Opět válka v Evropě? Ne naším jménem!

Nikdo nechce válku. Ale Severní Amerika, Evropská Unie a Rusko k ní bez odchylek směřují, když se nepokusí zastavit neblahou spirálu vzájemných výhrůžek. Všichni Evropané, včetně Ruska, nesou společně zodpovědnost za mír a bezpečnost. Jen ten, kdo tento cíl neztratí z očí, zabrání tomu, abychom zbloudili.

Ukrajinský konflikt ukazuje: touha po moci a světovládě nebyla překonána. V roce 1990, na konci studené války, jsme tomu všichni směli věřit. Ale úspěchy politiky uvolňování napětí a mírumilovných revolucí nás ukolébaly a učinily neopatrnými. Stejnou měrou na Východě i na Západě. U Američanů, Evropanů a Rusů se vytratila hlavní myšlenka, že by měla být válka z jejich vztahů trvale vyloučena. Jinak nelze vysvětlit rozšíření Západu na Východ bez současného prohloubení spolupráce s Moskvou, což na Rusko působí jako hrozba, ani Putinovu protiprávní anexi Krymu.

V tomto okamžiku velkého nebezpečí pro kontinent nese Německo obzvláštní zodpovědnost za zachování míru. Bez ochoty ruských lidí ke smíření, bez širokého rozhledu Michaila Gorbačova, bez podpory našich západních spojenců a bez prozíravého postupu tehdejší spolkové vlády by rozštěpení Evropy nemohlo být překonáno. To, že umožnily poklidné sjednocení Německa, bylo velké a rozumné gesto vítězných mocností. Bylo to rozhodnutí historické dimenze. Z překonání rozdělení mělo vyrůst nosné evropské mírové a bezpečné uspořádání od Vancouveru po Vladivostok, jak se o tom dohodlo všech 35 hlav států a předsedů vlád členských zemí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě v listopadu 1990 v „Pařížské chartě pro novou Evropu“. Na základě společně stanovených principů a prvních konkrétních opatření měl být vybudován „Společný evropský dům“ v němž se budou všechny zúčastněné státy těšit stejné bezpečnosti. Tento cíl poválečné politiky nebyl až do dneška dosažen. Lidé v Evropě už zase musí mít strach.

My, níže podepsaní, apelujeme na spolkovou vládu, aby si uvědomila svou zodpovědnost za mír v Evropě a dostála svým povinnostem. Potřebujeme pro Evropu novou politiku uvolňování napětí. To je možné pouze na základě stejné bezpečnosti pro všechny a s partnery, kteří mají rovná práva a jednají spolu se vzájemnou úctou. Německá vláda nepůjde žádnou zvláštní cestou, když v této bludné situaci bude nadále vyzývat k uvážlivosti a k dialogu s Ruskem. Potřeba bezpečí, kterou mají Rusové, je stejně legitimní a zřetelná, jako potřeba bezpečí Němců, Poláků, obyvatel Pobaltí a Ukrajinců. Nesmíme vytlačovat Rusy z Evropy. Bylo by to proti historii, nerozumné a ohrožovalo by to mír. Od vídeňského kongresu v roce 1814 patří Rusko k uznávaným mocnostem, které spoluvytvářejí Evropu. Všichni, kdo se pokoušeli to násilně změnit, na tom krvavě ztroskotali – naposledy šílené velikášské Hitlerovo Německo, které v roce 1941 vytáhlo, aby vraždilo, a by si tak si podrobilo i Rusko.

Apelujeme na poslance německého spolkového sněmu, aby jako politici, pověření lidem, se zachovali přiměřeně vážnosti situace a pozorně dohlíželi také na závazek udržovat mír, který má spolková vláda. Kdo jenom vytváří obrazy nepřítele a čachruje se svalováním viny na jednu stranu, zostřuje napětí v době, kdy by měly být vysílány signály snižování napětí. Včlenit místo vyloučit musí být leitmotiv německých politiků.

Apelujeme na média, aby dostála své povinnosti podávat zpravodajství s přesvědčivější absencí předsudků, než dosud. Úvodníky a komentáře démonizují celé národy, aniž by jejich autoři znali dostatečně jejich historii. Každý zahraničněpoliticky zaměřený novinář musí rozumět strachu Rusů od té doby, co členské státy NATO vyzvaly v roce 2008 ke vstupu Gruzii a nyní Ukrajinu. Nejde o Putina. Ti, kdo řídí stát, přicházejí a odcházejí. Jde o Evropu. Jde o to, aby lidé nemuseli mít strach z války. K tomu může zodpovědné zpravodajství, založené na solidních rešerších, velmi přispět.

3. října 1990, v Den německé jednoty, řekl spolkový prezident Richard von Weizsäcker: „Studená válka byla překonána. Svoboda a demokracie se brzy prosadila ve všech státech. ... Nyní se vztahy mohou tak rozvíjet a institucionálně zabezpečit, aby z toho mohlo vzniknout společné životní a mírové uspořádání. Pro národy Evropy tak začíná nová zásadní kapitola jejich historie. Její cíl je celoevropské sjednocení. Je to obrovský cíl. Můžeme jej dosáhnout, ale můžeme jej také minout. Stojíme před jasnou alternativou, buď Evropu sjednotit, nebo podle neblahých historických vzorů upadnout znovu do nacionalistických protikladů.“ Až do ukrajinského konfliktu jsme myslili, že Evropa je na správné cestě. Varování Richarda von Weizsäckera je dnes po čtvrtstoletí aktuálnější než tehdy.

Podepsaní

• Mario Adorf, herec
• Robert Antretter (bývalý spolkový poslanec.)
• Prof. Dr. Wilfried Bergmann (viceprezident Alma Mater Europaea)
• Luitpold Prinz von Bayern (Königliche Holding und Lizenz KG)
• Achim von Borries (režisér a scénárista)
• Klaus Maria Brandauer (herec, režisér)
• Dr. Eckhard Cordes (předseda Ost-Ausschuss der Deutschen Wirtschaft)
• Prof. Dr. Herta Däubler-Gmelin (bývalá spolková ministryně spravedlnosti)
• Eberhard Diepgen (bývalý starosta Berlína)
• Dr. Klaus von Dohnanyi (starosta Svobodného a hanzovního města Hamburg)
• Alexander van Dülmen (předseda filmové společnosti A-Company Filmed Entertainment AG)
• Stefan Dürr (obchodní vedoucí Gesellschafter und CEO Ekosem-Agrar GmbH)
• Dr. Erhard Eppler (bývalý spolkový ministr pro rozvoj a vzájemnou spolupráci)
• Prof. Dr. Dr. Heino Falcke (probošt i.R.)
• Prof. Hans-Joachim Frey (předseda souboru opery a baletu Semperovy opery v Drážďanech)
• Pater Anselm Grün (kněz)
• Sibylle Havemann (Berlin)
• Dr. Roman Herzog (bývalý spolkový prezident)
• Christoph Hein (spisovatel)
• Dr. Dr. h.c. Burkhard Hirsch (bývalý místopředseda spolkového sněmu a.D.)
• Volker Hörner (ředitel akademie i.R.)
• Josef Jacobi (biozemědělství)
• Dr. Sigmund Jähn (bývalý kosmonaut)
• Uli Jörges (novinář)
• Prof. Dr. Dr. h.c. Margot Käßmann (bývalá předsedkyně rady EKD a biskupka)
• Dr. Andrea von Knoop (Moskau)
• Prof. Dr. Gabriele Krone-Schmalz (bývalá korespondentka ARD v Moskvě)
• Friedrich Küppersbusch (žurnalista)
• Vera Gräfin von Lehndorff (malířka)
• Irina Liebmann (spisovatelka)
• Dr. h.c. Lothar de Maizière (bývalý ministerský předseda)
• Stephan Märki (intendant divadla v Bernu)
• Prof. Dr. Klaus Mangold (Chairman Mangold Consulting GmbH)
• Reinhard und Hella Mey (písničkáři)
• Ruth Misselwitz (evangelická farářka v Berlíně- Pankow)
• Klaus Prömpers (novinář)
• Prof. Dr. Konrad Raiser (bývalý generální tajemník Ekumenické světové rady církví)
• Jim Rakete (fotograf)
• Gerhard Rein (novinář)
• Michael Röskau (bývalý sekretář ministerstva)
• Eugen Ruge (spisovatel)
• Dr. h.c. Otto Schily (bývalý spolkový ministr vnitra)
• Dr. h.c. Friedrich Schorlemmer (evangelický teolog, zastánce lidských práv)
• Georg Schramm (kabaretista)
• Gerhard Schröder (bývalý spolkový kancléř.)
• Philipp von Schulthess (herec)
• Ingo Schulze (spisovatel)
• Hanna Schygulla (herečka, zpěvačka)
• Dr. Dieter Spöri (bývalý ministr hospodářství)
• Prof. Dr. Fulbert Steffensky (katolický teolog)
• Dr. Wolf-D. Stelzner (obchodní vedoucí: WDS-Institut für Analysen in Kulturen mbH)
• Dr. Manfred Stolpe (bývalý ministerský předseda)
• Dr. Ernst-Jörg von Studnitz (bývalý vyslanec)
• Prof. Dr. Walther Stützle (bývalý státní tajemník pro obranu)
• Prof. Dr. Christian R. Supthut (bývalý člen představenstva )
• Prof. Dr. h.c. Horst Teltschik (bývalý poradce spolkového kancléře pro bezpečnost a vnější politiku)
• Andres Veiel (režisér)
• Dr. Hans-Jochen Vogel (bývalý spolkový ministr spravedlnosti)
• Dr. Antje Vollmer (bývalá místopředsedkyně Německého spolkového sněmu)
• Bärbel Wartenberg-Potter (bývalá biskupka v Lübecku)
• Dr. Ernst Ulrich von Weizsäcker (vědec)
• Wim Wenders (režisér)
• Hans-Eckardt Wenzel (písničkář)
• Gerhard Wolf (spisovatel, nakladatel)

Odkaz na petici:

http://www.openpetition.de/petition/online/appell-wieder-krieg-in-europa-nicht-in-unserem-namen

Každý podepisující by měl vědět, že tam uvedený text může být přeložen následovně:

Každým podpisem této petice se má vyjádřit, že

1. podepsaný pod touto peticí podporuje výzvu
2. spoluodpovědní za konflikt jako paní Merkelová, pan Gauck, Spolkový sněm a německý tisk musí provést diplomatický obrat místo stálého zesilování sankcí a vylučování Ruska a měli by znovu hledat dialog. To také zahrnuje i objektivnější zpravodajství sdělovacích prostředků, které nebylo v minulosti bohužel uspokojivé.

Odůvodnění:

Evropa čelí nové studené válce s Ruskem. Svalovat vinu za ukrajinský konflikt pouze na Rusko, jak to dělají USA, je zjednodušené. Hospodářsko-politická izolace Ruska není v zájmu mírového soužití v Evropě. Politicky zodpovědní jako paní Merkelová, pan Gauck, Spolkový sněm a německý tisk musejí okamžitě deeskalovat napětí, aby se odvrátila hrozba války v Evropě. Nesmíme promarnit čtyřicet let smluv s východem, které Evropě přinesly mír a Německu znovusjednocení i díky Rusku. Toto dědictví je nyní v sázce.