Diskutujme o euroústavě co nejvíce

Než se lidé rozhodnou, musí znát její přednosti i úskalí

PRAHA - K objektivnějšímu poznání Smlouvy zakládající ústavu pro Evropu chtěla přispět včerejší konference o právních podmínkách EU s mezinárodní účastí, kterou v Praze zorganizovala Společnost pro evropský dialog (SPED). Zúčastnili se jí také místopředsedové ÚV KSČM Vojtěch Filip a Jiří Dolejš.

Většina účastníků se shodla na tom, že diskuse o euroústavě je velmi potřebná a lidi je nutné seznamovat s jejími klady i zápory. S největší pravděpodobností totiž o tom, zda ji Česká republika ratifikuje, rozhodnou občané v referendu. Předseda správní rady SPED Rudolf Franěk v úvodu řekl, že konference si klade za cíl zlepšit podmínky pro kvalifikovanější rozhodování občanů.

S hlavním referátem vystoupil místopředseda sněmovny za KSČM Vojtěch Filip. Zdůraznil nutnost široké diskuse o evropské ústavě a připomněl velkou úlohu politiků i médií v tomto procesu. V Evropě se počítá, že 90 až 95 procent lidí si její text nikdy nepřečte, uvedl. Jinak tomu není ani u nás. Přitom je potřebné, aby občané ČR pochopili, jaké bude jejich postavení v integračním procesu, jak budeme v Evropské unii žít a jakým způsobem a v jakém rozsahu budou garantována naše občanská a lidská práva. To bylo také obsahem jeho příspěvku.

Místopředseda ÚV KSČM Jiří Dolejš podtrhl, že je třeba mluvit o pozitivech i negativech euroústavy. Občané by měli vědět, co jim přinese dobrého a co jim naopak z jejich práv ubere. Je přesvědčen o tom, že evropskou ústavu nelze a priori odmítat. Je třeba se s ní seznámit. Dříve či později takový dokument vznikne. Měli bychom pomoci EU udělat ho lepší, kvalitnější, sdělil. To by podle něj mělo vyvolat zájem u veřejnosti.

Sociolog Lubomír Vacek mj. připomněl, že občany bude v diskusi silně zajímat otázka suverenity České republiky. Poukázal také, že většina občanů země - 52 procent - si přeje, aby se k evropské ústavě uskutečnilo referendum. Proti jeho uspořádání je podle průzkumů jen 12 procent dotázaných.

Redaktor Haló novin Milan Rokytka je přesvědčen o tom, že KSČM by měla usilovat o vytvoření lepší občanské a levicové evropské ústavy. Místopředseda Strany demokratického socialismu, člen výkonného výboru Strany evropské levice Jiří Hudeček, upozornil na to, že referenda k euroústavě v mnohých zemích Unie ještě nejsou jistá. Týká se to i České republiky, která zatím nemá ani potřebný zákon a politici se nemohou dohodnout, kdy by lidé měli hlasovat.

Nejsem schopen momentálně říci, zda ústava nebo nebo ne, přiznal publicista, člen ÚV KSČM Václav Jumr. Sám sebe označil za eurorealistu. Poukázal na to, že sice jsme členy EU, nevíme však, kam máme dojít - k federaci, konfederaci, velkému evropskému státu nebo k jakési evropské Organizaci spojených národů. Než řekneme ano, nebo ne, měli bychom vědět, zda neztratíme možnost sebekontroly v ČR, zda se rozhodování o našich osudech nepřenese jinam, zda ono obrovské centrální rozhodování o všem je vůbec funkční, sdělil. Chce mít také jasno, jaké bude mít euroústava dopady politické a národnostní, atd.

Poslanec Evropského parlamentu za KSČM Jaromír Kohlíček informoval, že členům skupiny Evropská sjednocená levice/Severská zelená zelená levice (GUE/NGL) v EP zejména vadí, že společná zahraniční a bezpečnostní politika EU má snahu koordinovat se s NATO, a nevyhovuje jim ani silný odkaz na liberalizaci zejména v oblasti veřejných služeb. Při vyjmenování některých rozdílů mezi Ústavou ČR včetně její nedílné součásti - Listiny základních práv a svobod a euroústavou, poukázal na některé rozdíly. V té evropské chybí např. princip ateismu, nejsou tam deklarována práva národnostních a etnických menšin jako v naší ústavě. To mu vadí. Naopak lépe ošetřeno je podle něj právo zdravotně postižených.

Konference se zúčastnili i dva členové německé PDS Florian Weiss (představitel Nadace Rosy Luxemburkové) a Jens Wolfram, kteří diskusi levice v mezinárodním měřítku uvítali.

Haló noviny, 14. února 2005, (ku)