Nadcházející boj o Hrad není pro radikálněji orientovanou část levice předem ztracenou záležitostí. Viz článek L. Sluky Umění možného (HaNo/Naše pravda, 18. 1.).
1. I když překvapení není nikdy vyloučeno, vedle Švejnara se už nejspíš opravdu neobjeví žádný další vážný Klausův protikandidát. Znamená to, že levice zklamala? Skutečně propásla příležitost přijít včas s vlastní osobností? Těžko soudit! V Senátu vládne ODS. Ve Sněmovně jsou jazýčkem na váze dezertéři z ČSSD. S takto zamíchanými kartami nelze dělat zázraky. Ve vedení ČSSD a KSČM jistě nikdo neseděl měsíce se založenýma rukama. Objevilo se přece několik jmen. Další nejspíš na veřejnost ani nepronikla. Do nerovného souboje se podle všeho nikomu dvakrát nechtělo. Čestná prohra s předem vysoce hendikepovaným kandidátem? V současné situaci by šlo tak jako tak o draze zaplacený luxus! Případné úspěšné zvolení Švejnara za přispění cílevědomě investovaných - možná rozhodujících - hlasů radikální levice by mohlo naopak dát novou šanci a vynést komunikační bonus jí samotné.
2. Kujme železo, dokud je žhavé! Švejnar je pro nás svým způsobem tabula rasa (nepopsaný list). Široký okruh těch, kteří jej prosazují, jistě nabádá k obezřetnosti. Může to však být i výhoda, na kterou lze vsadit. Připomeňme si, jak dopadla svého času Rumlova Unie svobody. Myšlenkovou strnulostí, kterou zmařila šanci Josefa Luxe stanout v čele středopravé koaliční vlády, nakonec uškodila nejvíc sama sobě! Nestojí naši zástupci v parlamentě v blížící se volbě před - svým způsobem - podobným dilematem?
3. Švejnar se už, mimo jiné, stačil projevit jako člověk přinejmenším méně autoritativní a více otevřený skutečnému dialogu. Nechtějme po něm, aby se dnes předem zavazoval, že nebude například nic namítat proti účasti komunistů ve vládě a tak dále. Pro začátek postačí, bude-li férovějším moderátorem pravolevého soupeření, jak slibuje. Nebylo by to málo! Po volbě, ať už uspěje nebo ne, bude dosti času na široce medializovaný dialog s ním - a jeho prostřednictvím - s celou společností. V něm se můžeme hlouběji zaměřit na dvě pro nás v této souvislosti, i v současné vlně antikomunismu klíčová témata - legálnost a legitimitu jak naší vize zatím jen obrysově vymezeného demokratického pluralitního socialismu, tak našeho globálního, do nejširších souvislostí zařazeného, nečernobílého pohledu na éru reálného socialismu.
Jan Ritter, Praha
Haló noviny, 8. 2. 2008
Propásla levice svou šanci?
