logo SDS
Dnešní datum: 25. 04. 2019   | Hlavní stránka | Tématické skupiny | Seznam rubrik | Download |  
zelené návěští   Hlavní menu zelený nadpis
Hlavní stránka
Kdo jsme - něco o SDS
Stanoviska SDS
Tiskové zprávy SDS
International
Staré stránky SDS

Ankety
Download
TOP 50
Tématické skupiny
Seznam rubrik (témat)

červené návěští   Rubriky červený nadpis

zelené návěští   Čtenář zelený nadpis

Jméno (přezdívka)
Heslo


Úprava osobního účtu

červené návěští   Evropská levice červený nadpis


Na web SEL

Manifest SEL
Čtěte o SEL u nás


zelené návěští   Nejčtenějąí/rok zelený nadpis
Socialismus a Praľské jaro
(10. 06. 2018, 1065x)

Karel Marx, filozof revoluce nebo liberální myslitel?
(05. 05. 2018, 806x)

Rozhovor s Karlem Marxem
(05. 05. 2018, 732x)

SDS se byla poklonit padlým ruským vojákům a jejich matkám
(09. 05. 2018, 655x)

Socialismus a Praľské jaro (2)
(10. 06. 2018, 644x)

70 let od Nakby
(16. 05. 2018, 620x)

Socialismus a Praľské jaro (3)
(10. 06. 2018, 593x)

Socialismus a Praľské jaro (literatura)
(10. 06. 2018, 581x)


červené návěští   SDS červený nadpis
Strana demokratického socialismu
Přípotoční 869/19
101 00 Praha 10
Návątěvy po předchozí dohodě
tel.:
(420) 608 630 506
(420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS)
Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010
Případné dárce žľádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme.
secret@sds.cz
(c) SDS

Kanál RSS

TOPlist

zelené návěští   Interní statistika zelený nadpis
Denni
Max. 18
Prům. 11.9
21 denni
Max. 490
Prům. 362.7

Nyní si čte web : 30 uživ.

02. Články, statě, projevy

* Projev J. Smrkovského 29. srpna 1968

Vydáno dne 12. 05. 2008 (6108 přečtení)

Projev Josefa Smrkovského, předsedy Národního shromáždění, v Čs. rozhlase dne 29. srpna 1968 je dalším z historických dokumentů z roku 1968, které uvádíme v našem „archivu“. Při srovnání jeho textu s projevem G. Husáka a se záznamem květnových rozhovorů v Moskvě se vynořuje otázka: nakolik mluvili představitelé Jara upřímně, nakolik skutečně doufali, že se podaří alespoń něco z reforem zachránit a dotáhnout do konce - a nakolik jen bojovali o své politické „přežití“? Projev je převzat z č. 36 týdeníku Reportér ze září 1968 (jh).

Drazí spoluobčané naší československé vlasti, drazí přátelé,

mluvil jsem k vám v uplynulé době mnohokrát, možná, že až příliš často. Někdy jsem vyjádřil to, co jste si mysleli, a vždycky jsem to poznával — hovořilo se mi lehčeji. Chtěl bych vám teď říci, že ještě nikdy se mi však nehovořilo tak těžko — jako nyní.

Jen jediná věc, která mi v těchto dnech dodávala síly — to jste byli vy, náš lid, Češi a Slováci i všichni ostatní, kteří jste se v této těžké, snad nejtěžší zkoušce zachovali tak, že se mi nedostává slov k vyjádření svých díků a své úcty k vám všem. Skláním se před vámi, skláním se před naším lidem, skláním se před jeho oběťmi, skláním se před jeho odvahou a rozvahou.

Nechci opakovat, co už bylo řečeno v projevech presidenta s. Svobody, prvního tajemníka ÚV KSČ s. Dubčeka a předsedy vlády ing. Černíka. Dovolte mi, abych mluvil osobně, abych řekl, co cítím. Je mi skoro šedesát roků a neprožil jsem toho v životě málo. Můj život znáte a víte, že nebyl lehký. Nikdy dříve jsem si nemyslel, že mne v životě čeká ještě něco těžšího, čekají ještě těžší rozhodnutí. Nyní to vím. Uplynulé dny byly tím nejtěžším, co jsem v životě zažil. A vím také i to, že ani další dny, které stojí před námi, nebudou lehké.

Vím dobře, co je teď hlavním předmětem vašich úvah. Je to i předmět úvah našich, a to ne až ode dneška, ale po celou dobu našeho pobytu v Moskvě: jak to s námi všemi, s celou republikou bude dál.

Není teď času ani místa na pohledy zpět, na bilanci našeho polednového vývoje. Události posledních dnů ukázaly, že jsme ve svém dosavadním úsilí nedocenili některé faktory, které podstatně náš vývoj ovlivňují, především faktory vnější a mezinárodní, z nichž posléze vyroste největší a nejtěžší komplikace našeho snažení. Víte, že se politika strany postupně stala předmětem kritiky a tlaku sousedních socialistických zemí, tlaku, který 21. srpna přerostl do hrozivých rozměrů. Naše země byla náhle obsazena obrovskou vojenskou mocí, jíž čelit stejným způsobem bylo absolutně beznadějné a vyloučené.

Bohužel, třikrát žel, není tato situace v historii našich národů nová a neobvyklá. Nejednou se tak stalo v českých a slovenských dějinách a vlastně už podruhé se tak stalo ve dvacátém století. Je v tom tragika malých národů, jejichž vlast je položena do obzvlášť citlivého místa tohoto kontinentu. Je v tom tragika úsilí o nové společenské výboje, tragika těch, kteří se snaží jít kus napřed, tragika pokusu národů, které si kladou velké, ušlechtilé cíle.

Takové úsilí nikdy není snadné a u malých národů je dvojnásob těžké, dvojnásobně spojené s rizikem nezdarů, neúspěchů, nepochopení. Myslím, že jsme si toho rizika byli vědomi, myslím, že jsme tušili, že za všechno to budeme muset platit, avšak — a to bych rád zdůraznil — nepočítali jsme s takovou cenou, kterou nám přinesla noc z 20. na 21. srpna.

Od toho okamžiku se ve smrtelném nebezpečí ocitlo nejen všechno naše polednové úsilí, ale doslovně nejzákladnější, vpravdě existenční hodnoty nás všech — stát a jeho suverenita, svoboda řízení našich vnitřních záležitostí, ba i existence a bezpečnost každého občana.

Naše jednání v Moskvě mělo neobvyklý ráz. Vy víte, že jsme tam nepřijeli najednou, a jsou vám známy okolnosti, za kterých se tam kdo z nás dostal á jednal. Myslím, že to nemusím rozvádět, dnes je to pro mne, stejně jako pro soudruha Dubčeka i ostatní, ještě příliš těžké a bolestné téma.

Rozhodovat se v této situaci bylo, jak si každý sám rozmyslí, krajně problematické. Obsazení země vojsky Varšavské smlouvy bylo krutou skutečností. Naše spojení s domovem bylo omezené, informací jsme měli zprvu málo, skoro žádné a nejednou jsme byli odkázáni více na víru v pevný postoj našich národů než na faktickou znalost situace. Dost přesně nám však byl sdělován postoj našich partnerů, tušili jsme i jisté obtíže, v nichž se vnější vojenský zásah politicky octl. Věděli jsme, že svět s námi sympatizuje, že však velmoci přijmou raději kompromisní řešení než cokoli jiného.

Za těchto okolností jsme byli postaveni před dilema, z něhož nebylo uniknutí.

Mohli jsme odmítnout jakýkoli kompromis a hnát vývoj věcí do situace, kdy cizí vojska zůstanou trvale na našem území se všemi důsledky pro suverenitu státu, politická práva, ekonomiku i pro případné nové lidské obětí, jež by patrně takovýto konfliktní vývoj s sebou přinesl. Podotýkám, že jsme brali v úvahu i to, že v určitém momentě nezbývá než odmítnout jakékoli přizpůsobivé řešení, že někdy je v zájmu cti a charakteru národa lepší nastavit bodáku rozhalenou hruď.

Vedle toho jsme se však domnívali, že přece jen takovýto krajní moment ještě nenastal, že přes všechno, co se stalo, ještě zbývá i druhá možnost, kterou jako politikové, odpovědní za osady státu, nesmíme nechat nevyužitou. Proto jsme se posléze pokusili hledat ještě jednou východisko spočívající v přijatém kompromisu. I v tomto případě jsme si byli vědomi důsledků, zejména morálních a historických, které takovéto řešení může mít za následek.

Prosíme vás, abyste nám věřili, že náš osobní osud, ač nám jako normálním lidem přirozeně nebyl lhostejný, byl pro nás v tom okamžiku vedlejší. Rozhodujícím momentem pro nás bylo, zda se ještě rýsuje nějaká možnost k tomu, abychom se pokusili vyvést československý stát a socialismus z krize, do které ne vlastní vinou upadl.

Taková možnost se začala rýsovat poté, když se jasný a jednotný postoj českého a slovenského lidu k vstupu cizích vojsk na naše území plně projevil a ovlivnil postoj našich partnerů i naši situaci osobní. V této situaci jsme se posléze rozhodli jít druhou cestou, cestou kompromisu, dávajícího naději na pokračování v cestě započaté lednem. To bylo druhou jednací stranou uznáno jako základ možného řešení.

Naše rozhodováni ovšem nebylo ani pak lehké. Trvalo prakticky den a noc a byli jsme si vědomi, že rozhodnutí může být lidem a dějinami označeno i za přijatelné, i za zrádné, byli jsme si vědomi i problematičnosti a omezení našeho mandátu. Prosím, abyste věřili, že jsme nemlčeli, že jsme se ostře střetli — s našimi partnery i mezi sebou — že jsme použili veškeré argumentace, která nám byla dostupná.

Z toho všeho nakonec vykrystalizovalo řešení, které už zhruba znáte — především z projevů presidenta, prvního tajemníka ÚV KSČ a předsedy vlády, kteří — na rozdíl od oficiálního komuniké — promluvili jazykem nám všem bližším a srozumitelnějším.

Jak už většinou víte, hlavní body dojednání jsou zhruba tyto:

1. Náš vnitřní život, přetváření československého socialismu v tom duchu, jak byl vyjádřen plény ÚV KSČ od ledna, bude dále pokračovat.

2. Že celý tento politický život nebude řízen žádnou dosazenou vládou, ale všemi dosavadními zákonně zvolenými státními orgány. V tomto směru bude i Národní shromáždění, jehož jsem předsedou, plnit všechny funkce, svěřené mu ústavou i dalšími zákony.

3. Československá zahraniční politika bude dále držet dosavadní kurs.

4. Vojska Varšavské smlouvy obsadila území Československa, jak se praví v komuniké, dočasně, a tato vojska, ani jiné orgány těchto zemí se nebudou vměšovat do vnitřních záležitostí naší země a opět z ní — po normalizaci situace v ČSSR — odejdou.

5. Rovněž KSČ bude dál v duchu akčního programu plnit svou politickou funkci v našich národních pospolitostech. Každý soudný člověk jistě uzná, že právě v krizi těchto dnů osvědčila tato naše strana své schopnosti, že byla jedinou reálnou silou, schopnou vést naše národy. Jsme všichni přesvědčeni, že tuto schopnost bude prokazovat i nadále a že sjednocena kolem Dubčekova vedení, s chladnou hlavou a rozumem vyřeší k prospěchu lednového kursu i všechny své problémy vnitřní.

To jsou zásadní body dohod, ve které moskevské jednání vyústilo. Každý sa jistě ptá, jaké jsou jejich záruky.

Otevřeně říkám, že — přes všechnu pomoc přátel, jichž máme nyní mnoho a jímž upřímně, z celého srdce děkuji — za daného stavu světa nemá naše země žádnou jinou reálnou garanci a naději než svůj vlastní rozum a hlavně svou jednotu. Seberme tyto všechny své schopnosti, které nám v historii už tolikrát pomohly postavit se pevně na nohy, sevřeme svou vůli, zatněme zuby a jděme dál svou cestou za ideály, které jsme po lednu napsali na svůj štít.

Prosím vás, abyste po první vlně bolesti a rozhořčení přistoupili k výsledkům jednání s chladnou hlavou a tak říkajíc vzali náš osvědčený rozum do hrsti.

Jde totiž o to:

Vojska Varšavské smlouvy tu nějaký čas mají zůstat, jak o tom hovořil předseda vlády, i když o etapovém jejich odchodu z naší země vláda zahajuje jednání.

Budeme nuceni učinit mimořádná opatření na úseku tisku, rozhlasu a televize, aby se v něm nepsalo a nemluvilo proti zahraničně politickým potřebám a zájmům republiky. Na úseku práva spolčovacího a shromažďovacího vyžadovaná opatření povedou k rozpuštění politických klubů a zamezení vzniku dalších politických stran. Vládě bude třeba dočasně poskytnout některé zvláštní pravomoci. Všechna tato opatření budou učiněna na základě zákonů, které projedná Národní shromáždění v příštích dnech. Všichni společně chápeme, že jde o zásahy, které zpomalují a ztěžují proces vybudování demokratického socialismu. Věříme, že pochopíte, proč tomu tak má být, a nebudete vedení strany a státu podkládat zlý úmysl. Věříme, že to vše pochopíte jako nezbytný prostředek k normalizaci situace, k odchodu cizích vojsk a k opětnému urychlení tempa naší socialistické demokratizace.

Mluvím k vám o výsledcích moskevského jednání u vědomí oné nezměrné odpovědnosti, která dnes leží na bedrech i nejvyššího ústavního orgánu republiky — Národního shromáždění — v jehož čele z vaší vůle toho času stojím.

Národní shromáždění splnilo se ctí tu úlohu, která mu připadala v uplynulých pohnutých dnech. Zdrcující většina našich poslanců se projevila jako stateční, svrchovaní, svobodní zástupci svého lidu, kteří i za přítomnosti cizích vojsk na našem území dokázali hájit legalitu a svrchovaný výkon práv našich ústavních orgánů.

Se stejnou odpovědností chce toto Národní shromáždění přistoupit ke své práci v nové situaci, dané po našem návratu z Moskvy.

Národní shromáždění již vydalo své prohlášení k této situaci, které je vám známo, a požádalo vládu republiky, aby před ně v nejbližších dnech předstoupila se zprávou o moskevských jednáních, se svým stanoviskem k jejich výsledkům i se svými návrhy na opatření, směřující k všestranné normalizaci života v naší zemi.

Je samozřejmé, že Národní shromáždění projedná tuto zprávu vlády s plným vědomím svých práv, své odpovědnosti a spoluodpovědnosti jako orgán, jehož souhlasu podle Ústavy ČSSR podléhají jakákoli ujednání, dotýkající se svrchovanosti a územní nedotknutelnosti republiky i jejího vnitřního politického uspořádání.

Naznačil jsem již, jakými cestami se ubíraly naše úvahy během jednání v Moskvě. K nim přistupovalo i vědomí, že se svými stanovisky předstoupíme před náš lid, před ústavní orgány republiky. A že budeme posléze vystaveni i neúprosnému soudu času, soudu dějin. Neboť jsme v těchto dnech stanuli na opravdové dějinné křižovatce, kdy je třeba myslit na základní hodnoty, které je nutno bezpodmínečně uhájit, aby naše národy mohly opět nabrat dech a vykročit vpřed tou cestou, která je jim jedině vlastní, která odpovídá smyslu dějin i smyslu jejich samotné existence.

Váš postoj, drazí spoluobčané, v uplynulých pohnutých dnech demonstroval věrnost smyslu našich dějin způsobem, který našel ohlas, uznání i obdiv v celém světě. Byl nám tou největší posilou v přetěžkém úkolu, který jsme museli plnit za hranicemi své vlasti.

Z celého srdce vam děkuji, soudruzi dělníci a příslušníci Lidových milicí, kteří jste naše závody přeměnili v bašty pevnosti a odhodlání a kteří jste znovu dokázali, jaká historická role a celospolečenská odpovědnost vám v této zemi přísluší. Díky i vám, rolníkům, kteří jste letošního léta museli sklízet plody své celoroční práce a zabezpečovat „chléb náš vezdejší" ve stínu tanků a letadel.

Díky vám, představitelům vědy a kultury, a zvláště pracovníkům tisku, rozhlasu a televize a všem příslušníkům naší inteligence, za váš postoj navazující na nejlepší tradice československé vědy a kultury. A zvláštní díky vám, naše drahá mládeži, budoucnosti této země, díky vám, chlapci a děvčata, za váš elán, odvahu i rozvahu. Dík i vám, soudruzi z armády i Bezpečnosti, kteří jste zůstali na straně svého lidu. S díky a úctou se obracím k našim ženám, matkám, které musely prožít dny úzkosti, utrpení a hoře, ale které jste nám zůstaly pevnou oporou.

Zvláště bych chtěl dnes, v den výročí Slovenského národního povstání, poděkovat slovenskému národu za postoj k jednotě naší socialistické republiky a ujistit jej, že uděláme všechno, aby zákonné rozhodnutí o federalizaci státu mohlo být přijato v předpokládaném termínu, tj. k 28. říjnu t. r. Věřím, že své vzájemné vztahy, státní i stranické, dáme plně do pořádku a že k tomu z obou stran máme dostatek dobré vůle. Prosím, abychom se v tomto směru nedávali vyvést z míry žádnými dočasnými a vedlejšími momenty a klidně a s důvěrou se soustředili na příznivé vyřešení věcí zásadních.

A naposled — stejně jako s. Černík — bych chtěl jménem Národního shromáždění i za svou osobu poděkovat presidentu republiky armádnímu generálovi L. Svobodovi za to, jak zasáhl v momentu, který byl pro stát i pro nás osobně nejhorší.

Současně, drazí spoluobčané, prosím, abyste měli pochopení i pro nás, na jejichž bedra padlo těžké břímě jednání a rozhodováni. I my jsme jednali a rozhodovali se ve stínu tanků a letadel, které byly na našem území.

Ujišťuji vás, že jsme jednali a rozhodovali se jako vlastenci i vojáci. Jako lidé, kteří nemyslí na sebe ani na své životy, ale na život a budoucnost našich národů. A ve jménu tohoto života a této budoucnosti Čechů a Slováků a vůbec všeho lidu naší země se na vás obracím s výzvou i prosbou, která nás v uplynulých dnech tolik posilovala: jsme s vámi, buďte s námi. Pamatujme na pověstné tři pruty Svatoplukovy! Nepřipusťme rozkol v našich řadách! Neboť to by pak byla skutečná pohroma a skutečná porážka naší věci, porážka socialismu, naší svobodné Československé socialistické republiky. A to se nesmí stát!


Související články:
(ČR - rok 1968)

Praľské jaro mohlo prokázat přednosti „socialismu s lidskou tváří“ (12.09.2018)
Chinese Reaction to the 1968 Occupation of Czechoslovakia (10.09.2018)
Sovětská revizionistická renegátská klika bezostyąně posílá jednotky k okupaci Československa (10.09.2018)
Praľské jaro i jeho dozvuky a ohlasy na stránkách SDS (26.08.2018)
Rezignace presidenta republiky (19.04.2018)
Desatero pro okupovaného intelektuála (01.03.2018)
Čím začít? (Po lednu 1968) (28.02.2018)
Začátek byl nenápadný (30.12.2017)
Srpen 1968 (27.08.2017)
Ohlédnutí za rokem 1968 - rekapitulace článků ze starého webu (21.08.2017)
Stanovisko Výkonného výboru KSČS k 21. srpnu 1968 (21.08.2017)
Projev Oldřicha Černíka po návratu z Moskvy (21.08.2013)
Rok 1968 - v Čechách vľdy s humorem ... (20.08.2013)
"Velké tajemství" 60. let? (06.05.2009)
Od odsouzení k "hořké nutnosti". KS Rakouska, "Pražské jaro" a vojenská intervence v Praze (25.09.2008)
Za Praľským jarem 1968 (25.09.2008)
Několik poznámek (22.09.2008)
Die DDR, der Prager Frühling und das Ende des sowjetischen Sozialismusmodells (22.09.2008)
Three brief remarks to the topic of this Seminar (22.09.2008)
Praľské jaro, sovětská invaze a ąpanělská komunistická strana po 40 letech (22.09.2008)
The Spring of Prague and its influence on the Greek Left wing movement (29.08.2008)
Seminář EL v Praze: 21. srpen 1968 a levice v Evropě (29.08.2008)
Co levice osmašedesátníkům dluží … (29.08.2008)
The GDR, the Prague Spring and the End of the Soviet Socialism-Model (29.08.2008)
Prague Spring, the Soviet invasion and the Spanish Communist Party 40 years later (29.08.2008)
August 68: Dienstbier neverí, žľe august 68 bol kvôli vojnovým plánom Moskvy (21.08.2008)
Kronika místodržľení v Čechách (výňatek) (05.08.2008)
Šilhán: Invaze v roce 1968 byla přípravou na válku (05.08.2008)
Čierná: Poslední ąance pro Dubčeka (03.08.2008)
Poselství občanů předsednictvu Ústředního výboru Komunistické strany Československa (03.08.2008)
Závěr jednání v Čierne nad Tisou (01.08.2008)
Stanovisko předsednictva ÚV KSČ k situaci v Československu (29.07.2008)
Stanovisko politbyra ÚV KSSS k situaci v Československu (29.07.2008)
Stanovisko politbyra ÚV KSSS k situaci v Československu (2) (29.07.2008)
Stanovisko předsednictva ÚV KSČ k dopisu pěti komunistických a dělnických stran (19.07.2008)
Varąavský dopis (19.07.2008)
Domácí úkol z pilnosti (08.07.2008)
Jak budu oběąen (06.07.2008)
Předsednictvo ÚV KSČ k manifestu 2000 slov (29.06.2008)
Základní stanoviska Československé sociální demokracie (1968) (24.06.2008)
Odpovědnost a vina A. Novotného (17.06.2008)
Hodina pravdy (16.06.2008)
Rezoluce o současné situaci a dalším postupu KSČ (16.06.2008)
Československo: Dubčekova přestávka (11.06.2008)
Tak váľně: Co konkrétně? (09.06.2008)
Demokracie a socialismus se podmiňují (06.06.2008)
Co je to socialismus? (06.06.2008)
Diskuse v předsednictvu ÚV KSČ v květnu 1968 (4) (13.05.2008)
Diskuse v předsednictvu ÚV KSČ v květnu 1968 (3) (13.05.2008)
Diskuse v předsednictvu ÚV KSČ v květnu 1968 (2) (13.05.2008)
Diskuse v předsednictvu ÚV KSČ v květnu 1968 (13.05.2008)
Čím byla a co znamenala ekonomická reforma šedesátých let? (13.05.2008)
Bude-li to nutné, dělnická třída uslyší hlas svých přátel (2) (06.05.2008)
Bude-li to nutné, dělnická třída uslyší hlas svých přátel (06.05.2008)
Výzva dějinám (30.04.2008)
O provázku (28.04.2008)
Prohlášení vlády z roku 1968 (2) (28.04.2008)
Prohlášení vlády z roku 1968 (28.04.2008)
Vaše nynější krize (24.04.2008)
Všechno, co konáme, je pro člověka (22.04.2008)
Náboľenství a socialismus (17.04.2008)
Národní fronta nebo parlament? (16.04.2008)
Češi se k roku 1968 nehlásí? (15.04.2008)
Jiří Pelikán o Jaru (14.04.2008)
Jiří Dolejš: Pražské jaro 1968 z pohledu KSČM (13.04.2008)
Obrana socialismu, nejvyšší internacionální povinnost (10.04.2008)
Akční program KSČ (3) (09.04.2008)
Akční program KSČ (2) (09.04.2008)
Akční program KSČ (09.04.2008)
Žádná nostalgie (08.04.2008)
Nástup československé reformy a její potlačení (1962—1986) (08.04.2008)
Sektářství není program (31.03.2008)
Neříkám nic jiného (31.03.2008)
KSČM k výročí 21. srpna 1968 (23.02.2008)
K úspěchu potřebujeme odpovědné občany a vůdčí osobnosti (14.01.2008)
Kosygin - hlavní inženýr SSSR (02.09.2007)
Co je společné pro ekonomické reformy v roce 1968 a dnes (27.08.2007)
Projev dr. Gustáva Husáka 28. srpna 1968 (23.08.2007)
Emigrace v podstatě nejsou k ničemu (14.07.2007)
Všechno bylo a je jinak (12.07.2007)
„Osmašedesátý“ - legendy a skutečnost (12.07.2007)
Vsjo budět blagopolučno (18.04.2007)
V roli „zachránce“ socialismu (03.11.2006)
Zákon 109/1968 Sb. - Usnesení Národního shromáždění ze dne 10. července 1968 (11.05.2006)
Ústavní zákon č. 77/1968 Sb. ze dne 24. června 1968 (11.05.2006)
Projev před volbou České národní rady (11.05.2006)
Reformně komunistická koncepce překonání krize sovětského systému a pokus o její uskutečnění v Československu 1968 (08.04.2006)
Antonín Novotný ke svému odchodu z vrcholné politiky (04.01.2006)
Zpráva o zasedání ÚV KSČ (04.01.2006)
Hodnocení roku 1968 (20.11.2005)
Štrougal, nebo Husák? váhali Rusové po okupaci (20.11.2005)
Okupanti nás obsadili! (21.08.2005)
Minulost a budoucnost (31.07.2005)
Deset bodů (23.07.2005)
37 let od pražského jara (15.07.2005)
12. července 1968 (15.07.2005)
Nová levice v Československu: rozhovor s Jiřinou Šiklovou (01.06.2005)
Stát odškodní oběti okupace z roku 1968 (03.05.2005)
Dva tisíce slov (02.04.2005)
Většina Slováků stále za Dubčekem (27.01.2005)
Československé jaro 1968 (12.01.2005)
Lidská tvář - A. Dubček (1921-1992) (08.01.2005)
K socialismu s lidskou tváří (20.05.2002)

[Akt. známka (jako ve škole): 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: Josef Smrkovský | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

červené návěští   Hlavní zprávy červený nadpis

zelené návěští   Novinky zelený nadpis
16.04.2018: Letní univerzita Evropské levice 2018
Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. aľ 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bliľąí informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.

16.06.2017: Opět útoky spamovacích robotů
Doąlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle vąech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více neľ 200 těchto pseudokomentářů, které maľeme.

16.06.2017: Někdo/něco zde krade ľ a ą?
V uplynulých dnech doąlo k technické závadě, v jejímľ důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z větąiny komentářů) ztratila vąechna písmena "ľ" a "ą" (nebo jenom jejich část). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).

09.05.2017: Pietní akt na Oląanech
Jako kaľdoročně, i letos poloľila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru praľské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na oląanském hřbitově. Při té přileľitosti jsme pietně vzpomněli i padlých daląích armád (včetně československé), kteří jsou na Oląanech uloľeni.

červené návěští   Anketa červený nadpis
V současnosti rozvířil hladinu návrh přijmout do ČR 50 syrských válečných sirotků. Co si o něm myslíte?

V Sýrii ani ľádní váleční sirotci nejsou.
164 (164 hl.)
Nebrat! Jeątě by nás podřezávali.
137 (137 hl.)
Konečně někdo uvaľující lidsky.
112 (112 hl.)
A» se kaľdý stará o sebe, nic nám do nich není.
102 (102 hl.)
Je to sice politikum, ale krok správným směrem.
87 (87 hl.)
Raději bychom měli zvýąit svou ostudně nízkou rozvojovou pomoc.
115 (115 hl.)
Prohnilý humanismus !!
85 (85 hl.)

Celkem hlasovalo: 802


zelené návěští   Vyhledávání zelený nadpis


na nových stránkách

Rozšířené vyhledávání
Tématické skupiny
Seznam autorů


Google

web
sds.cz
blisty.cz
bbc.co.uk

zelené návěští   Vaąe komentáře zelený nadpis
[15.05.2018 19:15:23]
josef mikovec
Bohumír ©meral - Mučedník ztracených a vysněných příleľitostí http://www.novarepublika.cz/2018/0 5/frantisek-ferdinand-s ...

[15.05.2018 18:54:53]
josef mikovec
Zde jest zkuąební kámen, na němľ se dokáľe, zdali jsme opravdu v dost zralí, dost socialističtí, abychom opravdu stali se v Rako ...

[21.03.2018 17:10:12]
n
Snad se něco doví,!

[19.11.2016 10:28:45]
l&s
Doplnění k Peroutkovi - Zemanův projev byl míněn dobře, bohuľel se v něm dopustil dehonestujícího přeąlapu, kdyľ prohlásil, ľe Per ...

[27.02.2016 10:01:56]
l&s
Článek pana Bělohradského není k dispozici, tak jen pár postřehů k této stati. Paní Neudorflová sice správně píše, že je chyba, k ...

[28.10.2015 09:08:14]
-ik
Dobrý den pane ©lemendo! To, co jste napsal, je konstatování stavu. A co navrhujete jako pokus o naznačení cesty? Já mysl ...

[04.09.2015 14:20:12]
n
Samozřejmě, ľe jiľ těąím na shromáľdění, jako posledně na Václaváku. Doufám, ľe nebude chybět pán ©afr, kterého tímto srdečně zvu. ...

[13.08.2015 13:11:01]
n
SDS leží v žaludku tomu zoufalému tapetáři, takže je moc známá a okolí se musí postarat o její prosazení. Prohra s US a tím i se s ...

[13.08.2015 01:44:03]
-ik
Jestli že se mi zdá, že militantní skupiny dosahují lepších výsledků, měl byc se podívat na sebe, zda nepracuji špatně. Oni mohou ...

[08.06.2015 21:05:37]
-ik
"význam evropské levice pro vývoj ve světě a její podíl na jeho spoluutváření (globalizace, přenos zkušeností z jiných čá ...

[25.05.2015 14:58:27]
n
Lidstvo v rozvinutých zemích a tím myslím i naąi zemi, jiľ dosáhli hranic daląího materiálního pokroku a jeho daląí zvyąování je n ...

[25.05.2015 08:21:23]
l&s
"Proč se myšlenka lidové fronty boje proti fašismu prosadila v našem hnutí, až když bylo fakticky pozdě? Bylo vůbec možné, ab ...

[13.05.2015 09:45:10]
Milan Neubert
-iku, napsal jste víc věcí, s řadou souhlasím. Jednu námitku ale mám: dospěli jsme k závěru, že virtuální diskuse na webu nebo na ...

[10.05.2015 23:25:51]
-ik
Mám pocit, pane Neuberte, že jste se o kontakt s lidmi ani moc nesnažil. Diskuse na stránkách SDS je nulová. A i v minulosti jst ...

[06.05.2015 10:38:48]
n
Vítám tapetáře. Čest tvoji práci. Podle množství zbytečné práce opravdu stojíš ...


Teze programu SDS
Teze programu SDS

Tyto stránky byly vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS.