dokončení. Tak 8. prosince 1857 píše například Engelsovi, že pracuje celé noci, chce shrnout své Ekonomické studie, aby byl hotov „aspoň v obrysech“ („damit ich wenigstens die Grundrisse im Klaren habe“), než přijde hospodářská a s ní i politická krize. Když potom na podkladě tohoto rukopisu upravuje první část práce, dílo „Ke kritice politické ekonomie“, a chystá se co nejdřív je poslat do sazby, vyjadřuje se o tomto prvním rukopisu jako o „náčrtu“ („Rohentwurf“).[*2]

Rukopis vyplnil 7 sešitů o celkovém rozsahu téměř 50 tiskových archů. Sešity očísloval Marx římskými číslicemi. Třicetistránkový „Úvod“ zařazený na začátku tohoto svazku a vydaný už dříve česky jako „Úvod [ke kritice politické ekonomie]“ v rámci 13. svazku Marxových a Engelsových Spisů (1963), vznikl ještě před ostatním rukopisem v srpnu až září 1857 a je obsahem sešitu označeného M. Práce na rukopise absorbovala všechny Marxovy fyzické síly, zejména proto, že jej psal v nesmírně těžkých materiálních podmínkách. Oporou mu byla vytrvalá přátelská pomoc Engelsova, která mu umožňovala překonat nejtěžší hmotné obtíže a dovést práci do konce. Marx využíval i odborné Engelsovy spolupráce při analýze problémů, které souvisely s praxí kapitalistických podniků.

Cíl své práce charakterizuje Marx v dopise Lassallovi z 22. února 1858. Je to „kritika ekonomických kategorií nebo... kritický výklad systému buržoazní ekonomie. Je to výklad systému a zároveň i jeho kritika“, píše Marx v dopise Lassallovi a po načrtnutí jednotlivých tematických oblastí dodává: „Avšak vcelku má být kritika a dějiny politické ekonomie a socialismu předmětem jiné práce. A konečně stručný historický nástin vývoje ekonomických kategorií a vztahů bude třetí práce.“[*3]

[*29] První plán práce si Marx načrtl asi počátkem září 1857 na konci „Úvodu“, kde vyložil všeobecné zásady přípravy celé knihy[*4]. Tento náčrt plánu sloužil Marxovi jako první osnova. Vyšel z kritiky proudhonovských názorů na podstatu a funkce peněz a vypracoval vlastní nauku o penězích. Po shrnutí předběžných výsledků získaných během práce na sešitu I[*5] určuje Marx místo, které nauka o penězích zaujímá v rámci celé práce[*6], a poznamenává si, co je ještě třeba doplnit[*7]. Na konci sešitu VII potom všechny tyto mezery pečlivě vyplňuje v doplňcích ke „Kapitole o penězích“. Přesto se v dopise Engelsovi 29. listopadu 1858 vyjádřil, že nauku o penězích zpracoval v rukopise „jen ve velmi stručných obrysech“ („in ganz kurzen Umrissen“).[*8]

Po uzavření hlavní části „Kapitoly o penězích“ (str. 69-197 tohoto svazku) přechází Marx asi v polovině listopadu 1857 k hlavnímu předmětu své práce, který rozebírá v „Kapitole o kapitále“. Na str. 201 až 227 zkoumá podmínky přeměny peněz v kapitál. V této souvislosti se znovu vrací k rozdělení celé práce, načrtává novou osnovu, která je ze všech návrhů nejvíc členěna, a to na šest knih: o kapitálu, pozemkovém vlastnictví, námezdní práci, státu, zahraničním obchodu a světovém trhu. Plán knihy o kapitálu[*9] je tu zvláště podrobně rozveden do šesti oddílů. Tato osnova jediná obsahuje také podrobnější kostru knihy o státu[*10]. Ale už několik stránek dále po analýze předpokladů a podmínek směny mezi kapitálem a námezdní prací (str. 229-239 tohoto svazku) načrtává Marx novou - tentokrát třídílnou[*11] - osnovu knihy o kapitálu a nastiňuje přechod od učení o kapitálu k teorii pozemkového vlastnictví a námezdní práce[*12]. Přitom jako zvláštní bod [*30] předpokládá kapitál jako peněžní trh[*13] a v něm hlavní oddíly o vnitřním a zahraničním trhu výrobků[*14].

