Pietro Ingrao vstupuje do Strany komunistické obnovy

Umí si někdo z Vás představit italské Benátky, jak se topí ve sněhu a jak vánice láme větve středomořské vzrostlé vegetace? Dovedete si vůbec podobně představit, že by na sjezd komunistické strany dorazili nejvyšší představitelé jiných parlamentních stran v zemi a že by sjezd pozdravil svým telegramem prezident republiky? Jsou to všechno pro Čecha dost obtížné představy, ale přesto je to tady v Itálii pravda.

Včera odpoledne začal v Benátkách 6. sjezd Strany komunistické obnovy (PRC). Začal tradičně - domácí delegáty a spoustu hostů (téměř 100 delegací levicových stran) srdečně pozdravil nejprve starosta města Benátky. Chvíli se řešily standardní sjezdové formality a pak přišlo překvapení - přečetl se dopis Pietra Ingraa, který v něm hodnotil minulost i současnost a který požádal o přijetí do PRC.

Dopis vzbudil v sále obrovskou bouři nadšení. Abyste pochopili důvod, museli byste znát historii italského dělnického a komunistického hnutí. Pietro Ingrao je obrovskou morální autoritou na italské levici, byl významným představitelem Italské komunistické strany, která se před deseti lety rozpadla. Je pravděpodobné, že jeho osobní rozhodnutí bude vnímáno jako výzva pro řadu lidí, kteří se deset let pohybovali v politickém vakuu.

Hlavní náplní včerejšího podvečera byl tři hodiny trvající projev tajemníka PRC Fausta Bertinottiho. Bertinotti shrnul pozici strany, zhodnotil politická východiska a představil společenský projekt, s nímž chce PRC předstoupit před italský národ. Na několika řádkách není možné všechny jednotlivosti popsat - věnuji tomu po návratu zvláštní článek. Za potěšující beru, že je projekt PRC velmi blízký představám SDS o dalších politických krocích, založených na demokracii, na změně úlohy strany z řídící do koordinační, na investování do celospolečenské sítě občanské společnosti, na upřednostňování kulturní hegemonie před politickou, na zvýšeném podílu vlivu nestranické veřejnosti na stranu samotnou.

Dnes pokračuje sjezd diskusí.

Milan Neubert, Benátky, 4. 3. 2005