Strana demokratického socialismu Přípotoční 869/19 101 00 Praha 10 Návątěvy po předchozí dohodě tel.: (420) 608 630 506 (420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS) Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010 Případné dárce žľádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme. secret@sds.cz (c) SDS
Tuto sta» napsal A. J. Liehm v červnu 1968 před 40 lety. Z dneąního hlediska je moľná nejpodstatnějąí, jak viděl moľné vyrovnání s tehdy dvacetiletou minulostí vlády jedné strany a jaká doporučení kladl před KSČ i před tehdejąí československou společnost. Přes veąkerou poplatnost své době bych text doporučil jako povinnou četbu dneąním komunistům i komunistobijcům. Důvody jsou samozřejmě různé. (mn)
Ve dnech 2. - 3. 6. 2008 se na půdě Senátu Parlamentu ČR konala
mezinárodní konferenci „Svědomí Evropy a komunismus“, kterou pořádal Výbor pro
vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu PČR pod záštitou
místopředsedy vlády ČR RNDr. Alexandra Vondry a kterou inicioval senátor Martin
Mejstřík ve spolupráci s europoslankyní Janou Hybáškovou. S ohledem na význam a
možné důsledky tohoto počinu přejímáme text deklarace, jejíž černobílé vidění
bude s největší pravděpodobností zneužito v boji proti levicovým zájmům vůbec. (mn)
Na
setkání československého a sovětského politického vedení došlo i k diskusi o formujícím se klubu K 231 (název odvozen od zákona č. 231/1948 Sb. na ochranu republiky), který sovětská strana považovala vedle KANu za nebezpečný politický nástroj obnovující se sociální demokracie. Vedení KSČ o problému
jednalo a ve druhé polovině května přišlo s propagační ofenzivou v Rudém právu a dalších médiích. K 231 reagoval na tuto kampaň prohlášením o svém vztahu k socialismu a ke KSČ, které vyšlo celé pouze ve Svobodném slovu 4. června 1968. (mn)
Úvaha Václava Müllera, zveřejněná 23. 5. 1968 v týdeníku Literární listy, odpovídá na některé otázky, které si klade levice - zdánlivě nově - i dnes. Pravověrné tehdy dost intenzivně popudila ... (mn)
Ještě nikdy předtím nebyl v českých médiích o KSČM takový zájem jako letos. Uvolila se dokonce i Česká veřejnoprávní, byť si k posudkům na komunisty přizývala pozorovatele vně strany.
Víkendový sjezd KSČM by nikoho nezajímal, kdyby byla jednou provždy negativně zodpovězena otázka, zda se jednou bude podílet na vládě. Teoreticky by nyní levice podle průzkumů volebních preferencí dala dohromady pohodlnou sněmovní většinu.
Včera jsme v Haló novinách zveřejnili dopis Miroslava Grebeníčka Vojtěchu Filipovi, v němž oznámil, že se nezúčastní jednání VII. sjezdu KSČM. Vojtěch Filip na toto sdělení reagoval rovněž dopisem, který zveřejňujeme v plném znění.
Minulý týden jsme čtenářům Haló novin představili čtyři kandidáty, kteří se na nadcházejícím VII. sjezdu KSČM budou ucházet o funkci předsedy ÚV KSČM. Jak jsme předem oznámili, všem jsme položili tři stejné otázky. Dnes vám přinášíme jejich odpovědi spolu s krátkými vizitkami.
Stenografický záznam diskuse na 70. schůzi předsednictva ÚV KSČ formálně k hodnotící
zprávě o krajských konferencích a k dalšímu postupu vedení KSČ (7. a 8. 5.
1968). Je třeba zdůraznit, že se jednání konalo záhy po moskevské „masáži“.
(mn)
Fundovaným
článkem Otakara Turka a Miloše Picka o „Šikově“ ekonomické reformě Vás chceme
zároveň seznámit s novým časopisem určeným pro dnešní vysokoškolské studenty,
„jež má ambici i nadále působit jako alternativa k mainstreamové novinové a
časopisecké produkci“. (mn)
Projev Josefa Smrkovského, předsedy Národního shromáždění, v Čs. rozhlase dne 29. srpna 1968 je dalším z historických dokumentů z roku 1968, které uvádíme v našem „archivu“. Při srovnání jeho textu s projevem G. Husáka a se záznamem květnových rozhovorů v Moskvě se vynořuje otázka: nakolik mluvili představitelé Jara upřímně, nakolik skutečně doufali, že se podaří alespoń něco z reforem zachránit a dotáhnout do konce - a nakolik jen bojovali o své politické „přežití“? Projev je převzat z č. 36 týdeníku Reportér ze září 1968 (jh).
V následujících dnech budeme vzpomínat na konec 2. světové války i na osvobození Československa z německé okupace. Představitelé německé armády podepsali 8. května 1945 před spojenci bezpodmínečnou kapitulaci, která vstoupila v platnost toho dne o půlnoci. Prezidium Nejvyššího sovětu SSSR téhož dne rozhodlo, že první poválený den - 9. květen - se bude slavit jako celonárodní Svátek vítězství nad fašistickým Německem. Připomeňme si na tomto místě památný rozhlasový projev Stalina k sovětskému lidu a podívejme se na titulní stránku deníku Pravda z 10. května 1945 (kliknutím získáte obraz s vyšším rozlišením). (mn)
Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. aľ 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bliľąí informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.
16.06.2017:Opět útoky spamovacích robotů
Doąlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle vąech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více neľ 200 těchto pseudokomentářů, které maľeme. bahis siteleri
16.06.2017:Někdo/něco zde krade ľ a ą?
V uplynulých dnech doąlo k technické závadě, v jejímľ důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z větąiny komentářů) ztratila vąechna písmena "ľ" a "ą" (nebo jenom jejich emosčást). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).
09.05.2017:Pietní akt na Oląanech
Jako kaľdoročně, i letos poloľila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru praľské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na oląanském hřbitově. Při té přileľitosti jsme pietně vzpomněli i padlých daląích armád (včetně československé), kteří jsou na Oląanech uloľeni.
Anketa
V současnosti rozvířil hladinu návrh přijmout do ČR 50 syrských válečných sirotků. Co si o něm myslíte?
Tuto sta» napsal A. J. Liehm v červnu 1968 před 40 lety. Z dneąního hlediska je moľná nejpodstatnějąí, jak viděl moľné vyrovnání s tehdy dvacetiletou minulostí vlády jedné strany a jaká doporučení kladl před KSČ i před tehdejąí československou společnost. Přes veąkerou poplatnost své době bych text doporučil jako povinnou četbu dneąním komunistům i komunistobijcům. Důvody jsou samozřejmě různé. (mn)
Na
Fundovaným
článkem Otakara Turka a Miloše Picka o „Šikově“ ekonomické reformě Vás chceme
zároveň seznámit s novým časopisem určeným pro dnešní vysokoškolské studenty,
„jež má ambici i nadále působit jako alternativa k mainstreamové novinové a
časopisecké produkci“. (mn)
Projev Josefa Smrkovského, předsedy Národního shromáždění, v Čs. rozhlase dne 29. srpna 1968 je dalším z historických dokumentů z roku 1968, které uvádíme v našem „archivu“. Při srovnání jeho textu s 
V následujících dnech budeme vzpomínat na konec 2. světové války i na osvobození Československa z německé okupace. Představitelé německé armády podepsali 8. května 1945 před spojenci bezpodmínečnou kapitulaci, která vstoupila v platnost toho dne o půlnoci. Prezidium Nejvyššího sovětu SSSR téhož dne rozhodlo, že první poválený den - 9. květen - se bude slavit jako celonárodní Svátek vítězství nad fašistickým Německem. Připomeňme si na tomto místě památný rozhlasový projev Stalina k sovětskému lidu a podívejme se na titulní stránku deníku Pravda z 10. května 1945 (kliknutím získáte obraz s vyšším rozlišením). (mn)
