logo SDS
Dnešní datum: 09. 02. 2025   | Hlavní stránka | Tématické skupiny | Seznam rubrik | Download |  
zelené návěští   Hlavní menu zelený nadpis
Hlavní stránka
Kdo jsme - něco o SDS
Stanoviska SDS
Tiskové zprávy SDS
International
Staré stránky SDS

Ankety
Download
TOP 50
Tématické skupiny
Seznam rubrik (témat)

červené návěští   Rubriky červený nadpis

zelené návěští   Čtenář zelený nadpis

Jméno (přezdívka)
Heslo


Úprava osobního účtu

červené návěští   Evropská levice červený nadpis


Na web SEL

Manifest SEL
Čtěte o SEL u nás


zelené návěští   Nejčtenějąí/rok zelený nadpis

Neexistují vhodná data!


červené návěští   SDS červený nadpis
Strana demokratického socialismu
Přípotoční 869/19
101 00 Praha 10
Návątěvy po předchozí dohodě
tel.:
(420) 608 630 506
(420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS)
Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010
Případné dárce žľádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme.
secret@sds.cz
(c) SDS

Kanál RSS

TOPlist

zelené návěští   Interní statistika zelený nadpis
Denni
Max. 16
Prům. 7.4
21 denni
Max. 620
Prům. 242.5

Nyní si čte web : 170 uživ.

02. Články, statě, projevy

* Co bych byl řekl na Hradě být předsedou KSČM

Vydáno dne 16. 02. 2008 (6241 přečtení)

Dovolte mi, abych vám objasnil současný postup Komunistické strany Čech a Moravy při druhé volbě prezidenta republiky a snad i širší program naší strany, ze které tento postup logicky vyplývá. Naše strana je stranou marxistickou, vychází z dodnes nepřekonané analýzy raného kapitalismu, kterou podal Karel Marx již v XIX. století, a je nástupnickou stranou někdejší Komunistické strany Československa.

Vy všichni však jistě velmi dobře víte, že nástupnictví neznamená otrocké pokračování, a to dokonce ani v monarchii, natožpak v parlamentní demokracii. Hlásíme-li se ke slovu „komunistická“, neznamená to nic více a nic méně, než že se nevzdáváme myšlenky na sociálně spravedlivou společnost, která ideály Velké francouzské revoluce, onu známou triádu „volnost, rovnost, bratrství“ bezezbytku naplní i v oblasti hmotných statků.

Často se nám vytýká, že jsme se nepřejmenovali. Po pravdě řečeno nechápeme proč. Přejmenovat se a pokračovat pod novou firmou ve staré politice umí každý. Ale změnit program a praxi značky při zachování firemní filozofie – abych použil tržní terminologii naší doby - to je, myslíme si, výzva. Katolická církev se také nikdy nevzdala svého názvu a symbolu kříže, přestože v jejich jménu byly kdysi vyhlazovány celé národy. Dokázala se však vnitřně obrodit, a to imponuje i nám, ateistům. Svého materialistického světového názoru se vzdát nemíníme. Ale mnohokrát jsme se již distancovali od politických deformací, ke kterým vedla před rokem 1989 ústavně zakotvená vedoucí úloha KSČ, opakovaně jsme se omluvili v minulosti postiženým občanům za křivdy, které jim naši předchůdci způsobili, a svým podílem na tvorbě příslušných norem v polistopadových zákonodárných sborech jsme se snažili přispět k jejich dodatečné nápravě, či alespoň zmírnění.

Na druhou stranu však nemůžeme nevidět, že v průzkumech veřejného mínění, prováděných renomovanými agenturami, se na otázku, který režim byl podle nich spravedlivější, zda onen předlistopadový, či polistopadový, objevovaly odpovědi v poměru padesát ku padesáti procentům tak často, až otázka z průzkumů nadobro zmizela. A to je třeba vzít v úvahu, že pamětníci starých socialistických časů pomalu ale jistě vymírají, zatím co mladých lidí, dnes a denně zpracovávaných jednostrannou ideologickou propagandou, kteří minulost vůbec nezažili, stále přibývá.

