Komu nejvíce prospělo zrušení předčasných říjnových voleb Ústavním soudem? Nechme se překvapit! S časovým odstupem se v každém případě nabízí závažnější otázka. Nešlo dát za pravdu Melčákově stížnosti i bez této šokové terapie?
Ústavní soud SRN v Karlsruhe řešil nedávno svým způsobem podobný případ - kauzu tzv. převislých mandátů. Prokázal však při tom větší nadhled. Dal zákonodárcům rozumnou lhůtu k nápravě zjištěného nesouladu volebního systému s ústavou. Nezasáhl kvůli tomu do politické soutěže. Nezrušil blížící se volby do Spolkového sněmu! Jen pánbůh a většinová část ÚS ví, proč se u nás nemohlo postupovat podobně!
Co se stalo, nedá se už odestát. Vezměme alespoň Ústavní soud za slovo! V případě zrušených voleb se projevil jako strohý strážce ústavního pořádku. Jednou z podstatných náležitostí demokratického státu není ale jen přísné respektování všech právních kliček ústavy. Jsou zde i jiné, ještě závažnější věci. Třeba institut přímé demokracie, představovaný obecným referendem. Česká ústava jeho uplatnění předjímá. Kvůli odporu pravice a jejích spojenců však v ní už šestnáct let chybí konkrétní prováděcí ustanovení.
Tak závažný nedostatek je jen nedokonale nahrazován jednorázovými ústavními zákony. V roce 2007 neprošly parlamentem hned dva návrhy zákona o celostátním referendu, které měly situaci napravit. Jeden připravili komunističtí poslanci. Druhý vyšel z poslaneckého klubu ČSSD. Nic dnes nebrání spojit síly levice a znovu se společně pokusit obecné referendum prosadit.
A v případě nového zamítnutí? Východiskem by tentokrát mělo být podání k ústavnímu soudu! Jeho soudci věnovali mimořádnou pozornost ústavní stížnosti pana Melčáka. Tím spíš by se doufejme - vyjádřili jasně i tam, kde by bylo částí politické reprezentace znovu odstaveno k ledu významné ústavní právo všech občanů. Podle mne by v případě pozitivního nálezu nebylo od věci ani stanovení konkrétní lhůty k nápravě. Tak jak to řešil ve zmíněné podobné kauze německý ústavní soud.
Námětů pro uplatnění přímého hlasování občanů by bylo víc než dost. Na referendum k Lisabonské smlouvě už je asi touto cestou pozdě. Ani radar v Brdech už není aktuální. Zůstává však třeba evergreen politické scény - parlamentní "přeběhlictví". Nákaza, šířící se už i do krajských a dalších zastupitelstev. Přebíhá se krátce po volbách i pár měsíců před ukončením volebního období. Přebíhá se jednotlivě i v celých skupinách.
V parlamentu existují strany, které nikdo nevolil a jejichž programy v den voleb nikdo neznal. Čí občanská práva jsou zde s formálním odkazem na ústavu brána zkrátka? Budeme se moci jednoho dne zeptat touto cestou voličů, zda cítí potřebu zavedení rozumného ústavního mechanismu ztráty přeběhlického mandátu? Věřím, že většina by řekla jasné "ne“ jednání, které z ní může časem udělat pouhý volební kompars a z voleb frašku. I zásadní odpůrci referenda z řad zákonodárců usilují o hlasy voličů! Těžko by mohli podobný vzkaz ignorovat. Prosazení obecného referenda by tak byl první krok i tímto směrem.
Jan Ritter, člen SDS, Praha
Haló noviny, 30. 10. 2009
Pomůže ÚS referendu?
