Švédský sociolog prof. Göran Therborn v Praze
„Pět severských zemí, Dánsko, Finsko, Island, Norsko a Švédsko, si zachovalo silný sociální stát a jak známo, má vysoké daně. Přitom se všech pět umístilo v letech 2004 a 2005 mezi prvními deseti ve světovém žebříčku konkurenceschopnosti.“ Touto tezí zahájil významný švédský a evropský sociolog první ze dvou svých přednášek, které se konaly koncem března týden v Praze.

To světoznámé citoslovné zvolání je zde namístě hned dvakrát: Itálie je naše společná - ve smyslu celoevropská a kulturní -„matka vlast“, římským právem, prvotním republikánstvím i imperialismem počínaje a mocenským či duchovním vyzařováním císařů, papežů pravé víry, soudců čistých rukou i mediálním „rytířem“ Berlusconim konče.

„Socialismus je přece od toho, aby stroje dělaly práci za lidi“
Josef Heller z teoreticko - analytického pracoviště ÚV KSČM se vrátil z přednášky pro mladé z Ostravy, „kde byl vcelku přijat“, jak to hodnotí jeden z přítomných. Část mladých neostalinských radikálů z KSM ale neuspokojil a už píší na MěV KSČM a do ostravského komunistického plátku Naše pravda denunciační dopisy.

254 lidí popravených z politických důvodů, 374 zastřelených při pokusu o opuštění Československa, 4500 zemřelých ve vězení, 208.000 lidí žalářovaných za své názory a 179.000 emigrantů, to je holá bilance jednačtyřicetileté vlády komunistické strany v letech 1948 až 1989.

Musím přiznat, že už i já jsem se rozhodl. Na základě rozsudku z kauzy pana Hučína jsem došel k závěru, že se budu muset zaměřit na zakoupení flinty slušného kalibru, nějakou pistolku a vyrobit trošku třaskaviny do pytlíku.

Před týdnem vyšel v Právu můj komentář k rozhodnutí Ústavního soudu, které otevřelo cestu k možné rehabilitaci Vladimíra Hučína nejen za trestné činy politické povahy, nýbrž i za krádeže, poškozování cizí věci a užívání násilí. Snad žádné téma, o němž píšu, nevzbuzuje tolik reakcí čtenářů, a navíc hodně emotivních.

Celá staletí už nám říkají, že bez náboženství nejsme nic víc než sobecká zvířata, rvoucí se o svůj příděl, že naší jedinou morálkou je morálka vlčí smečky; tvrdí se, že jen náboženství nás zvedá na vyšší duchovní úroveň. Dnes, kdy se náboženství ukazuje na celém světě jako pramen vražedného násilí, vychází naprázdno přesvědčování o tom, že křesťanští, muslimští či hinduističtí fundamentalisté jen zneužívají a překrucují ušlechtilá duchovní poselství svých vyznání. Což takhle obnovit důstojnost atheismu, jednoho z evropských největších odkazů a snad naší jediné naděje na mír?

Poznámky k jedné polemice
Abdul Rahmán udělal chybu, zřekl se své víry a přestoupil na jinou. To samo o sobě by nebylo takovým problémem, kdyby neudělal i chyby předcházející a následující. První chybou bylo, že nezabezpečil svou rodinu a neodvezl ji do sekularizované země. Chybou poslední, že se vrátil domů do Afghánistánu.

Mladí lidé odmítají stát se otroky!
„V roce 1968 měly nepokoje jiný rozměr, když tisíce mladých pracujících směřovaly do centra Paříže k okupované Sorbonně - jádru revolty roku 68 - aby se na vlastní oči přesvědčili, kdo má pravdu, policie nebo studenti. To vysvětluje, proč Villepinova vláda s takovou rozhodností a brutalitou vyhnala 11. března studenty z okupované Sorbonny. Pod popelem z listopadových násilností na předměstích ještě doutnají uhlíky a to jsme pořád v březnu, ještě ne v květnu!“
- z jedné diskuse na internetu mezi francouzskými studenty

Ring volný
Kdo četl v Právu (7. 3.) komentář Petra Uhla KSČM - doleva za Gottwaldem?, napsaný k zahájení volební kampaně KSČM, nedověděl se nic o programu naší strany, o tom, s čím jdeme do voleb. Celé to bylo založeno na vypjatém lamentování nad tím, jak si mohl předseda KSČM dovolit citovat jeden výrok K. Gottwalda z roku 1935, a že si tím prý kupoval „Grebeníčkovu přízeň“.