Nemůžeme zavírat oči před skutečností, že privatizace národního hospodářství v první polovině 90. let ve skutečnosti znamenala výprodej národního majetku, majetku, u jehož zrodu sice stálo poválečné znárodňování, ale na jehož tvorbě se podílely celé generace občanů bývalého Československa, občanů, kteří dnes, ve svém postproduktivním věku, nechápou, proč jim jejich starobní důchody tak často nestačí na slušné živobytí, proč životní úroveň stoupá jen privilegovaným vrstvám a proč se sociální nůžky rozevírají dál a dál, nad únosnou mez.

V řadách pravicových politiků a jejich voličů je v poslední době patrná nervozita z toho, že naší straně stoupají volební preference. Nechtějí však přiznat proč: protože tzv. sociální reformy, včetně naprosto necitlivé a chtělo by se říci arogantní reformy zdravotnictví, a současná inflace doslova tlačí sociálně slabší vrstvy společnosti k pomyslné hladové zdi.

Nejde nám však o předimenzování sociální záchranné sítě. Jsme proti zneužívání sociálních dávek – ať už je zneužívá milionář z Valašska, nebo příslušníci obtížně přizpůsobivé minority z Mostecka či Ostravska, či vyčuraní živnostníci, kteří oficiálně ukončili činnost, pobírají podpory a na černo podnikají. Nedobrá situace státního rozpočtu se však podle našeho názoru nesmí řešit na úkor důchodců, nemocných občanů či mladých rodin s dětmi.

A tím se, vážení kolegové, dostávám k volbě prezidenta. Jsme realisté, a proto jsme do první volby nechtěli stavět svého kandidáta, byť nestraníka. Doufali jsme, že některá z parlamentních stran – např. KDU-ČSL, jejíž křesťanský étos by logicky měl vést k hledání kandidáta, k jehož vlastnostem patří i schopnost sociální empatie, vcítění se do problémů obyčejných lidí – navrhne kandidáta, kterého bychom mohli s klidným svědomím podpořit i my. Bohužel se tak nestalo. Museli jsme volit mezi Václavem Klausem, kterému nelze upřít politické zkušenosti, tvrdý tah na branku a přitom jistou noblesu vystupování, a mezi Janem Švejnarem, který nabízel blíže nedefinované změny. Ke kladům Václava Klause patří v našich očích jeho ateismus a z něj vyplývající střízlivý postoj k církvím, jeho opatrný postoj k politice USA v Evropě, jakož i rezervovaný náhled na evropskou integraci. K jeho záporům počítáme nejen jeho někdejší podíl na realizaci privatizace v nedostatečném právním prostředí a těžko pochopitelné znevažování ekologických ohrožení planety Země, ale i jeho více méně vstřícný postoj k plánované výstavbě amerického radaru na českém území, a v neposlední řadě i skutečnost, že kdysi v parlamentu zvedl ruku pro tzv. lustrační zákon a ani coby president republiky neudělal nikdy nic pro zrušení tohoto pseudozákona, který vychází z principu kolektivní viny a tudíž je v přímém rozporu s chartou lidských práv.

Pro Jana Švejnara naopak mluví to, že byl v 90. letech odpůrcem toho, co se dnes právem nazývá „divokou privatizací“, během níž se zrodilo mnohem více ekonomických pirátů než jen Viktor Kožený. Na Švejnarovi je nám sympatické i to, že je větším demokratem než Václav Klaus, že jsou mu cizí různé politické předsudky a predestinace a že si je podle všeho vědom neúnosnosti nastartovaných sociálních reforem v jejich aktuální podobě. Bohužel, tím pro nás výčet jeho předností končí. V zásadě se jedná o stejného liberálního ekonoma jako v případě Václava Klause a k problematice radaru se staví podobně jako jeho protikandidát.

Mnozí z vás se teď nejspíš ptají, proč přikládáme takový význam otázce plánované výstavby amerického radaru v Brdech. A je dost možné, že vás mé vysvětlení překvapí. Právě proto, že na komunistické minulosti spočívá nad jiné těžká historická zátěž dvaceti let okupace Československa sovětskou armádou, právě proto, že naši předchůdci svého času posvětili rozmístění sovětských raket SS 20 na našem území, právě proto nechceme dopustit ani náznak nové faktické ztráty suverenity, nechceme dopustit trvalou přítomnost cizích vojáků a vojenských zařízení na našem území.

Václav Havel kdysi sliboval lidu této země současné zrušení vojenských bloků, mezi kterými celá desetiletí zuřila studená válka, Varšavské smlouvy a NATO. Varšavská smlouva byla rozpuštěna, NATO však ne. Ba co víc, do Severoatlantické aliance jsme vstoupili, aniž by se někdo z nejvyšších představitelů státu zeptal občanů na jejich názor. Žádné referendum se nekonalo – a teď by se nemělo konat ani kvůli radaru?

Nejsme proti našem podílu na společné obraně evropských hodnot. Ale proč bychom nemohli vybudovat a provozovat onen sporný radar sami? A právě touto myšlenkou nás oslovila a zaujala naše dnešní kandidátka na úřad prezidenta republiky, europoslankyně Jana Bobošíková. Není to levicová kandidátka, ale podle všeho umí naslouchat i lidem v podhradí a vycházet z nich při svých rozhodnutích. A právě proto si myslíme, že by mohla zaujmout i další soudné lidi mezi vámi. A že jich tu vidím celou řadu, jak se říká, napříč politickým spektrem…

Ale protože KSČM je stranou, která nenaslouchá svým voličů jen během volební kampaně, musím také konstatovat, že našim příznivcům, ale nejen jim, by byla nejbližší přímá volba prezidenta všelidovým hlasováním. K přímé volbě se tedy přiklání i naše strana, která jako jisté východisko z patové situace, která zde vznikla před týdnem a může nastat i dnes, vidí odklad volby prezidenta a urychlenou změnu Ústavy. Na druhou stranu však, pokud by mělo k takové změně dojít, měla by být širší. V rámci změny Ústavy by bylo možné zrušit konečně Senát, který má mizivou důvěru občanů a který – vezmeme-li v úvahu, že k volbám do Senátu chodí cca 20% oprávněných voličů a že výsledky těchto voleb bývají vyrovnané - zastupuje s bídou deset procent z nich! Nabízela by se rovněž změna pravomocí ústavního soudu, které nemají v celé Evropě obdoby, takže Ústavní soud ČR dnes stojí de facto nad výkonnou mocí.

Takové změny by si však vyžádaly delší dobu příprav, a proto považujeme pro tuto chvíli za schůdnější hledat konsensus pro kandidáta, který nereprezentuje jen menší část občanů této země. A takovým kandidátem může být podle našeho názoru žena, která umí naslouchat, stejně tak jako stát za svými názory, žena, která není závislá na žádné z parlamentních stran, žena myslící a jednající proevropsky, ale nikoli za každou cenu, žena, která má cit pro české národní zájmy a specifika, žena mladá, nezatížená minulostí – europoslankyně Jana Bobošíková…

Tohle vše bych byl řekl na Pražském hradě, kdybych byl předsedou nebo alespoň poslancem či senátorem KSČM a kdybych chtěl svou stranu vyvést z politické izolace (a pak bych, po vyčerpání veškerého prostoru k jednání, kandidaturu paní Bobošíkové stáhl a podpořil, byť s těžkým srdcem, Jana Švejnara). Nemohu však být ani jedním ze jmenovaných představitelů Komunistické strany Čech a Moravy, protože nejsem jejím členem a protože mé názory jsou takové, jaké jsou. Předkládám je proto – v této modifikované podobě - alespoň čtenářům Britských listů.

Britské listy, 15. 2. 2008, Jaroslav Čejka


Poznámka SDS:

Z informací o autorovi vybíráme z databáze Britských listů:

Básník a spisovatel Jaroslav Čejka se narodil 26. října 1943 v Praze v podnikatelské rodině. Vystřídal řadu povolání - byl průvodcem na hradě Bouzově, stavebním dělníkem, projektantem, kulisákem, dramaturgem, časopiseckým i nakladatelským redaktorem, učitelem Lidové konzervatoře, knihkupcem, prokuristou advokátní kanceláře, reklamním textařem aj. U čtenářů a diváků měly největší úspěch jeho básnické sbírky Kniha přání a stížností a Kapesní sbírka zákonů, vět a definic, romány Kulisáci a Ryby táhnou proti proudu a tragikomedie Na kůži se neumírá. Žije a pracuje střídavě v Praze a Českém Dubu.

Po maturitě roku 1960 nebyl Čejka z politických důvodů připuštěn ke studiu na vysoké škole. Přes rok pracoval jako dělník na stavbě Ústřední kanalizační čistírny v Praze, kde utrpěl těžký úraz pravé ruky. Teprve pak se dostal na stavební fakultu ČVUT, kterou absolvoval roku 1967. Během studií se začal věnovat literatuře, psal básně a působil ve fakultním divadle poezie Radar. Po promoci pracoval 2 roky jako projektant v pražském Hydroprojektu a od roku 1969 do roku 1971 byl kulisákem v tehdejším Tylově (dnes Stavovském) divadle, čímž se jako dělník a nestraník vyhnul politickým prověrkám.

Po následném, ani ne dvouletém působení v programovém oddělení Pražského parku kultury a oddechu se stal v roce 1972 uměleckým vedoucím divadelního klubu Rubín, kde uvedl mimo jiné i ve Státním divadelním studiu zakázanou inscenaci hry Karola Sidona Latríny. Po osobním zásahu vedoucího oddělení kultury ÚV KSČ Miroslava Müllera byl z Rubínu odvolán a až do roku 1976 působil v programovém útvaru Pražského podniku služeb mládeže. V té době spolupracoval např. i s Karlem Srpem (Jazz film fóra v Rubínu, jazzový festival v Lucerně apod.).

Koncem 70. let se stal vedoucím oddělení kultury ČÚV SSM a v roce 1982 vedoucím redaktorem literární přílohy Tvorby KMEN. Zde se dostal do konfliktu s předsedou redakční rady Jiřím Tauferem, jehož stať, útočící především na tvorbu Bohumila Hrabala, Jiřího Šotoly a dalších sice publikovaných, ale normalizačnímu režimu nepohodlných autorů, odmítl otisknout. Z tohoto konfliktu vyšel úspěšně a po Taufrově abdikaci byl místo něj zvolen na sjezdu Svazu českých spisovatelů do jeho předsednictva. I nadále se však dostával do sporů s ortodoxními svazovými normalizátory – především s Ivanem Skálou a Oldřichem Rafajem (např. kvůli autorům stojícím mimo svaz). Své spory však vedl důsledně ze stranických pozic (od roku 1979 byl členem KSČ).

Roku 1987 se stal šéfredaktorem celé Tvorby a o rok později ho Ladislav Adamec navrhoval za ministra kultury ve své nové české vládě. Tento návrh však zamítl sám Miloš Jakeš pro jeho údajně problematické názory. Ale už rok později, v březnu 1989, v důsledku pokračující „perestrojky“, kterou lidový génius přezdil na „přestrojování“, byl jmenován vedoucím odboru kultury ÚV KSČ, tedy na místo Miroslava Müllera, který ho kdysi v Rubínu osobně likvidoval a kterému se říkalo „kat české kultury“.

Jako nový šéf stranické kulturní politiky se netajil svým záměrem stát se jejím „ranhojičem“. Podporoval návrat vyřazených knih do veřejných knihoven, podepsal uvolnění tzv. trezorových filmů do distribuce, zasadil se o návrat her Josefa Topola na česká jeviště, děl Ivana Klímy, Ivana Wernische a dalších zakázaných autorů do edičních plánů nakladatelství a pokoušel se i o uvolnění her Václava Havla.

Brzy však narazil na tvrdý odpor normalizačních aparátníků v čele s vedoucím tajemníkem východočeského KV KSČ Tesařem. Spolu s Ladislavem Ballekem (dnešním slovenským velvyslancem v Praze) a Rudolfem Chmelem (dnešním ministrem kultury SR) se podílel na snahách o tzv. reanimaci čsl. centra Penklubu, stavěl se proti perzekuci signatářů Několika vět a připravil vlastní petici Několik potřebných vět, která však byla zastavena na přímý pokyn Miloše Jakeše.

Na podzim roku 1989 jednal s Michalem Horáčkem a Michaelem Kocábem o publikování jejich iniciativy Most v Tvorbě a Novém slově, ale vzhledem k překotnému vývoji v následujících dnech už k tomu nedošlo. Zúčastnil se vůbec prvního jednání mezi KSČ a OF (Mohorita, Jičínský ad.), ale vzápětí na svou funkci rezignoval, odešel z ÚV KSČ a počátkem roku 1990 vystoupil z KSČ.

Na rozdíl od mnohých jiných bývalých komunistů však nevstoupil do žádné jiné strany a odmítl kandidaturu do parlamentu i České národní rady. V posledních letech se věnuje téměř výhradně literatuře. Po sedmileté vynucené publikační přestávce (od roku 1992 až do roku 1999 nemohl najít nakladatele) opět knižně publikuje. Ve většině novin a časopisů je však stále persona non grata.


Související články:
(ČR - volba prezidenta)

Stanovisko SDS k volbě prezidenta republiky (08.01.2018)
Společným prezidentským kandidátem levice by měl být Miloą Zeman (18.11.2016)
Stanovisko SDS k výsledku zvolení Miloąe Zemana prezidentem ČR (26.01.2013)
Drahá zkušenost? (25.01.2013)
Stanovisko Strany demokratického socialismu k 2. kolu prezidentské volby (20.01.2013)
Trh s vlastní kůľí (19.01.2013)
Situace před presidentskou volbou je ąpatným vysvědčením pro českou levici (17.12.2012)
"Volby prezidenta" na webu SDS - mezivýsledek 18.10. (18.10.2012)
Skvělý „boboguláš“ (24.10.2010)
Levice válčící, tápající, čekající (17.03.2008)
Opravdu propásla KSČM šanci? (17.03.2008)
Ještě jednou o volbě prezidenta ČR s mottem: kdy KSČM zkrotí své krokodýly? (07.03.2008)
Volba prezidenta 2008, exces, či nový trend? (03.03.2008)
Bémova svobodnost volby (18.02.2008)
Důstojnost prezidentské volby? (16.02.2008)
Výměna lyžujících profesorů? (16.02.2008)
KSČM hrozí pověst kazisvětů ve Švejnarově táboře (14.02.2008)
Klausovský středověk (12.02.2008)
Stanovisko SDS k průběhu prezidentské volby (11.02.2008)
Všechno špatné ……? (11.02.2008)
Bořit nebo tvořit? (09.02.2008)
Propásla levice svou šanci? (08.02.2008)
Otevřený dopis poslankyním, poslancům a senátorům Komunistické strany Čech a Moravy (05.02.2008)
Náš hlavní cíl není, aby se prezidentem nestal Václav Klaus (27.01.2008)
Jak jsem šel za komunisty (23.01.2008)
Stanovisko SDS k volbě prezidenta republiky (21.01.2008)
Švejnarova kandidatura - příležitost k vyjasnění pojmů? (14.01.2008)
Švejnar: Jsem pevně přesvědčen, že v prezidentské volbě zvítězím (07.01.2008)
50 dní do prezidentských voleb (23.12.2007)
Klaus se jako prezidentský kandidát diskvalifikoval (07.10.2007)
Václav Klaus se rozhodl znovu nekandidovat (01.04.2007)
Demokrat Václav Klaus (20.01.2006)

[Akt. známka (jako ve škole): 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: Jaroslav Čejka | Počet komentářů: 4 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: Britské listy

červené návěští   Hlavní zprávy červený nadpis

zelené návěští   Novinky zelený nadpis
16.04.2018: Letní univerzita Evropské levice 2018
Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. aľ 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bliľąí informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.

16.06.2017: Opět útoky spamovacích robotů
Doąlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle vąech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více neľ 200 těchto pseudokomentářů, které maľeme. bahis siteleri

16.06.2017: Někdo/něco zde krade ľ a ą?
V uplynulých dnech doąlo k technické závadě, v jejímľ důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z větąiny komentářů) ztratila vąechna písmena "ľ" a "ą" (nebo jenom jejich emosčást). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).

09.05.2017: Pietní akt na Oląanech
Jako kaľdoročně, i letos poloľila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru praľské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na oląanském hřbitově. Při té přileľitosti jsme pietně vzpomněli i padlých daląích armád (včetně československé), kteří jsou na Oląanech uloľeni.

červené návěští   Anketa červený nadpis
V současnosti rozvířil hladinu návrh přijmout do ČR 50 syrských válečných sirotků. Co si o něm myslíte?

V Sýrii ani ľádní váleční sirotci nejsou.
1922 (1922 hl.)
Nebrat! Jeątě by nás podřezávali.
1472 (1472 hl.)
Konečně někdo uvaľující lidsky.
1562 (1562 hl.)
A» se kaľdý stará o sebe, nic nám do nich není.
990 (990 hl.)
Je to sice politikum, ale krok správným směrem.
1620 (1620 hl.)
Raději bychom měli zvýąit svou ostudně nízkou rozvojovou pomoc.
1507 (1507 hl.)
Prohnilý humanismus !!
998 (998 hl.)

Celkem hlasovalo: 10071


zelené návěští   Vyhledávání zelený nadpis


na nových stránkách

Rozšířené vyhledávání
Tématické skupiny
Seznam autorů


Google

web
sds.cz
blisty.cz
bbc.co.uk

zelené návěští   Vaąe komentáře zelený nadpis
[15.05.2018 19:15:23]
josef mikovec
Bohumír ©meral - Mučedník ztracených a vysněných příleľitostí http://www.novarepublika.cz/2018/0 5/frantisek-ferdinand-s ...

[15.05.2018 18:54:53]
josef mikovec
Zde jest zkuąební kámen, na němľ se dokáľe, zdali jsme opravdu v dost zralí, dost socialističtí, abychom opravdu stali se v Rako ...

[21.03.2018 17:10:12]
n
Snad se něco doví,!

[19.11.2016 10:28:45]
l&s
Doplnění k Peroutkovi - Zemanův projev byl míněn dobře, bohuľel se v něm dopustil dehonestujícího přeąlapu, kdyľ prohlásil, ľe Per ...

[27.02.2016 10:01:56]
l&s
Článek pana Bělohradského není k dispozici, tak jen pár postřehů k této stati. Paní Neudorflová sice správně píše, že je chyba, k ...

[28.10.2015 09:08:14]
-ik
Dobrý den pane ©lemendo! To, co jste napsal, je konstatování stavu. A co navrhujete jako pokus o naznačení cesty? Já mysl ...

[04.09.2015 14:20:12]
n
Samozřejmě, ľe jiľ těąím na shromáľdění, jako posledně na Václaváku. Doufám, ľe nebude chybět pán ©afr, kterého tímto srdečně zvu. ...

[13.08.2015 13:11:01]
n
SDS leží v žaludku tomu zoufalému tapetáři, takže je moc známá a okolí se musí postarat o její prosazení. Prohra s US a tím i se s ...

[13.08.2015 01:44:03]
-ik
Jestli že se mi zdá, že militantní skupiny dosahují lepších výsledků, měl byc se podívat na sebe, zda nepracuji špatně. Oni mohou ...

[08.06.2015 21:05:37]
-ik
"význam evropské levice pro vývoj ve světě a její podíl na jeho spoluutváření (globalizace, přenos zkušeností z jiných čá ...

[25.05.2015 14:58:27]
n
Lidstvo v rozvinutých zemích a tím myslím i naąi zemi, jiľ dosáhli hranic daląího materiálního pokroku a jeho daląí zvyąování je n ...

[25.05.2015 08:21:23]
l&s
"Proč se myšlenka lidové fronty boje proti fašismu prosadila v našem hnutí, až když bylo fakticky pozdě? Bylo vůbec možné, ab ...

[13.05.2015 09:45:10]
Milan Neubert
-iku, napsal jste víc věcí, s řadou souhlasím. Jednu námitku ale mám: dospěli jsme k závěru, že virtuální diskuse na webu nebo na ...

[10.05.2015 23:25:51]
-ik
Mám pocit, pane Neuberte, že jste se o kontakt s lidmi ani moc nesnažil. Diskuse na stránkách SDS je nulová. A i v minulosti jst ...

[06.05.2015 10:38:48]
n
Vítám tapetáře. Čest tvoji práci. Podle množství zbytečné práce opravdu stojíš ...


Teze programu SDS
Teze programu SDS

Bahisikayet.com Extrabet Deneme bonusu Denemebonusuz.com

Deneme Bonus Veren Bahis Siteleri 2022

en iyi bahis siteleri

jetbahis-girisi.com

Rexbet-girisi.com

hovarda-girisi.com

mobilbahis giris

sekabet guncel adres

asyabahis guncel adres

Maltcasino

pinbahiskayit.com

Tyto stránky byly vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS.