logo SDS
Dnešní datum: 16. 02. 2025   | Hlavní stránka | Tématické skupiny | Seznam rubrik | Download |  
zelené návěští   Hlavní menu zelený nadpis
Hlavní stránka
Kdo jsme - něco o SDS
Stanoviska SDS
Tiskové zprávy SDS
International
Staré stránky SDS

Ankety
Download
TOP 50
Tématické skupiny
Seznam rubrik (témat)

červené návěští   Rubriky červený nadpis

zelené návěští   Čtenář zelený nadpis

Jméno (přezdívka)
Heslo


Úprava osobního účtu

červené návěští   Evropská levice červený nadpis


Na web SEL

Manifest SEL
Čtěte o SEL u nás


zelené návěští   Nejčtenějąí/rok zelený nadpis

Neexistují vhodná data!


červené návěští   SDS červený nadpis
Strana demokratického socialismu
Přípotoční 869/19
101 00 Praha 10
Návątěvy po předchozí dohodě
tel.:
(420) 608 630 506
(420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS)
Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010
Případné dárce žľádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme.
secret@sds.cz
(c) SDS

Kanál RSS

TOPlist

zelené návěští   Interní statistika zelený nadpis
Denni
Max. 14
Prům. 5.4
21 denni
Max. 388
Prům. 187

Nyní si čte web : 89 uživ.

03. Rozhovory, diskuse

* Dolejš: Haló noviny nepovažuji za komunistické

Vydáno dne 03. 01. 2005 (16382 přečtení)

Místopředseda KSČM Jiří Dolejš (1961) je poslancem a členem rozpočtového výboru sněmovny. Vystudoval národohospodářskou fakultu Vysoké školy ekonomické. Do roku 1990 pracoval v Ústavu prognózování ČR. Od roku 1995 do roku 2002 byl předsedou Pražské rady KSČM. Dolejš je považován za čelného představitele reformního křídla KSČM. S poslancem Dolejšem jsme hovořili o situaci v KSČM po šestém sjezdu v Českých Budějovicích, na němž obhájil svůj místopředsednický post i o mediální politice komunistů.

Č.M.: Změnila se po šestém sjezdu nějak atmosféra uvnitř strany? Tento sjezd byl dokonce některými členy strany označován za stalinizační. Z čela KSČM zmizely některé reformní tváře, jako Miloslav Ransdorf či Zuzka Rujbrová, dokonce i Vlastimil Balín, který byl považován za zastánce reformních členů předsednictva.
J.D.: Já především nevnímám práci kolegů Ransdorfa, Rujbrové a dalších jako odchod z výsluní. I když nejsou, samozřejmě, ve vedení strany. Ale člověk může odvést kus práce - a mnohdy i významnější, než když je místopředsedou. Ale máte pravdu v tom, že v nejužším vedení je nyní atmosféra méně konfliktní, než byla do šestého sjezdu.

Č.M.: Méně konfliktní znamená co? Že mají všichni jednotný názor?
J.D.: To neznamená, že tam nejsou různé názory. Ale sjezd je prostě vždycky určitým předělem. Rozdá karty a ti, kteří se chtějí zúčastnit hry, musí hrát s těmi kartami, které jsou rozdány. Pokud nemají něco v rukávu - a takovým hráčům se většinou říká podvodný hráč.

Č.M.: Nemůžete ale popřít, že do čela strany přišli méně výrazní jedinci, kteří se příliš neprojevují. Je tedy možné, že se tímto zmenšily třecí plochy?
J.D.: Tak, samozřejmě, kolega Ransdorf byl vždy výraznou osobností a když se zamyslím nad sebou v době před pěti lety, kdy jsem se stal místopředsedou, nevím, jak byste na mne pohlížela. Zda jako na šedého nebo výrazného, protože člověk se nějak profiluje, když prožil právě ty klady i zápory. Takže rozhodně jsem dnes jiný, než před těmi pěti lety a totéž se může stát i kolegům, z nichž František Toman byl úředník na ÚV a kolega Karel Klimša byl na úrovni okresu. A oni se mohou samozřejmě vyprofilovat ve výrazné osobnosti. O tom, jak se tak stane, to rozhodne samozřejmě až čas.

Č.M.: Na sjezdu jsme hovořili i o tom, že se vám osobně může stát, že byste nemohl akceptovat některé děje v předsednictvu. Jak to vidíte po půl roce? Byl opravdu „stalinizační“?
J.D.: Samozřejmě, v každé rodině se něco najde a samozřejmě i během toho půl roku jsme museli přestát momenty, které byly rozporné a z mého vnitřního pohledu dokonce i krizové. Když už VI. sjezd dopadl tak, jak dopadl. A já zdůrazňuji, že jej vnímám jako sjezd, který nebyl ani stalinizační, ani modernizační. Že zkrátka potvrdil určitý status quo podle existujícího poměru sil. Občas se v práci strany projevují určité snahy vrátit se do minulosti. A pokud ty snahy ve vedení přes určité vášnivější debaty, které kolem toho jsou, dopadnou tak, že se obrat zpět nekoná, pak to vnímám jako pozitivní záležitost.

Č.M.: Co bylo pro vás osobně nejkrizovější?
J.D.: No ….. Musím se přiznat, že kromě dozvuků osobních sporů, které přece jen ještě nějakou dobu doznívaly po šestém sjezdu, jsme vnímal jako krizové snahy po rehabilitaci některých lidí a některých způsobů myšlení. To se objevilo v době, kdy se na stranu tak trochu nalepila iniciativy kolem Karla Hoffmanna. To se stalo v době, kdy byla i určitá nesnášenlivá rekce na připomenutí mimořádného sjezdu strany z roku 1989 a na to, že jsme na Klementu Gottwaldovi našli záporné rysy. Tedy že jsme ho kritizovali. Tyto postoje objektivně ve straně jsou, ale nikdy nebyly prezentovány mediálně. Nebyly prezentovány výrazně navenek a když už se tak stalo, měl jsem z toho poněkud obavy. Ale zatím musím zaklepat, dopadlo to „v podstatě“ dobře. Já bych byl rád, kdybychom byli v tomto ohledu odvážnější. Ale i předjímavější. Ale v podstatě ani na těchto dvou případech nedošlo k něčemu, co by se dalo nazvat inklinací ke stalinismu. Či k návratu do minulosti.

Č.M.: Před několika týdny došlo k poměrně tvrdé kritice pražské organizace, která uspořádala pietní akt za Klementa Gottwalda. Došlo ke kritice předsedkyně pražské organizace Marty Semelové, která byla iniciátorkou oné mediálně vděčné tryzny za Karla Hoffmanna při jeho nástupu do vězení. Byla kritika z úst Miroslava Grebeníčka pro vás překvapením?
J.D.: Víte, především je pro mne překvapení, že se ještě dnes objeví ve straně občas tendence obejít členskou základnu a obejít kolektivní orgány strany. Protože jak ten Karel Hoffmann, tak i ta akce kolem Klementa Gottwalda je záležitostí pouze určité skupiny lidí. Já jim neberu právo na názor, ale rozhodně to není názor celé pražské stranické organizace. Pokud se takto vymezuji a následně jsem kritizován, že jako pražský funkcionář nerespektuji a nehájím Prahu jako takovou, přijde mi to zvláštní. Já Prahu skutečně znám velmi dobře, byl jsem osm let předsedou pražské organizace. Tedy vím, že toto není názor, který by profiloval pražskou organizaci. Tento názor je tam zastoupen, ale není většinový. Takže si myslím, že pokud jsem se i já osobně veřejně tak trochu o některé pražské funkcionáře otřel, tak to nebyla kritika pražské organizace, ale kritika politické necitlivosti těch funkcionářů, kteří nectili svůj mandát. Pokud jde o můj osobní názor, tam bych byl mnohokrát ještě ostřejší. Ale to už je věcí běžné diskuse a nikoliv problémů jedné krajské organizace.

Č.M.: Pokud ale vím, pražskou organizaci kritizoval poměrně jasným způsobem Grebeníček. Tam nešlo o kritiku z vaší strany.
J.D.: Jasným způsobem … On v podstatě hovořil, pokud si jeho formulaci dobře pamatuji a kterou on pak různě interpretoval, že by si pražská stranická organizace - a teď zjednodušuji - měla do budoucna uvědomit dobu, ve které žije, sociální realitu, ve které se pohybuje a tomu přizpůsobila své působení navenek. On nekritizoval její názory. Kritizoval způsob, jakým byly dány najevo. Což je kritika, kterou on shledal jako takovou, která je únosná a která jej nepoškodí.

Č.M.: A je takováto kritika z úst Miroslava Grebeníčka překvapení?
J.D.: V tomto ohledu nikoliv. Protože o ve svých minulých vystoupeních mluvil shodně. Jen je otázka, kdy to dá najevo a vyjde to z jeho vlastní vůle a jako součást určitého scénáře. A kdy je přinucen na to reagovat na základě vnějšího popudu. Tady bych řekl, že vnější popud byl. Myslím si, jak jej znám, že mu neudělalo velkou radost, že musel takto vystupovat. To proto, že ví, že toto není vždycky stoprocentně úspěch a že se vždycky někoho dotkne. Ale musel to udělat, protože si asi uvědomuje, že realita a celá strana je někde jinde, než tyto názory.

Č.M.: Grebeníček ale v téže době vyhlásil, že je nutno lépe stranicky komunikovat, což s tím možná souvisí. Lepší stranickou komunikací myslel co? Že budete lépe komunikovat mezi sebou? Nebo že budete lépe komunikovat vně strany? Existuje už nějaký projekt? Když pohlédnu na Haló noviny, myslím si o tom svoje …
J.D.: Haló noviny, to je specifický problém, který se nevejde ani do jedné z těch škatulek. My jsme si na sjezdu uložili zkvalitnit své propagační působení navenek. Ale zároveň jsme si řekli, že musí lépe fungovat i náš vnitřní informační systém. A Haló noviny plní obojí a jsou tak trochu hybridem a možná i tato hybridnost tuto tiskovinu poznamenává. Že prostě pořád kolísá mezi vnitrostranickým věstníkem a normální tiskovinou, která je určená veřejnosti. To jsem ale trochu odbočil. Já si myslím, že pokud jde o to působení navenek, tak to je profesionalizace technik oslovení, znalost reklamních technologií a tak dále. Ale musíme si uvědomit, koho chceme oslovit. Že pokud sílí odpovědnost KSČM v levé polovině politického spektra, tak to, jinými slovy, také znamená, že bychom měli oslovovat širší spektrum voličů. A ti nechtějí slyšet jen „to jedno“. My s ním musíme mluvit prostřednictvím jejich zájmů, jejich jazykem a to je záležitost nejen technická, ale i obsahová. Druhou věcí je ta vnitrostranická část komunikace….
Já si myslím, že by bylo dobře, kdyby tak velká strana, která se honosí tím, že se zřekla byrokratického centralismu a různých vnitrostranických nedemokratických praktik, což znamená, že se zřekla některých leninských principů výstavby strany, by neměla žít dvojím životem a mít dvojí tvář. Na svých vnitřních setkáních dnes hovoří jinak, než navenek, tutlá některé věci - to, co ji trápí, co dělá a čím žije. Není transparentní. Tedy - důležité je nemít dvojí tvář. To znamená především veřejnou diskusí, jak tvořit politiku. Zveřejnit i názory ve stavu zrodu oné politiky. Nejen sdělovat veřejnosti hotová moudra. Zde si myslím, že musíme ještě urazit kus cesty, protože máme neustále tendenci se sjednocovat uvnitř a pak sdělovat ony „hotové“ pravdy. Usnesení. To je absurdní, protože hotové pravdy budou vždy pro část voličů nepřijatelné. Už tím, že je budeme prezentovat jako hotové. A pak, pokud se chceme otevřít vůči ostatním v nekomunistické levici, tak to znamená nehrát si na monopol na pravdu, ale spíš být moderátorem různých přístupů a názorů.

Č.M.: Pokud hovoříme o oslovování voličů, koho chcete oslovit? Jak si představujete svého voliče? Protože asi tušíme, kdo vás volí teď. A že to je skupina lidí velmi specifická věkem i názory…
J.D.: Nepochybně každá strana má ve svém jádru nějaké specifické voliče. Ale ta, která má ambici cílit do dvaceti a více procent, se nemůže zaměřit na nějakého zprůměrovaného voliče. Já si matně vzpomínám, že za starého mocnářství byl učiněn pokus vytvořit průměrného vojáka. Dělali to, pokud vím, na bázi multiexpozice tisíců negativů jednotlivých vojáků, z nichž se průměrný rakousko-uherský voják sestavil a vyšla z toho dost nechutná těstovitá figurka. Psal o tom vynikající fotograf a publicista Ludvík Souček v příručce o fotografování.
Ale tady existuje škála voličů od mladých radikálů, jejichž prioritou je ekologické uvažování. Jsou voliči, kteří jsou orientováni na praktické řešení sociálních problémů. Ti nepotřebují přednášky o tom, že „jednou bude líp“. Ale potřebují poradit teď hned a to jsou regionální problémy, to jsou témata bydlení, veřejných služeb a podobně. Tím se dají oslovovat voliči. Je otázka, jestli dostatečně kvalitně. A jestli jme schopni si vyhodnocovat odezvu. Například jestli je naše sdělení pochopeno, nebo jestli se míjí s realitou. To neznamená, že bychom měli být vláčeni momentálními náladami voličů. Protože volič jako sociální kategorie je náladový. Ale měli bychom vyextrahovat to, co má trvalejší hodnotu. Samozřejmě, že náš dlouhodobý strategický cíl je „lepší“, sociálně spravedlivější společnost. Proč to zatajovat před voliči? Ale těžko se k ní dopracujeme, když rozbombardujeme současnou realitu.

Č.M.: Takže chcete odlákávat voliče i sociální demokracii…
J.D.: To samozřejmě také. Ale domnívám se, že hlavní rezervoár jsou ti, kteří nechodí k volbám.

Č.M.: Já se ještě vrátím k nakousnutým Haló novinám. To je sen každého šéfredaktora, mít deník, který nemusí vydělávat. A Haló noviny se sice prodávají na stáncích, ale je to stranický věstník a jejich kvalita vypadá podle toho. Slyšela jsem ale, že jste to postřehli již i ve vedení strany a chcete s nimi něco udělat. Co?
J.D.: Myslím, že koncepce, která byla kdysi sepsána, je celkem v pořádku. Samozřejmě je už poněkud zastaralá, ale je platná. To znamená, zacílit navenek a podporovat právě záběr voličů. Noviny musí být pestré a reprezentovat vnitrostranickou diskusi i diskusi ve veřejném prostoru. To je správná koncepce.

Č.M.: Tedy stranický bulletin uvnitř novin na stáncích?
J.D.: To ne. Celé to stojí a padá na tom, že musíme mít dobré novináře a také je dobře zaplatit. A hlavně - umět dobře řídit noviny.

Č.M.: No, to není zrovna revoluční zjištění…
J.D.: Já vím, že to není nic přelomového a vím, že se vlamujeme do prostoru, který je do jisté míry obsazen. Takže můžeme spekulovat nad tím, jestli v tomto konceptu nechybí i trochu toho politického bulváru. Ale upřímně řečeno bych byl dost nerad, aby se do politického bulváru pouštěli někteří novináři, kteří by z novin udělali …

Č.M. Co?
J.D.: … něco horšího, než kdysi býval Špígl. Kdyby nám noviny zrepublikánštěly, asi by to nebylo dobré.

Č.M.: Takže by měly zůstat komunistické.
J.D.: Já je nepovažuji za komunistické noviny. I když se tam mnohdy vliv hlavního akcionáře prosazuje. Myslím si, že by to měly být noviny, které budou dělat obecně levicovou politiku. Měly by být obecně cílené na sociální problematiku a tak zvaně neprivilegované skupiny obyvatelstva. A dávat prostor řekněme minoritním tématům - takovým, která jsou jinými novinami upozaďována. A kterým se to nehodí do vydavatelského konceptu.

Č.M.: Já ze strany KSČM slyším neustále názory - a klidně to nazvu fňukání - že straníkům není dáván dostatečný prostor v médiích. Já osobně ten pocit nemám, protože když pustím televizi, obvykle na mne vykouknete vy či jiný představitel komunistické strany. Dělali jste si nějakou analýzu, na jejímž základě jste k tomuto závěru došli?
J.D.: My pracujeme dostupnými statistickými metodami, pokud jde o elektronická média. Tam máme poměrně empiricky ověřeno, že náš podíl vzrostl. Ale stále ještě neodpovídá modelově jedné pětině, kterou bychom dle výsledků voleb měli mít. Je co dotahovat, to je jedna věc. Druhá věc je, že s image se dá pracovat nejen z hlediska přímých citací, přímých vystoupení, ale mnohdy se to dělá nepřímo. Ono stačí, když se něčí sympatický či nesympatický obličej proloží do informačních záběrů a vytváří se určitá nálada a názor. Samozřejmě těžko hovořit do vydavatelských záměrů soukromých médií. Pokud jde o veřejný prostor a veřejná média, debata nad tím, jak si představujeme informační technologie a jak si představujeme budoucnost veřejnoprávních médií, ta by měla být ve straně daleko intenzivnější. Zatím tato témata budoucnosti byla u nás tak trochu popelkou. My jsme to vnímali jako téma spíše pro Klause a ODS a druhé téma spíše pro Havla a pro takové ty typy intelektuálů. Přitom to tak není. Prostor mediální politiky státu je prostorem otevřeným a je to prostor levicový. Což se projevilo poté, co levice společně prohlasovala zákon o elektronických komunikacích.

Č.M.: A budete hledat prostor v médiích veřejné služby.
J.D.: Nepochybně je tam rezerva. Ale nejde o to, abychom se tam my zviditelnili. Musíme si uvědomit, že veřejnoprávní média mají, podle mého názoru a názoru mých kolegů, nezastupitelnou úlohu ve společnosti. Pokud nechceme celý ten prostor zprivatizovat a nechat tam jakýsi zbytek jako šidítko demokracie, pak se musíme věnovat principům veřejné služby. Protože nejde jen o nás, ale o možnost, aby v tomto prostoru mohli vystupovat všichni, kteří mají společnosti co říci.

Č.M.: Takže když vám dají veřejnoprávní média více času, tak jim zvýšíte ty poplatky...
J.D.: Možná, že tak přímo účelově někdo uvažuje. Já jsem na vlastní kůži zažil, protože jsem byl veřejně vstřícnější vůči těmto médiím, že mi bylo vynadáno. Co si myslím, že mne za to pustí do televize a že jsem svině a já nevím, co ještě všechno. Za sebe vám můžu říct, že i kdyby mne nepustili, tak ten zájem o to, aby tady veřejnoprávní média byla a nezahynula na úbytě, ten mám.

Za rozhovor děkuje Irena Ryšánková
Česká média, 3. 1. 2005


Související články:
(ČR - strany: KSČM)

Projev prezidenta Miloąe Zemana na X. sjezdu KSČM (23.04.2018)
Hodnocení procesů uvnitř KSČM (04.11.2017)
Za Mílou Ransdorfem (23.01.2016)
Co se čeká od KSČM (28.11.2013)
Doba vyžaduje nové spojenectví práce a solidarity (11.11.2010)
Zákaz Dělnické strany - první krok k zákazu KSČM? (19.02.2010)
Jasnější pravidla lobbismu! (30.09.2009)
Důsledek pseudolevičáctví (21.06.2009)
Mladým komsomolcům (21.06.2009)
Vojto, měl jsem tě rád (19.06.2009)
Stalinisté měli v Lidicích vlajky schované, komunisté to prý nevěděli (18.06.2009)
Ke komunistům přišli i odboráři (03.05.2009)
Před sjezdem a po něm (21.05.2008)
KSČM: cesta k vyhasínání (21.05.2008)
Filip odepsal Grebeníčkovi (16.05.2008)
Haló noviny se ptaly kandidátů na funkci předsedy ÚV KSČM (16.05.2008)
V KSČM se před sjezdem ozvalo volání po únoru 1948 (28.04.2008)
Výzva delegátům VII. sjezdu KSČM a všem komunistům (21.04.2008)
Znovu o úloze komunistické strany (21.04.2008)
Ještě jedno výročí (28.03.2008)
USNESENÍ ustavujícího sjezdu Komunistické strany Čech a Moravy (28.03.2008)
Programové prohlášení KSČM (28.03.2008)
STANOVISKO k událostem po přijetí ústavního zákona o změně názvu ČSSR (28.03.2008)
Postavení, úloha, a vymezení působnosti Komunistické strany Čech a Moravy a jejích orgánů (28.03.2008)
Funkcionáři nově ustavené KSČM (28.03.2008)
Zpráva ÚV KSČ ustavujícímu sjezdu KS Čech a Moravy (28.03.2008)
Anti-Vejr aneb Proč nemám rád KSM (25.03.2008)
O současné politice komunistické strany (25.03.2008)
Jaká že to u některých rozhodují hlediska? (17.03.2008)
U mnohých často rozhodují úplně jiná hlediska (17.03.2008)
Dvě stovky komunistů demonstrovaly v Praze proti vládě (25.02.2008)
Je oportunismus to, že nejdeme na barikády? (17.12.2007)
Různé názory mohou existovat, není to nic neobvyklého (16.11.2007)
KSČM kritizuje Filipa a Dolejše (08.11.2007)
Socialismus V 21. století (04.11.2007)
Socialismus a poctivost (04.11.2007)
Životaschopné koncepty pro budoucnost (26.10.2007)
Dialektika kontinuity a diskontinuity (19.10.2007)
Trocha teorie nikoho nezabije (13.10.2007)
Je schopná KSČM modernizovat sebe samu? (10.10.2007)
Jsme stranou, která má na mysli zájmy pracujících a občanů (10.10.2007)
Který kandidát je pro KSČM přijatelný (07.10.2007)
O čem diskutovat a přemýšlet před sjezdem KSČM? (18.07.2007)
Média KSČM - ke středu semknout (03.07.2007)
Dosavadními přístupy nepřesvědčíme (04.06.2007)
Prohlášení RR RF ke stupňujícím se útokům vedených „z leva“ proti bolševickým publicistům (04.06.2007)
Proč jim tolik lidí věřilo a věří (11.05.2007)
Komunisté jsou skutečně nebezpeční (05.05.2007)
KSČM – partner, nebo kuriozita? (27.04.2007)
KSČM - partner, nebo kuriozita? (24.04.2007)
Zemřel Ladislav Adamec (17.04.2007)
Adamec mnohé pochopil (17.04.2007)
Musíme být schopni reagovat na dynamiku měnícího se světa (28.03.2007)
Několik poznámek k vnitrostranické diskusi (23.03.2007)
Budoucnost KSČM (13.03.2007)
O Lenina tolik nejde (12.03.2007)
Modernizace Leninem (07.03.2007)
Co nás čeká a o čem se musíme poradit (01.03.2007)
Vystoupení na 13. zasedání ÚV KSČM (26.02.2007)
Hrubá chyba (29.01.2007)
KSČM: vláda levého středu, nebo všech (12.11.2006)
Zákeřný směr úmyslně oslabující komunistické hnutí (06.04.2006)
Jsem komunistou navzdory tomu (27.03.2006)
Miroslava Moučková se stala členkou Rady ČTK (22.03.2006)
V. Filip: Nevidím důvod k obavám (25.02.2006)
Dopis Miroslava Grebeníčka předsedovi ÚV KSČM Vojtěchu Filipovi (24.02.2006)
Pražský lídr komunistů Beneš varuje před spory (21.02.2006)
Televizní interview s Vojtěchem Filipem (21.02.2006)
Tisková zpráva z XXII. sjezdu KSČ-ČSSP (12.02.2006)
Dopis VV ÚV KSČM (10.02.2006)
Jasné a nejasné (17.01.2006)
Alternativní konference komunistických stran v Aténách (23.11.2005)
Za Mirkem Grebeníčkem (03.10.2005)
Projev na 7. zasedání ÚV KSČM (01.10.2005)
Prohlášení ÚV KSČM (01.10.2005)
Grebeníček: v době předvolební kampaně jsem pro KSČM přítěž (01.10.2005)
S minulostí jsme se vyrovnali, postoj k NATO nezměníme (01.10.2005)
Evropeizace a pragmatizace rudé strany (30.09.2005)
O komunistech pravých a nepravých (27.09.2005)
Přejít od zástupných problémů k podstatným - zamyšlení nad sjezdem SEL (23.09.2005)
Církev nad levicí (17.09.2005)
Sekretariát ÚV KSČM není spolkem příživníků (16.09.2005)
O mou funkci má zájem sedm zájmových skupin (16.09.2005)
Stanovisko VV OV KSČM v České Lípě (15.09.2005)
Čeká nás levicový příliv? (15.09.2005)
Grebeníček už těžko může vzít své slovo zpátky (14.09.2005)
Kdo ještě potřebuje v čele smečky samce Alfa? (14.09.2005)
Grebeníčkovi vždycky chyběla sebereflexe (13.09.2005)
Alfa samec to asi pochopil (13.09.2005)
Problémy samce Alfa: Za všechno může Klimša (13.09.2005)
Grebeníček nabídl funkci šéfa KSČM (12.09.2005)
Nesmíme promarnit nabízené šance, rozmělňovat náš vliv (12.09.2005)
Grebeníček si testuje podporu řečmi o odchodu (12.09.2005)
Grebeníček chce odejít z čela KSČM (12.09.2005)
Grebeníček: Trvá zájem KSČM o plné členství v SEL (10.09.2005)
Útok rudých ještěrů (02.09.2005)
Nekličkujme před problémy (02.09.2005)
Nedemokratické praktiky komunisté už nejednou odmítli (02.09.2005)
Manipulace nemající obdoby (28.08.2005)
Nekličkujme ve věci stalinismu (27.08.2005)
Co dlužíme (nejen) českým komunistům (21.07.2005)
Rozhovor Václava Moravce s Jiřím Dolejšem (01.07.2005)
KSČM v žádném ghettu není (24.06.2005)
Komunisté se aktivizují, počítají až s třiceti procenty (02.06.2005)
Omluva - důvod k zamyšlení (31.05.2005)
Je třeba jasnou identitu a větší iniciativu (23.05.2005)
Měli bychom se znovu omluvit (21.05.2005)
Žluč na jazyku - hlava plná ještěrů (07.05.2005)
Projev na oslavě Svátku práce na Letné (01.05.2005)
Grebeníček o 1. máji nenašel na současném Česku nic dobrého (01.05.2005)
Tisková zpráva KSČM 24. 4. 05 (24.04.2005)
Mýty o KSČM (15.04.2005)
Čerti rudě malovaní (06.04.2005)
Pro KSČM je Kraus bližší Klause (31.03.2005)
Jak vysoká je pro KSČM cena za ztrátu panenství? (31.03.2005)
Ujasněme si pojmy (17.02.2005)
Věnujme se věcné diskusi, ne levicovému hašteření (08.01.2005)
Ten říká to, ten zas tohle a dohromady neříkají nic (07.01.2005)
Ke Gottwaldovi jen na kulatiny (14.12.2004)
V okolí šéfa KSČM dál velebí Gottwalda (07.12.2004)
Co kdo řekl/neřekl/ napsal/nenapsal/ o 4. zasedání ÚV KSČM (07.12.2004)
Pražští komunisté hájili Gottwalda a politické procesy (06.12.2004)
Dělník na levici (13.11.2004)
KSČM a její vztah k vlastní minulosti (31.10.2004)
Tisková zpráva SDS 040519 (19.05.2004)
V ČR se tvoří prostor pro silnou socialistickou stranu (19.05.2004)
KSČM na počátku 21.století (14.05.2004)
Stanovisko předsednictva CV SDS ke spolupráci s KSČM (11.03.2004)
Sozialismus oder Tod (22.02.2004)
Paďouři a bojovníci (13.07.2002)

[Akt. známka (jako ve škole): 0,13 / Počet hlasů: 8] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: Jiří Doleją | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: Česká média

červené návěští   Hlavní zprávy červený nadpis

zelené návěští   Novinky zelený nadpis
16.04.2018: Letní univerzita Evropské levice 2018
Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. aľ 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bliľąí informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.

16.06.2017: Opět útoky spamovacích robotů
Doąlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle vąech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více neľ 200 těchto pseudokomentářů, které maľeme. bahis siteleri

16.06.2017: Někdo/něco zde krade ľ a ą?
V uplynulých dnech doąlo k technické závadě, v jejímľ důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z větąiny komentářů) ztratila vąechna písmena "ľ" a "ą" (nebo jenom jejich emosčást). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).

09.05.2017: Pietní akt na Oląanech
Jako kaľdoročně, i letos poloľila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru praľské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na oląanském hřbitově. Při té přileľitosti jsme pietně vzpomněli i padlých daląích armád (včetně československé), kteří jsou na Oląanech uloľeni.

červené návěští   Anketa červený nadpis
V současnosti rozvířil hladinu návrh přijmout do ČR 50 syrských válečných sirotků. Co si o něm myslíte?

V Sýrii ani ľádní váleční sirotci nejsou.
1930 (1930 hl.)
Nebrat! Jeątě by nás podřezávali.
1479 (1479 hl.)
Konečně někdo uvaľující lidsky.
1573 (1573 hl.)
A» se kaľdý stará o sebe, nic nám do nich není.
996 (996 hl.)
Je to sice politikum, ale krok správným směrem.
1625 (1625 hl.)
Raději bychom měli zvýąit svou ostudně nízkou rozvojovou pomoc.
1517 (1517 hl.)
Prohnilý humanismus !!
1003 (1003 hl.)

Celkem hlasovalo: 10123


zelené návěští   Vyhledávání zelený nadpis


na nových stránkách

Rozšířené vyhledávání
Tématické skupiny
Seznam autorů


Google

web
sds.cz
blisty.cz
bbc.co.uk

zelené návěští   Vaąe komentáře zelený nadpis
[15.05.2018 19:15:23]
josef mikovec
Bohumír ©meral - Mučedník ztracených a vysněných příleľitostí http://www.novarepublika.cz/2018/0 5/frantisek-ferdinand-s ...

[15.05.2018 18:54:53]
josef mikovec
Zde jest zkuąební kámen, na němľ se dokáľe, zdali jsme opravdu v dost zralí, dost socialističtí, abychom opravdu stali se v Rako ...

[21.03.2018 17:10:12]
n
Snad se něco doví,!

[19.11.2016 10:28:45]
l&s
Doplnění k Peroutkovi - Zemanův projev byl míněn dobře, bohuľel se v něm dopustil dehonestujícího přeąlapu, kdyľ prohlásil, ľe Per ...

[27.02.2016 10:01:56]
l&s
Článek pana Bělohradského není k dispozici, tak jen pár postřehů k této stati. Paní Neudorflová sice správně píše, že je chyba, k ...

[28.10.2015 09:08:14]
-ik
Dobrý den pane ©lemendo! To, co jste napsal, je konstatování stavu. A co navrhujete jako pokus o naznačení cesty? Já mysl ...

[04.09.2015 14:20:12]
n
Samozřejmě, ľe jiľ těąím na shromáľdění, jako posledně na Václaváku. Doufám, ľe nebude chybět pán ©afr, kterého tímto srdečně zvu. ...

[13.08.2015 13:11:01]
n
SDS leží v žaludku tomu zoufalému tapetáři, takže je moc známá a okolí se musí postarat o její prosazení. Prohra s US a tím i se s ...

[13.08.2015 01:44:03]
-ik
Jestli že se mi zdá, že militantní skupiny dosahují lepších výsledků, měl byc se podívat na sebe, zda nepracuji špatně. Oni mohou ...

[08.06.2015 21:05:37]
-ik
"význam evropské levice pro vývoj ve světě a její podíl na jeho spoluutváření (globalizace, přenos zkušeností z jiných čá ...

[25.05.2015 14:58:27]
n
Lidstvo v rozvinutých zemích a tím myslím i naąi zemi, jiľ dosáhli hranic daląího materiálního pokroku a jeho daląí zvyąování je n ...

[25.05.2015 08:21:23]
l&s
"Proč se myšlenka lidové fronty boje proti fašismu prosadila v našem hnutí, až když bylo fakticky pozdě? Bylo vůbec možné, ab ...

[13.05.2015 09:45:10]
Milan Neubert
-iku, napsal jste víc věcí, s řadou souhlasím. Jednu námitku ale mám: dospěli jsme k závěru, že virtuální diskuse na webu nebo na ...

[10.05.2015 23:25:51]
-ik
Mám pocit, pane Neuberte, že jste se o kontakt s lidmi ani moc nesnažil. Diskuse na stránkách SDS je nulová. A i v minulosti jst ...

[06.05.2015 10:38:48]
n
Vítám tapetáře. Čest tvoji práci. Podle množství zbytečné práce opravdu stojíš ...


Teze programu SDS
Teze programu SDS

Bahisikayet.com Extrabet Deneme bonusu Denemebonusuz.com

Deneme Bonus Veren Bahis Siteleri 2022

en iyi bahis siteleri

jetbahis-girisi.com

Rexbet-girisi.com

hovarda-girisi.com

mobilbahis giris

sekabet guncel adres

asyabahis guncel adres

Maltcasino

pinbahiskayit.com

Tyto stránky byly vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS.