logo SDS
Dnešní datum: 22. 09. 2019   | Hlavní stránka | Tématické skupiny | Seznam rubrik | Download |  
zelené návěští   Hlavní menu zelený nadpis
Hlavní stránka
Kdo jsme - něco o SDS
Stanoviska SDS
Tiskové zprávy SDS
International
Staré stránky SDS

Ankety
Download
TOP 50
Tématické skupiny
Seznam rubrik (témat)

červené návěští   Rubriky červený nadpis

zelené návěští   Čtenář zelený nadpis

Jméno (přezdívka)
Heslo


Úprava osobního účtu

červené návěští   Evropská levice červený nadpis


Na web SEL

Manifest SEL
Čtěte o SEL u nás


zelené návěští   Nejčtenějąí/rok zelený nadpis
Pouľívá generální ątáb naąe vojáky v Afghánistánu v souladu s mandátem operace?
(19. 10. 2018, 588x)

Zástupce SDS v pořadu "Politické spektrum"
(23. 11. 2018, 473x)

V jaké kondici je naąe ąkolství? (Politické spektrum s účastí SDS).
(25. 01. 2019, 369x)

Nový web SDS
(11. 02. 2019, 326x)

K situaci ve Venezuele
(25. 01. 2019, 325x)

Snaha činských komunistů o vlastní cestu má podporu české levice
(18. 01. 2019, 273x)


červené návěští   SDS červený nadpis
Strana demokratického socialismu
Přípotoční 869/19
101 00 Praha 10
Návątěvy po předchozí dohodě
tel.:
(420) 608 630 506
(420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS)
Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010
Případné dárce žľádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme.
secret@sds.cz
(c) SDS

Kanál RSS

TOPlist

zelené návěští   Interní statistika zelený nadpis
Denni
Max. 17
Prům. 13.4
21 denni
Max. 417
Prům. 354.1

Nyní si čte web : 80 uživ.

08. Od naąich čtenářů

* Ještě „Válka s plky“

Vydáno dne 20. 10. 2005 (5087 přečtení)

99% textů Václava Bělohradského mně mluví z duše a literární úroveň jeho nejrůznějších sdělení mne vždy potěší, takže jen někdy mívám k jeho závěrům svoje pouze malinké a zanedbatelné doplňky. Bohužel to však nemohu říci o jeho „Válce s plky“ (Příloha Práva z 11. srpna 2005). Zde mám výhrady zcela zásadní.

Na vině je asi generační rozdíl, tzn. můj pokročilý věk (přestárlý „osmašedesátník“, ročník 21), a možná jsou také příčinou i moje vlastní zkušenosti s „tančícími dětmi“, nepříjemné zkušenosti, jež mohou být odlišné od těch osobních zkušeností, jež s nimi má Václav Bělohradský (má-li jaké).

Mám totiž chatu asi kilometr od louky, na které se poslední roky pořádají trošinku divoké technoparty motorkářů. Zajisté jsou tyto nesporně výstřední zábavy pouhých motorkářů zcela nesrovnatelné s CzechTekem, ale přestože jsou mnohem, mnohem mírnější, přece jen nepříjemně obtěžují mnohé.

Mně např. vadí, jak ty tančící děti na svých těžkých strojích bezostyšně šmejdí po okolí, po všech polních a lesních cestách i pěšinách a někdy i po polích a loukách a dost je devastují. „Ich ging im Walde, so für mich hin, und nichts zu suchen, das war mein Sinn“, tož to u nás po dobu techna už nejde a neplatí! Prvý rok, když jsme s technaři ještě neměli patřičné zkušenosti, nechali jsme ze zvyku otevřenu bránu do naší zahrady a tak s naprostou samozřejmostí nám vjely na oplocený pozemek dvě těžké řvoucí motorky, které zastavil teprve plot na druhé straně zahrady. Slušně jsem se jich zeptal, co si přejí. Ani neodpověděli, jen naturovali stroje, obrátili je a odjeli vandalsky šmejdit k jiným chatám. Jejich nadutost mne pobouřila víc než smrad, který za sebou zanechali z výfukových plynů. Zřejmě patří k jejich pleti, že jsou vlezlejší než komáři. A žádné efektivní obrany proti nim není! Provokují a dělají si prostě co chtějí.

Zároveň však zdůrazňuji, že zde jde jen a jen o jistou aroganci a já ze svých vlastních zkušeností nemohu uvést žádný případ násilnické aktivity těchto motorkářských technařů. Navíc přiznávám, že čilé technařské šmejdění po krajině má ten klad, že uvedená louka a její bezprostřední okolí nejsou intensivně znečištěny exkrementy těch tančících dětí, takže fenomén počurané louky zde netřeba (v duchu V. Bělohradského) tendenčně zlehčovat a omlouvat srovnáváním například s emisemi průmyslové výroby.

Mnohem horší však je, že vzápětí po rozjetí techna se na cestě kolem louky začnou objevovat mátožné postavy zmožené alkoholem nebo něčím ještě silnějším a z jejich nejistých pohybů je zřejmé, že se vůbec nekontrolují. Je-li nutno jet autem do vesnice, pak taková cesta je náporem na nervy, aby některé to nevypočitatelné tančící dítě nevlítlo pod auto a nestalo se neštěstí. Musíme se jim - chtě, nechtě - přizpůsobovat, ač někteří takto zmožení technaři by patřili spíše na záchytku než na veřejnou cestu.

Možná tam na té veřejné cestě, řekne V. Bělohradský, ti technaři byli a jsou „pro nás a za nás“; a možná má i pravdu, že třeba někdo z nich jednou „skončí v čítankách stejně jako »prokletí básníci«.“ Možná!

Avšak v konkrétní situaci na té konkrétní popsané cestě jsem si nikdy nic podobného představit nedovedl a ani jsem se o to nepokoušel.

Nejhorší ovšem (nad vším ostatním bychom asi jen mávli rukou) je pekelný kravál, který ty tančící děti produkují. Po dobu technoparty se v naší rekreační oblasti nedá spát a vůbec nic nám nepomáhá připomínka V. Bělohradského, že v demokracii „moc toho člověk nenaspí“.

Tento můj (řekněme paďourský) postoj k problému tančících dětí, postoj, jenž nevychází z taktiky té či oné politické strany, ale je založen jen na mých vlastních prožitcích, ten je v příkrém rozporu s tendenčním komentováním CzechTeku těmi, jež o technařích vědí jen z informací. Za všechny uvedu Stanislava Pence, který při komentování zásahu na CzechTeku došel až k závěru, že důvěra mladých lidí v demokracii je ohrožena. V. Moravec jej ve svých Otázkách uvedl (se zřejmými sympatiemi) jako chartistu (ač v seznamu 1886 chartistů uveden není - viz. CHARTA 77, Čs. Středisko nezávislé literatury, Scheinfeld-Schwarzenberg a ARCHA - Bratislava 1990). Na toto označení St. Penc nijak explicitně nereagoval, ani přitakáním, ani popřením Moravcova výroku; v rozhovoru pro Právo však explicitně uvedl, že nebyl jedním z účastníků CzechTeku a při svých závěrech vychází jen z informací, které má. Z těchto informací pak vyfabuloval svoje stanovisko, jež je povedenou variací na motiv „Kdyby ty muziky nebyly“. Kdyby tam ti policajti nenapochodovali, tak by k žádnému násilí nedošlo a tančící děti by se v klidu a v pohodě těšily ze svých lidských a ústavních práv, přivezené pálky a podobné instrumenty by používaly jen jako doplňky svého kostýmování, jejich agresivita by se projevila jen v jejich odvážných tanečních figurách a důvěra mladých lidí v demokracii by nebyla ohrožena.

Tak prostince V. Bělohradský nepostupuje! On se cílevědomě soustřeďuje na text a na jednotlivé věty z článku Jiřího Paroubka (z LN , 2. 8. 05).

Pro uvedení svého kritického rozboru si V. Bělohradský vytvořil široký a pozoruhodný rámec postřehů a odkazů, které by zajisté stály za případné rozvedení a časté opakování, a s nimiž převážně souhlasím. Pro nedostatek místa se však musím zaměřit jen a jen na tu část jeho článku, se kterou nesouhlasím, tj. na jeho komentování Paroubkova textu.

Mám dojem, že při analyse premiérova úhlu pohledu V. Bělohradský zapomněl na jeden velmi ostrý úhel pohledu, na podstatný a vysoký princip, že svoboda každého končí tam, kde začíná svoboda druhého. Zdá se však, že v skrytu duše si uvědomuje, jak technaři nesporně narušují svobodu jiných, uvědomuje si, že právě zde je jádro pudla. A tak pohotově připouští, že technoparty na jednom pozemku poškozuje majitele okolních pozemků, že čurat na veřejnosti se nemá, že projíždění účastníků CzechTeku obcemi obtěžuje jejich obyvatele atd. Proti těmto nepřístojnostem uvádí nesrovnatelně nebezpečnější jevy jako Temelín, únik toxických látek z chemiček, automobilovou dopravou, která sužuje české vesnice, města i krajinu, toxické skládky, globální oteplování, škodlivé emise průmyslové výroby, ohrožené vesnice Horní Jiřetín nebo Černice atd.

Co je proti tomu pošlapaná a počuraná louka!

Škoda, že V. Bělohradský zde neuvedl i bombu nad Hirošimou. To by se pak teprve dostal na absolutní posici, ze které by mohl kteroukoliv hrůzu bagatelizovat a kterékoliv peklo světa hodnotit jako oasu relativní pohody. A úplně vše na této planetě by se pak při tomto úhlu pohledu jevilo jako jev positivní. Tak by touto metodou mohla být překonána i filosofie onoho voltairovského hlasatele optimismu Dr. Panglosse z povídky Candid.

Aby mohl náležitě zostudit Jiřího Paroubka, nezůstává V. Bělohradský jen u relativizování technařských prohřešků PROTI SVOBODĚ JINÝCH , ale účelově posunuje i význam některých pojmů. „To slovo »posedlost« je velmi vážným prohřeškem proti jazyku demokracie, protože označuje nositele alternativního »úhlu pohledu« jako chorobné lidi“, říká V. Bělohradský. Nevím ovšem, proč třeba označení „posedlý prací“,“posedlý experimentování“, atd. by se mělo vztahovat na osoby chorobné. Navíc, já kolem té technařské louky několikrát jel a několik nocí poslouchal ten strašný kravál a tak na základě svých prožitků považuji jako zcela adekvátní označit technaře jako „posedlé blbnutím“ (podle Miroslava Macka) a některé z nich jako „posedlé anarchistickými sklony“ (podle Jiřího Paroubka). Možná je tento výraz „prohřeškem proti jazyku demokracie“, ale jistě ne proti češtině.

Podobné posouvání slovního významu je skryto i v Bělohradského tvrzení, že „s neobyčejnou naléhavostí se tu prosazuje jedna nedemokratická hodnota-»zbožnění pořádku«„. Přitom Paroubek ani náznakem nikde nepožaduje dicht geschlossene Rheien, ale pouze konstatuje, že „Ve Francii, Anglii a jinde byla přijata nekompromisní legislativa proti každé neohlášené hudební akci a stanovující přísné podmínky hlučnosti, hygieny atd., jež musí pořadatelé garantovat“. Tam zřejmě pořádek není zařazován k nedemokratickým hodnotám a jen Bůh a Sv.Václav vědí, proč se o to najednou pokoušíme u nás. Ostatně pojem „nedemokratická hodnota- »zbožnění pořádku«„ je velmi vágní a mezi jeho vyznavače je možno zařadit jak staré lidi, kteří by si navečer chtěli vyjít na procházku do parku (a dnes se toho neodváží), tak i partu hulákající „die Fahne hoch!“. Ta „nedemokratická hodnota-»zbožnění pořádku«„ je tedy velmi gumovou formulací, je však dobrou přípravou pro následující rubato: „A teď přijde matka všech totalitních vět, věta stejně věčná jako líbání dětí politickými vůdci,...:»Což pak všichni tito naši spoluobčané nemají právo na spánek, výchovu dětí a bezpečí?«

V. Bělohradský připouští, že mají. Ihned však dodává, že více než ti technaři narušuje klidný spánek občanů sama demokracie, v níž „moc toho člověk nenaspí“. Opravdová dobrá vůle uměle nafouknout „celkem banální a marginální konflikt se skupinou antikonformní mládeže“ (a tak zároveň zostudit premiéra), svádí V. Bělohradského až k tomu, že staví do podivného světla samu demokracii. Velmi působivě (až drasticky) ji líčí jako systém, kterému jsou vlastní, kterému jsou zcela adekvátní a inherentní záludné nástrahy; neodbytné nástrahy, jež člověka nutí si vybrat: „buď ničím nerušené spaní, nebo demokracii“.

Ku konci svého života shrnul F. D. Roosevelt zásady své politiky do požadavku čtyř svobod: svobody projevu, svobody náboženství, svobody od bídy a svobody od strachu. Mám-li volit mezi demokracií podle Bělohradského a tou podle Roosevelta, pak volím tu druhou. Uvědomuji si totiž, že většina nástrah, kterými nás tak dramaticky straší V. Bělohradský, není důsledkem demokracie samé, ale je důsledkem ekonomického systému. Proto Paroubkova věta: „Což pak všichni tito naši spoluobčané nemají právo na spánek, výchovu dětí a bezpečí?“ zajisté není matkou všech totalitních vět (jak tvrdí Bělohradský), ale je to zcela legitimní lidský požadavek. Jsem pro to, aby spánek všech lidí nebyl rušen společenskými („demokratickými“) katastrofami. Ono je dost už těch přírodních a technických. Fatální přístup Bělohradského k demokracii mně trochu připomíná křesťanské otupování lidí záludným tvrzením, že koho Pánbůh miluje, toho křížem navštěvuje.

Malým odklonem od Rooseveltova pojetí demokracie vykouzlil V.Bělohradský své hodnocení, že prostý požadavek takového pořádku, který by lidem zaručil klidné spaní, výchovu dětí a bezpečí, lze oklasifikovat jako „matku všech totalitních vět“. K tomu stačilo jen z trochu větší pořádkové akce udělat politikum, neboť ti zasahující těžkooděnci na prvý pohled připomínali listopadové řeže z r. 1989. A toho se dalo šikovně využít! Tak se z obrazovek začaly rychle ztrácet tančící děti a místo nich nám média předváděla řady nastupujících policistů. Denně několikrát, až do omrzení, jsme viděli ty čtyři výtečníky jak divoce zpracovávají jedno z tančících dětí, které však již netančilo, ale leželo na zemi a jen přijímalo surové rány. Přitom těm zasahujícím proti CzechTeku bylo srdečně jedno, zda zde tančící děti hulákají v Dur či v mol, a také jim vůbec nešlo o vedoucí úlohu té či oné politické strany. Na rozdíl od Listopadu zde žádná ideologie neměla místa. Policajti jen chtěli vyklidit tu louku a zároveň názorně ukázat, že zde a nyní jsou pány oni a nikdo jiný.

Zajisté to neprovedli nijak skvěle a tak zákonitě navázali na řadu téměř nepochopitelných průšvihů. Všichni víme, že naše policie je sbor dosti prorostlý lidmi, kteří jsou buď nebetyčně nekompetentní, nebo (vel) nepředstavitelně zkorumpováni, a nebo jsou zároveň nekompetentní a (et) zkorumpováni. To je notoricky evidentní a netřeba zde vypočítávat známé případy. Přesto si však v naší bídě musíme přiznat, že lepší je mít mizernou a nespolehlivou policii, než být vůbec bez policie. Z tohoto úhlu pohledu pak rázný zákrok (byť s chybami) je lepší než pohodlná nečinnost. A těm, kdož dnes vědí a radí, jak se to tehda mohlo provést lépe a efektivněji, těm přiznejme, že po bitvě je každý kaprál chytřejší než maršál před bitvou.

Nyní se hledá nejlepší řešení, jak se vypořádat s těmi tančícími dětmi. Miroslav Macek navrhuje „levně pronajmout technoparťákům nějaký ten zpustlý, osamělý kus státního pozemku a nechat je tam v klidu vyblbnout...“ To je dobrá rada! Nasnadě je však řešení lepší a důstojnější. Do hrátek kolem CzechTeku se pohotově zapojili exprezident V. Havel a president republiky V. Klaus. Kdyby tito naši velikáni svůj zájem o onen zásah trochu rozvinuli a svá slova doplnili ještě o čin, tak by jeden mohl těm tančícím dětem nabídnout pro prvý rok Hrádeček a druhý pro další rok Lány a tak na střídačku řešit tento aktuální problém. Poznali by ty tančící děti zblízka a lidé by ocenili jejich čin. U nás by pak bylo o jeden zádrhel méně a naše republika by opět byla zemským rájem napohled.

Jak by se to líbilo vesničanům v okolí Hrádečku či Lán, to by ukázala praxe.

Karel Kříž, Brno, září 2005



[Akt. známka (jako ve škole): 1,25 / Počet hlasů: 4] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: Karel Kříľ | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

červené návěští   Hlavní zprávy červený nadpis

zelené návěští   Novinky zelený nadpis
16.04.2018: Letní univerzita Evropské levice 2018
Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. aľ 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bliľąí informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.

16.06.2017: Opět útoky spamovacích robotů
Doąlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle vąech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více neľ 200 těchto pseudokomentářů, které maľeme.

16.06.2017: Někdo/něco zde krade ľ a ą?
V uplynulých dnech doąlo k technické závadě, v jejímľ důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z větąiny komentářů) ztratila vąechna písmena "ľ" a "ą" (nebo jenom jejich část). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).

09.05.2017: Pietní akt na Oląanech
Jako kaľdoročně, i letos poloľila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru praľské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na oląanském hřbitově. Při té přileľitosti jsme pietně vzpomněli i padlých daląích armád (včetně československé), kteří jsou na Oląanech uloľeni.

červené návěští   Anketa červený nadpis
V současnosti rozvířil hladinu návrh přijmout do ČR 50 syrských válečných sirotků. Co si o něm myslíte?

V Sýrii ani ľádní váleční sirotci nejsou.
241 (241 hl.)
Nebrat! Jeątě by nás podřezávali.
232 (232 hl.)
Konečně někdo uvaľující lidsky.
191 (191 hl.)
A» se kaľdý stará o sebe, nic nám do nich není.
191 (191 hl.)
Je to sice politikum, ale krok správným směrem.
367 (367 hl.)
Raději bychom měli zvýąit svou ostudně nízkou rozvojovou pomoc.
203 (203 hl.)
Prohnilý humanismus !!
150 (150 hl.)

Celkem hlasovalo: 1575


zelené návěští   Vyhledávání zelený nadpis


na nových stránkách

Rozšířené vyhledávání
Tématické skupiny
Seznam autorů


Google

web
sds.cz
blisty.cz
bbc.co.uk

zelené návěští   Vaąe komentáře zelený nadpis
[15.05.2018 19:15:23]
josef mikovec
Bohumír ©meral - Mučedník ztracených a vysněných příleľitostí http://www.novarepublika.cz/2018/0 5/frantisek-ferdinand-s ...

[15.05.2018 18:54:53]
josef mikovec
Zde jest zkuąební kámen, na němľ se dokáľe, zdali jsme opravdu v dost zralí, dost socialističtí, abychom opravdu stali se v Rako ...

[21.03.2018 17:10:12]
n
Snad se něco doví,!

[19.11.2016 10:28:45]
l&s
Doplnění k Peroutkovi - Zemanův projev byl míněn dobře, bohuľel se v něm dopustil dehonestujícího přeąlapu, kdyľ prohlásil, ľe Per ...

[27.02.2016 10:01:56]
l&s
Článek pana Bělohradského není k dispozici, tak jen pár postřehů k této stati. Paní Neudorflová sice správně píše, že je chyba, k ...

[28.10.2015 09:08:14]
-ik
Dobrý den pane ©lemendo! To, co jste napsal, je konstatování stavu. A co navrhujete jako pokus o naznačení cesty? Já mysl ...

[04.09.2015 14:20:12]
n
Samozřejmě, ľe jiľ těąím na shromáľdění, jako posledně na Václaváku. Doufám, ľe nebude chybět pán ©afr, kterého tímto srdečně zvu. ...

[13.08.2015 13:11:01]
n
SDS leží v žaludku tomu zoufalému tapetáři, takže je moc známá a okolí se musí postarat o její prosazení. Prohra s US a tím i se s ...

[13.08.2015 01:44:03]
-ik
Jestli že se mi zdá, že militantní skupiny dosahují lepších výsledků, měl byc se podívat na sebe, zda nepracuji špatně. Oni mohou ...

[08.06.2015 21:05:37]
-ik
"význam evropské levice pro vývoj ve světě a její podíl na jeho spoluutváření (globalizace, přenos zkušeností z jiných čá ...

[25.05.2015 14:58:27]
n
Lidstvo v rozvinutých zemích a tím myslím i naąi zemi, jiľ dosáhli hranic daląího materiálního pokroku a jeho daląí zvyąování je n ...

[25.05.2015 08:21:23]
l&s
"Proč se myšlenka lidové fronty boje proti fašismu prosadila v našem hnutí, až když bylo fakticky pozdě? Bylo vůbec možné, ab ...

[13.05.2015 09:45:10]
Milan Neubert
-iku, napsal jste víc věcí, s řadou souhlasím. Jednu námitku ale mám: dospěli jsme k závěru, že virtuální diskuse na webu nebo na ...

[10.05.2015 23:25:51]
-ik
Mám pocit, pane Neuberte, že jste se o kontakt s lidmi ani moc nesnažil. Diskuse na stránkách SDS je nulová. A i v minulosti jst ...

[06.05.2015 10:38:48]
n
Vítám tapetáře. Čest tvoji práci. Podle množství zbytečné práce opravdu stojíš ...


Teze programu SDS
Teze programu SDS

Tyto stránky byly vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS.