Bojovnice jménem Parkanová Vlasta, její mylenka je jasná:
budem u nás radar mít a basta.
Kdo snad trochu odporuje, jiný názor projevuje,
toho statečná Vlasta ihned přísně ztrestá.
Prostředky má k tomu skvělé,
obrany ministerstvo pod palcem celé.
Dalí radarový příznivec Vondrů Saa,
skvělými nápady veřejně se kasá:
Radar je jediný prostředek budoucího klidu, míru,
věrní spojenci ze Států mají velkou sílu,
a bude nejhůře, a nám teroristé v patách,
polou briskně pomoc v několika ozbrojených četách.
Mirek Topolánků, toho času premiér:
Spojencům vdy vyhovíme, jinak to není fér,
radar u nás postavíme, pohostíme usměvavé chlapce z USA,
pak u nikdy nepoznáme strach z rozpínavého Rusa.
A ten kdo to nechápe, pomoc bratrů nepřijímá s díkem,
toho ihned umravní zdvieným prostředníkem.
A bývalý prezident Havlů Vaek, ten má jasno také:
Radar to je symbol míru, svobody, veho co je nám svaté.
Chystá se o něm napsat divadelní hru prý nějaké absurdní drama,
pomáhat mu přitom bude nae bývalá sličná první dáma.
A pak si v ní na jeviti Národního střihne hlavní roli,
vdy proti radaru snad mohou být jen nechápaví voli (pardon občané).
Radaroví bojovníci, hrdinové těchto dní
