Strana demokratického socialismu Přípotoční 869/19 101 00 Praha 10 Návątěvy po předchozí dohodě tel.: (420) 608 630 506 (420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS) Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010 Případné dárce žľádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme. secret@sds.cz (c) SDS
Stať sovětského ekonoma a statistika profesora Stanislava Strumilina z července roku 1920(18).
Byla 13. přílohou v roce 1969 nakonec nevydané knihy „obrat nebo krach“. Číslování stránek odpovídá této knize.
Skvělý filmař, který se krátce po listopadu 1989 stal předsedou komunistické strany. Po třech letech z politiky odešel, ale rudé nálepky už se nezbavil. Jiří Svoboda nyní přichází po patnácti letech
s novým filmem. Má název Sametoví vrazi a režisér se inspiroval případem orlických vražd.
Zprostředkovat pohled člověka zakořeněného v přírodních vědách na filozofii není de facto možné. Přírodní vědci obecně jsou velice rozmanitou skupinou lidí a v zásadě nelze vytknout snad skoro žádné náboženství, metafyziku či světový názor, který by nikdy nemohli zastávat. To, co je spojuje, není explicitní idea, nýbrž spíše procedura, tedy idea implicitní.
Poznámky k monitoru Jana Paula „Volná soutěž idejí v boji o moc končí, rozhodovat napříště budou jen peníze“.
Sdílím nechuť Jana Paula k naší současné politické „elitě“ a politické „kultuře“, i ke konzumnímu oblouzení, kterým je chronicky nemocná naše společnost a které - dodávám já - nějakým způsobem postihuje nás všechny. Nesouhlasím ale s některými Paulovými vývody. Je v nich příliš mnoho pesimismu, což podle mého názoru plyne z nepochopení situace.
Kromě Štefánika asi žádný Slovák neovlivnil český život jako on. Dubčekova éra byla v šedesátých letech krátká, zanechala však hlubokou stopu. Je to zvláštní: lidský život sice nejvíc ovlivňují nové myšlenky, ale k těm, kdo je přinesli, obyčejně cítíme jenom chladnou úctu, která se s odstupem času rovná zapomnění. Na koho nezapomínáme, to jsou spíš lidé naděje a vize.
Lee McGowan přednáší na School of Public Policy, Economics and Law (Univerzita v Ulsteru) politiku Evropské unie. Jeho odborný zájem lze rozdělit do tří oblastí: a) politické mechanismy EU a zvláště role Evropské komise, b) vztah EU a Severního Irska, c) politický extremismus v Německu. Výsledkem jeho práce v poslední oblasti je monografie, jejíž překlad do čestiny nedávno vyšel v nakladatelství Prostor. Knížka vyšla původně v roce 2002 v nakladatelství Pearson Education Limited pod názvem "The Radical Right in Germany1870 to the Present". O rok později ji vydalo nakladatelství Longman.
Vítám každou vnitrostranickou diskusi, která je vyargumentovaná, bez zbytečných emocí a předpojatostí. Jedině diskusí a nikoliv okřikováním názorů můžeme posunout naše poznání. S takovou vnitrostranickou diskusí se nemusíme bát jít ani na stránky novin. Naopak, veřejnost se alespoň na vlastní oči může přesvědčit, že v KSČM jsou myšlenky, o kterých stojí za to diskutovat a že zvládáme i kulturu diskuse, k níž mj. patří tolerance k jiným názorům a schopnost věcné reakce. Obávám se však, že článek Václava Věrteláře, člena ÚV KSČM, nazvaný Ten říká to, ten zas tohle a dohromady neříkají nic (Haló noviny 7. 1. 2005) tyto parametry nesplňuje.
Včeraj, jak sem jel rano lokalku na šichtu, sem ešče poloslepy kuknul z okna a co něvidim - řada aut jak cyp od Imperijalu až po Frydlanske mosty. Už sem se těšil, že uvidim jakesik rozflakane žďorby na štyrech kolach od hňupu, co jezďa jak prasata a nědodržuju vyhlašku, a nebo aji jakesik dojebane krvave zněuznane zavodniki formule jedna, ale nic!
Napadla mě tato parafráze písničky z filmu Císařův pekař po přečtení rozsáhlého rozhovoru Ireny Ryšánkové s místopředsedou ÚV
KSČM Jiřím Dolejšem na internetových stránkách Česká média (4. 1. 2005) pod názvem Dolejš: Haló noviny nepovažuji za komunistické. Následující řádky nepíšu rád, protože vím, že mnozí naši čtenáři a členové KSČM těžce nesou kritiku nebo polemiku mezi funkcionáři KSČM.
Noam Chomsky je čelnou postavou světové lingvistiky a patrně nejslavnějším žijícím anarchistou. Na tomto místě Vás chceme seznámit s jeho knihou „Rogue States: The Rule of Force in World Affairs“,
která vyšla v nakladatelství South End Press v roce 2000.
Kořeny Světového sociálního fóra (WSF) lze vystopovat až do ledna 2000, kdy se v Davosu shromáždila skupinka asi padesáti aktivistů zastupujících odbory, intelektuály, rolnické organizace a další sociální skupiny. Mezi těmi, kdo se shromáždili na „Anti-Davosu v Davosu“, byl i Šamir Amin, intelektuál, který je považován za jednoho z nejpřednějších myslitelů měnící se dynamiky kapitalismu.
Naši nejvyšší politici začali nový rok postaru. Lamentováním nad nezbytnými reformami veřejných financí, důchodového systému, zdravotnictví, školství... Ano, podle nich je třeba neustále opakovat to samé, aby se občan ztotožnil a neuvažoval o jiných možnostech, o tom, jak to vlastně všechno je.
Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. aľ 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bliľąí informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.
16.06.2017:Opět útoky spamovacích robotů
Doąlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle vąech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více neľ 200 těchto pseudokomentářů, které maľeme. bahis siteleri
16.06.2017:Někdo/něco zde krade ľ a ą?
V uplynulých dnech doąlo k technické závadě, v jejímľ důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z větąiny komentářů) ztratila vąechna písmena "ľ" a "ą" (nebo jenom jejich emosčást). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).
09.05.2017:Pietní akt na Oląanech
Jako kaľdoročně, i letos poloľila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru praľské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na oląanském hřbitově. Při té přileľitosti jsme pietně vzpomněli i padlých daląích armád (včetně československé), kteří jsou na Oląanech uloľeni.
Anketa
V současnosti rozvířil hladinu návrh přijmout do ČR 50 syrských válečných sirotků. Co si o něm myslíte?