logo SDS
Dnešní datum: 09. 12. 2019   | Hlavní stránka | Tématické skupiny | Seznam rubrik | Download |  
zelené návěští   Hlavní menu zelený nadpis
Hlavní stránka
Kdo jsme - něco o SDS
Stanoviska SDS
Tiskové zprávy SDS
International
Staré stránky SDS

Ankety
Download
TOP 50
Tématické skupiny
Seznam rubrik (témat)

červené návěští   Rubriky červený nadpis

zelené návěští   Čtenář zelený nadpis

Jméno (přezdívka)
Heslo


Úprava osobního účtu

červené návěští   Evropská levice červený nadpis


Na web SEL

Manifest SEL
Čtěte o SEL u nás


zelené návěští   Nejčtenějąí/rok zelený nadpis
Nový web SDS
(11. 02. 2019, 522x)

V jaké kondici je naąe ąkolství? (Politické spektrum s účastí SDS).
(25. 01. 2019, 521x)

K situaci ve Venezuele
(25. 01. 2019, 484x)

Snaha činských komunistů o vlastní cestu má podporu české levice
(18. 01. 2019, 434x)


červené návěští   SDS červený nadpis
Strana demokratického socialismu
Přípotoční 869/19
101 00 Praha 10
Návątěvy po předchozí dohodě
tel.:
(420) 608 630 506
(420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS)
Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010
Případné dárce žľádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme.
secret@sds.cz
(c) SDS

Kanál RSS

TOPlist

zelené návěští   Interní statistika zelený nadpis
Denni
Max. 38
Prům. 13.9
21 denni
Max. 1648
Prům. 547

Nyní si čte web : 74 uživ.

02. Články, statě, projevy

* Mníchov a jeho alternatívy

Vydáno dne 16. 03. 2005 (5235 přečtení)

Každoročne sa na jeseň v českej a slovenskej tlači vždy vyrojí množstvo článkov o Mníchovskej dohode, jej dôsledkoch a alternatívach. Na Slovensku je to zvyčajne spojené aj so spomienkou na Viedenskú arbitráž. Zdá sa, že tzv. Mníchovský komplex je ešte stále - najmä v českej časti bývalého československého štátu - živou záležitosťou. Česi (alebo Slováci) nie sú jediný národ s podobnými pocitmi ukrivdenosti a zlyhania. Maďari majú svoj Trianon, Poliaci delenia Poľska, Bulhari macedónsku otázku atď.

Prvé mesiace roku sú vhodným časom na zamyslenie sa nad alternatívami „Mníchova“. Minimálne preto, že v decembri 1938 by pri inom vývoji udalostí zrejme prebiehala záverečná fáza bitky o tzv. českomoravský priestor a v januári - februári 1939 by bolo rozhodnuté a, eufemisticky povedané, vojna by vstúpila do novej fázy. Pripomínali by sme si iné výročia, iné bitky a oslavovali iných hrdinov.

Nebyť mníchovskej kapitulácie, každý občan vtedajšieho Československa by konal asi inak, ako konal. Mnohí jednotlivci vnímaní ako zradcovia či ako rozporuplné osobnosti by sa možno zachovali ako hrdinovia. Môžeme sa oprávnene domnievať, že napr. plk. Emanuel Moravec, v českom prostredí vnímaný ako arcizradca, by zrejme v prípade, že by Československo bolo išlo v roku 1938 do vojny, hrdinsky bojoval na čele svojho pluku až do trpkého konca. Možno Jozef Tiso by bol vodcom a dušou odporu proti maďarskej invázii a chrabro by odolával v slovenských horách...

Všetky štyri zúčastnené veľmoci sa od svojho konania na mníchovskej konferencii neskôr dištancovali, čo treba považovať za veľký a nie samozrejmý úspech česko-slovenskej diplomacie. Spôsob posudzovania mníchovských udalostí v Československu a napríklad vo Francúzsku alebo Veľkej Británii je však iný. My hovoríme o „mníchovskej zrade“ a dodávame udalostiam istý morálny rozmer. V spomenutých krajinách je Mníchov predovšetkým symbolom zbytočnosti politiky ústupkov voči agresorovi - symbolom naivnej viery v politiku „uzmierovania“. Pre veľkú (navyše koloniálnu) mocnosť je totiž rozhodovanie o osudoch malých národov takmer každodennou rutinou a sme toho svedkami aj v súčasnosti. V roku 1885 sa dokonca v Berlíne zišla konferencia, na ktorej bolo na mape dohodnuté rozdelenie afrických území, na ktoré ešte ani nevkročila noha bieleho človeka...

* * *

Postoje veľmocí v čase Mníchova sú pochopiteľné. Talianska podpora bola istý „handl“ za prísľub spätnej nemeckej podpory pri realizácii niektorých imperiálistických cieľov. Británii a Francúzsku sa do veľkej vojny kvôli Československu naozaj nechcelo. Británia voči nám nemala žiadne formálne záväzky takého typu ako Francúzsko a britské vládnuce elity vedeli, že pokiaľ chcú zachovať Britské impérium, tak sa musia vyhnúť každej väčšej vojne. Taká vojna ho totiž aj v prípade víťazstva môže značne rozložiť - ako sa aj nakoniec stalo. (Hoci si nemožno predstaviť situáciu, že ak by sa Francúzsko rozhodlo pre vojnu, tak by ho Británia nechala bojovať osamote.) Francúzsko malo pocit, že je proti Nemecku slabé a že vojna sa mu vlastne nevyplatí. Žilo navyše pod dojmom veľkých strát z prvej svetovej. Spojené štáty v tom čase do európskych záležitostí nezasahovali a boli ďaleko za oceánom. Malodohodoví spojenci by sa obávali vstúpiť do vojny proti Nemecku a od roku 1936 sa snažili uvoľniť svoje záväzky voči Československu.

Pozícia ZSSR bola špecifická. Sovietske vedenie sa na jednej strane obávalo zosilnenia nemeckej moci, no na druhej vítalo deštrukciu starého poriadku v Európe, pretože to mohlo priniesť novú vlnu komunistických prevratov a otvoriť Červenej armáde cestu do Európy.

Ochota ZSSR bojovať samostatne bez pomoci niektorej inej veľkej mocnosti bola zrejme navyše dosť nízka.

I keby bol ZSSR vystúpil na strane Československa proti Nemecku, bolo tu hneď niekoľko problémov.

  1. Vlastné záujmy ZSSR v stredoeurópskej oblasti, ktoré neboli totožné s československými.
  2. Nejasná úroveň prípravy a výcviku Červenej armády po predchádzajúcich čistkách.
  3. Geografická vzdialenosť ČSR od ZSSR.

Podľa všetkého by sa podarilo vyjednať prechod Červenej armády cez Rumunsko. No znamenalo by to, že ZSSR by svoju armádu poslal niekam hlboko do strednej Európy, do priestoru už na začiatku bojov obkľúčeného z troch strán nemeckým vojskom, pričom by ju s materským územím spájal len úzky koridor cez Slovensko a Rumunsko... Jediné zmysluplné nasadenie sovietskych vojsk proti Nemecku bolo na širokom fronte na poľských rovinách – čo by však vyžadovalo súhlas Poľska (ktorý bol nepredstaviteľný) alebo vojnu proti nemu (čo by ČSR pridalo ďalšieho nepriateľa a bolo by to navyše diplomatickou katastrofou). Nie nepodstatný bol aj časový faktor. Podstatnejšia sovietska posila mohla zasiahnuť do boja najskôr mesiac-dva od začiatku konfliktu.

O priamej účasti britských a francúzskych vojsk na československom území nemožno ani špekulovať.

Pozícia ČSR bola veľmi zložitá. Pretože ak by bola vypukla vojna a, ak by boli aj na strane Československa vystúpili všetky prípadné spojenecké mocnosti: ZSSR, Británia, Francúzsko, a ak by sa aj vojna bola v konečnom dôsledku skončila porážkou nacistického Nemecka, je zrejmé, že v prvej fáze takejto vojny (prv ako by sa stihla ukázať prevaha spojeneckých mocností) by bolo Československo vojensky porazené a okupované. Prestalo by vystupovať ako samostatný mocenský subjekt a stalo by sa - napriek všetkým vojnovým obetiam - len objektom rozhodovaní víťazov. Podobne ako bolo v roku 1945 Poľsko.

Preto Benešova argumentácia, že v roku 1938 chcel zachrániť československú armádu a jadro štátu pred zničením, ktoré by nevyhnutne v prípade ozbrojenej konfrontácie nastalo niekedy na prelome rokov 1938/1939, a potom zasiahnuť do vojny neskôr v situácii, keď by už Nemecko bolo plne angažované bojom proti ZSSR a západným mocnostiam, má svoje logické opodstatnenie.

* * *

Československo nemalo v roku 1938 ani pripravenú dostatočnú strategickú zásobu vojenského materiálu a surovín pre prípad vojny pre vlastnú armádu a priemysel a ani pre možné spojenecké (napr. sovietske) vojsko.

Francúzsko sa aj pri možnosti vstupu do vojny po nemeckej okupácii demilitarizovaného Porýnia plánovalo obmedziť len na pozičnú vojnu za Maginotovou líniou. To znamenalo, že ak československá armáda nechcela vykrvácať v boji proti hlavným nemeckým silám, musela by tiež prevziať taktiku pozičnej vojny, ktorú si osvojil jej hlavný spojenec, a zostať v opevneniach. Je však zrejmé, že Nemecko by využilo stabilnú situáciu na západnom fronte a vrhlo by v prvej etape vojny hlavné sily proti Československu. Avšak aj pozičná vojna, ktorá by v našich podmienkach mala charakter obliehania, by musela skončiť ekonomickým udusením Československa. To bolo príliš závislé od medzinárodného obchodu, nemalo prístup k moru a okolo neho boli nepriateľsky naladené štáty. Dopravné spojenie do Rumunska by jednoducho kapacitne nepostačovalo.

Dilema, či ísť do vojny proti Nemecku (a nebodaj samostatne), bola v roku 1938 už skôr akademickou otázkou. Československá armáda bola na slušnej úrovni - v rokoch 1936 - 1938 sa spravilo veľa -, ale nemeckú prevahu by nedokázala zdolať. Napriek tomu, že wehrmacht z roku 1938 nebol ešte tou silou ako v roku 1942. Československo malo za Nemeckom asi dvojročný sklz pri zavádzaní nových typov výzbroje (nové tanky, letectvo, samopaly). Povestné tanky L-38 a stíhačky B-35 sú vlastne produktom až druhej - pomníchovskej - republiky a protektorátu. Nie je ani jasné, nakoľko by stačilo na Nemecko aj úrovňou svojich najvyšších veliteľských kádrov a operačno-strategickým myslením. Za zmienku stojí aj to, že prakticky pri výcviku a plánovaní sa nepočítalo ani s nejakou partizánskou vojnou alebo húževnatou obranou mestských aglomerácií (tradičné taktiky používané proti silnejšiemu protivníkovi) Obyvateľstvo nebolo na totálnu vojnu - ktorá by musela byť nevyhnutnou odpoveďou na vpád silnejšieho protivníka do krajiny - pripravované ani psychologicky a ideologicky.

Ak Československo naozaj chcelo aktívne vzdorovať nemeckému nebezpečenstvu, isté zásadné a radikálne rozhodnutia mali byť spravené niekedy začiatkom tridsiatych rokov - najneskôr po nástupe Hitlera k moci; v rokoch 1935 - 1938 už bolo trocha neskoro. Problémom Československa bolo možno to, že bolo takou mierumilovnou meštiackou demokraciou, a nie militaristickou totalitnou diktatúrou. Československá vláda a ani Eduard Beneš, ktorý bol značne predvídavým mužom, by nedokázali presvedčiť svojich občanov ani politické elity o potrebe pripraviť sa na vojnu prv, než sa toto nebezpečenstvo stalo zrejmým.

Československo sa mohlo v roku 1938 účinne vojensky postaviť proti Nemecku len za predpokladu, že:

  1. Bude mať zhromaždené dostatočné zásoby strategických vojenských materiálov.
  2. Jeho obyvateľstvo bude všestranne pripravené na totálnu vojnu, ktorou by vojna proti nacistickému Nemecku nepochybne bola. Vrátane vytvorenia širokej základne domobrany a partizánskych jednotiek.
  3. Ak československá armáda bola nevyhnutne kvantitatívne menšia ako nemecká, bolo potrebné, aby úroveň jej výcviku, operačného umenia, taktiky a technického vybavenia bola vyššia ako v nemeckej armáde. Československo potrebovalo získať aspoň miernu technologickú prevahu v kvalite a modernite stíhacích lietadiel a tankov.
  4. Politický manažment a najvyššie armádne vedenie by museli byť veľmi dynamické, so schopnosťou riskovať a prijímať rázne a odvážne rozhodnutia (napr. preventívny útok na nemecké letiská), a byť schopné niesť za ne aj zodpovednosť.

* * *

My dnes vieme, že sa nevytvorili predpoklady na splnenie ani jednej z uvedených podmienok... Ale i keby boli, boj proti wehrmachtu by aj vtedy vyžadoval maximálne osobné nasadenie každého československého vojaka a občana bez ohľadu na pohlavie, vek, národnosť či sociálny pôvod. A napriek propagandistickým plačom nad tým, ako bol národ odhodlaný ísť do vojny a ako nemohol, vieme, že toto odhodlanie a jednota neboli úplne všeobecné. V lepšom prípade sa týkali v podstate len českej strednej vrstvy (aj to nie celej).

Otázka, či napriek očakávanej vojenskej porážke nemalo ísť z určitých etických, morálnych ba dokonca výchovných dôvodov Československo do vojny, je tiež veľmi zaujímavým problémom a dnes si už nikto na ňu netrúfne dať odpoveď. Ďalší historický vývoj tohto štátu, jeho obyvateľov, českého a slovenského národa by bol iný – nevieme povedať, či priaznivejší, alebo nie.

Autor je stály spolupracovník týždenníka SLOVO

Slovo, Daniel Šmihula, 16. 3. 2005


Související články:
(Historie - druhá světová válka)

SDS se byla poklonit padlým ruským vojákům a jejich matkám (09.05.2018)
President dr. Hácha odjel do Berlína (13.03.2018)
Pravda je vľdycky revoluční (13.05.2015)
Vojáci poslední bitvy (13.05.2015)
Postřehy z oslav konce války v Berlíně (12.05.2015)
Průvod k hrobům padlých osvoboditelů Prahy (05.05.2015)
Druhá světová válka (01.05.2015)
Společné vítězství - Odna poběda (29.04.2015)
Připomeneme si 70. výročí osvobození Brna (24.04.2015)
Aľ budeme pokládat květiny aneb Osvoboditelům vąem! (19.04.2015)
Padlí hrdinové nekádrují (17.04.2015)
Kdo jí polévku s dáblem (06.03.2013)
Stalinův projev po kapitulaci hitlerovského Německa (06.05.2008)
Zapomenutá mnichovská dohoda (29.09.2007)
Podmínky mnichovského rozhodnutí (25.09.2007)
Mnichovská dohoda (25.09.2007)
Válečná fronta proti bolševismu (20.06.2006)
Vítězství spojenců, Německo bezpodmínečně kapitulovalo (07.05.2006)
Prázdnými slovy má být zastřen nový světový podvod (07.02.2006)
Za leden potopeno přes půl milionu BRT (31.01.2006)
Adolf Hitler přece u cíle (29.01.2006)
Norimberský proces zahájen (20.11.2005)
Vůdce a říšský kancléř vydal rozkaz armádě (01.09.2005)
Prohlášení vlády ČR z 24. 8. 2005 (28.08.2005)
Hirošima vzpomínala na jaderný útok z roku 1945 (06.08.2005)
Atomová energie uvolněna pro válku i mír (05.08.2005)
Německo nikdy neohrozí mír světa. (02.08.2005)
Prohlášení k Rezoluci o 60. výročí konce 2. světové války (23.05.2005)
Byl tábor v Letech koncentrační, nebo sběrný? (20.05.2005)
Europoslanec Ransdorf: proti manipulaci s otázkou tábora v Letech (18.05.2005)
Lety (17.05.2005)
Deformované dějiny (16.05.2005)
Cikáni, Evropané a komunisté (14.05.2005)
Komunisté odmítli v EP srovnání stalinismu a nacismu (12.05.2005)
Budoucnost Evropy šedesát let od konce druhé světové války (12.05.2005)
Trestní oznámení na Miloslava Ransdorfa (10.05.2005)
Nový začátek pro mír, odzbrojení, pro spravedlnost, demokracii a solidaritu je nutný a možný (06.05.2005)
8. květen - Den Osvobození (06.05.2005)
Jak to bylo s českými nároky vůči Německu (18.03.2005)
Zlato a krev (07.05.2002)

[Akt. známka (jako ve škole): 2,00 / Počet hlasů: 3] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: Daniel Šmihula | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: Slovo

červené návěští   Hlavní zprávy červený nadpis

zelené návěští   Novinky zelený nadpis
16.04.2018: Letní univerzita Evropské levice 2018
Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. aľ 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bliľąí informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.

16.06.2017: Opět útoky spamovacích robotů
Doąlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle vąech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více neľ 200 těchto pseudokomentářů, které maľeme.

16.06.2017: Někdo/něco zde krade ľ a ą?
V uplynulých dnech doąlo k technické závadě, v jejímľ důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z větąiny komentářů) ztratila vąechna písmena "ľ" a "ą" (nebo jenom jejich část). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).

09.05.2017: Pietní akt na Oląanech
Jako kaľdoročně, i letos poloľila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru praľské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na oląanském hřbitově. Při té přileľitosti jsme pietně vzpomněli i padlých daląích armád (včetně československé), kteří jsou na Oląanech uloľeni.

červené návěští   Anketa červený nadpis
V současnosti rozvířil hladinu návrh přijmout do ČR 50 syrských válečných sirotků. Co si o něm myslíte?

V Sýrii ani ľádní váleční sirotci nejsou.
287 (287 hl.)
Nebrat! Jeątě by nás podřezávali.
281 (281 hl.)
Konečně někdo uvaľující lidsky.
248 (248 hl.)
A» se kaľdý stará o sebe, nic nám do nich není.
233 (233 hl.)
Je to sice politikum, ale krok správným směrem.
410 (410 hl.)
Raději bychom měli zvýąit svou ostudně nízkou rozvojovou pomoc.
250 (250 hl.)
Prohnilý humanismus !!
193 (193 hl.)

Celkem hlasovalo: 1902


zelené návěští   Vyhledávání zelený nadpis


na nových stránkách

Rozšířené vyhledávání
Tématické skupiny
Seznam autorů


Google

web
sds.cz
blisty.cz
bbc.co.uk

zelené návěští   Vaąe komentáře zelený nadpis
[15.05.2018 19:15:23]
josef mikovec
Bohumír ©meral - Mučedník ztracených a vysněných příleľitostí http://www.novarepublika.cz/2018/0 5/frantisek-ferdinand-s ...

[15.05.2018 18:54:53]
josef mikovec
Zde jest zkuąební kámen, na němľ se dokáľe, zdali jsme opravdu v dost zralí, dost socialističtí, abychom opravdu stali se v Rako ...

[21.03.2018 17:10:12]
n
Snad se něco doví,!

[19.11.2016 10:28:45]
l&s
Doplnění k Peroutkovi - Zemanův projev byl míněn dobře, bohuľel se v něm dopustil dehonestujícího přeąlapu, kdyľ prohlásil, ľe Per ...

[27.02.2016 10:01:56]
l&s
Článek pana Bělohradského není k dispozici, tak jen pár postřehů k této stati. Paní Neudorflová sice správně píše, že je chyba, k ...

[28.10.2015 09:08:14]
-ik
Dobrý den pane ©lemendo! To, co jste napsal, je konstatování stavu. A co navrhujete jako pokus o naznačení cesty? Já mysl ...

[04.09.2015 14:20:12]
n
Samozřejmě, ľe jiľ těąím na shromáľdění, jako posledně na Václaváku. Doufám, ľe nebude chybět pán ©afr, kterého tímto srdečně zvu. ...

[13.08.2015 13:11:01]
n
SDS leží v žaludku tomu zoufalému tapetáři, takže je moc známá a okolí se musí postarat o její prosazení. Prohra s US a tím i se s ...

[13.08.2015 01:44:03]
-ik
Jestli že se mi zdá, že militantní skupiny dosahují lepších výsledků, měl byc se podívat na sebe, zda nepracuji špatně. Oni mohou ...

[08.06.2015 21:05:37]
-ik
"význam evropské levice pro vývoj ve světě a její podíl na jeho spoluutváření (globalizace, přenos zkušeností z jiných čá ...

[25.05.2015 14:58:27]
n
Lidstvo v rozvinutých zemích a tím myslím i naąi zemi, jiľ dosáhli hranic daląího materiálního pokroku a jeho daląí zvyąování je n ...

[25.05.2015 08:21:23]
l&s
"Proč se myšlenka lidové fronty boje proti fašismu prosadila v našem hnutí, až když bylo fakticky pozdě? Bylo vůbec možné, ab ...

[13.05.2015 09:45:10]
Milan Neubert
-iku, napsal jste víc věcí, s řadou souhlasím. Jednu námitku ale mám: dospěli jsme k závěru, že virtuální diskuse na webu nebo na ...

[10.05.2015 23:25:51]
-ik
Mám pocit, pane Neuberte, že jste se o kontakt s lidmi ani moc nesnažil. Diskuse na stránkách SDS je nulová. A i v minulosti jst ...

[06.05.2015 10:38:48]
n
Vítám tapetáře. Čest tvoji práci. Podle množství zbytečné práce opravdu stojíš ...


Teze programu SDS
Teze programu SDS

Tyto stránky byly vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS.