Společnost hojnosti

John Kenneth Galbraith

J. K. Galbright oslavil 15. října 2003 své 95. narozeniny. Narodil se roku 1908 v Iona Station v Ontariu v Kanadě. Studoval zemědělství na universitě v Torontu a vysokoškolské studium ukončil doktorátem na Kalifornské universitě v Berkley. Občanem USA je od roku 1937.

Před válkou učil na Harvardské universitě, v roce 1939 získal profesuru na Princetonské universitě. Za války působil v Americkém cenovém úřadě a stal se hlavou cenové politiky státu. Jeho požadavek přímé cenové kontroly narazil na prudký odpor Kongresu a tak v roce 1943 Galbraith z úřadu odstoupil.

Po válce byl vedoucím odděleni ministerstva zahraničí pro otázky hospodářské bezpečnosti. V roce 1949 se vrátil k vědecké a pedagogické práci na Harvardské universitě. V roce 1952 vydal vlivné dílo „Americký kapitalismus: Pojetí vyrovnávací síly“, kde zobrazil americkou ekonomiku jako řízenou triumvirátem velkého byznisu, práce a aktivní vlády. Kontrastovalo to s předchozím přístupem dominantní vlády podniků nad ekonomikou. Galbright argumentoval, že poválečný úspěch USA nevznikl „správným usazením cen“ v ortodoxním smyslu, ale spíše „špatným usazením cen“, které umožnily rozvoj průmyslové koncentrace.

Velkou popularitu přinesla Galbrightovi malá knížka The Affluent Society z roku 1958, přeložená do češtiny jako Společnost hojnosti a vydaná v roce 1967 nakladatelstvím Svoboda. Její teze nebyla nijak ohromujícně nová - zaútočil na mýtus „suverenity konzumenta“ a tím ovšem i na základní kámen mainsteamové ekonomiky a na „americký způsob života“.

Galbraith patřil k levicovému směru v demokratické straně, psal předvolební projevy pro demokratického kandidáta na úřad presidenta USA A. Stevensona, byl přítelem presidenta Kennedyho. Ten ho jmenoval velvyslancem USA v Indii, které se pokoušel pomoci s ekonomickým rozvojem.

Arthur Schlesinger - autor amerického bestselleru roku 1965 „Tisíc dnů Johna Kennedyho v Bílém domě“ - ukazuje, že Galbraithova „Společnost hojnosti“ byla „myšlenkovým základem jednoho z nejdůležitějších bodů hospodářské koncepce presidenta Kennedyho - programu boje proti chudobě. Stojí za zmínku, že to byl právě autor „Společnosti hojnosti“, který nejpřesvědčivěji ukázal, že postavení chudých v Americe je tím tragičtější, čím je Amerika bohatší.

Po smrti presidenta Kennedyho uspořádala jeho manželka slavnostní večeři na počest J. K. Galbraithe. Rodina Kennedyů tím veřejně naznačila, že i do budoucna hodlá svůj politický program opírat o Galbraithovy myšlenky.

V roce 1967 vyšel jeho „Nový průmyslový stát“ (New Industrial State), v němž rozšířil své teorie i na firmy. Zdůrazňoval, že ortodoxní teorie o dokonale konkurenčních firmách nefungují - firmy jsou oligopolistické, autonomní instituce, které usilují spíše o podíl na trhu než o maximalizaci zisku, které vyrvaly moc z rukou vlastníků, regulátorů a spotřebitelů.

J. K. Galbright byl přes své mimomainstreamové názory zvolen v roce 1972 prezidentem Americké ekonomické asociace. Je čestným profesorem Ženevské univerzity, emeritním profesorem ekonomie na Harvardské univerzitě.

Text z přebalu knihy českého vydání z roku 1967