Grossova vláda přežila hlasování o nedůvěře ... a zároveň se ukázalo, že nemá důvěru Parlamentu ČR. ČSSD jako nejsilnější parlamentní strana neurčuje společenský vývoj. Jednání Poslanecké sněmovny na apríla 2005 to jasně prokázalo.

XXXII. sjezd ČSSD vypustil o tomto víkendu za mocných čoudíků na balistickou dráhu kolem českého politického systému své nové jednobarevné vedení. První let má trvat celých 15 měsíců a jeho trajektorie je pevně dána.

Tak nějak vypadal zprvu protestní pochod, pořádaný Mezinárodním mírovým fórem 20. 3. odpoledne v rámci Mezinárodního dne akcí proti válce. Zhruba tři stovky účastníků pod pestrou směsicí vlajek (od iráckých a palestinských až po duhové mírové) se vydaly po hodince projevů na cestu slunečnou, ale chladnou Prahou.

Pracovník aparátu KSČM Hassan Charfo publikoval 11. února 2005 v Haló novinách svůj pohled na Stranu evropské levice (SEL). Názor, který publikoval, i obsah šesti požadavků dopisu KSČM, není v diskusi o sjednocování levicových sil v Evropě nijak nový.

Přečetl jsem si Vaši reakci „Zůstaneme komunisty!“ na nejnovější fázi antikomunistické kampaně spojené s peticí „Zrušme komunisty“. Považuji za správné připomenout stanovisko Strany demokratického socialismu k antikomunismu a současně se s údivem pozastavit nad Vaším textem.

Další diskuse (první část ZDE) na benátském 6. sjezdu Strany komunistické obnovy ukázaly i jiné stránky vnitřního života strany, než bylo všeobecně projevované nadšení ze získání nového člena Pietra Ingraa nebo oceňování jednoznačného přínosu Fausta Bertinottiho pro stabilizaci a vývoj strany v posledním desetiletí. Hlavní boj probíhal kolem další strategie a taktiky strany.

Včera na mne při četbě článku Josefa Poláčka „Staří, mladí a vymývání mozků“ (Haló noviny, 15. 2. 2005) dýchly staré časy. Při čtení výrazů typu „lumpenburžoazie, sloužící pohůnkovsky ochotně ... zahraniční velkoburžoazii“ nebo „drze ignorantská smečka fanatických poslanců“ jsem si znovu uvědomil, že to s komunikační kulturou není v Čechách úplně v pořádku. Že se to kolem nás hemží jedovatostmi a nálepkami, které zrovna společenskému dialogu nepomáhají. A pak jsem se zeptal: A co Ty? Máš čisté svědomí?

Kdyby byla podpora emancipačních snah jediným atributem levicovosti, znamenal by pátek 11. 2. pro českou levici černý den zrady. KSČM a ČSSD totiž v Poslanecké sněmovně hlasovaly při schvalování zákona o registrovaném partnerství stejně jako US-DEU.

Kdo se alespoň trošku zajímá o astronomii, obrázek vpravo bude jistě znát. Jde o historický snímek Titanu (měsíc Saturnu) ze sondy Voyager 2, který byl pořízen 23. srpna 1981 ze vzdálenosti 2,3 miliónu km. Obrázek ukazuje některé detaily v atmosféře Titanu - jižní polokoule se tehdy jevila nepatrně světlejší, v blízkosti rovníku byl vidět oblačný pás a kolem severního pólu tmavší „límec“.

Jako každá tradice je i oslava příchodu nového roku spojována s celou řadou zvyků či dokonce rituálů, které mnohdy nahrazují to, co by mělo být součástí každodenního života.

Ve středečních Haló novinách (29. 12. 2004) mne zaujal článek Milana Špáse „Čas na rekapitulaci“. Autor v něm jménem Futury hodnotil rok 2004 a přemýšlel nad tím, jak zkvalitnit výstupy Futury včetně Haló novin. A vyzval čtenáře, aby se o své nápady podělili.

Před 35 lety zemřel Jiří Šlitr, doktor práv a lidských duší. Bylo mu teprve 45 let, tedy trochu méně než je dnes generaci, kterou kdysi ovlivňoval jako málokdo v oné době. Nechci tu na něj - na geniálního samouka české poválečné kultury - odborně vzpomínat. Udělali to a dělají to jiní daleko kvalifikovaněji, než bych dokázal já, naposledy třeba  České noviny.

Ukázali jsme si jednoznačně, že důchody deficit rozpočtu České republiky nezavinily. Další útok vlády směřuje na nemocenskou. Jak to tedy vlastně vypadá s nemocenským pojištěním?