Podle této nové třídílné osnovy z listopadu 1857 pokračovalo později další definitivní zpracování rukopisu Marxova stěžejního ekonomického díla nejméně až do poloviny roku 1862. Tehdy teprve Marx upustil od původní koncepce souhrnné ekonomické práce a rozhodl se, že knihu o kapitálu nevydá jako pokračování předchozích kapitol, které mezitím po přepracování už roku 1859 vydal pod titulem ,,Ke kritice politické ekonomie“. Koncipoval pak „Kapitál“ již jako samostatné dílo a jen v podtitulu zachoval původní název „Kritika politické ekonomie“. Toto rozhodnutí je zřejmé ze srovnání Marxových dopisů Lassallovi z 28. března a z října 1859[*15] a dopisu L. Kugelmannovi, datovaného 28. prosince 1862[*16]. V lednu 1863 vypracovává Marx nový plán „Kapitálu“, zásadně odlišný od plánu z roku 1857.[*17] I tento plán však ještě v průběhu další práce pozměnil.

Obsah sešitů II-VII tvoří téma kapitál, lépe řečeno první oddíl knihy o kapitálu: „Kapitál všeobecně“, jak jej Marx plánoval v osnově zařazené na str. 239 tohoto svazku. Rozdělení odpovídající této osnově je zachyceno i v dopise Engelsovi z 2. dubna 1858.[*18]

Tento první oddíl měl pojmout kapitolu o hodnotě (o zboží), o penězích čili prostém oběhu a o kapitálu všeobecně. [Ta měla obsahovat 3 části: 1. výrobní proces kapitálu, 2. proces oběhu kapitálu a 3. jednota obou čili kapitál a zisk, úrok, jak píše Marx Lassallovi 11. března 1858[*19] a jak to vyplývá z jeho „Indexu k 7 sešitům“, který bude zařazen v 3. části (svazku) českého vydání rukopisu.]

[*31] Mimoto obsahuje rukopis bohatý materiál k dalším třem oddílům knihy o kapitálu: o konkurenci čili vzájemném působení mnoha kapitálů; o úvěru, kde se kapitál vzhledem k jednotlivým kapitálům jeví jako všeobecný element; o akciovém kapitálu jako nejdokonalejší formě kapitálu (převracející se v komunismus) zároveň se všemi rozpory. A konečně tuje materiál k ostatním pěti knihám: o pozemkovém vlastnictví, námezdní práci, státu, zahraničním obchodu, světovém trhu. Přehledné rozdělení celého díla a podrobný plán knihy je načrtnut v dopise Engelsovi z 2. dubna 1858.[*20] Přitom Marx neměl v úmyslu rozpracovávat stejnoměrně všech šest knih, na něž své dílo rozdělil. V dopise Lassallovi z 11. března 1858 předpokládá, že ve třech posledních knihách podá jen hrubý nástin, kdežto v prvních třech, které tvoří vlastní základní ekonomický výklad, se leckde neobejde bez podrobnějšího rozvedení.[*21]

Práce na první variantě rukopisu byla zhruba hotova koncem března 1858. Mezitím se Lassallovým prostřednictvím podařilo sjednat vydání první části práce - jednoho až dvou sešitů - u nakladatele Dunckera v Berlíně. Vydání celé práce, kterou Engels v dopise Marxovi z 25. července 1859 odhadoval na 15 sešitů[*22], záviselo na úspěchu prvního sešitu.

K definitivní úpravě textu pro tisk se Marx dostal až po dvou měsících, v červnu 1858. Nejprve pročetl celý text rukopisu a na konci sešitu M si poznamenal všechno, co mělo v sešitech I-VII nějaký vztah k oběma prvním kapitolám. Bez této předběžné práce byly úpravy pro tisk nemyslitelné. Jejím výsledkem byla osnova s odkazy, kterou Marx nadepsal „Index k 7 sešitům“. Tento „Index“ má 2 varianty.

Po sestavení „Indexu“ začal Marx s definitivní úpravou kapitoly o hodnotě. Úpravy skončil ze zdravotních důvodů teprve v listopadu 1858. Výsledkem byl nový rukopis, první varianta („Urtext“) knihy „Ke kritice politické ekonomie“. Ze tří sešitů tohoto textu se zachoval [*32] jen konec rukopisu (sešity B‘ a B“), který bude zařazen do 3. svazku českého vydání tohoto rukopisu.

Jak vysvítá z dopisu Lassallovi datovaného 12. prosince 1858, nebyl Marx s vykonanou prací plně spokojen.

V listopadu 1858 začal proto znovu pracovat na obou kapitolách, přičemž pro urychlení nepřepisoval znovu celý text, ale dokončený náčrt přestylizoval. Jenny Marxová opsala rukopis pro sazbu a 25. ledna byl poslán nakladateli. 23. února následovala předmluva.[*23]

Marx zamýšlel nato neprodleně zpracovat třetí kapitolu „Kapitál všeobecně“. Protože látka k jednotlivým kapitolám se v rukopise vzájemně prolíná, musel znovu udělat obdobnou přípravnou práci, jako byly oba „Indexy“, znovu přečetl všechny sešity, které vznikly mezi srpnem 1857 a listopadem 1858 a zaznamenával si všechnu látku týkající se knihy o kapitálu především ke třem částem oddílu o kapitálu všeobecně, ale vedle toho i mnoho jiného, co souviselo s třemi ostatními oddíly této knihy. Tak vznikl přehled materiálu, nadepsaný „Odkazy k mým vlastním sešitům“. V „Odkazech“ získal Marx jasný přehled o rukopisném materiálu ke kapitole o kapitálu všeobecně a především k její první části - výrobní proces kapitálu.

Na základě „Odkazů“ a první varianty „Indexu k 7 sešitům“ načrtl pak asi v únoru-březnu 1859 osnovu třetí kapitoly práce „Ke kritice politické ekonomie“, kterou ohlásil poslední poznámkou pod čarou v její vydané části. Tato třetí kapitola není nic jiného než první oddíl knihy o kapitálu, která se podle plánu z listopadu 1858 měla skládat ze tří částí: o výrobním procesu kapitálu, procesu oběhu kapitálu a jednotě obou čili kapitálu a zisku, úroku. K této třetí kapitole nepatřily tedy ještě tři ostatní oddíly knihy o kapitálu: o konkurenci kapitálu, úvěru a akciovém kapitálu. Kostra načrtnutá v únoru-březnu 1859 zahrnuje skutečně jen tu látku sešitů I-VII, která přicházela v úvahu pro tuto třetí kapitolu práce „Ke kritice politické ekonomie“. Tato kostra, kterou najde čtenář na konci třetího svazku českého vydání, [*33] pak sloužila Marxovi jako osnova při práci na dalším velkém rukopisu o 23 sešitech, který má rovněž titul „Ke kritice politické ekonomie“, ale práce na něm se datuje teprve od srpna 1861.[*24]

České vydání „Grundrissů“ vyjde postupně ve třech svazcích. První část představuje asi třetinu rukopisu. Je to především „Úvod“, obsažený v sešitu M. Následuje „Kapitola o penězích“, zabírající sešit I a začátek sešitu II, a první oddíl „Kapitoly o kapitálu“ (výrobní proces kapitálu), který v rukopise představuje převážnou část sešitů II a III a začátek sešitu IV. Sešit III obsahuje mimoto nedokončenou glosu „Bastiat a Carey“ z roku 1857, kterou zařazujeme do 1. svazku jako přílohu. Rozdělením českého vydání do 3 svazků, které je technickou nutností, se nemění nic na obsahu rukopisu z let 1857-1859, jak jej známe z originálního vydání.

Marx nerozčlenil svůj rukopis - až na začátek - žádnými titulky. Proto obdobně jako v originálním vydání zařazuje do textu na příslušných místech hesla z Marxových „Odkazů“, která velmi věrně vystihují obsah jednotlivých částí rukopisu. Přejímáme i soustředění těchto hesel do větších skupin, abychom proti originálnímu vydání, jehož členění odpovídá Marxovu rukopisu, nemuseli uspořádání textu nijak měnit. Na rozdíl od titulků nadepsaných Marxem jsou titulky převzaté z „Odkazů“ vytištěny petitem.

Marx používá v textu kulaté a hranaté závorky. Protože v zájmu srozumitelnosti překladu bylo nutné občas text nepatrně doplnit, vyznačujeme tyto doplňky špičatými závorkami. Systém Marxových poznámek pod čarou, převzatých z originálního vydání, vyznačuje místa, která mají v rukopise charakter vedlejších poznámek nebo nějak odbočují od hlavního tématu. Tyto poznámky označujeme v závorce: (Marxova poznámka). Redakční poznámky pod čarou jsou použity v případech, kdy je text rukopisu opraven - jde o chyby vzniklé přepsáním, početní chyby a jiná nedopatření. Patří sem i opravy proti originálnímu vydání provedené na základě nového čtení Marxova [*34] rukopisu, uloženého v moskevském archívu. Podklady pro tyto opravy nám laskavě poskytla redakce Spisů Marxe-Engelse v moskevském Institutu marxismu-leninismu, která ve stejné době připravovala ruské vydání „Grundrissů“ (vyšlo v roce 1968 a 1969 pod názvem „Ekonomičeskije rukopisi 1857-1859 godov“jako I. a II. část 46. svazku 2. ruského vydání Spisů Marxe-Engelse). V záhlaví stránek jsou uplatněna hesla z „Odkazů“ s přihlédnutím k příslušnému textu. České vydání je rovněž opatřeno poznámkami a rejstříky.

Stejně jako při uspořádání textu, bylo i v pojetí překladu snahou českého vydání maximálně zachovat rukopisný charakter textu. Překlad usiluje o výrazovou přesnost a adekvátnost, o zachování terminologických odstínů, vystižení často heslovitého a pracovního charakteru textu, v němž si Marx někdy teprve ujasňoval některé otázky a souvislosti.

Na druhé straně jsme se snažili zachovat, zejména v terminologii, souvislost s dosavadními českými překlady Marxových Spisů, především „Kapitálu“.

Název „Rukopisy ‚Grundrisse‘“, který jsme zvolili pro české vydání, je možná poněkud neobvyklý. Ale zkrácený titul německého originálu „Grundrisse der Kritik der politischen Ökonomie“ je u nás určitému okruhu čtenářů už natolik známý, že by tento rukopis pod jiným titulem asi těžko hledali.

Přáli bychom si, aby první české vydání těchto významných Marxových rukopisů našlo příznivé přijetí a otevřelo jejich podnětným myšlenkám cestu k nejširší veřejnosti.

Bohumila Žežulková


Související články:
(Filozofie)

Rozhovor s Karlem Marxem (05.05.2018)
Karel Marx, filozof revoluce nebo liberální myslitel? (05.05.2018)
Národní identita není trauma, ale potřeba (12.02.2016)
Největąím ohroľením Evropy je její netečnost (06.04.2015)
Jak číst Marxův Kapitál (29.09.2010)
Marxova teorie společnosti (poznámky) (13.12.2008)
Marxova teorie společnosti (2) (13.12.2008)
Marxova teorie společnosti (13.12.2008)
Kdo jsme? Kam kráčíme? (16.06.2008)
Společnost nevolnosti (10.12.2007)
Bondyho vzkaz (22.04.2007)
Z Týnské až do Velryby (22.04.2007)
Zemřel Egon Bondy (10.04.2007)
Theodicea centur. XXI.? (21.10.2006)
Anketa o dekadenci „Západu“ (02.04.2006)
Obránci víry (31.03.2006)
Každý monoteismus je totalitní (30.03.2006)
Pokus o zahájení debaty na skandální téma: Marx (26.03.2006)
Nástin kritiky politické ekonomie (2) (15.03.2006)
Nástin kritiky politické ekonomie (15.03.2006)
K postmoderně nelze přistupovat jako k univerzální koncepci (06.03.2006)
Člověk jako fixní kapitál, aneb jak to Karel Marx vlastně myslel (31.01.2006)
O ateismu, pochybnostech a víře (30.01.2006)
Význam marxismu pro model socialismu (05.01.2006)
„Zkrotit kapitalismus“ (29.12.2005)
Zásady komunismu (15.12.2005)
Marxova filozofie dějin (05.12.2005)
Marx a sovětský komunismus (05.12.2005)
Chvála materialismu (30.11.2005)
Kdo filosofuje (06.10.2005)
Válka s plky (11.08.2005)
Sartre: důsledný filozof svobody, ale i obhájce komunismu (19.06.2005)
Profesor Wright: Kapitalismus omezuje demokracii (24.05.2005)
Výzva „sociálního” v sociální demokracii (24.05.2005)
K pojetí svobody u K. Marxe (22.04.2005)
Marx ve stavu beztíže (15.04.2005)
Polemika o „produktivistickém marxismu“ (04.03.2005)
Vědění a víra v čase rizik (11.02.2005)
Atheismus není nové dogma (08.02.2005)
Místo iracionality potřebujeme návrat k racionalitě (08.02.2005)
Marxova cesta revoluční kritiky (06.02.2005)
Rukopisy „Grundrisse“ (06.02.2005)
Buddha (04.02.2005)
1. kapitola DDP ČSSD (29.01.2005)
Hodnota, úpadek a technologie: dvanáct tezí (21.01.2005)
Příběh o příběhu: Egon Bondy - pětasedmdesát (20.01.2005)
Ďáblův advokát: „atheistova“ úvaha o levici a náboženství (18.01.2005)
Epocha samovzněcování (13.01.2005)
Filozofie očima přírodního vědce (10.01.2005)
Ideje jsou silnější než peníze - pokud to jsou opravdu ideje (10.01.2005)
Marxova filozofie dějin (23.02.2004)
Marxova cesta k vědeckému pochopení světa (17.02.2004)
V Den paměti (27.01.2004)
Světu vládne finanční oligarchie, říká Egon Bondy (12.07.2001)
Egon Bondy: "Vyvlastnit vyvlastňovatele" (06.03.2000)

[Akt. známka (jako ve škole): 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: Bohumila ®eľulková | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

červené návěští   Hlavní zprávy červený nadpis

zelené návěští   Novinky zelený nadpis
16.04.2018: Letní univerzita Evropské levice 2018
Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. aľ 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bliľąí informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.

16.06.2017: Opět útoky spamovacích robotů
Doąlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle vąech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více neľ 200 těchto pseudokomentářů, které maľeme.

16.06.2017: Někdo/něco zde krade ľ a ą?
V uplynulých dnech doąlo k technické závadě, v jejímľ důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z větąiny komentářů) ztratila vąechna písmena "ľ" a "ą" (nebo jenom jejich část). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).

09.05.2017: Pietní akt na Oląanech
Jako kaľdoročně, i letos poloľila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru praľské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na oląanském hřbitově. Při té přileľitosti jsme pietně vzpomněli i padlých daląích armád (včetně československé), kteří jsou na Oląanech uloľeni.

červené návěští   Anketa červený nadpis
V současnosti rozvířil hladinu návrh přijmout do ČR 50 syrských válečných sirotků. Co si o něm myslíte?

V Sýrii ani ľádní váleční sirotci nejsou.
287 (287 hl.)
Nebrat! Jeątě by nás podřezávali.
281 (281 hl.)
Konečně někdo uvaľující lidsky.
248 (248 hl.)
A» se kaľdý stará o sebe, nic nám do nich není.
233 (233 hl.)
Je to sice politikum, ale krok správným směrem.
410 (410 hl.)
Raději bychom měli zvýąit svou ostudně nízkou rozvojovou pomoc.
250 (250 hl.)
Prohnilý humanismus !!
193 (193 hl.)

Celkem hlasovalo: 1902


zelené návěští   Vyhledávání zelený nadpis


na nových stránkách

Rozšířené vyhledávání
Tématické skupiny
Seznam autorů


Google

web
sds.cz
blisty.cz
bbc.co.uk

zelené návěští   Vaąe komentáře zelený nadpis
[15.05.2018 19:15:23]
josef mikovec
Bohumír ©meral - Mučedník ztracených a vysněných příleľitostí http://www.novarepublika.cz/2018/0 5/frantisek-ferdinand-s ...

[15.05.2018 18:54:53]
josef mikovec
Zde jest zkuąební kámen, na němľ se dokáľe, zdali jsme opravdu v dost zralí, dost socialističtí, abychom opravdu stali se v Rako ...

[21.03.2018 17:10:12]
n
Snad se něco doví,!

[19.11.2016 10:28:45]
l&s
Doplnění k Peroutkovi - Zemanův projev byl míněn dobře, bohuľel se v něm dopustil dehonestujícího přeąlapu, kdyľ prohlásil, ľe Per ...

[27.02.2016 10:01:56]
l&s
Článek pana Bělohradského není k dispozici, tak jen pár postřehů k této stati. Paní Neudorflová sice správně píše, že je chyba, k ...

[28.10.2015 09:08:14]
-ik
Dobrý den pane ©lemendo! To, co jste napsal, je konstatování stavu. A co navrhujete jako pokus o naznačení cesty? Já mysl ...

[04.09.2015 14:20:12]
n
Samozřejmě, ľe jiľ těąím na shromáľdění, jako posledně na Václaváku. Doufám, ľe nebude chybět pán ©afr, kterého tímto srdečně zvu. ...

[13.08.2015 13:11:01]
n
SDS leží v žaludku tomu zoufalému tapetáři, takže je moc známá a okolí se musí postarat o její prosazení. Prohra s US a tím i se s ...

[13.08.2015 01:44:03]
-ik
Jestli že se mi zdá, že militantní skupiny dosahují lepších výsledků, měl byc se podívat na sebe, zda nepracuji špatně. Oni mohou ...

[08.06.2015 21:05:37]
-ik
"význam evropské levice pro vývoj ve světě a její podíl na jeho spoluutváření (globalizace, přenos zkušeností z jiných čá ...

[25.05.2015 14:58:27]
n
Lidstvo v rozvinutých zemích a tím myslím i naąi zemi, jiľ dosáhli hranic daląího materiálního pokroku a jeho daląí zvyąování je n ...

[25.05.2015 08:21:23]
l&s
"Proč se myšlenka lidové fronty boje proti fašismu prosadila v našem hnutí, až když bylo fakticky pozdě? Bylo vůbec možné, ab ...

[13.05.2015 09:45:10]
Milan Neubert
-iku, napsal jste víc věcí, s řadou souhlasím. Jednu námitku ale mám: dospěli jsme k závěru, že virtuální diskuse na webu nebo na ...

[10.05.2015 23:25:51]
-ik
Mám pocit, pane Neuberte, že jste se o kontakt s lidmi ani moc nesnažil. Diskuse na stránkách SDS je nulová. A i v minulosti jst ...

[06.05.2015 10:38:48]
n
Vítám tapetáře. Čest tvoji práci. Podle množství zbytečné práce opravdu stojíš ...


Teze programu SDS
Teze programu SDS

Tyto stránky byly vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS.