Strana demokratického socialismu Přípotoční 869/19 101 00 Praha 10 Návątěvy po předchozí dohodě tel.: (420) 608 630 506 (420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS) Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010 Případné dárce žľádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme. secret@sds.cz (c) SDS
Pokračujeme v přehlídce dobových textů. Přečtěte si s odstupem 35 let článek filozofa Ladislava Hrzala[1],
tehdejšího pracovníka Ústavu marxismu-leninismu ÚV KSČ v Praze. Kritika
demokratického socialismu jako ideologie Socialistické internacionály[2] je zajímavá,
podobně ovšem i obhajoba ideologie předlistopadého režimu. (mn)
Na počátku dubna vznikl na Slovensku pokus spojit protiválečné síly Česka a
Slovenska, aby se ustavila mezinárodní mírová iniciativa, která
propojí všechny lidi dobré vůle ve společném úsilí za mír ve snaze zabránit
dalšímu světovému konfliktu. Se slovenskými partnery jsme se shodli na tom, že by
mezi prvními signatáři neměli být lidé, angažující se dnes ve vedeních
politických stran. Věnujte prosím společné deklaraci pozornost, podpořte ji
podle návodu na konci textu a šiřte ji. (mn)
„Každá jednotlivost má údajně dobrý důvod, všechny ty dobré
důvody dohromady vytvoří zase to, čeho jsme se tak těžce zbavovali:
socialismus. V socialismu znovu žít nechci a emigrovat nehodlám. A budu se
snažit, aby z naší země nemuseli odcházet ti, kteří o tom (zase) přemýšlejí.
Postavme se současným vládnoucím sociálním inženýrům (pardon, pěkně po novu:
manažerům), dokud je čas. Vyžeňme socialismus dříve, než dožene a vyžene nás“,
formuloval P. Fiala, stávající předseda ODS, co ho pálí.
Kapitola V. samizdatového učebního textu Svět a Československo ve 20. století z roku 1988, který vyšel v únoru 1990 v Nakladatelství Horizont.
Vedle Miloše Hájka se na textech podíleli Jarmila Ryšánková, Vojtěch Mencl, Milan Otáhal a Erika Kadlecová.
Politická diskuse o činnosti Ferdinanda Peroutky za druhé republiky a za
protektorátu mne vedla k tomu, abych se nad věcí zamyslel. Zejména nad tím, v
jakých podmínkách vlastně pracoval, co mohl a co nemohl. Dnes převzatý článek
vyšel v Přítomnosti č. 40 5. října 1938, tedy nedlouho po Mnichovu. Cenzura již
pracovala na plné obrátky, číslo 38 bylo konfiskováno. Všimněte si názvu článku, všimněte si také velké mezery před větou „Obáváme se ...“, ta je i v papírové verzi. Myslím, že to
neměl Peroutka vůbec jednoduché. (mn)
Blíľí se 70. výročí konce druhé světové války. Vąude se dočítám o úspěąných
operacích na západě, hrdinských činech Američanů a jejich spojenců nejen v
západní Evropě. Naslouchám příběhům o odvaze a heroismu členů armády USA během
operací na africkém území, v tichomoří a daląích částech Země.
Přečtěte si překlad závěrečné řeči ľidovského holiče zaměněného za diktátora z
Chaplinova filmu Diktátor. Tento projev byl pravděpodobně jedním z důvodů, proč
byl Chaplin v USA později označen za „komunistu“ a za éry McCarthyho vypovězen
v roce 1952 ze země. Moc se mi chce říci - já jsem Charlie. (mn)
„Možná bude jediným vůdčím představitelem státu Evropské unie … To je poněkud choulostivé (delicate)“, vyjádřil své „přátelské“ – či dokonce „bratrské?“ – obavy americký velvyslanec v ČR, A. Shapiro, ohledně chystané cesty prezidenta republiky ČR k připomenutí 70. výročí konce druhé světové války do Ruska (řecký či slovenský představitel mu v té době na mysl nepřišel).
Pochází-li někdo z vydavatelské a knihkupecké rodiny jako já, má doma řadu
knížek, z nichž některé byly v různých dobách minulých páleny nebo házeny do
stoupy. Dnes se zatím knihy nepálí, ale narazíte na případy, kdy jsou stará díla
vydávána, avšak redakce vydavatelství „musela reagovat na čas, který od
původního vydání již uplynul“. Tento osud potkal např. Filosofický slovník pro
samouky neboli Antigorgias Vladimíra Neffa. Dílo vznikající za okupace muselo
podle mne reagovat na fašismus a nacismus,
který rodnou zem spisovatelovu řádně devastoval. Nové vydání (Mladá fronta,
Praha, 2007) už tyto zmínky neobsahuje. Reagovalo na čas nebo na politické
zadání? Nevím. Ale původní vydání mám, takže se s vámi o jedno staré heslo
podělím. (Milan Neubert)
Jeden z představitelů hnutí Evropané proti válce, Milan Daniel, před časem v Literárních novinách publikoval článek, v němž místo volání do zbroje usiluje o Karavanu míru.
Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. aľ 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bliľąí informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.
16.06.2017:Opět útoky spamovacích robotů
Doąlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle vąech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více neľ 200 těchto pseudokomentářů, které maľeme. bahis siteleri
16.06.2017:Někdo/něco zde krade ľ a ą?
V uplynulých dnech doąlo k technické závadě, v jejímľ důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z větąiny komentářů) ztratila vąechna písmena "ľ" a "ą" (nebo jenom jejich emosčást). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).
09.05.2017:Pietní akt na Oląanech
Jako kaľdoročně, i letos poloľila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru praľské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na oląanském hřbitově. Při té přileľitosti jsme pietně vzpomněli i padlých daląích armád (včetně československé), kteří jsou na Oląanech uloľeni.
Anketa
V současnosti rozvířil hladinu návrh přijmout do ČR 50 syrských válečných sirotků. Co si o něm myslíte?