Veřejný prostor je plný nářků nad údajnou nedůstojností neúspěšné první volby nového prezidenta. Vlivní tvůrci veřejného mínění stále dokola tvrdí, že chyba byla hlavně v otevřeném způsobu volby. P. Uhl v Právu z 13.2. naopak připomíná, že dnes existují způsoby, jak si i tajné hlasování vydíraných nebo
zkorumpovaných zákonodárců „zadavateli“ pohlídat. I proto podle mne převažují
v tomto konkrétním čase a místě přednosti volby otevřené.
Může být „důstojná“ válečná řež nebo sportovní zápas o důležitý postup, ve kterém jedno mužstvo drobí hru a taktizuje? Podívaná to není - důležitý je výsledek. Komu se průběh hry nelíbí, nemusí se dívat! Málem jako na drogu - ordinovanou v zájmu zisku nejen bulvárem - si stále víc zvykáme na přímé přenosy a médii ovlivňované sledování kde koho a kde čeho. Musíme u všeho být, pokud se jednání protáhne? Sportovní zápolení i demokratické volby prezidentů nejsou v žádné demokracii pohodovou selankou. Představují jen kultivovanou obdobu někdejších zákulisních intrik a krvavých bojů o moc a slávu. Jejich úroveň můžeme už jen dál zlidšťovat a rozvíjet, nechceme-li se vracet zpět k vulgarizaci a barbarství. I o to šlo minulý týden i v čase, jak plynul od voleb a „Kubiceho zprávy“.
Ve Vladislavském sále se už jen kvůli výše zmíněné okolnosti nekonala při první volbě předem do všech podrobností připravená pohodová show. Svým způsobem šlo o obdobu tvrdého sportovního zápasu - závažnou, ale přece jen pracovní schůzi parlamentu s cílem demokraticky zvolit prezidenta. I zde bylo důležité jedno. Hrát fair play a držet se dohodnutých pravidel hry (ústavy). Z tohoto úhlu pohledu - přes všechny zádrhele a chyby, které se snad už nebudou opakovat - nebyl vznesen žádný protest. Řada známých okolností a událostí, které tuto volbu předznamenaly i následovaly, zato hovoří znovu, a s ještě větším důrazem ve prospěch volby otevřené.
Čím více výhrůžných esemesek, kopání do dveří nebo zasílání obálek s kulkami volitelům V. Klause, tím větší bezděčné podezření, že nemusí jít jen o politováníhodný důsledek otevřené volby, ale něco právě opačného - snahu zabránit stůj co stůj jejímu opakování. Opravdu jen kvůli její „nedůstojnosti“? Po všem, co jsme slyšeli v přímém přenosu?? Výsledek a průběh druhé volby, ve které V. Klaus díky další dezerci z ČSSD zvítězil, to spíš jen potvrzuje. Když už měla ODS svých 141 hlasů jistých, otevřená volba jí nevadila.
Jan Ritter, SDS
Poznámka SDS:
Zdánlivě překvapivé rozhodnutí ODS vyjít při druhé volbě vstříc protivníkovi s veřejnou volbou nemusí nutně souviset JEN s tím, že již měla jistotu 141 hlasů. Část senátorů totiž chtěla využít nesouladu mezi Senátem a Poslaneckou sněmovnou podáním u Ústavního soudu, a napadnout tak nepřímo volební výsledek. ODS této možnosti elegantně zabránila.
Milan Neubert
Důstojnost prezidentské volby?
