logo SDS
Dnešní datum: 13. 12. 2019   | Hlavní stránka | Tématické skupiny | Seznam rubrik | Download |  
zelené návěští   Hlavní menu zelený nadpis
Hlavní stránka
Kdo jsme - něco o SDS
Stanoviska SDS
Tiskové zprávy SDS
International
Staré stránky SDS

Ankety
Download
TOP 50
Tématické skupiny
Seznam rubrik (témat)

červené návěští   Rubriky červený nadpis

zelené návěští   Čtenář zelený nadpis

Jméno (přezdívka)
Heslo


Úprava osobního účtu

červené návěští   Evropská levice červený nadpis


Na web SEL

Manifest SEL
Čtěte o SEL u nás


zelené návěští   Nejčtenějąí/rok zelený nadpis
Nový web SDS
(11. 02. 2019, 532x)

V jaké kondici je naąe ąkolství? (Politické spektrum s účastí SDS).
(25. 01. 2019, 529x)

K situaci ve Venezuele
(25. 01. 2019, 487x)

Snaha činských komunistů o vlastní cestu má podporu české levice
(18. 01. 2019, 443x)


červené návěští   SDS červený nadpis
Strana demokratického socialismu
Přípotoční 869/19
101 00 Praha 10
Návątěvy po předchozí dohodě
tel.:
(420) 608 630 506
(420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS)
Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010
Případné dárce žľádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme.
secret@sds.cz
(c) SDS

Kanál RSS

TOPlist

zelené návěští   Interní statistika zelený nadpis
Denni
Max. 9
Prům. 8.3
21 denni
Max. 1648
Prům. 476.6

Nyní si čte web : 64 uživ.

03. Rozhovory, diskuse

* Nestojím o pochopení

Vydáno dne 12. 01. 2005 (6812 přečtení)

Skvělý filmař, který se krátce po listopadu 1989 stal předsedou komunistické strany. Po třech letech z politiky odešel, ale rudé nálepky už se nezbavil. Jiří Svoboda nyní přichází po patnácti letech s novým filmem. Má název Sametoví vrazi a režisér se inspiroval případem orlických vražd.

* Považujete se za rebela?

Ano, ale jen po určitou hranici. Jsem hédonisticky založený, netoužím trpět. Život má pro mě příliš vysokou cenu. Vzpouzím se, pokud vím, že má vzpoura neponese fatální následky. Proč se ptáte?

* Váš životopis působí jako jedna velká vzpoura.

Možná je to tím, že jsem vyrůstal v padesátých letech na Kladně mezi dělníky.

* Vzpomínáte si také na lidi, kteří byli nahnáni do dolů z politických důvodů?

To víte, že ano. Výraznou skupinu mezi nimi tvořili příslušníci náboženských sekt. Víra jim nařizovala, že nevezmou do ruky zbraň, tak se upisovali na deset let dolům, aby se vyhnuli vojně. Vnášeli do života města osobité kulturní zázemí, zvláště do hospod, kterých byly tehdy na Kladně bez přehánění stovky.

* Jaké bylo vaše první setkání s politikou?

Když zemřel Klement Gottwald, začaly v poledne houkat sirény, následovaly dvě minuty ticha. Každý se zastavil a nehnutě stál. Bylo mi sotva osm let, nechápal jsem, co se děje, utíkal jsem po ulici. Najednou mě chytil za límec chlap jako hora, havíř. V obličeji zažraný uhelný prach. Držel mě ve výšce, po tvářích mu tekly slzy. Když sirény ztichly, postavil mě na zem a se slovy: "Aby sis pamatoval den, kdy zemřel nejvýznamnější člověk na světě!" mi vrazil facku.

* Když umřel o devět dní dříve Stalin, muselo to být podobné.

Ležel jsem doma s chřipkou a po chodbě se rozléhalo vytí, jako když bijí psa. To plakala sousedka, která podobně jako ten havíř podlehla obrovské kolektivní energii. Dnes už tomu nikdo neporozumí.

* V roce 1963 vás přijali na DAMU, ale záhy vás vyhodili. Proč?

Napsali jsme ještě se třemi kluky dopis o nesvobodě slova a tisku v ČSSR, který měl jeden z nich odnést na americkou ambasádu. Originál na mě za několik dní vytáhli na kladenské StB. Dvanáct hodin mě vyslýchali, načež mě vyloučili ze školy. S dovětkem, že pokud bych chtěl ještě někdy studovat, musel bych požádat o svolení ministra.

* Čím jste tehdy nesvobodu slova a tisku zdůvodnili?

U mě hrála roli vzpomínka na majáles v roce 1962. Zástupce ředitele na průmyslovce tehdy prohlásil, že tátové z fabrik měli vzít samopaly a všechny ty študáky postřílet. Také jsme zjistili, že z knihoven mizí tituly některých autorů.

* Co jste po vyhazovu dělal? Čím jste se živil?

Musel jsem si najít práci, ale po Kladně se rychle rozkřiklo, že mě vyšetřovala StB. Lidé se mi vyhýbali, přecházeli na druhý chodník. Když jsem přišel žádat o práci v ústředních dílnách v Pcherech, personalista za mnou ještě z okna křičel, že jsem lump a zrádce vlasti, který si zaslouží zavřít. Chvíli jsem pracoval jako řidič u městské dopravy, později jako skladník v podniku bytového hospodářství.

* Jak jste se v roce 1966 ocitnul na FAMU?

V zaměstnání mi napsali posudek, že jsem se polepšil. Na doporučení známých jsem sehnal právníka, který mi poradil, abych ministra o žádný souhlas nežádal a do přihlášky napsal "z DAMU jsem odešel po disciplinárním řízení". Víc to nikdo nezkoumal. Na FAMU tehdy učili Otakar Vávra, Elmar Klos, Karel Kachyňa, které kádrové fleky studentů nezajímaly.

* Proč jste si vybral film?

Tehdy jím žila celá společnost. Prostě se mi zdálo, že by mě mohl bavit.

* V roce 1969 jste byl v Německu. Uvažoval jste o emigraci?

Ano. Měl jsem možnost odejít do Londýna k příbuzným, případně zůstat v Německu, kde jsem dostal nabídku pracovat pro televizi. Tehdy se na festivalu v Oberhausenu promítal můj film Pod hvězdou Davidovou, polohraný dokument o mladé Židovce, která váhá, zda má po okupaci zůstat v Československu, anebo utéct. Ostře se proti němu postavila sovětská delegace, což ohrožovalo můj návrat domů. Naštěstí den nato lidi v Praze rozbili výlohy Aeroflotu (po hokejovém vítězství 4:3 nad Sovětským svazem na MS ve Stockholmu, pozn. red.), což byla pro režim závažnější polízanice. Ještě tři měsíce jsem se pak potuloval po Německu, ale nakonec jsem se vrátil. Bylo mi jasné, že jinak bych už nikdy neuviděl rodiče.

* Co se stalo s tím filmem?

Po návratu mi zavolala sekretářka režiséra Vávry, že se mnou chce pan profesor mluvit. Ať prý na něho počkám na křižovatce ve Vršovicích, kde jsem tehdy bydlel. Přijel autem, mlčky otevřel kufr a já si z něj vzal všechny tři kopie, které zůstaly na škole. Tím ten film jako by přestal existovat.

* Jak se během normalizace změnila atmosféra mezi filmaři?

V šedesátých letech byli na Barrandově ve vedoucích funkcích lidé, kteří rozuměli profesi, tvůrčím způsobem se trumfovali. Pak to zasulcovali lidé, kteří byli zcela bez nadání a bez vkusu, staří rutinéři. A začali si vyřizovat účty s režiséry nové vlny, jež je kdysi převálcovali. V normalizačních čistkách hrála důležitou roli uražená pýcha méně talentovaných.

* Proč jste v roce 1975 vstoupil do KSČ?

Byly to jednoduché počty. Mohl jsem emigrovat nebo dělat něco jiného nebo se stát disidentem. Anebo vstoupit do strany a být filmovým režisérem. Udělal jsem to. Názory jiných lidí na můj život a na má rozhodnutí mě příliš nezajímají. S tím, jak žiju, jsem byl v zásadě vždycky spokojený.

* Do svých filmů jste dokázal prosadit například Radka Brzobohatého nebo Miroslava Macháčka, které se tehdy režim pokoušel odstavit. Bylo to těžké?

Neobsazoval jsem Macháčka (Skalpel, prosím, pozn. red.), abych tím někoho dráždil, ale protože byl pro tu roli nejlepší. Stejně to bylo s Brzobohatým (Oddechový čas, Schůzka se stíny, pozn. red.). Jsem egocentrik a přeji si, aby v mých filmech hráli dobří herci. Nějaké drobné problémy s tím byly, ale ono je to dneska podobné. Když vám někdo dává peníze na film, také vám říká, kdo v něm má hrát.

* Jak se tehdy Barrandov obsazení Brzobohatého či Macháčka bránil?

Dal jsem návrh produkčnímu, ten ho poslal ústřednímu dramaturgovi Ludvíku Tomanovi, který řekl, že obsazení hlavní role nepodepíše a návrh nám vrátil. Dali jsme na něj nové datum a poslali mu jej nezměněný zpátky. Tak to šlo až do doby, kdy se přiblížil začátek natáčení a hrozilo zastavení příprav filmu. Toman to nakonec podepsal, protože v opačném případě by vyšlo najevo, že Brzobohatého zakázal. S Macháčkem to bylo horší. Když jsem se postavil na zadní a řekl, že film bez něho nebudu točit, jediný, kdo našel odvahu mě podpořit proti oddělení kultury ÚV, byl Jiří Purš, generální ředitel Barrandova.

* V roce 1987 jste se stal předsedou filmové sekce Svazu českých dramatických umělců (SČDÚ, pozn. red.), který rozhodně neměl lichotivou pověst. Jak vysvětlíte tohle?

Za špatnou pověst svazu mohlo nepěkné představení v Národním divadle v roce 1977, kde se podepisovala Anticharta, a tehdejší vedení svazu to celé spoluorganizovalo. Já jsem tehdy v Národním nebyl, nebyl jsem ani členem svazu. Stal jsem se jím až v roce 1982, ale až do konce roku 1986 jsem nebyl na jediné schůzi. V prosinci 1986 však na federální vedení svazu přišlo čtrnáct novoročních blahopřání podepsaných Elemem Klimovem, předsedou Svazu sovětských kinematografistů a poradcem Michaila Gorbačova. Byly určené například Věře Chytilové, Jiřímu Menzlovi, Karlu Kachyňovi, Františku Vláčilovi a také mně a Miloslavu Lutherovi. Protože z těch, kterým blahopřání přišlo, jsme jen já a Luther byli ve straně, někteří členové SČDU usoudili, že právě my dva jsme byli Moskvou předurčeni k vedení národních svazů. Tak se i stalo.

* Podařilo se vám svaz nějak proměnit?

Prosadili jsme zavedení konkursů na místa vedoucích barrandovských tvůrčích skupin. Přijali jsme tvůrce, kterým byl svaz do té doby uzavřený, například Ester Krumbachovou či Jindřicha Fairaizla. Dosáhli jsme otevření archivů a trezorů a vyjma Skřivánků na niti a Ucha se nám podařilo uvolnit všechny do té doby zakázané filmy. Nelze ale popřít, že vedení kinematografie bylo už tou dobou pod vlivem sovětské perestrojky poměrně vstřícné. Dosáhli jsme rovněž ocenění například pro Jiřinu Jiráskovou, Rudolfa Hrušínského a Radka Brzobohatého, které režim příliš neprotežoval. Po revoluci mi připadalo trochu divné, když tituly vraceli. Dnes už to nikdo nechce slyšet, ale oni o majestát "zasloužilých a národních" velmi stáli. Rozhodně jim ho nikdo nevnucoval. Znám jediné dva, kteří když slyšeli, že je chceme navrhnout, rezolutně odmítli: Menzel a Chytilová.

* V říjnu 1990 jste se stal předsedou KSČ. Další těžko pochopitelný krok.

Nestojím o to, aby mě někdo chápal! K čemu by mi to bylo? Sám přesně nevím, proč jsem to či ono udělal. Nepočítám tahy dopředu, život nejsou šachy. K mému tehdejšímu rozhodnutí přispělo přesvědčení, že by zde nadále měla existovat nějaká levicová síla. Proto jsem v KSČ zůstal, přijal jsem návrh, abych kandidoval do Federálního shromáždění a o půl roku později i na předsedu strany.

* Jak na to reagovala rodina?

Velmi solidárně. Manželka sice nebyla nadšená, ale stála za mnou. Když jsem jí volal, že mě zvolili, řekla, že už to slyšela a že si otevřela láhev vodky. Na dcery měli spolužáci nějaké poznámky, ale tím to skončilo, obě se pak dostaly na střední i na vysokou školu.

* Jak vaši snahu změnit KSČ v demokratickou stranu vnímali její členové?

Strana visela v letech 1990 a 1991 pocitově na hranici zániku. Funkcionářů ochotných jít do adrenalinových klání, jako byla volební kampaň, v ní moc nezůstalo, byli to vlastně takoví kancelářští měšťáci. Těch několik ještěrů, kteří čas od času vylezli ze skrýší, aby kritizovali, že se vedení distancuje od minulosti, šlo umlčet. Nakonec se smířili také s tím, že jsem se stal spolunavrhovatelem zákona na odškodnění a plnou mimosoudní rehabilitaci lidí odsouzených v padesátých letech za takzvané zločiny proti republice. Bohužel, ještěrů postupně přibývalo.

* Bylo předsednictví KSČM placenou funkcí?

Nikdy jsem za ně nebral ani korunu, dělal jsem to jako koníčka! Kolik lidí má šanci něco takového zažít?

* Jak se díváte na dnešní komunistickou stranu?

Grebeníček je dnes na pokraji vládní odpovědnosti, což by ještě před několika lety nikdo nehádal. Pokud se dostane k moci, může to ale s KSČM dopadnout jako na Slovensku se SDL. Noví funkcionáři tam trpěli takovou abstinencí využívání půvabů moci a sebeobohacování, že to vedlo k zániku strany.

* Patnáct let jste nenatočil žádný celovečerní film. Zavřela vám politická angažovanost dveře k producentům?

Prosím vás! Kdybych si říkal, že jsem měl kdeco dělat jinak, mohl bych rovnou jít na půdu a zatlouct si tam skobu. Navíc si nemyslím, že jsem na světě, abych točil filmy, ale abych žil. Potlesk mě bavil, když mi bylo třicet. No, možná i čtyřicet.

* Nyní má před premiérou váš film Sametoví vrazi, inspirovaný případem orlických vražd. Dříve se už dvakrát schylovalo k jeho natáčení, ale nakonec z něj sešlo. Proč?

Scénář jsem napsal již před sedmi lety. Šel jsem s ním tenkrát na Novu, kde mu dal tehdejší programový ředitel Petr Sládeček zelenou. Jenomže pak odešel do Londýna a jeho nástupkyně Libuše Šmuclerová mi oznámila, že o ten film nestojí. Generální ředitel Železný ji diskrétně doplnil, že na látku tohoto typu prý ještě neuzrál čas. Podruhé jsme ztroskotali na penězích.

* Setkal jste se s orlickými vrahy?

Mluvil jsem s každým, kdo byl k tomu svolný. Byl jsem u soudu, četl vyšetřovací spis, hovořil s příslušnými policisty. Samozřejmě jsme se sešel s mužem, který je hlavní postavou filmu a kterého kriminalisté označují za hlavu spolčení. Docela mě zajímalo, jak film zhodnotí, ale před dvěma roky spáchal ve vězení sebevraždu.

* Bylo těžké udržet si odstup? Neměl jste obavu, že se příliš vcítíte do osudů těch lidí a začnete mít sklon jejich činy omlouvat?

Aktéry ve filmu nijak nesoudím, nesnažím se vytvářet nějakou složitou motivační strukturu. Konstatuji, co udělali, a dodávám, jací jsou to lidé. Měli rodiny, sny a cíle, jejich hodnotové uspořádání se nijak nelišilo od hodnot vyznávaných osmdesáti procenty české populace. Postmoderní svět není černá a bílá, ale černá i bílá. Svatost a zatracení, genialita a blbost se nevylučují.

***

Horníci na Kladně, kde Svoboda vyrůstal. Leden 1949. * Na festivalu v Moskvě v roce 1985 s Radkem Brzobohatým a Janou Brejchovou. * Jako předseda komunistů v roce 1991. * V roce 2001 při natáčení televizního filmu Udělení milosti se zamítá. * Dívka s mušlí, 1980, s Ladislavem Frejem (vpravo). * Sametoví vrazi, 2005, s Richardem Krajčem (druhý zprava). * Skalpel, prosím, 1985, s Miroslavem Macháčkem. * Zánik samoty Berhof, 1983, s Evelynou Steimarovou.

Týden, č. 2/05, leden 2005


Související články:
(ČR - politika obecně)

Vzpomínka Ondřeje Neffa (10.05.2016)
Slovo o pluku Hamáčkově (28.11.2014)
Ještě Amazon a demokracie "po brněnsku" (či po "jihomoravsku"?) (24.03.2014)
Amazon a demokracie - jak Brno! (20.03.2014)
K hlasování o důvěře Rusnokově vládě (07.08.2013)
Druhé kolo rozhoduje! (18.10.2012)
Mimoparlamentní levice v Politickém spektru (13.04.2012)
Otázky (11.04.2012)
Hierarchie zpupnosti (27.03.2012)
"V této chvíli nevím a tak vám ani neodpovím ..." aneb "I obráceně !" (11.02.2012)
Místo nekrologu ... (21.12.2011)
Parlamentní obstrukce v Politickém spektru (21.11.2011)
SPaS za těch pár měsíců udělal hodně práce (25.10.2011)
Čekání na Jánošíka, nebo Kozinu? (24.06.2010)
Co bylo ukradeno, mělo by být vráceno! (27.05.2010)
Politické spektrum se zástupcem SDS (11.01.2010)
Na levici jednotně? (15.09.2009)
Bez žalobce není soudce? (07.09.2009)
Den poté (26.03.2009)
To jsem zvědav (11.09.2008)
Minulost změnit nemůžeme, ale můžeme a musíme se z ní poučit (19.05.2008)
O pocitu ponížení a nezamýšleném účinku (10.04.2008)
Citát pro tento den aneb život tropí hlouposti (15.02.2008)
Příspěvky vyplacené politickým stranám a hnutím v roce 2007 (14.02.2008)
Volební řád pro volby konané Poslaneckou sněmovnou a pro nominace vyžadující souhlas Poslanecké sněmovny (08.02.2008)
Novoroční projev prezidenta republiky 1. 1. 2008 (01.01.2008)
Unser Traum ist eine vereinigte Linke (19.10.2006)
Naším snem je sjednocená levice (19.10.2006)
Když dva dělají totéž? (22.09.2006)
Volební kampaň s otazníky? (07.09.2006)
NE základnám! (16.08.2006)
Společně to dokážeme (27.03.2006)
Senátor chce kvůli stíhání měnit zákon (22.03.2006)
Dokopec, skopec (07.03.2006)
Ta naše politika česká (05.02.2006)
Idea vs. strategie vs. taktika (29.01.2006)
Novoroční projev prezidenta republiky 1. 1. 2006 (01.01.2006)
Novoroční projev předsedy vlády 1. 1. 2006 (01.01.2006)
Projev na IV. sjezdu Svazu dramatických umělců (21.12.2005)
Srdcem Evropy obchází strašidlo (05.12.2005)
Beze sporu zajímavá otázka (11.11.2005)
Odtikávání mesaliance, když kapitál uzavírá mocenské sňatky z rozumu s lumpenproletariátem (04.11.2005)
CVVM: Ve volbách by získala většinu levice (02.11.2005)
Etický kodex politika (17.10.2005)
Komunistická idylka dle Václava Žáka (07.10.2005)
S komunisty se nemluvilo a už se mluví (05.10.2005)
K čemu je dobrá mobilizace proti rudnutí ČSSD (04.10.2005)
Stav a možnosti české levice před volbami 2006 (02.10.2005)
Technohrátky politické scény (02.08.2005)
Orientace a perspektivy (28.06.2005)
Pomáhá Paroubek KSČM z ghetta? (22.06.2005)
ÚVV se usnesl, že krize skončila - a krize to nevzala na vědomí (25.04.2005)
Gross s Kalouskem před Gottwaldem (21.04.2005)
Komunisté a antikomunisté (13.04.2005)
Česko pohltilo Evropu (12.04.2005)
Neptej se, komu zvoní hrana - zvoní tobě (11.04.2005)
Pohled z galerie (07.04.2005)
Nemusíme spolu souhlasit, ale musíme se respektovat (23.03.2005)
Sektářství mírotvůrců (22.03.2005)
Vyzýváme KSČM, aby ukončila nátlak na občanskou společnost (22.03.2005)
Mantinely a zákony (22.03.2005)
Jak jsem se mýlil v politice (03.03.2005)
2. kapitola DDP ČSSD (29.01.2005)
Ideologie v současné české společnosti (29.01.2005)
K Masarykově „České otázce“ (25.01.2005)
Poznámky - Dvě o radikalismu (25.01.2005)
Odstup nade všechno (15.01.2005)
Novoroční projev prezidenta republiky 1. 1. 2005 (01.01.2005)
Pravidla korupčního trhu (04.12.2004)
Pravdy každému přejte (10.02.2003)
Česká cesta k zavřené společnosti (14.09.2000)
Je politika vždycky svinstvo? (30.04.1994)

[Akt. známka (jako ve škole): 1,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: Jiří Svoboda | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: Týden

červené návěští   Hlavní zprávy červený nadpis

zelené návěští   Novinky zelený nadpis
16.04.2018: Letní univerzita Evropské levice 2018
Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. aľ 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bliľąí informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.

16.06.2017: Opět útoky spamovacích robotů
Doąlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle vąech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více neľ 200 těchto pseudokomentářů, které maľeme.

16.06.2017: Někdo/něco zde krade ľ a ą?
V uplynulých dnech doąlo k technické závadě, v jejímľ důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z větąiny komentářů) ztratila vąechna písmena "ľ" a "ą" (nebo jenom jejich část). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).

09.05.2017: Pietní akt na Oląanech
Jako kaľdoročně, i letos poloľila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru praľské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na oląanském hřbitově. Při té přileľitosti jsme pietně vzpomněli i padlých daląích armád (včetně československé), kteří jsou na Oląanech uloľeni.

červené návěští   Anketa červený nadpis
V současnosti rozvířil hladinu návrh přijmout do ČR 50 syrských válečných sirotků. Co si o něm myslíte?

V Sýrii ani ľádní váleční sirotci nejsou.
289 (289 hl.)
Nebrat! Jeątě by nás podřezávali.
283 (283 hl.)
Konečně někdo uvaľující lidsky.
250 (250 hl.)
A» se kaľdý stará o sebe, nic nám do nich není.
235 (235 hl.)
Je to sice politikum, ale krok správným směrem.
412 (412 hl.)
Raději bychom měli zvýąit svou ostudně nízkou rozvojovou pomoc.
253 (253 hl.)
Prohnilý humanismus !!
195 (195 hl.)

Celkem hlasovalo: 1917


zelené návěští   Vyhledávání zelený nadpis


na nových stránkách

Rozšířené vyhledávání
Tématické skupiny
Seznam autorů


Google

web
sds.cz
blisty.cz
bbc.co.uk

zelené návěští   Vaąe komentáře zelený nadpis
[15.05.2018 19:15:23]
josef mikovec
Bohumír ©meral - Mučedník ztracených a vysněných příleľitostí http://www.novarepublika.cz/2018/0 5/frantisek-ferdinand-s ...

[15.05.2018 18:54:53]
josef mikovec
Zde jest zkuąební kámen, na němľ se dokáľe, zdali jsme opravdu v dost zralí, dost socialističtí, abychom opravdu stali se v Rako ...

[21.03.2018 17:10:12]
n
Snad se něco doví,!

[19.11.2016 10:28:45]
l&s
Doplnění k Peroutkovi - Zemanův projev byl míněn dobře, bohuľel se v něm dopustil dehonestujícího přeąlapu, kdyľ prohlásil, ľe Per ...

[27.02.2016 10:01:56]
l&s
Článek pana Bělohradského není k dispozici, tak jen pár postřehů k této stati. Paní Neudorflová sice správně píše, že je chyba, k ...

[28.10.2015 09:08:14]
-ik
Dobrý den pane ©lemendo! To, co jste napsal, je konstatování stavu. A co navrhujete jako pokus o naznačení cesty? Já mysl ...

[04.09.2015 14:20:12]
n
Samozřejmě, ľe jiľ těąím na shromáľdění, jako posledně na Václaváku. Doufám, ľe nebude chybět pán ©afr, kterého tímto srdečně zvu. ...

[13.08.2015 13:11:01]
n
SDS leží v žaludku tomu zoufalému tapetáři, takže je moc známá a okolí se musí postarat o její prosazení. Prohra s US a tím i se s ...

[13.08.2015 01:44:03]
-ik
Jestli že se mi zdá, že militantní skupiny dosahují lepších výsledků, měl byc se podívat na sebe, zda nepracuji špatně. Oni mohou ...

[08.06.2015 21:05:37]
-ik
"význam evropské levice pro vývoj ve světě a její podíl na jeho spoluutváření (globalizace, přenos zkušeností z jiných čá ...

[25.05.2015 14:58:27]
n
Lidstvo v rozvinutých zemích a tím myslím i naąi zemi, jiľ dosáhli hranic daląího materiálního pokroku a jeho daląí zvyąování je n ...

[25.05.2015 08:21:23]
l&s
"Proč se myšlenka lidové fronty boje proti fašismu prosadila v našem hnutí, až když bylo fakticky pozdě? Bylo vůbec možné, ab ...

[13.05.2015 09:45:10]
Milan Neubert
-iku, napsal jste víc věcí, s řadou souhlasím. Jednu námitku ale mám: dospěli jsme k závěru, že virtuální diskuse na webu nebo na ...

[10.05.2015 23:25:51]
-ik
Mám pocit, pane Neuberte, že jste se o kontakt s lidmi ani moc nesnažil. Diskuse na stránkách SDS je nulová. A i v minulosti jst ...

[06.05.2015 10:38:48]
n
Vítám tapetáře. Čest tvoji práci. Podle množství zbytečné práce opravdu stojíš ...


Teze programu SDS
Teze programu SDS

Tyto stránky byly vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS.