logo SDS
Dnešní datum: 22. 07. 2019   | Hlavní stránka | Tématické skupiny | Seznam rubrik | Download |  
zelené návěští   Hlavní menu zelený nadpis
Hlavní stránka
Kdo jsme - něco o SDS
Stanoviska SDS
Tiskové zprávy SDS
International
Staré stránky SDS

Ankety
Download
TOP 50
Tématické skupiny
Seznam rubrik (témat)

červené návěští   Rubriky červený nadpis

zelené návěští   Čtenář zelený nadpis

Jméno (přezdívka)
Heslo


Úprava osobního účtu

červené návěští   Evropská levice červený nadpis


Na web SEL

Manifest SEL
Čtěte o SEL u nás


zelené návěští   Nejčtenějąí/rok zelený nadpis
Z Afghánistánu se dnes vrátí domů tři čeątí vojáci...
(08. 08. 2018, 772x)

Praľské jaro i jeho dozvuky a ohlasy na stránkách SDS
(26. 08. 2018, 714x)

Chinese Reaction to the 1968 Occupation of Czechoslovakia
(10. 09. 2018, 688x)

Praha není stádo?
(25. 08. 2018, 616x)

Praľské jaro mohlo prokázat přednosti „socialismu s lidskou tváří“
(12. 09. 2018, 616x)

Sovětská revizionistická renegátská klika bezostyąně posílá jednotky k okupaci Československa
(10. 09. 2018, 606x)

Socialismus, nový pohled a strategie
(06. 09. 2018, 585x)

Pouľívá generální ątáb naąe vojáky v Afghánistánu v souladu s mandátem operace?
(19. 10. 2018, 475x)


červené návěští   SDS červený nadpis
Strana demokratického socialismu
Přípotoční 869/19
101 00 Praha 10
Návątěvy po předchozí dohodě
tel.:
(420) 608 630 506
(420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS)
Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010
Případné dárce žľádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme.
secret@sds.cz
(c) SDS

Kanál RSS

TOPlist

zelené návěští   Interní statistika zelený nadpis
Denni
Max. 18
Prům. 13.3
21 denni
Max. 350
Prům. 287.7

Nyní si čte web : 76 uživ.

02. Články, statě, projevy

* Filozofie očima přírodního vědce

Vydáno dne 10. 01. 2005 (5994 přečtení)

Zprostředkovat pohled člověka zakořeněného v přírodních vědách na filozofii není de facto možné. Přírodní vědci obecně jsou velice rozmanitou skupinou lidí a v zásadě nelze vytknout snad skoro žádné náboženství, metafyziku či světový názor, který by nikdy nemohli zastávat. To, co je spojuje, není explicitní idea, nýbrž spíše procedura, tedy idea implicitní.

Pokud se v laboratoři či při psaní publikací rozhodnete dodržovat určitá pravidla, nebo ještě lépe jistého ducha pravidel, jste přírodní vědci, i kdybyste jinak věřili v existenci hejkalů a perníkové chaloupky. Zmíněná pravidla jsou v praxi věcí konsensu, avšak jejich konkrétní podoba mne nebude nyní zajímat. Pro pochopení většiny různých pohledů, jaké mohou mít přírodní vědci na filozofii, je podle mého názoru důležité říci něco o vzniku a spolu o duchu těchto pravidel.

Klasická filozofie, ať už máme na mysli Platóna, Aristotela, scholastiku, Descarta nebo Hegela s Husserlem, stojí na přesvědení, že pouhým myšlením a umnou spekulativní argumentací můžeme dospět k pravdě.

Ostatně i Lockův empirismus je podepřen takovýmto způsobem a žádným jiným. Výsledkem tohoto přístupu je velké množství protikladných nebo mimoběžných myšlenek, jež si vesměs nárokují apodiktickou pravdivost a v nichž se dá těžko vyznat. Tím vůbec nechci klasickou filozofii snižovat nebo pranýřovat. Lze ji přece chápat jako delikatesní intelektuální hody i jako existenciální dobrodružství pro lidi, již věří v moc myšlení natolik, že skrze ně chtějí najít smysl a podstatu života (což bylo také velkým cílem mnoha klasických filozofů).

Na druhé straně je dnes už asi celkem zbytečným přepychem číst např. Aristotelovu Metafyziku, Descartovy Principy filozofie nebo Kantovy Kritiky. Vyplatí se to však zcela jistě tomu, kdo bude chtít hlouběji poznat dějiny a vývoj přírodních věd se vším jejich bolestným hledáním vlastní identity. Jestliže vyjdeme z představ, které má o sobě přírodní věda v posledním století, můžeme klást její počátky do období iónské filozofie, kdy došlo ke zhroucení prastaré mýtické víry v to, že člověk samozřejmě vlastní pravdu, že jí rozumí, že rozumí kosmu i sám sobě. Ten velký zlom se ovšem už dávno předtím ohlašoval zejména v Mezopotámii s její relativně civilní a necentralizovanou civilizací. Gilgameš, který otřesen konečností člověka nedokáže svou touhu po nesmrtelnosti žádným mýtickým způsobem naplnit, je předpovědí Homérova pesimismu, pramaterialismu Iónů a relativismu sofistů. Tady se jistě objevily prvotní záchvěvy přírodovědeckého ducha, který se po tisícileté vládě apodiktických filozofií (zejména platonismu a aristotelismu, jejichž nástup měl výrazný politický kontext) začal vzmáhat právě na takovýchto, v pradávných dobách postavených základech.

Dokud platila mýtická představa, že člověk přirozeně a bytostně je u pravdy, že ji rozumí a že je na světě doma, a dokud se později k této narušené jednotě člověka a kosmu snažila mocensky prosazená metafyzika vrátit spekulativní cestou, otázka po tom, jak se dějí konkrétní věci kolem nás, nebyla otevřena. Středověké myslitele nenapadlo se takto tázat. Je příznačné, že první velký experimentátor, o kterém víme, byl františkán R. Bacon. V Itálii velice silné františkánské obrození, jež vytvořilo základy tzv. devotio moderna, mělo důrazem na vnitřní zbožnost a nedůvěrou k intelektuální spekulaci obrovský vliv na rozvoj přírodních věd.

Lidé se v důsledku změny pojetí role intelektu také mnohem více začali snažit o zlepšení své přítomné pozemské existence, k níž ho upřeli. V tavicím kotli renesance se pak míchalo kdeco s kdečím.

To rozhodující pro pozdější odcizení přírodních věd a filozofie přinesl podle mne G. Galilei a alchymisté. Galilei totiž v prvé řadě zbořil pradávnou aristotelskou důvěru v intuitivní poznání, dále užil do té doby posvátnou matematiku jako pouhý nástroj pro popis z hlediska staré metafyziky bezvýznamných přírodních dějů a konečně též své hypotézy testoval. Dneska je ale přírodní věda podobnější alchymii než galileovské konstrukci prvotní mechaniky. Ty základní podobnosti spočívají v principu „anything goes“, ve snaze dosáhnout velikých a zcela utilitárních efektů, v upřednostnění algoritmu (operátory) před pochopením, ve ztrátě iluzí o přesnosti a verifikovatelnosti, místo nichž nastoupila přibližnost a falzifikace, teorie chaosu, teorie fraktálů apod.

Rád bych položil silný důraz na rozdíl mezi nápady, které středověká i pozdější metafyzika přinesly a s nimiž si může velice dobře pohrát i postmoderní „alchymista“ (a třeba je užít v nové přírodovědné teorii, za niž později dostane Nobelovu cenu), a mezi přístupem ke světu čili psychologií metafyzického člověka. Přírodní věda si musela několikrát projít krizemi, v nichž se rozhodovalo o tom, zda intelektuální náhled je víc než konkrétní praxe (a experiment je praxe par excellence, třebaže praxe dosud nikoli utilitárně uchopitelná), a tak se odcizovala filozofii.

Zatímco velké filozofické systémy baroku pokračovaly ve snaze najít jistotu, ve snaze intelektuální spekulací být přímo u pravdy, v Británii lord Bacon jednoznačně položil důraz na praktickou stránku vědění. Stavěl se sice k přírodě možná příliš kořistnicky, ale to lze korigovat bez ztráty toho nejpodstatnějšího: čisté myšlení nestačí, je zapotřebí praktický efekt. Toto zásadní metodologické rozhodnutí ovšem do vědy pronikalo jen velmi zvolna. Za hlavní brzdu vývoje považuji, snad paradoxně, Newtonův systém. Totiž Newtonovy geniální myšlenky fyziky natolik uhranuly, že Kirchhoff a von Helmholz mohli prohlašovat ještě v devatenáctém století, že cílem fyziky je vysvětlení jevů jejich převedením na klasickou mechaniku, tj. intelektuální náhled byl takto povýšen nad praxi. Mezitím autorita přírodních věd narůstala obrovskou rychlostí, za což mohly zejména její inženýrské aplikace. Tento typ poznání radikálně měnil životy lidí a zdálo se, že právě proto musí jít o pravdu. Nám známou a velice tupou formou této naivní metafyzické víry v přírodovědnou pravdu je tzv. „vědecký ateismus“ - tak bylo autority přírodních věd zneužito i k zrůdným politickým cílům.

Když se s teorií relativity a kvantovou mechanikou ukázalo, že obrovské úspěchy minulých staletí byly založeny na pouze přibližných a fundamentálně mylných teoriích, byl to obrovský šok a obrovský impuls k rehabilitaci instrumentálního pojetí vědy. Přírodní vědci se zabývali fundamentálními filozofickými problémy, jako je povaha prostoru a času, náhodnost, definice hmoty, reálnost matematických entit atd., ale nešlo jim o spekulativně dosažené bytí u pravdy, o nazření skutečnosti tak, jak je. Bylo stále zřetelnější, že všechny teorie jsou jen modely, které se mohou zítra ukázat mylné tváří v tvář konkrétní praxi (experimentu), a že důvodem, proč se zabývat hledáním nových modelů, je právě ta konkrétní praxe. Dokonce, jak skvěle říká Feynman ve své knize Neobyčejná teorie světla a hmoty (Aurora Praha 2001), novým teoriím, které se výborně osvědčily, nikdo nerozumí.

Umíme je používat, ale - ač se to zdá neuvěřitelné - nerozumíme jim. Ten prastarý, rudimentární motiv najít pravdu o věcech, jak jsou, a najít ji jako modus rozumění věcem prostě neobstál. Neobstál jen díky tomu, že v přírodních vědách před intelektuální spekulací dostala přednost praxe. Jak tedy mohou tyto vědy ještě existovat, ba rozkvétat, když ztratily tak důležitou motivaci?

Říci, že je to díky jejich technické, utilitární úspěšnosti, podle mne vůbec nestačí. Jediné, co člověka může opravdu přimět k poctivosti, je asi konkrétní problém, jenž nelze vyřešit pouhými myšlenkami - tak např. vyléčení zhoubné nemoci, postavení elektrárny nebo to, co existencialisté v jejich pojetí hledání smyslu života nazývají ztroskotání. Poctivost je přitom opakem blazeovaného relativismu, jenž se rozbujel díky krizi tradičních náboženství a filozofií, tedy tradičních „jistot“. Když nám přírodovědné bádání poskytuje zkušenost dotyku s neznámem, které je radikálně jiné než to, co dokážeme pochopit, když nás tvrdě usvědčuje v naší neustálé pomýlenosti, když bourá naše jistoty a když díky němu dokážeme nejen řešit mnohé konkrétní problémy, nýbrž také najít společný jazyk a podílet se na společném vývoji, který se nerozpadá do samostatných spekulativních systémů, pojících se k osobám různých géniů a jejich epigonů, je to nesmírné bohatství. Přírodní věda nás přitom nemůže uchránit před pesimismem nebo relativistickou skepsí, neuchrání nás před primitivním materialismem, který nedokáže opravdově svět transcendovat a váže nás k němu jak řetěz ke kouli. S tím vším se musíme vyrovnat sami. Je opravdu pozoruhodné, že základní zkušenost abrahámovských náboženství je naprosto obdobná: víra může začít teprve tam, kde končí staré jistoty a kde člověk vezme odvahu následovat neuchopitelnou transcendenci do radikálního neznáma.

Filozofie se, řekl bych, v posledním období snaží dívat na své tradice dost kritickým pohledem. Zůstává však palčivou otázkou, jaký má filozofie smysl. V existenciální sféře, tedy tam, kde jsme při ztroskotání postaveni tváří v tvář radikálně neznámému, nám těžko pomůže náš rozum - přednost dostává náboženství či umění. Důraz na otevřenost a řešení konkrétních problémů, typický pro přírodní vědy, je důležitý i pro demokratickou společnost jako takovou, určitě důležitější než spekulativní hledání „jistot“ a (apodiktického) bytí u pravdy, jež nabízí klasická filozofie. Občas se říká, že filozofie má zpochybňovat a ukazovat na problémy, před nimiž se zavírají oči. Ale to by snad měl dělat ve svém oboru každý poctivý člověk, ba dokonce asi ještě mnohem víc - měl by i něco vytvářet, zanechávat za sebou nějaké dílo. To je ovšem zas ta otázka: jaké dílo má za sebou zanechávat dnešní filozof? Nebo jinými slovy: kde by se dnes mohlo nejlépe uplatnit to, co filozofie od počátku produkuje?

Domnívám se, že odpověď musí znít: v přírodní vědě. Někdejší vize filozofie jako pouhé sumarizace výsledků přírodních věd nebo jako jejich apendixu není ale aktuální. Spíše je filozofie, jak jsem už řekl, rezervoárem nápadů a obsahuje dost možná vhodné nástroje k efektivnímu řešení mnoha „filozofických problémů“, které v přírodních vědách přímo bují. A vůbec nejde jen o teorii poznání, nýbrž také o metafyziku - metafyzické nápady se však musí převádět z intuitivních představ do operací neboli algoritmů. Zábavným příkladem může být analogie mezi kvantovým popisem elektronu a teorií andělů, kterou vypracoval Tomáš Akvinský (upozornění na to lze najít v knize Fyzikální chemie od Moora (SNTL Praha 1979), kde jsou i další náměty). Čím je filozofie bizarnější, tím bude mít obecně asi větší šance na aplikaci v přírodní vědě. Na scéně věd, které nemají spekulativní charakter, dochází k stále silnější interdisciplinární integraci kolem konkrétních problémů. Filozofie by tedy nebyla v žádném případě anektována přírodními vědami, nýbrž jen by se zapojila do jejich interdisciplinárních vazeb jako jedna z mnoha disciplín.

Filozofie očima přírodního vědce může vypadat různě a hledat nějaký obecný nebo většinový pohled přírodních vědců na filozofii mi přijde velice ošemetné (zvláště ve státě, kde se čtyřicet let z politických důvodů všechno v přírodních vědách muselo chápat prizmatem marxleninismu). Ale ať už je to jakkoli, přírodní vědci se bez filozofie neobejdou, filozofují jen v jiném smyslu a s jiným cílem, než tomu bylo v tradičních spekulativních systémech. Velká přírodní témata, a ta stála na počátku filozofie u maloasijských Iónů, jsou proto podle mého názoru pro filozofy velkou šancí, jak vyřešit krizi oboru, jak filozofovat jinak a lépe, aniž by museli zcela zavrhnout dědictví svých předchůdců.

Britské listy, 10. 1. 2005


Související články:
(Filozofie)

Rozhovor s Karlem Marxem (05.05.2018)
Karel Marx, filozof revoluce nebo liberální myslitel? (05.05.2018)
Národní identita není trauma, ale potřeba (12.02.2016)
Největąím ohroľením Evropy je její netečnost (06.04.2015)
Jak číst Marxův Kapitál (29.09.2010)
Marxova teorie společnosti (poznámky) (13.12.2008)
Marxova teorie společnosti (2) (13.12.2008)
Marxova teorie společnosti (13.12.2008)
Kdo jsme? Kam kráčíme? (16.06.2008)
Společnost nevolnosti (10.12.2007)
Bondyho vzkaz (22.04.2007)
Z Týnské až do Velryby (22.04.2007)
Zemřel Egon Bondy (10.04.2007)
Theodicea centur. XXI.? (21.10.2006)
Anketa o dekadenci „Západu“ (02.04.2006)
Obránci víry (31.03.2006)
Každý monoteismus je totalitní (30.03.2006)
Pokus o zahájení debaty na skandální téma: Marx (26.03.2006)
Nástin kritiky politické ekonomie (2) (15.03.2006)
Nástin kritiky politické ekonomie (15.03.2006)
K postmoderně nelze přistupovat jako k univerzální koncepci (06.03.2006)
Člověk jako fixní kapitál, aneb jak to Karel Marx vlastně myslel (31.01.2006)
O ateismu, pochybnostech a víře (30.01.2006)
Význam marxismu pro model socialismu (05.01.2006)
„Zkrotit kapitalismus“ (29.12.2005)
Zásady komunismu (15.12.2005)
Marxova filozofie dějin (05.12.2005)
Marx a sovětský komunismus (05.12.2005)
Chvála materialismu (30.11.2005)
Kdo filosofuje (06.10.2005)
Válka s plky (11.08.2005)
Sartre: důsledný filozof svobody, ale i obhájce komunismu (19.06.2005)
Profesor Wright: Kapitalismus omezuje demokracii (24.05.2005)
Výzva „sociálního” v sociální demokracii (24.05.2005)
K pojetí svobody u K. Marxe (22.04.2005)
Marx ve stavu beztíže (15.04.2005)
Polemika o „produktivistickém marxismu“ (04.03.2005)
Vědění a víra v čase rizik (11.02.2005)
Atheismus není nové dogma (08.02.2005)
Místo iracionality potřebujeme návrat k racionalitě (08.02.2005)
Redakční předmluva k českému vydání Grundrisse (06.02.2005)
Marxova cesta revoluční kritiky (06.02.2005)
Rukopisy „Grundrisse“ (06.02.2005)
Buddha (04.02.2005)
1. kapitola DDP ČSSD (29.01.2005)
Hodnota, úpadek a technologie: dvanáct tezí (21.01.2005)
Příběh o příběhu: Egon Bondy - pětasedmdesát (20.01.2005)
Ďáblův advokát: „atheistova“ úvaha o levici a náboženství (18.01.2005)
Epocha samovzněcování (13.01.2005)
Ideje jsou silnější než peníze - pokud to jsou opravdu ideje (10.01.2005)
Marxova filozofie dějin (23.02.2004)
Marxova cesta k vědeckému pochopení světa (17.02.2004)
V Den paměti (27.01.2004)
Světu vládne finanční oligarchie, říká Egon Bondy (12.07.2001)
Egon Bondy: "Vyvlastnit vyvlastňovatele" (06.03.2000)

[Akt. známka (jako ve škole): 1,00 / Počet hlasů: 2] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: Boris Cvek | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: Britské listy

červené návěští   Hlavní zprávy červený nadpis

zelené návěští   Novinky zelený nadpis
16.04.2018: Letní univerzita Evropské levice 2018
Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. aľ 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bliľąí informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.

16.06.2017: Opět útoky spamovacích robotů
Doąlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle vąech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více neľ 200 těchto pseudokomentářů, které maľeme.

16.06.2017: Někdo/něco zde krade ľ a ą?
V uplynulých dnech doąlo k technické závadě, v jejímľ důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z větąiny komentářů) ztratila vąechna písmena "ľ" a "ą" (nebo jenom jejich část). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).

09.05.2017: Pietní akt na Oląanech
Jako kaľdoročně, i letos poloľila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru praľské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na oląanském hřbitově. Při té přileľitosti jsme pietně vzpomněli i padlých daląích armád (včetně československé), kteří jsou na Oląanech uloľeni.

červené návěští   Anketa červený nadpis
V současnosti rozvířil hladinu návrh přijmout do ČR 50 syrských válečných sirotků. Co si o něm myslíte?

V Sýrii ani ľádní váleční sirotci nejsou.
205 (205 hl.)
Nebrat! Jeątě by nás podřezávali.
191 (191 hl.)
Konečně někdo uvaľující lidsky.
142 (142 hl.)
A» se kaľdý stará o sebe, nic nám do nich není.
144 (144 hl.)
Je to sice politikum, ale krok správným směrem.
128 (128 hl.)
Raději bychom měli zvýąit svou ostudně nízkou rozvojovou pomoc.
152 (152 hl.)
Prohnilý humanismus !!
117 (117 hl.)

Celkem hlasovalo: 1079


zelené návěští   Vyhledávání zelený nadpis


na nových stránkách

Rozšířené vyhledávání
Tématické skupiny
Seznam autorů


Google

web
sds.cz
blisty.cz
bbc.co.uk

zelené návěští   Vaąe komentáře zelený nadpis
[15.05.2018 19:15:23]
josef mikovec
Bohumír ©meral - Mučedník ztracených a vysněných příleľitostí http://www.novarepublika.cz/2018/0 5/frantisek-ferdinand-s ...

[15.05.2018 18:54:53]
josef mikovec
Zde jest zkuąební kámen, na němľ se dokáľe, zdali jsme opravdu v dost zralí, dost socialističtí, abychom opravdu stali se v Rako ...

[21.03.2018 17:10:12]
n
Snad se něco doví,!

[19.11.2016 10:28:45]
l&s
Doplnění k Peroutkovi - Zemanův projev byl míněn dobře, bohuľel se v něm dopustil dehonestujícího přeąlapu, kdyľ prohlásil, ľe Per ...

[27.02.2016 10:01:56]
l&s
Článek pana Bělohradského není k dispozici, tak jen pár postřehů k této stati. Paní Neudorflová sice správně píše, že je chyba, k ...

[28.10.2015 09:08:14]
-ik
Dobrý den pane ©lemendo! To, co jste napsal, je konstatování stavu. A co navrhujete jako pokus o naznačení cesty? Já mysl ...

[04.09.2015 14:20:12]
n
Samozřejmě, ľe jiľ těąím na shromáľdění, jako posledně na Václaváku. Doufám, ľe nebude chybět pán ©afr, kterého tímto srdečně zvu. ...

[13.08.2015 13:11:01]
n
SDS leží v žaludku tomu zoufalému tapetáři, takže je moc známá a okolí se musí postarat o její prosazení. Prohra s US a tím i se s ...

[13.08.2015 01:44:03]
-ik
Jestli že se mi zdá, že militantní skupiny dosahují lepších výsledků, měl byc se podívat na sebe, zda nepracuji špatně. Oni mohou ...

[08.06.2015 21:05:37]
-ik
"význam evropské levice pro vývoj ve světě a její podíl na jeho spoluutváření (globalizace, přenos zkušeností z jiných čá ...

[25.05.2015 14:58:27]
n
Lidstvo v rozvinutých zemích a tím myslím i naąi zemi, jiľ dosáhli hranic daląího materiálního pokroku a jeho daląí zvyąování je n ...

[25.05.2015 08:21:23]
l&s
"Proč se myšlenka lidové fronty boje proti fašismu prosadila v našem hnutí, až když bylo fakticky pozdě? Bylo vůbec možné, ab ...

[13.05.2015 09:45:10]
Milan Neubert
-iku, napsal jste víc věcí, s řadou souhlasím. Jednu námitku ale mám: dospěli jsme k závěru, že virtuální diskuse na webu nebo na ...

[10.05.2015 23:25:51]
-ik
Mám pocit, pane Neuberte, že jste se o kontakt s lidmi ani moc nesnažil. Diskuse na stránkách SDS je nulová. A i v minulosti jst ...

[06.05.2015 10:38:48]
n
Vítám tapetáře. Čest tvoji práci. Podle množství zbytečné práce opravdu stojíš ...


Teze programu SDS
Teze programu SDS

Tyto stránky byly vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS.