Ještě nikdy předtím nebyl v českých médiích o KSČM takový zájem jako letos. Uvolila se dokonce i Česká veřejnoprávní, byť si k posudkům na komunisty přizývala pozorovatele vně strany.
Nejvíce je vzrušovalo odmítnutí předsedy ČSSD zúčastnit se sjezdu jako host. Uváděné důvody jsou známé: komunisté se hlásí k Únoru 1948 (daleko více platí, že před ním nezavírají oči a nadále Únor hodnotí v kontextu tehdejšího vývoje) a že svým postupem při nedávné volbě prezidenta nahráli Václavu Klausovi. Právě od představitele ČSSD zní tato výtka směšně; bylo to několik poslanců ČSSD, kteří v r. 2002 nedali hlas svému předsedovi a kandidátu Miloši Zemanovi, a právě oni to byli, kdo na Hrad pomohli Václavu Klausovi. ČSSD může stěží očekávat, že budeme postupovat v jejím zákrytu a vlastně v politice plnit její pokyny.
Pozornost byla věnována rovněž návrhům sjezdových dokumentů. Nepřekvapilo, že byla zpochybňována naše vize socialistické společnosti jako cosi zcela nereálného a neuskutečnitelného, či dokonce zbytečného a škodlivého. Vyplývá to z pohledu dohlížejících kurátorů; ti totiž považují kapitalismus, dokonce v jeho současné podobě (jak se projevuje v Afghánistánu, Iráku, na Blízkém východě či jinde na pěti kontinentech) za konec dějin. V televizi byly v této souvislosti vznášeny dotazy na budoucnost komunistické strany a jak dlouho může ještě v zajetí svého nereálného programu existovat. Pan Pavel Verner z Práva v naši budoucnost příliš nevěří. Důvodem je podle něj to, že usilujeme pouze o místa v poslaneckých lavicích, nikoliv o místa ve vládě, což údajně patří do programu každé politické strany. Takže za nic nepřebíráme odpovědnost, jen - někdy oprávněně, někdy lacině - kritizujeme. Pan Kopeček z Brna byl opatrnější; v podstatě správně uvedl, že budoucnost KSČM odvisí od toho, jak dokážeme pro svůj program získat (nejen) mladé lidi.
O budoucnosti naší strany rozhodne vývoj v naší vlasti. Komunistické hnutí a komunistické strany historicky nevznikly a nevznikaly kvůli volbám do parlamentů či pro kariéry v ministerských křeslech. Vznikaly z poznání neduhů sociálně diferencované společnosti, ze zoufalství námezdně pracujících hledajících ochranu holých životů a lepší životní podmínky pro sebe a pro své rodiny. Marx nepsal Kapitál proto, aby se on a Engels dostali do říšského sněmu, ale proto, aby na podkladě vědeckého poznání vývoje lidské společnosti v jednotlivých společenských řádech dali pracujícím, tvůrcům všech hodnot, vizi budoucnosti, vizi spravedlivého společenského řádu, vizi socialismu. Komunistické hnutí a komunistické strany budou tedy existovat tak dlouho, dokud nebude takového uspořádání dosaženo. Potom, podle existujících podmínek, se případně samy v beztřídní společnosti rozpustí. Pokud jde o účast ve vládě, jsem přesvědčen, že komunisté mohou vstoupit jen do takové vlády, za jejíž činy budou schopni nést plnou odpovědnost. Francouzským komunistům překotný vstup do socialistické vlády přinesl drtivý úbytek volebních preferencí.
Přirozenou pozornost naši ctitelé věnovali otázce, kdo bude na sjezdu zvolen předsedou KSČM. Nemohla jim v této souvislosti ujít výměna dopisů mezi Vojtou Filipem a Mirkem Grebeníčkem. Ani pro komunisty to nebylo příjemné čtení. Na jedné straně osobní postoj bývalého předsedy vyjadřující znechucení nad vztahy s vedením strany a vrcholící odmítnutím zúčastnit se sjezdu, na druhé straně pádná odpověď současného předsedy, naznačující, že se ve straně nehraje podle totožných not. Osobně jsem přesvědčen, že Mirek odmítnutím přijet na sjezd ublížil straně i sám sobě.
Nevěřím ani na stalinskou nostalgii, ani na reformní křídlo , což byla pro mediální koridu další rudá košile. Strategický cíl komunistické strany je nezměnitelný - socialismus. Lišit se mohou názory na metody postupu, na formy spolupráce s nekomunistickou levicí, na otázky politické taktiky. Avšak za současné situace v České republice, jejíž obyvatelé jsou deptáni protilidovou politikou pravice, nemohou nebýt tíživé situaci adekvátní jasné a nedvojsmyslné kroky odporu. Vždyť je to prosté a zákonité: čím silnějším kalibrem třídní nepřítel společnost atakuje, tím rozhodnější musí být obrana zájmů společnosti v podání politiky komunistické strany.
Po sjezdu se zájem o KSČM rychle vypařil. Publikované komentáře byly stručné, místy objektivní, místy hloupé a směšné. Takřka vesměs se omezily na tvrzení, že komunisté se nezměnili a čeká je postupné vymření. Stále hledají v řadách naší strany rozpory mezi liberály a bolševiky . Ano, diskuse na sjezdu byla místy velice vzrušená. Všichni bychom však měli mít na paměti parafrázovaný výrok Jana Nerudy: Bude-li každý z nás z˙křemene, je celá strana z kvádru. Chci věřit, že právě o to bude usilovat i celé nově zvolené vedení strany.
Haló noviny, 21. 5. 2008, Václav Jumr
Před sjezdem a po něm
