logo SDS
Dnešní datum: 18. 08. 2019   | Hlavní stránka | Tématické skupiny | Seznam rubrik | Download |  
zelené návěští   Hlavní menu zelený nadpis
Hlavní stránka
Kdo jsme - něco o SDS
Stanoviska SDS
Tiskové zprávy SDS
International
Staré stránky SDS

Ankety
Download
TOP 50
Tématické skupiny
Seznam rubrik (témat)

červené návěští   Rubriky červený nadpis

zelené návěští   Čtenář zelený nadpis

Jméno (přezdívka)
Heslo


Úprava osobního účtu

červené návěští   Evropská levice červený nadpis


Na web SEL

Manifest SEL
Čtěte o SEL u nás


zelené návěští   Nejčtenějąí/rok zelený nadpis
Praľské jaro i jeho dozvuky a ohlasy na stránkách SDS
(26. 08. 2018, 765x)

Chinese Reaction to the 1968 Occupation of Czechoslovakia
(10. 09. 2018, 745x)

Sovětská revizionistická renegátská klika bezostyąně posílá jednotky k okupaci Československa
(10. 09. 2018, 663x)

Praha není stádo?
(25. 08. 2018, 659x)

Praľské jaro mohlo prokázat přednosti „socialismu s lidskou tváří“
(12. 09. 2018, 656x)

Socialismus, nový pohled a strategie
(06. 09. 2018, 621x)

Pouľívá generální ątáb naąe vojáky v Afghánistánu v souladu s mandátem operace?
(19. 10. 2018, 514x)

Zástupce SDS v pořadu "Politické spektrum"
(23. 11. 2018, 411x)


červené návěští   SDS červený nadpis
Strana demokratického socialismu
Přípotoční 869/19
101 00 Praha 10
Návątěvy po předchozí dohodě
tel.:
(420) 608 630 506
(420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS)
Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010
Případné dárce žľádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme.
secret@sds.cz
(c) SDS

Kanál RSS

TOPlist

zelené návěští   Interní statistika zelený nadpis
Denni
Max. 16
Prům. 12
21 denni
Max. 314
Prům. 263.3

Nyní si čte web : 46 uživ.

03. Rozhovory, diskuse

* Zlato a krev

Vydáno dne 07. 05. 2002 (10267 přečtení)

Zajímavý rozhovor s několika lidmi, točící se kolem osudů československého zlatého pokladu po druhé světové válce, jak vypadal v pořadu Na vlastní oči v roce 2002 (zveřejňujeme k 60. výročí osvobození Československa).

Radek JOHN, moderátor

Před padesáti sedmi lety skončila druhá světová válka. Proto jsme se rozhodli zopakovat při této příležitosti reportáž, která se vám zdá tak neuvěřitelná, že se neustále ptáte, je-li to, co jsme natočili, pravda, nebo ne. Přestože jsme za války byli na straně vítězných mocností, po válce jsme s údivem zjistili, že angličtí gentlemani, po jejich boku bránili naše zem jejich letci, jsou pěkní skrblíci. Dalo by se říci, že Velká Británie nás vlastně zradila dvakrát, poprvé podpisem mnichovské dohody, podruhé, když si svůj omyl z Mnichova nechala od nás po válce tvrdě zaplatit.

Stanislav MOTL, redaktor

Bylo 20. února 1982, na starém ruzyňském letišti přistály tři letouny Tu-104. Na palubě měly přes osmnáct tun československého měnového zlata, které přes Curych přiletělo ze Spojených států amerických a z Velké Británie. Šlo o přísně utajenou akci. Je zvláštní, tajemství obestírá okolnosti tohoto návratu dodnes.

Libor VACEK, mluvčí Ministerstva financí ČR

Před několika lety ministerstvo financí samo potřebovalo pro určité svoje potřeby některé informace o tomto procesu a narazilo na to, že podléhají přísnému utajení.

Stanislav MOTL, redaktor

A čeho se týkala ta jednání? O čem se tam asi jednalo?

Libor VACEK, mluvčí Ministerstva financí ČR

To bohužel vám nedokážu říct, opravdu o tom nemám vůbec žádné znalosti.

Richard KRÁL, právník a diplomat

Polovina byla v mincích a ty byly zapečetěný v takových sudech, kontejnerech a ty cihly, ty byly volně loženy na paletách, na paletách, jak se prodávají u nás cihly, betonové tvárnice.

Stanislav MOTL, redaktor

Tady je Velká Británie. "Dohoda mezi Vládou Československé socialistické republiky a Vládou Spojeného království Velké Británie a Severního Irska o vypořádání určitých otevřených nároků a finančních otázek. Takže československá vláda obdrží od tripartitní komise pro restituci měnového zlata in natura další zálohu přes deset tun ryzího zlata v mincích a osm tun ryzího zlata v prutech." O jaký tajný obchod mezi nepřátelskými státy mohlo vlastně jít? Pro odpověď se musíme vrátit až na začátek německé okupace. V roce 1939 byla většina československého zlata uložena především ve Velké Británii. Je ovšem pozoruhodné, že hned poté, co nacistická vojska vstoupila do Prahy, naši spojenci Angličané vydali hitlerovskému Německu promptně 23 tun našeho zlata.

Jiří NOVOTNÝ, hlavní archivář České národní banky

Oni ho, účetně ho převedli potom na říšskou banku, k dispozici je v říšské bance.

Stanislav MOTL, redaktor

Rozhodnutí tehdejší britské Chamberlainovy vlády odsuzoval zejména Winston Churchill. Doslova řekl: "Úspory nešťastného a porobeného lidu jsme vydali německému agresorovi. Je to druhý Mnichov. Nicméně 23 tun našeho zlata bylo pryč. Další zlato sebrali nacisté přímo v Praze."

Zbyněk HAVRÁNEK, tiskový mluvčí velvyslanectví Velké Británie v České republice

Během druhé světové války nacistické Německo zabavilo zlato v několika okupovaných zemích, včetně Československa. Většina zlata byla v roce 1945 získána postupujícími americkými jednotkami v blízkosti Frankfurtu.

Jiří NOVOTNÝ, hlavní archivář České národní banky

A mezi tím obrovským množstvím těch zlatých zásob, těch zlatých cihel a jednak zlata raženého a jednak zlata mincovního, neraženého byly i zásoby, které pocházely od Národní banky československé.

Stanislav MOTL, redaktor

"Spojenci nám jako zálohu vrátili šest tun zlata. Pak přišel únor 48. roku, Spojené státy a Velká Británie žádaly, abychom zaplatili, mimo jiné, znárodněný majetek jejich občanům. Plynuly roky a spojenci postupně vrátili zlato všem okradeným zemím, včetně tehdejší Polské lidové republiky. Zbývaly už jen dva státy, Albánie a Československo. Na přelomu 70. a 80. let začala konečně nová jednání." To je zajímavý článek číslo dvě a je tam odstavec poslední, že uhradíme určité mezivládní dluhy československé vlády vůči Vládě Spojeného království, které vznikly přede dnem vstupu této dohody v platnost. By mě ale zajímalo, co se pod takhle šalomounsky koncipovanou formulací vlastně skrývá.

Richard KRÁL, právník a diplomat

S Angličany jsme jednali od poloviny 81 do toho konce 82. Bylo asi pět jednání, za Anglii vedl ta jednání Alan Montgomery, to byl synovec maršála Montgomeryho. Byla tam řada dramatických momentů. Já jsem poukazoval na to, že celá ta věc vznikla kvůli Mnichovu, že my jsme bojovali na jejich straně. Také jsem říkal, že když jsme za to zaplatili krví, proč bychom měli platit ještě zlatem nebo penězi.

Stanislav MOTL, redaktor

Aby nám Britové vydali naše zadržované zlato, stanovili si, mimo jiné, i jednu zvláštní podmínku. Chtěli zaplatit veškeré výdaje spojené s pobytem našich vojáků, kteří za druhé světové války bojovali pod jejich velením. V době, kdy Jiří Weis natáčel tento dokument, bylo na území Velké Británie ve zbrani přes 14 tisíc československých vojáků, včetně letců. Tito stateční lidé stáli po boku svých spojenců už v době, kdy zuřila bitva o Británii a Anglie byla zcela osamocená v boji proti Hitlerovi.

Václav STRAKA, bývalý příslušník První československé samostatné obrněné brigády ve Velké Británii

Ta jejich armáda, která se stáhla z Francie, těch 300 tisíc, nebo kolik to bylo, ti přišli prostě promočení, vylezli z vody a neměli žádné zbraně. Na pobřeží byli staří pánové s loveckými puškami, kteří čelili možné invazi. A my jsme tam přišli jako vycvičená zkušená jednotka.

Stanislav MOTL, redaktor

Tady v Masarykově ústavu Akademie věd jsme objevili klíčovou smlouvu z 10. prosince 1940 o poskytnutí válečného úvěru. Podle této smlouvy nám Velká Británie v první fázi poskytla 7,5 milionu liber sterlingů jako půjčku. O válečném úvěru se více dozvídáme z paměti někdejšího ministra londýnské exilové vlády Ladislava Karla Feierabenda. "Financovali jsme tedy odboj z vlastních prostředků. Úvěr jsme dostali na základě zlata uloženého Československem u Bank of England. Svolili jsme, aby Angličané tohoto zlata užili k nákupu zbraní ve Spojených státech a nám vyplatili jeho protihodnotu v librách." I když, jak víme, Britové vydali 23 tun našeho zlata Hitlerovi, přesto ještě zhruba stejné množství našeho zlatého pokladu zůstalo v sejfech Bank of England. Právě toto zlato mělo Britům posloužit na nákup zbraní a jako záruka válečného úvěru, z něhož se platila i činnost naší exilové vlády a zejména náklady na československou armádu.

Jiří RAJLICH, Historický ústav Armády České republiky

Ten vojenský úvěr zahrnoval nejenom výzbroj, ale i výstroj a ty náklady byly nemalé samozřejmě. Jedná se především o otázku té pozemní armády československé, protože ta byla přímo podřízena československému velení.

Stanislav MOTL, redaktor

Především nutno uvést, že úvěr tento nebyl by býval vůbec nutný, respektive byl by býval nutný jenom v menším rozsahu, kdyby britská vláda nebyla vydala po okupaci Československa Němcům československé zlato.

To znamená, že se třeba z toho válečného úvěru platil i výsadek třeba Gabčíka s Kubišem, kteří zabili Heydricha.

Jiří NOVOTNÝ, hlavní archivář České národní banky

Zcela určitě, zcela určitě, to se pokrývalo.

Stanislav MOTL, redaktor

Britové chtěli zaplatit nejenom válečný úvěr a odškodnit své občany postižené znárodněním, žádali od nás zhruba čtyři miliony liber takzvaného mnichovského úvěru. Byly to peníze, které nám Anglie poskytla jako částečné odškodnění za katastrofální následky mnichovské dohody, kterou jsme museli přijmout i na nátlak Velké Británie.

Je pravdou, že oni si třeba vyčíslovali počet uniforem, počet bot těch našich vojáků?

Richard KRÁL, právník a diplomat

No, oni nám to nevyčíslovali, nedali nám to na stůl, ale faktem je to, že z toho vojenského rozpočtu válečného prostě vytáhli všechny položky, které šly na tu naši jednotku. To znamená, i ty uniformy a jídlo a všechno.

Stanislav MOTL, redaktor

To znamená i těch padlých vojáků ale, kteří padli?

Richard KRÁL, právník a diplomat

Samozřejmě. To se nijak neoddělovalo.

Václav STRAKA, bývalý příslušník První československé samostatné obrněné brigády ve Velké Británii

Pokud jde o nás, o vojáky, podle mého názoru měla armáda, měla vláda britská naše vystoupení a naše potřeby platit, protože v té době, kdy jsme byli v Anglii, jsme bojovali za Anglii. My jsme nemohli bojovat za protektorát, to byl cíl náš osvobodit Československo. Když jsme jeli do Francie, byli jsme nasazeni z rozhodnutí velení spojeneckého. Abych tak řekl frází trošku, my jsme nasazovali životy z rozkazu britských velitelů.

Stanislav MOTL, redaktor

Na území Velké Británie bojovalo 14 tisíc československých vojáků. Vlastně my jsme museli zaplatit i ty jejich uniformy, protože to bylo vlastně čerpáno z tohohle válečného úvěru. Proto se ptám, jestli to bylo morální ze strany Velké Británie?

Zbyněk HAVRÁNEK, tiskový mluvčí velvyslanectví Velké Británie v České republice

To bohužel opravdu nejsme schopni komentovat, britské velvyslanectví v Praze v současné době. Já si myslím, že to už je opravdu spíš otázka pro historiky.

Stanislav MOTL, redaktor

Vraťme se ale opět do roku 1982. Bylo rozhodnuto, že obsah předchozích jednání bude před veřejností utajen. Zlato nám pak bylo, byť ne v původním množství, konečně vydáno, ovšem Spojeným státům americkým jsme předtím museli zaplatit 81 milionů dolarů a zaplatili jsme pochopitelně i Velké Británii. Tady máme přílohu B z dohody mezivládní mezi Velkou Británii a Československem, kde se jasně píše, že my uhradíme Velké Británii zhruba 24 milionů liber sterlingu a potom bude teda vydáno naše zlato. Kromě zlatých cihel se do republiky vrátily i vzácné svatováclavské zlaté dukáty, zlaté guldeny, zlaté dolary a zlaté říšské marky. Příběh má ale dohru. Před dvěma lety jsme totiž naše měnové zlato, které prožilo tak dramatické osudy, prodali. Opět se to odehrálo nenápadně a ve vší tichosti. Zlatý poklad, o kterém snili naši dávní předkové, jsme vykšeftovali za dluhopisy. Chtěli jsme se od vedení České národní banky dozvědět, proč vlastně bylo tak pracně získané československé měnové zlato posléze prodáno společně s dalšími českými zlatými rezervami. Po několika urgencích jsme se dočkali pouze písemné odpovědi ředitele České národní banky Radka Urbana. Ta odpověď je velmi šalamounská. Doslova píše: "Při rozhodování o prodeji části svých zlatých rezerv dospěla Bankovní rada České národní banky k závěru, že tehdejší objem zlata v devizových rezervách neodpovídal účelu držení devizových rezerv."

Richard KRÁL, právník a diplomat

To zlato bylo něco jako státní symbol, jako je vlajka, jako je hymna, Hradčany, korunovační klenoty.

Stanislav MOTL, redaktor

Zlatý poklad, na který se skládaly celé předchozí generace, tedy nenávratně zmizel. Nikoho to už ale nezajímá, ani to, že dokonce v jeho jménu umírali naši vojáci na nejrůznějších bojištích světa, zapomenutí hrdinové, za jejichž hrdinství jsme museli po letech tvrdě zaplatit přesně v duchu rčení, že i válka není nic jiného než obyčejný kšeft.

TV Nova, Na vlastní oči, 7. 5. 2002


Související články:
(Historie - druhá světová válka)

SDS se byla poklonit padlým ruským vojákům a jejich matkám (09.05.2018)
President dr. Hácha odjel do Berlína (13.03.2018)
Pravda je vľdycky revoluční (13.05.2015)
Vojáci poslední bitvy (13.05.2015)
Postřehy z oslav konce války v Berlíně (12.05.2015)
Průvod k hrobům padlých osvoboditelů Prahy (05.05.2015)
Druhá světová válka (01.05.2015)
Společné vítězství - Odna poběda (29.04.2015)
Připomeneme si 70. výročí osvobození Brna (24.04.2015)
Aľ budeme pokládat květiny aneb Osvoboditelům vąem! (19.04.2015)
Padlí hrdinové nekádrují (17.04.2015)
Kdo jí polévku s dáblem (06.03.2013)
Stalinův projev po kapitulaci hitlerovského Německa (06.05.2008)
Zapomenutá mnichovská dohoda (29.09.2007)
Podmínky mnichovského rozhodnutí (25.09.2007)
Mnichovská dohoda (25.09.2007)
Válečná fronta proti bolševismu (20.06.2006)
Vítězství spojenců, Německo bezpodmínečně kapitulovalo (07.05.2006)
Prázdnými slovy má být zastřen nový světový podvod (07.02.2006)
Za leden potopeno přes půl milionu BRT (31.01.2006)
Adolf Hitler přece u cíle (29.01.2006)
Norimberský proces zahájen (20.11.2005)
Vůdce a říšský kancléř vydal rozkaz armádě (01.09.2005)
Prohlášení vlády ČR z 24. 8. 2005 (28.08.2005)
Hirošima vzpomínala na jaderný útok z roku 1945 (06.08.2005)
Atomová energie uvolněna pro válku i mír (05.08.2005)
Německo nikdy neohrozí mír světa. (02.08.2005)
Prohlášení k Rezoluci o 60. výročí konce 2. světové války (23.05.2005)
Byl tábor v Letech koncentrační, nebo sběrný? (20.05.2005)
Europoslanec Ransdorf: proti manipulaci s otázkou tábora v Letech (18.05.2005)
Lety (17.05.2005)
Deformované dějiny (16.05.2005)
Cikáni, Evropané a komunisté (14.05.2005)
Komunisté odmítli v EP srovnání stalinismu a nacismu (12.05.2005)
Budoucnost Evropy šedesát let od konce druhé světové války (12.05.2005)
Trestní oznámení na Miloslava Ransdorfa (10.05.2005)
Nový začátek pro mír, odzbrojení, pro spravedlnost, demokracii a solidaritu je nutný a možný (06.05.2005)
8. květen - Den Osvobození (06.05.2005)
Jak to bylo s českými nároky vůči Německu (18.03.2005)
Mníchov a jeho alternatívy (16.03.2005)

[Akt. známka (jako ve škole): 1,50 / Počet hlasů: 2] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: administrator | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: NOVA

červené návěští   Hlavní zprávy červený nadpis

zelené návěští   Novinky zelený nadpis
16.04.2018: Letní univerzita Evropské levice 2018
Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. aľ 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bliľąí informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.

16.06.2017: Opět útoky spamovacích robotů
Doąlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle vąech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více neľ 200 těchto pseudokomentářů, které maľeme.

16.06.2017: Někdo/něco zde krade ľ a ą?
V uplynulých dnech doąlo k technické závadě, v jejímľ důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z větąiny komentářů) ztratila vąechna písmena "ľ" a "ą" (nebo jenom jejich část). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).

09.05.2017: Pietní akt na Oląanech
Jako kaľdoročně, i letos poloľila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru praľské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na oląanském hřbitově. Při té přileľitosti jsme pietně vzpomněli i padlých daląích armád (včetně československé), kteří jsou na Oląanech uloľeni.

červené návěští   Anketa červený nadpis
V současnosti rozvířil hladinu návrh přijmout do ČR 50 syrských válečných sirotků. Co si o něm myslíte?

V Sýrii ani ľádní váleční sirotci nejsou.
219 (219 hl.)
Nebrat! Jeątě by nás podřezávali.
220 (220 hl.)
Konečně někdo uvaľující lidsky.
160 (160 hl.)
A» se kaľdý stará o sebe, nic nám do nich není.
162 (162 hl.)
Je to sice politikum, ale krok správným směrem.
142 (142 hl.)
Raději bychom měli zvýąit svou ostudně nízkou rozvojovou pomoc.
169 (169 hl.)
Prohnilý humanismus !!
131 (131 hl.)

Celkem hlasovalo: 1203


zelené návěští   Vyhledávání zelený nadpis


na nových stránkách

Rozšířené vyhledávání
Tématické skupiny
Seznam autorů


Google

web
sds.cz
blisty.cz
bbc.co.uk

zelené návěští   Vaąe komentáře zelený nadpis
[15.05.2018 19:15:23]
josef mikovec
Bohumír ©meral - Mučedník ztracených a vysněných příleľitostí http://www.novarepublika.cz/2018/0 5/frantisek-ferdinand-s ...

[15.05.2018 18:54:53]
josef mikovec
Zde jest zkuąební kámen, na němľ se dokáľe, zdali jsme opravdu v dost zralí, dost socialističtí, abychom opravdu stali se v Rako ...

[21.03.2018 17:10:12]
n
Snad se něco doví,!

[19.11.2016 10:28:45]
l&s
Doplnění k Peroutkovi - Zemanův projev byl míněn dobře, bohuľel se v něm dopustil dehonestujícího přeąlapu, kdyľ prohlásil, ľe Per ...

[27.02.2016 10:01:56]
l&s
Článek pana Bělohradského není k dispozici, tak jen pár postřehů k této stati. Paní Neudorflová sice správně píše, že je chyba, k ...

[28.10.2015 09:08:14]
-ik
Dobrý den pane ©lemendo! To, co jste napsal, je konstatování stavu. A co navrhujete jako pokus o naznačení cesty? Já mysl ...

[04.09.2015 14:20:12]
n
Samozřejmě, ľe jiľ těąím na shromáľdění, jako posledně na Václaváku. Doufám, ľe nebude chybět pán ©afr, kterého tímto srdečně zvu. ...

[13.08.2015 13:11:01]
n
SDS leží v žaludku tomu zoufalému tapetáři, takže je moc známá a okolí se musí postarat o její prosazení. Prohra s US a tím i se s ...

[13.08.2015 01:44:03]
-ik
Jestli že se mi zdá, že militantní skupiny dosahují lepších výsledků, měl byc se podívat na sebe, zda nepracuji špatně. Oni mohou ...

[08.06.2015 21:05:37]
-ik
"význam evropské levice pro vývoj ve světě a její podíl na jeho spoluutváření (globalizace, přenos zkušeností z jiných čá ...

[25.05.2015 14:58:27]
n
Lidstvo v rozvinutých zemích a tím myslím i naąi zemi, jiľ dosáhli hranic daląího materiálního pokroku a jeho daląí zvyąování je n ...

[25.05.2015 08:21:23]
l&s
"Proč se myšlenka lidové fronty boje proti fašismu prosadila v našem hnutí, až když bylo fakticky pozdě? Bylo vůbec možné, ab ...

[13.05.2015 09:45:10]
Milan Neubert
-iku, napsal jste víc věcí, s řadou souhlasím. Jednu námitku ale mám: dospěli jsme k závěru, že virtuální diskuse na webu nebo na ...

[10.05.2015 23:25:51]
-ik
Mám pocit, pane Neuberte, že jste se o kontakt s lidmi ani moc nesnažil. Diskuse na stránkách SDS je nulová. A i v minulosti jst ...

[06.05.2015 10:38:48]
n
Vítám tapetáře. Čest tvoji práci. Podle množství zbytečné práce opravdu stojíš ...


Teze programu SDS
Teze programu SDS

Tyto stránky byly vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS.