logo SDS
Dnešní datum: 20. 10. 2019   | Hlavní stránka | Tématické skupiny | Seznam rubrik | Download |  
zelené návěští   Hlavní menu zelený nadpis
Hlavní stránka
Kdo jsme - něco o SDS
Stanoviska SDS
Tiskové zprávy SDS
International
Staré stránky SDS

Ankety
Download
TOP 50
Tématické skupiny
Seznam rubrik (témat)

červené návěští   Rubriky červený nadpis

zelené návěští   Čtenář zelený nadpis

Jméno (přezdívka)
Heslo


Úprava osobního účtu

červené návěští   Evropská levice červený nadpis


Na web SEL

Manifest SEL
Čtěte o SEL u nás


zelené návěští   Nejčtenějąí/rok zelený nadpis
Zástupce SDS v pořadu "Politické spektrum"
(23. 11. 2018, 547x)

V jaké kondici je naąe ąkolství? (Politické spektrum s účastí SDS).
(25. 01. 2019, 430x)

Nový web SDS
(11. 02. 2019, 395x)

K situaci ve Venezuele
(25. 01. 2019, 394x)

Snaha činských komunistů o vlastní cestu má podporu české levice
(18. 01. 2019, 328x)


červené návěští   SDS červený nadpis
Strana demokratického socialismu
Přípotoční 869/19
101 00 Praha 10
Návątěvy po předchozí dohodě
tel.:
(420) 608 630 506
(420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS)
Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010
Případné dárce žľádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme.
secret@sds.cz
(c) SDS

Kanál RSS

TOPlist

zelené návěští   Interní statistika zelený nadpis
Denni
Max. 13
Prům. 10.7
21 denni
Max. 547
Prům. 372.5

Nyní si čte web : 88 uživ.

02. Články, statě, projevy

* Srovnání chápání a významu demokracie v České republice a v Německu

Vydáno dne 22. 05. 2004 (14956 přečtení)

Příspěvek Petry Rakušanové (SOÚ AV ČR a ISS FSV UK) na konferenci Politická kultura v Praze 22. května 2004. Text byl převzat ze sborníku konference vydaného nakladatelstvím Eva&Milan Nevole.

Abstrakt:

Příspěvek vychází z analýzy empirických dat výzkumu Consolidation of Democracy a zaměřuje se na deskripci přívrženců a odpůrců demokracie v České republice a v Německu. Na základě teoretické literatury v oblasti politické kultury (Berezin 1997, Inglehart 2000, Lichbach 1997, Ross 1997, Almond, Verba 1989, Putnam 1993 atd.) identifikuje a testuje hodnoty a postoje těchto dvou skupin, a nabízí také jejich základní socio-demografické charakteristiky (věk, pohlaví, vzdělání, příjem, sociální třída, velikost sídla a náboženské postoje). Analýza ukáže do jaké míry mají jednotlivé charakteristiky vliv na politickou socializaci a formování politických a občanských hodnot. Příspěvek nabízí nejen komparaci České republiky a Německa, ale také „starých“ a „nových“ zemí Německé spolkové republiky.

Politická kultura je založena na společných přesvědčeních, symbolech a zvycích, a také na propojení individuální a kolektivní identity (Berezin 1997). Politickou kulturu lze také definovat ve smyslu vlivu socializace na politické a občanské chování lidí (Inglehart 2000). Jeden z nejpoužívanějších systémů v hodnocení politické kultury je koncept občanské společnosti. Problém občanské společnosti, související s autory jako je Gabriel Almond, Sydney Verba nebo Robert Putnam, je neoddělitelný od takových otázek jako je politická účast, občanská spolupráce, a především otázka demokratické stability.

Tento příspěvek se pokouší definovat pomocí analýzy empirických výzkumu Consolidation of Democracy, stoupence demokracie - „demokraty“ a jejich oponenty - „autokraty“, determinovat jejich hodnoty a postoje, a základní demografické charakteristiky jako je věk, vzdělání, příjem, sociální postavení, velikost komunity, náboženství, participace ve volbách a postoje k demokracii, vyjádřené pozitivním či negativním hodnocením demokracie jako ideálu.

Na základě politicko-kulturního přístupu při komparativní analýze se příspěvek dále zaměří na zkoumání významu a pojetí demokracie v České republice a v Německu; tedy co si lidé představují pod pojmem demokracie a jak jejich představa, a subjektivní spokojenost se současnou vládou, formují jejich postoje k systému. Tato práce se snaží verifikovat dva aspekty socializační hypotézy (socialization hypothesis) Ronalda Ingleharta použitím srovnávací perspektivy při analýze dat nashromážděných v letech 1998 - 2001. Socializační hypotéza určuje vztah mezi socio-ekonomickým prostředím a hodnotovými prioritami a vliv socializace v období dospívání na současné hodnoty.

Na základě naší hypotézy, komparativní perspektivy, hlediska a možnosti zkoumat postoje lidí jsme se rozhodli soustředit se v rámci vzájemného ovlivňování politiky a kultury na společná přesvědčení, symboly a praktické kroky tvořící politiku, spíše než na pojem „kultury a politiky“, chápající politiku a kulturu jako dvě autonomní společenské oblasti (Berezin 1997). Z toho důvodu tato práce kombinuje dva přístupy v rámci kulturní analýzy politiky, jak ji definoval Ross - vliv socializace na politickou orientaci a činy lidí, která je podrobněji rozpracovaná v Inglehartově sociální hypotéze, a občanskou kulturní tradici podle Almonda a Verby, Putnama a dalších (Ross, 1997).

V rámci Lichbachova systému či konceptu „aktu sociálně dané jednotky“ (socially imbedded unit act) jsou na individuální úrovni rozlišovány tři základní charakteristiky aktéra:

  1. plánované touhy, které mají být uspokojeny;
  2. přesvědčení týkající se subjektivního postavení aktéra a
  3. možnosti dosáhnout vytoužené role.

Na společenské úrovni se individuální touhy projevují při vytváření sociálních norem stanovujících vztahy mezi vlastnictvím aktérů a společnosti. Individuální přesvědčení ovlivňují skutečné materiální podmínky a individuální činy aktéra se agregují a odrážejí kolektivní činy (Lichbach, 1997). V tomto smyslu se tato práce v rámci strukturalistické tradice týká podmínek prostředí a individuálních přesvědčení a navazuje tak na klasiky sociologické teorie jako je Talcott Parsons a Max Weber.

Výběrem České republiky a Německa, dvou zemí, které prošly během více než čtyřiceti let velmi odlišným vývojem, je hlavní hypotéza založena na tom, že rozdíly v pojetí demokracie souvisí se socio-ekonomickými podmínkami ovlivněnými různými hodnotovými prioritami. Při bližším pohledu na tzv. staré a nové Německé země pak předpokládáme větší blízkost mezi oběma součástmi Německa než mezi Českou republikou a novými zeměmi. V souladu s Inglehartovou hypotézou nedostatku (scarcity hypothesis), zdůrazňující fakt, že současný ekonomický vývoj má zásadní vliv na vytváření priorit, a proto je chování aktérů ovlivněno jejich subjektivním pocitem blahobytu (Inglehart, 2000, 218), možná najdeme vyšší podporu demokracie ve skupinách s vyššími příjmy a s vyšším společenským postavením. Obecně rovněž vzhledem k celkově lepším ekonomickým výsledkům předpokládáme v Německu větší podporu demokracie jako ideálu, ale nižší v tzv. nových než ve starých zemích.

Můžeme se navíc pokusit vysvětlit tyto rozdíly kulturními odlišnostmi. Ve smyslu Inglehartovy socializační hypotézy (socialization hypothesis) by demokracii měli podporovat především demokraté z mladších věkových skupin. Předpokládáme, že autokraté se nacházejí mezi staršími respondenty s nižším vzděláním a příjmem. V souladu s teorií politické kultury by však rozdíly mezi výše popsanými skupinami měly pramenit a tedy být i objasněny mimo jiné také odlišnou politickou kulturou. Subjektivní uspokojení i postavení v sociální struktuře jsou silnými determinanty postojů a chování; přesto bychom měli i politické kultuře věnovat zvýšenou pozornost.

Pro účely této práce je politická kultura definována jako kultura „skládající se z kognitivních, citových a hodnotících orientací k politickému systému, distribuovaných v národní populaci nebo podskupinách“ (Almond, Verba 1989, 29). Politická kultura může být tedy následně chápána jako komplexní mechanismus ovlivňující postoje lidí.

Co se týče pojetí demokracie v České republice a v tzv. starých zemích Německa, lidé nejčastěji spojují demokracii se svobodou (Graf 1.). V nových německých zemích však lidé asociují demokracii spíše s participací a svoboda je až na druhém místě. Ve starých německých spolkových zemích je participace řazena na druhé místo následována existencí politických stran a svobodnými volbami. V nových spolkových zemích je naopak na druhém místě svoboda, následována socio-ekonomickými předpoklady a existencí demokratických institucí. V České republice řadili respondenti na druhé místo participaci a na třetí místo socio-ekonomické důvody.

Graf 1. Pojetí demokracie obyvatelstvem České republiky, Východního a Západního Německa (v %)

Zdroj: Konsolidace demokracie

(Pozn. redakce: porovnejte výsledky s hlasováním čtenářů stránek SDS)

Na teoretické úrovni představili Fuchs a Roller komplexní model Legitimizování demokracie ve fázi demokratické konsolidace (Fuchs, Roller, 1998, 65), ve kterém je pojetí demokracie spojené s její legitimizací, protože ji ospravedlňuje. Pojetí demokracie je navíc spojeno se internalizací - tedy zvnitřněním hodnot, které je součástí procesu socializace, a souvisí tak s politickou kulturou. Vedle politické kultury Fuchs a Roller definovali jako nejvlivnější faktor ospravedlnění demokracie zkušenosti občanů s fungováním demokratických institucí, které mohou dále pozitivně ovlivnit internalizaci demokratických hodnot (Fuchs, Roller,1998).

Pokud se nyní vrátíme zpět k analýze dat, různé pojetí demokracie mezi českými a německými respondenty může být zároveň ovlivněno odlišnou politickou kulturou a v případě nových spolkových zemí a České republiky také zkušenostmi s nedemokratickým režimem.

Ve statistické analýze byl na základě respondentova postoje k demokracii vytvořen index DEMIDC[1] (graf 2). Nejvyšší počet demokratů nalézáme ve starých německých spolkových zemích a naopak nejmenší v České republice. Naopak největší počet autokratů nacházíme v České republice. Nové německé spolkové země se v obou sledovaných proměnných nacházejí mezi Českou republikou a starými spolkovými zeměmi.

Graf 2. Poměr demokratů a autokratů v obyvatelstvu České republiky a Německa (v %)

Zdroj: Konsolidace demokracie 2001

V širší mezinárodní analýze poměru mezi demokraty a autokraty v postkomunistických zemích střední Evropy je možné říci, že poměr demokratů a autokratů v České republice je blízko Maďarska, na rozdíl od Slovenska, které je v tomto ohledu blíže Polsku. Slovensko je vlastně blíže Polsku než České republice. A nové německé spolkové země jsou blíže starým spolkovým zemím než jiným postkomunistickým státům ve střední Evropy.

Z teoretické perspektivy je velmi obtížné zcela objasnit, zda je to minulá občanská kultura ve smyslu Putnamovy teorie (Putnam 1993), či současný stav ekonomiky podle Inglehartovy hypotézy nedostatku (scarcity hypothesis), který by mohl vysvětlit odlišné úrovně podpory demokracie mezi respondenty České republiky a Německa. Situaci navíc komplikuje Holmsův výrok o „krizi řiditelnosti“ (the crisis of governability), vztahující se k celkové zesláblosti postkomunistického státu (Holms 1996). Srovnávací perspektiva však zřetelně definovala rozdíly v modelech společenské organizace, jejichž ohnisko, jak říká Greif ve své vynikající kombinaci teorie her a sociologického přístupu, tvoří kulturní přesvědčení [v tomto případě mezi českým a německým obyvatelstvem] (Greif 1994: 944). Výrazné rozdíly mezi podílem demokratů a autokratů mezi Českou republikou a novými spolkovými zeměmi i rozdílné chápání demokracie v obou zemích nás však vede ke konstatování, že se jedná o kombinaci obou faktorů tedy politické kultury i stavu ekonomiky.

Při podrobnějším zkoumání dat lze následující sociodemografické charakteristiky demokratů definovat podle síly korelace těchto charakteristik s indexem DEMIDC a podle detailní distribuce v třídění druhého stupně DEMIDC a socio-demografických proměnných. Nejdůležitějším ze sledovaných faktorů ovlivňujících vnímání a hodnocení demokracie je subjektivní ekonomická situace respondenta. Zatímco autokraté se jak v České republice tak v Německu rekrutují z řad respondentů, kteří svůj příjem označují za podprůměrný, V ČR a ve starých spolkových zemích se naopak demokraté rekrutují z řad respondentů, jež svůj příjem hodnotí jako průměrný. Obě země tak do značné míry potvrzují Inglehartovu hypotézu nedostatku vlivu subjektivního vnímání ekonomické situace na podporu demokracie. V nižší míře je tomu tak v nových spolkových zemích, kde se jak demokraté tak autokraté shodně rekrutují z řad respondentů, jež své příjmy hodnotí jako podprůměrné.

Toto zjištění ještě posiluje faktor sociální třídy, kde nacházíme shodu mezi sledovanými zeměmi. Autokraté se shodně v České republice i v Německu rekrutují nejvíce z řad dělnické třídy a demokraté z nižší střední a ve starých spolkových zemích rovněž z vyšší střední třídy. Tento příklad tak podporuje nejen Inglehartovu hypotézu, ale také některé analýzy volebního chování na základě sociální stratifikace v České republice, které považují střední třídu za tradiční zastánce demokracie (Matějů, Řeháková 1997, Řeháková 1997).

Obecně lze konstatovat, že jak na celkové vnímání a hodnocení demokracie, tak na hodnotové orientace obecně má vnímání významný vliv vzdělání. Zatímco v České republice se demokraté a do menší míry i autokraté rekrutují ze skupin se středním vzděláním, v obou částech Německa se autokraté rekrutují ze skupin se základním vzděláním. V nových spolkových zemích se pak demokraté rekrutují shodně s Českou republikou z řad respondentů se středním vzděláním, zatímco ve starých spolkových zemích z řad respondentů se základním vzděláním.

Faktor velikosti obce rovněž hraje důležitou roli při vnímání a hodnocení demokracie. Mezi sledovanými zeměmi nacházíme v tomto faktoru rozdíly. Zatímco ve starých a nových spolkových zemích se demokraté rekrutují v nejvyšší míře z velkých měst nad 100 tisíc obyvatel, tak v České republice z malých obcí do 2 tisíc obyvatel. Autokraté se v ČR rovněž rekrutují nejvíce z malých obcí a to shodně s novými spolkovými zeměmi. Ve starých německých spolkových zemích jsou autokraté nejvíce zastoupeni ve středně velkých městech s 20 až 100 tisíci obyvateli.

Hypotéza o vyšším podílu autokratů mezi respondenty ze starších věkových kohort nebyla analýzou potvrzena. V České republice a v nových spolkových zemích jsou autokraté nejvíce zastoupeni ve středních věkových kohortách a ve starých spolkových zemích naopak v nejmladší věkové skupině. Demokraté jsou však shodně jak v České republice tak v Německu nejvíce zastoupeni ve starších věkových kohortách.

Nepatrně rozdíly nacházíme mezi demokraty a autokraty na základě genderu. Zatímco v České republice je ve skupině autokratů vyšší procento žen a ve skupině demokratů vyšší procento mužů, tak v Německu je obecně vyšší procento mužů jak ve skupině demokratů, tak ve skupině autokratů. Němečtí muži jsou tedy více polarizováni než ženy, které jsou názorově více ve středu.

V České republice, která je úrovní sekularizace řazena na přední místa nejen v Evropě, ale také ve světě, se největší část demokratů i autokratů zařadila shodně do skupiny lidí, kteří věří svým vlastním způsobem, a nejsou organizováni a/nebo se nehlásí k žádné církvi nebo náboženskému společenství. Ve starých německých spolkových zemích se do stejné skupiny zařadily pouze demokraté. Autokraté se ve vyšší míře rekrutovali ze skupiny, která se považuje za nevěřící. V nových německých spolkových zemích se pak ze skupiny tzv. nevěřících v nejvyšší míře rekrutovali jak autokraté, tak i demokraté.

Zajímalo nás rovněž, zda autokraté a demokraté své postoje rovněž realizují. Hypotéza, že demokraté participovali ve vyšší míře než demokraté v posledních parlamentních volbách byla potvrzena v obou sledovaných zemích. Rozdíl mezi proklamovanou účastí demokratů a autokratů byl nejvyšší ve starých spolkových zemích, kde dosáhl více než 26 procentních bodů. Největší proklamovaná účast byla ve starých spolkových zemích a naopak nejnižší v České republice. To do značné míry koreluje s předchozími zjištěními o participativním pojetí demokracie v Německu.

Když se podíváme na reakce mezi autokraty a demokraty na tvrzení, že „Komunismus byl dobrou, ale špatně provedenou myšlenkou.“, lze říci, že autokraté v obou zemích většinou tíhnou ke kladné odpovědi (graf 3). Nicméně zajímavé je, že i velká část demokratů v nových spolkových zemích je přesvědčena o ryzím charakteru komunistické myšlenky. Nejnižší porozumění pro komunistické myšlenky mají demokraté a to nejen ve starých spolkových zemích, ale také v České republice.

Graf 3. Kladná odpověď na tvrzení „Komunismus byla dobrá, ale špatně provedená myšlenka.“ (v %)

Zdroj: Konsolidace demokracie

Pokud do analýzy začleníme proměnnou subjektivní spokojenosti respondenta (graf 4) můžeme také říci, že autokraté jsou jak v České republice, tak v Německu často nejen zakotvení v minulosti, ale také velmi málo spokojení se současností. Nejvíce spokojení jsou demokraté ve starých spolkových zemích, následováni demokraty z nových spolkových zemí. Nerozhodnutí respondenti ze starých spolkových zemí jsou se svou životní situací spokojenější než demokraté v České republice. Vezmeme-li v úvahu sociodemografické charakteristiky demokratů i autokratů a úroveň HDP na osobu ve sledovaných zemích v roce 2001, kdy probíhalo šetření, odpovídají výsledky Inglehartově hypotéze nedostatku (scarcity hypothesis).

Graf 4. Obecná úroveň spokojenosti mezi českými a německými demokraty a autokraty (v %)

Zdroj: Konsolidace demokracie

Existuje rozsáhlý soubor článků, které dávají do souvislosti hodnotovou orientaci a postoje jednotlivců k socializaci. Lord Ralf Dahrendorf, zdůrazňuje: „Člověk je konfrontován množstvím očekávání, která on sám možná nevytvořil, ale kterým současně nemůže uniknout. Role, tj. očekávání, jež vykrystalizovala na základě postojů, jsou samy o sobě součástí širších polí: rodin, komunit, firem, spolků, regionů a zemí“ (Dahrendorf, 1979 in: Himmelweit, 1990, 49). Kitschelt et al. dále dodává: „Tyto otázky představují nejvyšší pravděpodobnost, že voliči a politici budou krystalizovat na základě vzájemně se posilujících socio-ekonomických a kulturních hranic na hřišti hranické soutěže“ (Kitschelt., 1999, 385).

Na základě mezinárodní komparace pojetí a postojů k demokracii jsme zkoumali, do jaké míry lze ve sledovaných společnostech prověřit Inglehartovu socializační hypotézu a hypotézu nedostatku (socialization and scarcity hypothesis), a do jaké míry jsou rozdíly mezi Českou republikou a Německem, respektive Českou republikou, starými a novými německými spolkovými zeměmi, dané politickou kulturou. Na základě naší analýzy lze říci, že mezi respondenty z obou zemí existuje výrazná a převládající politická kultura, která se dále odráží v jejich postojích k minulosti, i v jejich současné politické participaci. Pro silnější podporu tohoto tvrzení by však budoucí analýzy měly zahrnovat studie důvěry, kognitivní mobilizace, mezigenerační výměny hodnot a různých forem účasti včetně detailní analýzy volební účasti.

Na závěr tedy můžeme říci, že jsme objevili odlišný poměr demokratů a autokratů mezi respondenty z České republiky, starých a nových německých spolkových zemích. Další zkoumání jejich socio-demografických charakteristik a postojů potvrzuje naši hypotézu. Respondenti ze starých a nových spolkových zemí jsou si ve většině sledovaných faktorů blíže, než respondenti z nových spolkových zemí a z České republiky. Sledované společnosti se nejen vzájemně odlišují, ale v některých aspektech stojí nové spolkové země blíže České republice než starým spolkovým zemím. Navíc se ukázalo, že náboženství hraje malou roli ve formování postojů lidí v České republice, zatímco ve starých spolkových zemích hraje malou, ale přesto významnou roli. Můžeme tedy uzavřít, že na (politické) kultuře záleží - současně se subjektivním uspokojením založeném na ekonomických očekáváních je to důležitý faktor formující postoje a hodnoty lidí.


Literatura:

  • Almond, G. A., Verba, S. 1989. The Civic Culture Revisited, Sage Publications, Newburry Park.
  • Barnes, S.H., Simon, J.(eds.), 1998. Postcommunist Citizen, Erasmus Foundation and IPS of HAS, Budapest.
  • Berezin M., 1997. ‘Politics and Culture: A Less Fissured Terrain’, Annual Review of Sociology, Vol. 23.
  • Dahl, R.1989. Democracy and Its Critics, Yale University Press, New Haven and London.
  • Duch, R. 1998. ‘Participation in New Democracies of Central and Eastern Europe: Cultural versus Rational Choice Explanations’; In: Barnes, S.H., Simon, J.(eds.): Postcommunist Citizen, Erasmus Foundation and IPS of HAS, Budapest.
  • Faulks, K.2000. Citizenship, Routlage, London.
  • Fuchs, D., Roller, E. 1998. ‘Cultural Conditions of the transformation to Liberal Democracy in Central an Eastern Europe’; In: Barnes, S.H., Simon, J.(eds.): Postcommunist Citizen, Erasmus Foundation and IPS of HAS, Budapest.
  • Greif, A.1994. ‘Cultural Beliefs and the Organization of Society: A Historical and Theoretical Reflections on Collectivist and Individualist Societies’; Journal of Political Economy, Vol. 102, 5/94.
  • Himmelweit, H.T., Humphreys, P., Jaeger, M. 1990. How Voters Decide, Open University Press, Buckingham and Bristol.
  • Holmes, S. 1996. ‘Cultural Legacies or State Collapse? Probing the Procommunist Dilemma’; In: Mandelbaum, M. (ed.): Postcommunism Four Perspectives, Council of Foreign Relations, New York.
  • Inglehart, R. 2000. ‘Globalization and Postmodern Values’, The Washington Quarterly, Vol. 23, Issue 1, pp. 215-228.
  • Kitschelt, H., Mansfeldova, Z., Markowski, R., Toka, G. 1999. Post-Communist Party Systems: Competition, Representation, and Inter-Party Cooperation, Cambridge University Press, Cambridge.
  • Kaase, M., Klingemann, H. 1981. ‘Social Structure, Value Orientations and the Party Systems: The Problems of Interest Accommodation in Western Democracies’; European Journal of Political Research.
  • Lichbach, M. I. 1997. ‘Social Theory and Comparative Politics’; In: Lichbach, M.I., Zuckerman, A.S. (eds.): Comparative Politics: Rationality, Culture and Structure; Cambridge University Press, Cambridge.
  • Matějů, P., Řeháková, B. 1997. Obrat doleva nebo proměna vzorců volebního chování sociálních tříd? Analýza změny v efektu příslušnosti k sociální třídě na volební chování v České republice 1992-1996 . Sociální trendy: Pracovní texty 2/1997, Praha: Sociologický ústav AV ČR.
  • Putnam, R.D. 1993. Making Democracy Work: Civic Traditions in Modern Italy, Princeton University Press, Princeton.
  • Rakušanová, P. 2001. “Description of the Political Arena in the Czech Republic” [Zmapování politického prostoru v České republice], Přítomnost.
  • Ross, M.H. 1997. Culture and Identity in Comparative Political Analysis, In: Lichbach, M.I. and A.S. Zuckerman (eds.) Comparative Politics: Rationality, Culture and Structure. Cambridge: Cambridge University Press.
  • Řeháková, B. 1998. Volební chování různých skupin voličů v předčasných parlamentních volbách v roce 1998. Sociální trendy: Pracovní texty 2/1997, Praha: Sociologický ústav AV ČR.
  • Sewell, H.Jr. 1999.  ‘The Concept(s) of Culture’, In: Bonell, V., Hunt, L. (eds.): Beyond the Cultural Turn, University of Carolina Press: Berkley.
  • Tocqueville, A. 2000. Demokracie v Americe, Academia, Praha.
  • Wessels, B., Klingeman, H.-D. 1998. “Transformation and the Prerequisites of Democratic Opposition in Central and Eastern Europe”, In: Barnes, S.H., Simon, J. (eds.): The Postcommunist Citizen, EF and IPS HAS, Budapest.

Příloha 1.

A. Index DEMIDC byl založený na následujících otázkách:

DEMID 1

Q3. Jste přesvědčený, že demokracie je nejlepší forma vlády, nebo existuje nějaký lepší způsob?

  1. Demokracie je nejlepším způsobem vlády
  2. Existuje lepší způsob vlády
  3. Nevím (nečtěte)

Odpovědím byly přiděleny následující hodnoty:

Odpověď 1 = 3
Odpověď 2 = 1
Odpověď 3 = 2

DEMID3

Q 66. Co by podle vás bylo lepší pro naši zemi?

  1. Systém jedné strany
  2. Nevím; žádná odpověď
  3. Systém více stran

Odpovědím byly přiděleny následující hodnoty:

Odpověď 1 = 1
Odpověď 2 = 2
Odpověď 3 = 3

DEMID1 a DEMID3 byly zařazené do DEMIDC následujícím způsobem:

  1. 2-3 autokraté
  2. 4 nerozhodnutí
  3. 5-6 demokraté

Příloha 2.

Další otázky použité v analýze:

Q 46a. Zúčastnil jste se posledních parlamentních voleb v roce 19__?

  1. Ano
  2. Ne
  1. Odmítám odpovědět
  2. Nevím
  3. Žádná odpověď

Q34. Považujete ____________ (použijte „Socialismus“ nebo „Komunismus“, podle národního použití těchto termínů) za dobrou myšlenku, která byla špatně provedena?

  1. Ano
  2. Ne
  3. Nerozhodnutý (Nečtěte)
  1. Nevím
  2. Žádná odpověď

Sociodemografické charakteristiky:

D1. Pohlaví respondenta

  1. muž
  2. žena

D7. Které z následujících tvrzení vás nejlépe vystihuje:

(ukažte kartičku č.__)

  1. Jsem věřící a řídím se učením církve.
  2. Jsem věřící svým vlastním způsobem.
  3. Nemohu říci, zda jsem či nejsem věřící.
  4. Nejsem věřící a takové věci se nezajímám.
  5. Nejsem věřící, protože učení církve není správné.
  6. Jiné (Napište)________
  1. Nevím
  2. Žádná odpověď

D10. Jaké je vaše nejvyšší dosažené vzdělání?

(Pokud se jedná o studenta, zaškrtněte nejvyšší úroveň, které by chtěl dosáhnout):

  1. Žádné formální vzdělání
  2. Nedokončené základní vzdělání
  3. Dokončené střední vzdělání
  4. Nedokončené střední vzdělání: technické/učební obor
  5. Dokončené střední vzdělání: technické/učební obor
  6. Nedokončené střední vzdělání: přípravka na univerzitu
  7. Dokončené střední vzdělání: přípravka na univerzitu
  8. Univerzitní vzdělání bez titulu
  9. Univerzitní vzdělání s titulem

Poznámka: Otázky nebyly pokládány na Slovensku

D18. Kam byste se podle vašich odhadů zařadil na následující stupnici měsíčních platů?

01-02-03-04-05-06-07-08-09-10
Nejchudší                 Nejbohatší

  1. Nevím
  2. Žádná odpověď

D20. Do jaké společenské třídy podle vás patříte vy?

  1. Vyšší třída
  2. Vyšší střední třída
  3. Nižší střední třída
  4. Pracující třída
  5. Rolnická třída
  1. Nevím
  2. Žádná odpověď

D21. Do jaké společenské třídy podle vás patří nebo patřili vaši rodiče?

  1. Vyšší třída
  2. Vyšší střední třída
  3. Nižší střední třída
  4. Dělnická třída
  5. Rolnická třída
  1. Nevím
  2. Žádná odpověď

D28. Jak velká je vaše obec?

  1. Pod 2 000 obyvatel
  2. Přes 2 000 to 5,000 obyvatel
  3. Přes 5 000 to 10,000 obyvatel
  4. Přes 10 000 to 20,000 obyvatel
  5. Přes 20 000 to 50,000 obyvatel
  6. Přes 50 000 to 100,000 obyvatel
  7. Přes 100 000 to 500,000 obyvatel
  8. Přes 500 000 obyvatel
  1. Nevím
  2. Žádná odpověď

[1] Vytvoření DEMIDC viz příloha 1


Související články:
(Problémy - demokracie)

Turecko: Erdoganova vláda musí reagovat na tužby po demokracii a svobodě (03.06.2013)
K obecnému referendu (26.11.2011)
Josefe Dobeši, podejte demisi (07.11.2011)
V Praze jde o peníze vždycky až v první řadě (26.05.2011)
Pražská rarita - diumvirát v čele kontrolního výboru (01.03.2011)
Pomůže ÚS referendu? (07.11.2009)
Soumrak „přeběhlíků“? (01.04.2009)
Jak získat občany pro účast na veřejné správě obce? (25.11.2008)
SDS proti aroganci moci (02.07.2008)
Otevřený dopis studentů bývalému prezidentovi k výročí 17. listopadu (17.11.2007)
Svoboda, Politkovská a Rusko (09.10.2007)
Proč zrovna odmocnina? (05.07.2007)
O „MOC-i“ (31.05.2007)
Lid jsme my (26.05.2007)
Demokracie, meč a váhy (10.05.2007)
Otevřený dopis Poslanecké sněmovně (01.05.2007)
Bohatství, příjem a moc (17.04.2007)
Šikana v blázinci (03.07.2006)
Neumíme žít bez nepřítele (15.06.2006)
Předvolební mumraj jako příležitost k hlubší reflexi fungování českého reálného kapitalismu (11.06.2006)
Úcta k ústavě – jak se to hodí? (09.06.2006)
Stanovisko SDS k aktuální politické situaci (06.05.2006)
Pozvánka na první setkání fóra (06.05.2006)
Za demokratickou a sociální republiku (06.05.2006)
Politická příživa (05.05.2006)
Nová Solidarita v Polsku? (20.04.2006)
Proč se neklaním „demokracii“ (19.04.2006)
Hloupý zákon mě málem stál život (13.04.2006)
Smějí být v demokracii povoleny jen demokratické názory? (19.12.2005)
Demokratický azimut (30.05.2005)
Limity demokracie aneb každé ovoce má svého „červa“ (04.05.2005)
Žádné „zločiny komunismu“ neexistují (10.02.2003)
Stanovisko SDS k porušování demokracie v ČR stranami, zastoupenými v Parlamentě (18.05.2002)
Společně za demokracii (16.05.2002)
Rakouská investice do českých poslanců (23.03.2002)

[Akt. známka (jako ve škole): 1,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: Petra Rakuąanová | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

červené návěští   Hlavní zprávy červený nadpis

zelené návěští   Novinky zelený nadpis
16.04.2018: Letní univerzita Evropské levice 2018
Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. aľ 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bliľąí informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.

16.06.2017: Opět útoky spamovacích robotů
Doąlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle vąech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více neľ 200 těchto pseudokomentářů, které maľeme.

16.06.2017: Někdo/něco zde krade ľ a ą?
V uplynulých dnech doąlo k technické závadě, v jejímľ důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z větąiny komentářů) ztratila vąechna písmena "ľ" a "ą" (nebo jenom jejich část). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).

09.05.2017: Pietní akt na Oląanech
Jako kaľdoročně, i letos poloľila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru praľské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na oląanském hřbitově. Při té přileľitosti jsme pietně vzpomněli i padlých daląích armád (včetně československé), kteří jsou na Oląanech uloľeni.

červené návěští   Anketa červený nadpis
V současnosti rozvířil hladinu návrh přijmout do ČR 50 syrských válečných sirotků. Co si o něm myslíte?

V Sýrii ani ľádní váleční sirotci nejsou.
256 (256 hl.)
Nebrat! Jeątě by nás podřezávali.
251 (251 hl.)
Konečně někdo uvaľující lidsky.
218 (218 hl.)
A» se kaľdý stará o sebe, nic nám do nich není.
208 (208 hl.)
Je to sice politikum, ale krok správným směrem.
382 (382 hl.)
Raději bychom měli zvýąit svou ostudně nízkou rozvojovou pomoc.
221 (221 hl.)
Prohnilý humanismus !!
164 (164 hl.)

Celkem hlasovalo: 1700


zelené návěští   Vyhledávání zelený nadpis


na nových stránkách

Rozšířené vyhledávání
Tématické skupiny
Seznam autorů


Google

web
sds.cz
blisty.cz
bbc.co.uk

zelené návěští   Vaąe komentáře zelený nadpis
[15.05.2018 19:15:23]
josef mikovec
Bohumír ©meral - Mučedník ztracených a vysněných příleľitostí http://www.novarepublika.cz/2018/0 5/frantisek-ferdinand-s ...

[15.05.2018 18:54:53]
josef mikovec
Zde jest zkuąební kámen, na němľ se dokáľe, zdali jsme opravdu v dost zralí, dost socialističtí, abychom opravdu stali se v Rako ...

[21.03.2018 17:10:12]
n
Snad se něco doví,!

[19.11.2016 10:28:45]
l&s
Doplnění k Peroutkovi - Zemanův projev byl míněn dobře, bohuľel se v něm dopustil dehonestujícího přeąlapu, kdyľ prohlásil, ľe Per ...

[27.02.2016 10:01:56]
l&s
Článek pana Bělohradského není k dispozici, tak jen pár postřehů k této stati. Paní Neudorflová sice správně píše, že je chyba, k ...

[28.10.2015 09:08:14]
-ik
Dobrý den pane ©lemendo! To, co jste napsal, je konstatování stavu. A co navrhujete jako pokus o naznačení cesty? Já mysl ...

[04.09.2015 14:20:12]
n
Samozřejmě, ľe jiľ těąím na shromáľdění, jako posledně na Václaváku. Doufám, ľe nebude chybět pán ©afr, kterého tímto srdečně zvu. ...

[13.08.2015 13:11:01]
n
SDS leží v žaludku tomu zoufalému tapetáři, takže je moc známá a okolí se musí postarat o její prosazení. Prohra s US a tím i se s ...

[13.08.2015 01:44:03]
-ik
Jestli že se mi zdá, že militantní skupiny dosahují lepších výsledků, měl byc se podívat na sebe, zda nepracuji špatně. Oni mohou ...

[08.06.2015 21:05:37]
-ik
"význam evropské levice pro vývoj ve světě a její podíl na jeho spoluutváření (globalizace, přenos zkušeností z jiných čá ...

[25.05.2015 14:58:27]
n
Lidstvo v rozvinutých zemích a tím myslím i naąi zemi, jiľ dosáhli hranic daląího materiálního pokroku a jeho daląí zvyąování je n ...

[25.05.2015 08:21:23]
l&s
"Proč se myšlenka lidové fronty boje proti fašismu prosadila v našem hnutí, až když bylo fakticky pozdě? Bylo vůbec možné, ab ...

[13.05.2015 09:45:10]
Milan Neubert
-iku, napsal jste víc věcí, s řadou souhlasím. Jednu námitku ale mám: dospěli jsme k závěru, že virtuální diskuse na webu nebo na ...

[10.05.2015 23:25:51]
-ik
Mám pocit, pane Neuberte, že jste se o kontakt s lidmi ani moc nesnažil. Diskuse na stránkách SDS je nulová. A i v minulosti jst ...

[06.05.2015 10:38:48]
n
Vítám tapetáře. Čest tvoji práci. Podle množství zbytečné práce opravdu stojíš ...


Teze programu SDS
Teze programu SDS

Tyto stránky byly vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS.