logo SDS
Dnešní datum: 23. 07. 2019   | Hlavní stránka | Tématické skupiny | Seznam rubrik | Download |  
zelené návěští   Hlavní menu zelený nadpis
Hlavní stránka
Kdo jsme - něco o SDS
Stanoviska SDS
Tiskové zprávy SDS
International
Staré stránky SDS

Ankety
Download
TOP 50
Tématické skupiny
Seznam rubrik (témat)

červené návěští   Rubriky červený nadpis

zelené návěští   Čtenář zelený nadpis

Jméno (přezdívka)
Heslo


Úprava osobního účtu

červené návěští   Evropská levice červený nadpis


Na web SEL

Manifest SEL
Čtěte o SEL u nás


zelené návěští   Nejčtenějąí/rok zelený nadpis
Z Afghánistánu se dnes vrátí domů tři čeątí vojáci...
(08. 08. 2018, 775x)

Praľské jaro i jeho dozvuky a ohlasy na stránkách SDS
(26. 08. 2018, 715x)

Chinese Reaction to the 1968 Occupation of Czechoslovakia
(10. 09. 2018, 690x)

Praha není stádo?
(25. 08. 2018, 620x)

Praľské jaro mohlo prokázat přednosti „socialismu s lidskou tváří“
(12. 09. 2018, 617x)

Sovětská revizionistická renegátská klika bezostyąně posílá jednotky k okupaci Československa
(10. 09. 2018, 609x)

Socialismus, nový pohled a strategie
(06. 09. 2018, 587x)

Pouľívá generální ątáb naąe vojáky v Afghánistánu v souladu s mandátem operace?
(19. 10. 2018, 480x)


červené návěští   SDS červený nadpis
Strana demokratického socialismu
Přípotoční 869/19
101 00 Praha 10
Návątěvy po předchozí dohodě
tel.:
(420) 608 630 506
(420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS)
Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010
Případné dárce žľádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme.
secret@sds.cz
(c) SDS

Kanál RSS

TOPlist

zelené návěští   Interní statistika zelený nadpis
Denni
Max. 19
Prům. 11.3
21 denni
Max. 350
Prům. 289.5

Nyní si čte web : 59 uživ.

03. Rozhovory, diskuse

* Radar je pro ČR věc zajímavá a vysoce prestižní

Vydáno dne 04. 02. 2007 (4782 přečtení)

říká v rozhovoru s Alexanderem Kramerem pro Právo premiér ČR a předseda ODS Mirek Topolánek

* Pane premiére, dnes s vámi poprvé dělám rozhovor jako s opravdovým šéfem vlády. A musím začít otázkou, zda vás ta funkce těší, když jste ji získal s pomocí dvou přeběhlíků, kteří zradili svou stranu a své voliče?

Pane Kramere, tato vláda dostala důvěru a v posledních deseti letech všechny vlády vznikaly podobně. Buď na nějaké dohodě, nebo stály na jednom či dvou poslancích. Jistěže je to svým způsobem handicap, ale nemyslím si, že by ta vláda proto byla nějak méně hodnotná. Ta vaše silná slova o přeběhlících a o zradě komentovat nebudu; jsem přesvědčen, že každý jednotlivý čtenář vašeho listu je schopen udělat si na to vlastní názor.

* Já ta slova používám proto, že se osobně těmi dvěma pány zrazen cítím. A řekl bych, že ani těch dalších milión 700 tisíc voličů, kteří spolu se mnou volili kandidáty ČSSD, je nevolili proto, aby se dočkali téhle vlády.

Za voliče sociální demokracie samozřejmě mluvit nemohu, ale myslím si, že by se neměli cítit zrazeni, protože technické ustavení vlády a její program jsou dvě věci. A pokud znám speciálně názory pana poslance Melčáka, tak ty nepřestaly být sociálnědemokratické. Ve volbách vyhrála ODS, takže to uspořádání, které nakonec vzniklo, má logiku. Programové prohlášení vlády přitom respektuje, že ty volby dopadly, jak dopadly – dokonce se v mnoha ohledech shoduje s tím, na čem se ODS a ČSSD dohodly do 13. prosince, než zkolaboval koncept společné vlády. Čili je to vlastně kompromis ne tří, ale čtyř stran. Proto mi to vaše hodnocení připadá zbytečně ostré. Já také mohu cítit určitou pachuť z toho, jakým způsobem ta vláda vznikla, na druhé straně jsem rád, že konečně máme vládu, která může řešit problémy této země.

Foto PRÁVO – Petr Hloušek

* Když před časem Jiří Paroubek naznačoval, že jeho vládu by mohli podpořit někteří poslanci z tábora trojkoalice, říkal jste, že nejspíš „drží osmatřicítku u hlavy několika nešťastníkům“. A ve vedení ODS jste se všichni zaklínali, že vy byste svou vládu na přeběhlících nestavěli. Když jste to nakonec přece jenom udělal, udělal jste to s vědomím, že hazardujete se svou image rovného, férového chlapa?

Pane Kramere, postup, který jsem v dané situaci zvolil, byl maximálně korektní. My jsme s těmi dvěma poslanci ČSSD jednali veřejně, dokonce jsme s nimi uzavřeli dohodu, která jim nijak neupírá právo hlasovat ve Sněmovně tak, jak jim bude velet jejich svědomí. Já jsem vycházel z toho, že už je prostě nutné nějakou vládu ustavit – a v té chvíli, po tom druhém jmenování, které bylo i pro mne trošku nečekané, jsem v podstatě neměl jinou možnost. Leda odejít a zcela rezignovat na svou politickou kariéru. Ano, to férově přiznávám, tahle druhá možnost tam byla.

* Po pouhém týdnu ministrování odešla z vaší vlády paní Třeštíková, protože jste jí prý vnucoval za náměstka pana Formánka. Všeobecně se soudí, že ta funkce pro něj měla být jedním ze třiceti stříbrných, zaplacených za důvěru pro vaši vládu. Můžete to nějak vyvrátit?

Za prvé: Pana Formánka jsem paní exministryni pouze doporučoval, ani náhodou jsem jí ho nevnucoval. A snad si vzpomenete, že paní exministryně Třeštíková vystoupila na tiskové konferenci den před hlasováním o důvěře, a přesto ta vláda důvěru dostala. To zcela vyvrací všechny konstrukce, které se v té souvislosti objevily v médiích. Za druhé: Já jsem byl rád, že paní Třeštíková je v mé vládě, a věřil jsem, že na ministerstvo kultury přinese nový styl práce. Bohužel tu roli zřejmě lidsky nezvládla – patrně měla úplně jiné expektace a teprve po dvou prvních zasedáních vlády pochopila, že ta vláda rozhoduje ve sboru a že se tedy nebude moci věnovat pouze kultuře, ale že bude hlasovat třeba i o dotacích na krmiva a o obligacích… Myslím, že na to nebyla připravena, že ji to dost vyděsilo a že ta záležitost s panem Formánkem v jejím rozhodování hrála jen marginální roli. Rozešli jsme se v dobrém, já jí ten odchod nevyčítám, i když mě mrzí, ale prostě to její rozhodnutí respektuji.

* Neobáváte se, že si vaše vláda ponese po celou dobu své existence stigma toho, jak vznikla?

Ne, toho se nebojím, protože to tak necítím, protože vím, že jsem se nedopustil ničeho nečestného, že jsem nikoho nenakupoval… A protože věřím, že i ty, kteří jsou v této chvíli vůči nám zahořklí, svou prací přesvědčíme, že je dobře, že ta vláda vznikla. Jiná otázka je, jak se k nám bude chovat opozice – zda všichni nebudeme nostalgicky vzpomínat na minulé volební období, kdy ODS měla nálepku strany, která blokuje jednání Poslanecké sněmovny. Což ovšem bylo jen mediální klišé, protože ODS v rámci své „nulové tolerance“ schválila 40 procent zákonů, předložených vládou! Teď, když se role obrátily, narážíme o sociálních demokratů skutečně na destrukci a obstrukci. A já pouze tiše doufám, že po svém sjezdu se ČSSD snad konečně vyrovná se svou volební porážkou a začne normální koaličně-opoziční práce.

* Mnohokrát jste prohlásil, že povedete jen takovou vládu, která uskuteční zásadní reformy a že s reformními zákony spojíte otázku důvěry. Který bude první reformní zákon, při jehož předložení ten slib dodržíte? A kdy s ním předstoupíte před Sněmovnu?

V mezidobí, než budou připraveny daňové zákony a zákony v oblasti mandatorních výdajů a sociální politiky, budeme samozřejmě čerpat z toho, co připravila už moje minulá vláda. To jsou ty protikorupční balíčky, připraven je balíček změn v boji proti bariérám pro podnikání, změny v oblasti justice a v řadě dalších oblastí. Ty klíčové reformní zákony půjdou do vlády v dubnu, takže do Sněmovny, kde o ně proběhne zásadní střet, budou přicházet v květnu, v červnu… Pokud jde o to případné spojení hlasování o nějakém zákonu s důvěrou, to předpokládáme při schvalování rozpočtu, který už musí reflektovat ty reformy a tu změnu ve veřejných financích na rok 2008. Tam se skutečně rozhodne, jestli ta vláda bude pokračovat.

* Ty reformní zákony, o něž proběhne „zásadní střet“ v květnu a červnu, s otázkou důvěry nespojíte? I když jste to slibovali?

My jsme nic takového neslibovali, v koaliční smlouvě stojí, že to uděláme nejpozději právě při hlasování o rozpočtu. Pokud ty klíčové zákony v tom květnu, červnu nebudou schváleny, tak to jistě v koalici povede k diskusi o tom, zda bychom měli či neměli použít mechanismu, popsaného v bodu 10 koaliční smlouvy. Ale to teď neumím předjímat. Neumím říct, že když Sněmovna neschválí přesně to a to, tak na tom tu vládu zbouráme.

* Čili už teď připravujete veřejnost na to, že ve Strakovce zůstanete, i když vám neprojdou věci, které jsou vám tak drahé: jednotná daň z příjmů, změny v poskytování sociálních dávek…

Ne, takhle to není pravdivé. Vy přece dobře víte, jak fungují Sněmovna a Senát, že se tam bojuje formou pozměňovacích návrhů. Nepochybně tomu tak bude i nyní a bude na koalici, aby vyhodnotila, zda ty pozměňovací návrhy, když na ně přistoupíme, umožní sestavit reformní rozpočet. Jestli usoudíme, že ne, tak to rozhodnutí padne ještě před tím rozpočtem. To tady jasně deklaruji.

* V nedávném průzkumu se tři čtvrtiny dotázaných vyjádřily, že nevěří, že vaše vláda vydrží do konce řádného volebního období. Když vás teď poslouchám, tak musím říct, že já tomu věřím.

Klidně si buďte jízlivý, pane Kramere; já jsem ve své úvodní řeči před hlasováním o důvěře jasně řekl, že tentokrát Sněmovně nepředstavuji vládu, jejímž primárním cílem je vládnout do předčasných voleb, ale vládu reformní, která by mohla vládnout celé funkční období. A která odstoupí v případě, že se jí nepodaří prosadit reformní rozpočet.

* Tak pojďme mluvit o postoji vaší vlády k evropské integraci a k euroústavě, který už prošel prvním testem při návštěvě německé kancléřky Angely Merkelové. Lze tady vůbec mluvit o vládní pozici, když se stanoviska jednotlivých koaličních stran tak příkře rozcházejí?

My jsme jasně deklarovali, že tu vládní pozici včas představíme. Ve vládním prohlášení jsme ji nespecifikovali právě proto, že názory koaličních stran v této oblasti se mírně liší. Teď, když nás německá strana informovala, čeho chce při svém předsednictví dosáhnout, bude připraven materiál, o němž bude vláda diskutovat. Se závěrem z té diskuse pak půjde včas do Poslanecké sněmovny a do Senátu. V této souvislosti si dovolím připomenout, že v minulém volebním období premiér Paroubek odmítl svolání schůze Sněmovny, která by jeho vládě vymezila mandát pro zasedání Evropské rady.

* Vy teď přece taky odmítáte, aby o tom Sněmovna jednala na mimořádné schůzi.

Protože to je předčasné, zatím není o čem jednat, takže ten požadavek považujeme za čistě účelový. Já v tomto okamžiku mohu jednoznačně říci, že tato vláda bude podporovat evropskou integraci –

* Prohlubování evropské integrace?

Co to je prohlubování? Jestli tím míníte, že Evropská unie potřebuje mít jasnější pravidla pro své fungování, jasnější postavení institucí, že je třeba zvýšit v ní demokracii a posílit postavení Evropského parlamentu, že musí být respektována pozice nových členských zemí a že každá nová smlouva musí umožňovat další rozšíření EU, pak s vámi naprosto souhlasím.

* Prohloubení integrace znamená například společnou zahraniční a bezpečnostní politiku…

Společná zahraniční a bezpečnostní politika je žádoucí, ale nemůže být vynutitelná. Uznávám, že toto je v této chvíli postoj ODS, nikoli postoj vládní. Jako vláda jsme při jednání s paní Merkelovou deklarovali, že se chceme – vlastně poprvé v historii našeho členství! – aktivně zapojit do diskuse o budoucnosti Evropské unie, o pravidlech jejího dalšího fungování. A shodli jsme se na dvou věcech. Za prvé, že přestože nebyla schválena evropská ústavní smlouva, nedošlo k žádné politické ani institucionální krizi. Za druhé, že kvůli diskusi o novém institucionálním rámci nesmíme zapomenout řešit problémy způsobované byrokracií a hledat cesty ke zvýšení konkurenceschopnosti EU v globálním měřítku.

* Když Evropské ústavě stále říkáte NE, říkáte to jako šéf ODS, nebo za celou Českou republiku?

Pane Kramere, my neříkáme NE, my pouze říkáme, že není možné pokračovat v ratifikaci toho starého dokumentu a že doporučujeme použít spíše pero než nůžky. Čili: nevystřihujme z té neschválené ústavy, ale zkusme některé ty věci renegociovat a vytvořit nový, jednodušší a srozumitelnější dokument. Zároveň říkáme, že preferujeme kvalitu před rychlostí, že chceme, aby se v rámci tohoto dokumentu odbourala diskriminace nových zemí, že musí umožňovat další rozšíření Unie a že by v něm měly být jasně vymezeny komunitární a národní kompetence. Tyto požadavky ostatně silně zazněly i na posledním zasedání Evropské rady, kde minimálně dvanáct států vyjádřilo stejné názory jako Česká republika. Čili: nestavíme žádné bariéry pro jednání, jsou to východiska, na nichž vystavíme vládní pozici, která bude přijatelná pro všechny koaliční partnery a kterou budeme během německého předsednictví komunikovat právě s Angelou Merkelovou a jejím týmem.

* Mýlím se, když z toho mám pocit, že v „evropské“ politice stojíte vy osobně a část ODS poněkud jinde než prezident Klaus?

Prezident Klaus má určitou výhodu v tom, že se vyjadřuje jako osoba, která je nad stranami a může si spíš dovolit prezentovat svůj osobní názor. Zatímco já jsem politik, který dělá reálnou politiku, v reálném prostoru a v reálném čase. Nemyslím si. že se naše ideové pozice významně liší, nicméně vím jednu věc: že Česká republika nesmí zůstat v izolaci, že musíme patřit do určitého mainstreamu. A také předem vím, že v žádném z těch jednání, která nás čekají, nemůžu dosáhnout sto procent toho, co bych chtěl. Ale samozřejmě se o to musím snažit.

* Co váš postoj k vybudování americké radarové stanice na našem území – v tom se cítíte jako reprezentant názoru české veřejnosti?

Teď využiji příležitosti, kterou mi nabízíte, pane Kramere, a veřejně poděkuji Jaroslavu Tvrdíkovi, Vladimíru Špidlovi, panu ministru Kostelkovi, Stanislavu Grossovi, Karlu Kühnlovi a Jiřímu Paroubkovi za to, že tu naši dnešní pozici čtyři roky připravovali. Nebyla to ODS, která celou tuto věc vymyslela a nabídla Američanům. Jaroslav Tvrdík už v září 2002 před novináři prohlásil: „Vyjádřil jsem zájem České republiky zapojit se do tohoto programu. Nabídli jsme Spojeným státům možnost rozmístění systému protiraketové obrany na českém území.“ Můžete mi říct, kolikrát tito lidé informovali o těchto záměrech parlament, opozici, veřejnost? Ani jednou! My jsme první politická reprezentace, která to činí takto otevřeně!

* Ve Sněmovně o tom s opozicí přece diskutovat nechcete.

To není pravda. Včera k tomu proběhlo jednání čtyř odborných výborů – ústavně-právního, branného, bezpečnostního a zahraničního – s celou reprezentací nejen politickou, ale i exekutivní. Čili, my s tím jdeme ven už v okamžiku, kdy je ten proces v bodě minus jedna. Nejširší veřejnost jsme o té žádosti americké strany informovali na tiskové konferenci den poté, co jsme ji obdrželi, a samozřejmě ji budeme všechny jednotlivé aspekty této záležitosti vysvětlovat.

* Vysvětlete je aspoň trochu tady a teď. Ta stanice má být součástí obranného systému proti případnému útoku ze strany tzv. darebáckých států. Myslíte si vážně, že Írán nebo Severní Koreu někdy napadne zaútočit na Českou republiku? Neuděláme ze sebe jejich potenciální terč právě tím, že tu stanici tady postavíme?

Pane Kramere, Spojené státy a Rusko se už před drahným časem shodly na potřebě budování protiraketové obrany proti možným útokům těch „darebáckých“ států, nebo teroristických organizací, které se zmocní zbraní hromadného ničení, nebo, do třetice, proti náhodně odpáleným střelám. Čili ten systém nebuduje pouze Amerika, tzv. X-band radar stojí už dnes v oblasti Sankt Petěrburgu a v jiné části Ruska se staví další, mohutnější. Z toho je jasné, že to riziko je vysoké a že si to uvědomuje celý rozumný svět. Já nevidím nic špatného na tom, když i na našem území bude zařízení, které bude součástí systému, jenž už dneska funguje jinde. Naopak: myslím, že to je věc, která je pro Českou republiku velmi zajímavá a vysoce prestižní.

* Řekněme, že to tak je – ale proč s občany nehrajete rovnou hru a namlouváte jim, že radarová stanice, která bude očima a ušima raketové základny v sousedním Polsku, nebude pro potenciálního útočníka stejně logickým terčem jako ta základna?

Kdybyste byl včera na tom semináři, tak byste věděl, že já jsem tam i o tomto riziku hovořil jako o jednom z témat diskuse, kterou chceme vést. Vyjmenoval jsem asi deset různých aspektů, které ta věc má: geopolitický, bezpečnostní, strategický, ekonomický, finanční, právní, legislativní, technický… Ani v jednom případě jsem netvrdil, že už známe jednoznačnou odpověď. My do té diskuse nejdeme s tím, že náš názor je jedině správný, ale chceme, aby byla věcná a aby rozptýlila různé mýty. Zároveň sestavujeme expertní tým, který by měl definovat naši pozici při jednání s americkou stranou. Ten tým by měl posoudit například i to, co deklarují Poláci: zda území, kde ta zařízení stojí, není třeba více chránit.

* Nebudou ta základna a ta radarová stanice použitelné také proti Rusku? Pokud ne, proč Rusům tak vadí? Pokud ano, nebudeme se podílet na rozjezdu nového kola závodu ve zbrojení?

To, že by to mohlo být použitelné i proti Rusku – čili že by ten radar mohl sledovat ruské území nebo dokonce, že by ta základna mohla odvrátit masivní útok střel krátkého a středního doletu – je technický nesmysl. A Rusové to samozřejmě dobře vědí. Podle mne ta vyjádření Ivanova, Lavrova i ruské generality (ve čtvrtek se k nim připojil i prezident Putin – pozn. A. K.) vyplývají spíš z geopolitických úvah, z jejich obav o ztrátu vlivu na sféru střední Evropy. Já připouštím, že z jejich pohledu je to hledisko legitimní, ale jako český premiér cítím povinnost říct, že s nimi nesouhlasím.

* Já zase souhlasím s tím, že bychom se měli podílet na společné obranné politice organizace, jejímž jsme členem, tedy NATO. A nést i svůj díl rizika. Jenže ta stanice nemá být zařízením NATO, má být zařízením Spojených států, s nimiž žádnou separátní spojeneckou smlouvu nemáme. Když vycházím z toho, že vojenské kapacity velmocí jsou nástrojem prosazování jejich zájmů, tak se ptám: Proč máme být nástrojem globálních zájmů USA?

Tento pohled, pane Kramere, nesdílím; pokusím se vysvětlit proč. Ve Spojených státech začala být tato problematika řešena už za prezidenta Clintona, kdy americký Kongres schválil tzv. National Missile Defense Act. Později Američané tuto obrannou strategii rozšířili i pro území spojenců a přátel. Byla vypracována doktrína, která je komunikována se Severoatlantickou aliancí a už v roce 2002 na pražském summitu NATO byla zadána tzv. studie proveditelnosti, která tu otázku řešila; na loňském summitu v Rize jsme ji schvalovali. Proč jsou Spojené státy v budování toho systému pionýry a NATO pokulhává, to je evidentní: je to otázka financí, kapacit, technologického vývoje. I v minulosti tomu v mnoha případech bylo tak, že USA přišly s nějakým zbrojním systémem první a NATO ho pak implementovalo. Podobný postup je dohodnutý i v této oblasti, tato protiraketová obrana bude časem začleněna do sil protiraketové obrany Aliance. A doufám, že perspektivně bude i příspěvkem k obranné politice Evropské unie. Čili: když uzavřeme tuto smlouvu se Spojenými státy, staneme se jakýmsi předvojem protiraketového obranného systému Severoatlantické aliance. Ten už má na papíře konkrétní podobu a jeho realizace závisí na financích, kapacitách a možná i na schopnostech dohody v rámci této komunity.

* Poslední otázka k tématu „radarová stanice“: proč odmítáte, aby o tom rozhodlo referendum? Myslíte, že občané nejsou schopni pochopit argumenty a protiargumenty, které jim předloží politici a vojenští odborníci? Kdy už by měli mít lidé právo o něčem rozhodnout, když ne tehdy, když jde doslova o jejich životy?

Já odmítám to slovo „odmítáte“, protože takhle ostře to nestavíme; pokud se zákonodárci třípětinovou většinou rozhodnou, že to referendum vypíší, tak prostě bude. My pouze říkáme, že by to byl velice nestandardní postup, protože naše ústava jasně říká, že o umístění cizích zařízení a vojsk na českém území, stejně jako o umístění našich vojsk na cizím území, rozhoduje parlament prostou většinou v obou komorách. Já neříkám, že to rozhodnutí není závažné… ale je to prostě otázka rozdělení odpovědnosti. Za bezpečnost občanů jsou odpovědní jejich volení zástupci a jejich vláda; tak to chodí všude, v žádné z těch šestnácti evropských zemí, kde ty základny už mají, k tomu nevypisovali referenda. Řeknu to ještě jinak: myslím, že klíčová otázka v souvislosti s tou radarovou stanicí nezní, zda k tomu máme či nemáme uspořádat referendum, ale zda ta stanice zvýší naši bezpečnost. Na to si musíme odpovědět.

* Před několika dny jste, pane premiére, pronesl emotivní projev na shromáždění ke Dni památky obětí holocaustu –

Já bych ho nenazval emotivní, spíš zásadní.

* – čehož si vážím, taky proto, že jsem Žid.

To jsem nevěděl.

* Přesto nemohu neprotestovat proti tomu, že jste i této příležitosti využil k zastřené propagandě ideologie ODS a k útokům proti „duchu kolektivismu“ a proti multikulturalismu. Nemohl jste si to tentokrát odpustit?

Já jsem pouze varoval před extrémním kolektivismem, který nakonec vždycky vede k nějakému pronásledování, ať už etnickému, nebo náboženskému, nebo sociálnímu; a konstatoval jsem, že všechny režimy, které ten kolektivismus dovedly ad absurdum, skončily genocidou. Vy s tím nesouhlasíte?

* Myslím, že mluvit o kolektivismu jako o hlavní příčině holocaustu je strašné zjednodušení. Vy jste se v tom projevu zmínil o své návštěvě Izraele; víte o nějakém místě, kde by „duch kolektivismu“ vládl víc než v izraelských kibucech? A považujete kibucy za zdroj nebezpečí nového holocaustu?

V Izraeli jsem byl poprvé v roce 1995, rok po zavraždění Jicchaka Rabina. Ta návštěva na mě velmi zapůsobila, začal jsem studovat historii sionismu a myslím, že dnes toho o tom už vím poměrně dost. Máte pravdu, že izraelský stát vznikl na určitých kolektivistických prvcích a že dneska je to stát standardní, demokratický. Takže se to vzájemně nevylučuje. V začátcích izraelského státu byly kibucy určitým nástrojem, místem, kde se etablovaly a organizovaly skupiny lidí, kteří do té Palestiny přicházeli z úplně jiných prostředí, v podstatě to byly komuny… Dnešní kibucy jsou už o něčem zcela jiném – jsou především o moderním hospodaření a výrobě, a zdaleka už ne jen zemědělské. V tom projevu jsem konkrétně pojmenoval ty typy kolektivismu, o nichž jsem hluboce přesvědčen, že vedly k těm hrůzám: mluvil jsem o nacismu, o komunismu, o maoismu, o polpotismu, o kimirsenismu…

* A co ten váš druhý výpad? Nepřipadá vám absurdní útočit v souvislosti s holocaustem na multikulturalismus – není snad multikulturalismus přímou antitezí rasismu?

Naivní multikulturalismus západní Evropy vedl nakonec k etnickým bouřím v Paříži, v celé řadě států vedl k totálně nezvládnutému soužití majorit s muslimskými minoritami. Tyto menšiny, které se jim nepodařilo integrovat, dnes přestávají respektovat zákony a tradice zemí, jež si zvolily za svůj nový domov, vytvářejí si svá vlastní pravidla a místo aby svou kulturou společnost obohacovaly, stávají se pro ni hrozbou… Česká republika zatím většinou není cílovým státem migrantů ze zemí tzv. třetího světa, ale do deseti, patnácti let po vstupu do Schengenu jím nepochybně bude. Myslím, že bychom se měli vyvarovat stejných chyb, jaké udělali Francouzi, Němci, Nizozemci… Proto je pro mne ta diskuse o chybách multikulturalismu zcela zásadní. Ještě k té vaší výtce, že jsem v tom svém projevu „zastřeně propagoval“ ideologii ODS: já jsem tam zcela nezastřeně říkal, že nejspolehlivější zbraní proti opakování hrůz, jako byla šoa (hebrejsky „zkáza“ – v Izraeli používaný výraz pro holocaust; pozn. A. K. ), je obrana individuální lidské svobody. A individuální lidská svoboda je základním ideovým východiskem ODS, takže v tomto smyslu se přiznávám: ano, byl to projev předsedy liberálně-konzervativní strany.

* V tom projevu jste mluvil velice procítěně o židovských obětech holocaustu; škoda, že jste neztratil aspoň pár slov o tom, že jeho oběťmi byli také Romové. Varoval jste před novodobými antisemity, jenže u nás je dnes mnohem rozšířenější antiromský rasismus. A prvním místopředsedou vaší vlády je člověk, který vystěhovává Romy ze svého města.

Teď vám musím pogratulovat k brilantní novinářské zkratce, pane Kramere. Nacistická genocida Romů byla samozřejmě stejně zrůdná jako vyvražďování Židů. Pokud jde o dnešní situaci Romů v České republice, já jsem znám jako člověk, kterého tato problematika zajímá a snaží se ji řešit. Ve vládě, v jejímž čele stojím, jsme dokonce vytvořili speciální ministerský post pro paní Džamilu Stehlíkovou, která má mimo jiné toto na starosti. Vy jste to spojil s panem Čunkem; budiž, jako Vsetíňák, znalý tamních poměrů, se k tomu vyjádřím. S tím zbouráním toho pavlačového domu a s jistými výhradami i s tou výstavbou toho, řekněme, odloučeného bydlení mohu ještě souhlasit; v žádném případě ale nesouhlasím s vystěhováním té druhé skupiny a s transportem toho problému do jiného regionu. V tomto ohledu považuji to řešení Jiřího Čunka za naprosto nevhodné, což on samozřejmě ví.

* Přesto může být vaším prvním zástupcem ve vládě…

Může, protože ta je vláda koaliční. Stejně tak nemusím souhlasit s Danou Kuchtovou ve věci jaderné energetiky, ale to koaliční uspořádání má prostě nějaký kompromisní, konsenzuální rámec, který respektuji. Ostatní ho samozřejmě musí respektovat také; romská problematika není v koaliční smlouvě řešena způsobem a la Čunek, je tam řešena jinak a Jiří Čunek je tou smlouvou vázán. V podstatě nepředpokládám, že bude v české vládě řešení této problematiky ovlivňovat.

* Pan Čunek má ovšem ještě jiný problém, policie ho podezírá z přijetí úplatku. Nebyl byste rád, kdyby aspoň dočasně, než se ta záležitost vyjasní, vládu opustil?

Já bych byl rád, aby se od toho podezření očistil, protože je takříkajíc jedním z pilířů koalice. To vyšetřování beru jako jeho osobní problém; kdyby to byl problém vzniklý za fungování této vlády, tak bych tak smířlivý nebyl. Zajímavé ovšem je, kdy a jakým způsobem ta věc nabrala obrátky… Samozřejmě chci, aby to bylo řádně prošetřeno; po jeho odstoupení ale nevolám.

* Budete po něm volat v případě, že ho policie obviní?

Zatím jsme ve fázi, kdy Senát bude rozhodovat o jeho vydání. Co bude dál, to se uvidí. On teď přišel s vysvětlením, které působí věrohodně, ale předtím si počínal velice nešikovně; kdyby ty doklady našel včas, tak si možná mohl ušetřit spoustu problémů. Když toto říkám, říkám tím, že to vnímám především jako mediální kauzu. Pokud by došlo k tomu, že ho policie obviní, tak by to samozřejmě bylo na diskusi mezi mnou a Jiřím Čunkem. Nemyslím si ale, že to je v této chvíli na mou diskusi se čtenáři Práva.

* Když jsme tu mluvili o holocaustu, přenesu se volnou asociací k otázce: Uděláte, pane premiére, něco pro to, aby v České republice v roce 2007 neumírali lidé hladem a zmrznutím?

Předpokládám, že teď mluvíte o bezdomovcích –

* – které například v Praze v těchto dnech městští strážníci za potlesku „spořádaných občanů“ vyhánějí z nočních tramvají.

Na druhé straně právě Praha nyní udělala v tomto ohledu významnou věc, když pro ty bezdomovce vybudovala slušné přístřeší.

* Tu loď, kterou včera ukazovali v televizi?

Ano, a řekl bych, že to je příklad, který je hodný následování. Ten problém s lidmi, kteří se ať už vlastní vinou, nebo ne vlastní vinou, ocitli na ulici, mají všechna větší města. A musí ho řešit, musí těm lidem nabídnout nějaká zařízení, kde mohou aspoň přespat a aspoň skromně se najíst. Někteří z těch lidí – netroufám si odhadnout, jak velké je to procento – si tenhle způsob života možná vybrali dobrovolně, ale i pro ně tu musí existovat alternativa. Já vítám, že celá řada městských zastupitelstev si to uvědomuje a pracuje na tom.

* Ve vládě na tom nepracujete?

Na vládní úrovni tato problematika spadá do kompetence už zmíněné ministryně Stehlíkové, ano, diskutujeme o tom, ale upřímně řečeno, neumím si představit, že by vláda měla ta potřebná zařízení sama budovat. To je skutečně v kompetenci těch obcí. My to eventuálně můžeme nějak finančně podpořit, o tom se určitě bavit budeme, protože si uvědomujeme, že civilizovanost každé společnosti se měří i tím, jak se dokáže postarat o ty nejpotřebnější.

* Skončeme tím, čím jsme začali – politikou. Myslíte si, pane předsedo ODS, že spory ve vaší straně už skončily, nebo že se vaši oponenti jen dočasně stáhli a připravují se k dalšímu útoku?

V každé politické straně, ODS nevyjímaje, je správná odpověď b). Ve všech stranách existují síly, které mají ambice nahradit stávající vedení, a pokud za tím cílem jdou férově, tak to vidím pozitivně, jako důkaz, že ta strana žije, že se vyvíjí. Navíc: já jsem sice člověk, který se snaží s lidmi komunikovat, ale jsem také poměrně tvrdohlavý a nerad ustupuji. Otevřel jsem mnoho bojišť a málem mě to stálo politický krk… I v budoucnu určitě bude řada těch, kteří se mnou budou nespokojeni jako s předsedou ODS, nebo jako s předsedou vlády. Takže mě nejspíš čekají další zápasy – ne zápasy o funkce, ale o strategii i taktiku, o věcná témata…

* Povolební krize vynesla na povrch sváry mezi vámi a zakladatelem ODS, o nichž se všeobecně vědělo, ale oba jste je dlouho popírali. Co myslíte, jak se váš vztah s Václavem Klausem bude vyvíjet dál? Jste si jistý, že napřesrok budete prosazovat, aby ODS podpořila jeho druhou prezidentskou kandidaturu?

Mezi poslanci a senátory ODS je určitě řada těch, kteří by, kdyby volby prezidenta byly dnes, dali svůj hlas Václavu Klausovi neradi, protože mají pocit, že se v době té krize k ODS nechoval, jak by měl. Že nám měl foukat na naše „bebínka“, jednoznačně nás podpořit… Já to takto nevnímám. To, že mezi Václavem Klausem a mnou existují určité rozpory, považuji za normální. Náš vztah je naprosto korektní. Jeho kandidaturu na funkci prezidenta podpořím, protože nevidím žádnou rovnocennou alternativu. A ty váhající zákonodárce budu přesvědčovat, aby mu ten hlas dali.

Právo, 3. 2. 2007, Alexandr Kramer


Související články:
(ČR - základna USA)

Otevřený dopis premiéru Bohuslavu Sobotkovi (31.08.2015)
Kdyľ cirkus světem táh (01.04.2015)
Jen „agenti“ a „blbci“ chtějí mír? (01.04.2015)
Jízda v protisměru (29.03.2015)
Vojenský průjezd nebo vojenský újezd? (29.03.2015)
Malá pastva pro oči z protestu na Václavském náměstí (29.03.2015)
SDS k akci americké armády (26.03.2015)
Zelené mozky na planetu ľab! (17.03.2015)
Mluviti stříbro,…… (31.01.2009)
Lidský řetěz proti základně v ČR (20.08.2008)
Maličkosti, nebo lži a arogance „mocných“? (28.03.2008)
Žádná raketa není mírová (27.03.2008)
Protestní alegorický pochod (13.03.2008)
Poučený laik se diví (03.03.2008)
Pomocný výsadek z Ameriky (21.01.2008)
Škrhola na mezinárodní scéně aneb jak chce Miroslav Topolánek bránit Českou republiku (23.12.2007)
Skoky na špek (29.10.2007)
Kuš pane Bush (05.08.2007)
Jazzová ministryně a přítel nejvěrnější (05.06.2007)
Bush do Prahy - my na Hradčany (03.06.2007)
Poselství pražské demonstraci (03.06.2007)
Bushovi pohunci z Česka (31.05.2007)
Celostátní demonstrace 26.května proti americké základně (24.05.2007)
Radaroví bojovníci, hrdinové těchto dní (27.03.2007)
Lidé v Trokavci řekli radarové základně jednoznačné ne (18.03.2007)
I vážné věci mají svou humornou stránku ... (08.03.2007)
RADAR je pozpátku RADAR (07.03.2007)
Pozvánka na shromáždění a pochod proti americkému radaru v ČR (28.01.2007)
PETICE za uspořádání referenda o umístění základny Národního raketového systému obrany Spojených států v České republice (28.01.2007)
W.: Hoši, děkujem. (24.01.2007)
Světlem proti tmě (04.09.2006)
USA navrhují evropský štít proti iránským raketám (25.05.2006)
Rozmístění protiraketové základny USA na území ČR nelze vyloučit (11.01.2005)
Stanovisko SDS k budování raketové základny v ČR (12.07.2004)

[Akt. známka (jako ve škole): 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: Mirek Topolánek | Počet komentářů: 1 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: Právo

červené návěští   Hlavní zprávy červený nadpis

zelené návěští   Novinky zelený nadpis
16.04.2018: Letní univerzita Evropské levice 2018
Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. aľ 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bliľąí informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.

16.06.2017: Opět útoky spamovacích robotů
Doąlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle vąech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více neľ 200 těchto pseudokomentářů, které maľeme.

16.06.2017: Někdo/něco zde krade ľ a ą?
V uplynulých dnech doąlo k technické závadě, v jejímľ důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z větąiny komentářů) ztratila vąechna písmena "ľ" a "ą" (nebo jenom jejich část). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).

09.05.2017: Pietní akt na Oląanech
Jako kaľdoročně, i letos poloľila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru praľské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na oląanském hřbitově. Při té přileľitosti jsme pietně vzpomněli i padlých daląích armád (včetně československé), kteří jsou na Oląanech uloľeni.

červené návěští   Anketa červený nadpis
V současnosti rozvířil hladinu návrh přijmout do ČR 50 syrských válečných sirotků. Co si o něm myslíte?

V Sýrii ani ľádní váleční sirotci nejsou.
206 (206 hl.)
Nebrat! Jeątě by nás podřezávali.
192 (192 hl.)
Konečně někdo uvaľující lidsky.
143 (143 hl.)
A» se kaľdý stará o sebe, nic nám do nich není.
144 (144 hl.)
Je to sice politikum, ale krok správným směrem.
128 (128 hl.)
Raději bychom měli zvýąit svou ostudně nízkou rozvojovou pomoc.
153 (153 hl.)
Prohnilý humanismus !!
117 (117 hl.)

Celkem hlasovalo: 1083


zelené návěští   Vyhledávání zelený nadpis


na nových stránkách

Rozšířené vyhledávání
Tématické skupiny
Seznam autorů


Google

web
sds.cz
blisty.cz
bbc.co.uk

zelené návěští   Vaąe komentáře zelený nadpis
[15.05.2018 19:15:23]
josef mikovec
Bohumír ©meral - Mučedník ztracených a vysněných příleľitostí http://www.novarepublika.cz/2018/0 5/frantisek-ferdinand-s ...

[15.05.2018 18:54:53]
josef mikovec
Zde jest zkuąební kámen, na němľ se dokáľe, zdali jsme opravdu v dost zralí, dost socialističtí, abychom opravdu stali se v Rako ...

[21.03.2018 17:10:12]
n
Snad se něco doví,!

[19.11.2016 10:28:45]
l&s
Doplnění k Peroutkovi - Zemanův projev byl míněn dobře, bohuľel se v něm dopustil dehonestujícího přeąlapu, kdyľ prohlásil, ľe Per ...

[27.02.2016 10:01:56]
l&s
Článek pana Bělohradského není k dispozici, tak jen pár postřehů k této stati. Paní Neudorflová sice správně píše, že je chyba, k ...

[28.10.2015 09:08:14]
-ik
Dobrý den pane ©lemendo! To, co jste napsal, je konstatování stavu. A co navrhujete jako pokus o naznačení cesty? Já mysl ...

[04.09.2015 14:20:12]
n
Samozřejmě, ľe jiľ těąím na shromáľdění, jako posledně na Václaváku. Doufám, ľe nebude chybět pán ©afr, kterého tímto srdečně zvu. ...

[13.08.2015 13:11:01]
n
SDS leží v žaludku tomu zoufalému tapetáři, takže je moc známá a okolí se musí postarat o její prosazení. Prohra s US a tím i se s ...

[13.08.2015 01:44:03]
-ik
Jestli že se mi zdá, že militantní skupiny dosahují lepších výsledků, měl byc se podívat na sebe, zda nepracuji špatně. Oni mohou ...

[08.06.2015 21:05:37]
-ik
"význam evropské levice pro vývoj ve světě a její podíl na jeho spoluutváření (globalizace, přenos zkušeností z jiných čá ...

[25.05.2015 14:58:27]
n
Lidstvo v rozvinutých zemích a tím myslím i naąi zemi, jiľ dosáhli hranic daląího materiálního pokroku a jeho daląí zvyąování je n ...

[25.05.2015 08:21:23]
l&s
"Proč se myšlenka lidové fronty boje proti fašismu prosadila v našem hnutí, až když bylo fakticky pozdě? Bylo vůbec možné, ab ...

[13.05.2015 09:45:10]
Milan Neubert
-iku, napsal jste víc věcí, s řadou souhlasím. Jednu námitku ale mám: dospěli jsme k závěru, že virtuální diskuse na webu nebo na ...

[10.05.2015 23:25:51]
-ik
Mám pocit, pane Neuberte, že jste se o kontakt s lidmi ani moc nesnažil. Diskuse na stránkách SDS je nulová. A i v minulosti jst ...

[06.05.2015 10:38:48]
n
Vítám tapetáře. Čest tvoji práci. Podle množství zbytečné práce opravdu stojíš ...


Teze programu SDS
Teze programu SDS

Tyto stránky byly vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS.