logo SDS
Dnešní datum: 13. 11. 2019   | Hlavní stránka | Tématické skupiny | Seznam rubrik | Download |  
zelené návěští   Hlavní menu zelený nadpis
Hlavní stránka
Kdo jsme - něco o SDS
Stanoviska SDS
Tiskové zprávy SDS
International
Staré stránky SDS

Ankety
Download
TOP 50
Tématické skupiny
Seznam rubrik (témat)

červené návěští   Rubriky červený nadpis

zelené návěští   Čtenář zelený nadpis

Jméno (přezdívka)
Heslo


Úprava osobního účtu

červené návěští   Evropská levice červený nadpis


Na web SEL

Manifest SEL
Čtěte o SEL u nás


zelené návěští   Nejčtenějąí/rok zelený nadpis
Zástupce SDS v pořadu "Politické spektrum"
(23. 11. 2018, 606x)

V jaké kondici je naąe ąkolství? (Politické spektrum s účastí SDS).
(25. 01. 2019, 466x)

Nový web SDS
(11. 02. 2019, 451x)

K situaci ve Venezuele
(25. 01. 2019, 429x)

Snaha činských komunistů o vlastní cestu má podporu české levice
(18. 01. 2019, 379x)


červené návěští   SDS červený nadpis
Strana demokratického socialismu
Přípotoční 869/19
101 00 Praha 10
Návątěvy po předchozí dohodě
tel.:
(420) 608 630 506
(420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS)
Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010
Případné dárce žľádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme.
secret@sds.cz
(c) SDS

Kanál RSS

TOPlist

zelené návěští   Interní statistika zelený nadpis
Denni
Max. 25
Prům. 25
21 denni
Max. 659
Prům. 335.2

Nyní si čte web : 88 uživ.

02. Články, statě, projevy

* Evropská dialektika

Vydáno dne 23. 06. 2008 (4964 přečtení)

V roce 2003 jsem se spřátelil s Ramiro Cibrianem, vedoucím Delegace Evropské komise v České republice, dokonce jsme spolu psali články do Práva pod názvem EU: jedno téma, dva názory. On Unii bránil a já ji kritizoval v různých ohledech, měl jsem pověst euroskeptika, která se donesla až k němu. Tu pověst měl ostatně u nás každý, kdo před nebezpečnými sklony maastrichtské technokratické obludy varoval.

Jednoho dne jsem hovořil v sídle mise s velmi mladou německou ekonomkou o lidovém odporu k zavedení eura v samotném Německu, ve Skandinávii, v Británii, o jeho nepopulárnosti v Itálii, o dopise několika stovek německých ekonomů, kteří varovali před zavedením společné měny v podmínkách nedostatečně prohloubeného procesu integrace mezi státy EU. Odpověděla mi, že „euro se jednoduše zavede a lidé se přizpůsobí, jako vždy v EU, společná měna je přece výhodná, i když to lidé nevědí. A že o rozšíření platí totéž.“

Zarazila mě tehdy ta bolševická vize dějin, založená na podřízenosti společenského vědomí ekonomické základně, podle teze „nadstavba se přizpůsobí revoluční změně základny, která bude dílem předvoje lidstva, osvícené oligarchie nebo vojensky organizované menšiny“.

Ve slově „nadstavba“ je zakódováno pohrdání „duchem“ – vím, že to slovo dnes zní komicky a archaicky. Duch neboli vědomí není v tomto pohledu než odrazem ekonomických poměrů; materiální základna kultury určuje i její obsah, jak nám v mých studentských letech vštěpovali učitelé marxismu. Komunisté měli, pravda, jisté pedagogické ohledy k nadstavbě, připouštěli, že přizpůsobování se společenského vědomí novým poměrům je někdy pomalé, nadstavba má svou vlastní setrvačnost, s tím se musí počítat, odraz základny v hlavách lidí je někdy neposlušný.

Milan Kundera v povídce Eduard a Bůh píše, že revolucionář považuje násilí jen za nutné zlo, vlastním dobrem revoluce je převýchova neboli odumírání starého světa v hlavách lidí po revoluční změně základny. A vychovatelé ve službách vítězných revolucionářů hledí někdy s porozuměním a soucitem na vědomí, zmítající se ještě v zajetí starého světa. „Boj mezi starým a novým probíhá nejen mezi třídami, ale i v každém jednotlivém člověku... rozumem ví, ale cit ho táhne zpátky.“ Vymírání přežitků, trosek nadstavby odsouzených změnou materiální základny k smrti, je nejvyšší dobro, které přináší revoluce – je to zrod „nového člověka“.

Má generace si ještě dobře pamatuje na šok, která šedesátá léta vyvolala mezi stranickými kulturními bosy: mládež, místo aby žila socialisticky, si nechala narůst dlouhé vlasy, měla ráda rock a umění, které bylo lidu cizí. Jak to, že ti mladí myslí jinak, než základna káže jim? – ptali se funkcionáři. Je to vina příliš prostupné opony mezi starým a novým světem? Je to věc nákazy? Určitě, říkali ti nejhloupější z nich.

Ale zpět k dnešní Evropě. „Nikdo nepřekročí ve svém vědomí hranice, které nepřekročil ve svém životě,“ řekl prý nějaký komunistický koryfej. V evropské duchovní tradici ta věta platí ale naopak: Nikdo nepřekročí v životě hranice, které nepřekročil ve svém vědomí, a to jak ve smyslu individuálním, tak i kolektivním, o to přece jde v těch různých (a vždy nedostatečných) „vyrovnáváních se s minulostí“. Nadstavba se nikdy nedá – alespoň v evropské kultuře – redukovat na nějakou základnu, jejíž vývoj umíme popsat vědecky, třeba i pomocí rovnic, jako ekonomové, ti nebezpeční „šamani evropského kmene“.

Stavařské slovo „nadstavba“ označuje ve skutečnosti „hledání smyslu“. V té formě existence, která se zformovala v řecko-římskokřesťanskoměšťanských proudech západní civilizace, je hledání smyslu všemu nadřazeno. I manažeři nebo finančníci nesou v sobě jakousi stopu po vědomí, že smysl není pouhá kvantita, že se může náhle vytratit z celku naší existence, že se naše cíle mohou náhle stát nesmyslnými.

Tyranie růstu Růstu, která vládne všemu v postprůmyslové společnosti, žádný smysl nemá, není než parazitem smyslu odvozeného z křesťanské víry v budoucnost; i mocný technovědecký aparát ve svém úsilí podřídit přírodu moci nadnárodní hyperburžoazie, která všechno podřizuje zisku a se vším obchoduje, je jen parazitem smyslu, odvozeného z křesťanské naděje v lepší život někde „tam a potom“.

Hledání smyslu není nadstavba, ale živé jádro všeho, co děláme, jádro živých civilizací. Matně si vzpomínám na jeden Holanův verš – bez vertikály se žádná stavba nedostaví, ach, nikdy nedostaví.

V úvodu studie Ke kritice politické ekonomie Marx napsal často citované věty: Obtíž nespočívá v tom pochopit, že řecké umění a epos jsou vázány na určité formy společenského vývoje. Obtíž je v tom, že nám stále ještě poskytují umělecký požitek a v určitém smyslu platí jako norma a nedostižný vzor. Marxismus tuto obtíž nikdy nedokázal překonat. Musel by totiž popřít svou uhlířskou víru v nadřazenost základny nadstavbě a uznat, že hledání smyslu je důležitější než jakákoli materiální základna, že řecké drama je živé právě proto, že vyslovuje věčně platné zákony hledání smyslu i zoufalství z pouště po jeho náhlém zániku, tragédii beznadějné vzpoury jednotlivců proti moci jeho popíračů a také úžas nad schopností smyslu ukrývat se v malých (ba nejmenších) věcech.

Shrnu vztah mezi smyslem a institucemi tak, jak se vyvinul v dějinách Evropy, ve formuli: co je legitimní, není nikdy zcela legální, a co je legální, není nikdy zcela legitimní. Tento nepokojný vztah mezi institucemi (základnou) a smyslem (nadstavbou) je nakažlivý, v doteku s ním se rychle rozkládá každá apologetická sebedefinice společnosti. Dnes třeba je legální mít obrovské majetky, stavět Temelíny, měnit českou krajinu v překladové prostory pro vyráběné zboží, ale nikdy to nebude zcela legitimní, vždy bude proti tomu protestovat jakýsi zbyteček smyslu pro smysl, který v nás cynismus manažerů globálního ekonomického růstu nikdy zcela neubije.

Co je Evropa? Řekněme, že je to domov toho nepokoje mezi legitimností a legalitou, mezi smyslem a cílem, mezi hodnotami a institucemi, domov všech nepřizpůsobivých vědomí. Evropa je všude tam, kde nadstavba, to věčné hledání smyslu, má svou vlastní nevyčerpatelnou a nepředvídatelnou energii, kde mezi (materiální) základnou a (duchovní) nadstavbou chybí společný jmenovatel.

A tak evropským historikům nakonec nezbývá než pojmenovat různé epochy podle toho konfliktu mezi základnou a nadstavbou, který tu kterou epochu ovládl – století páry a práv, století masové spotřeby a individualistického narcisismu, epocha boje mezi ekonomickou globalizací a udržitelností života na planetě. Když se v nějakém koutě své (námi vypleněné) Afriky nějaký černoch vzbouří proti zákonům či zvykům svého kmene a státu, protože jsou v rozporu s jeho (s)vědomím – tam je také Evropa.

Irové řekli NE, a tak otřásli bolševickou vírou v moc základny donutit vědomí, aby se jí přizpůsobilo. Irům poděkujme a buďme jako oni: využijme každé příležitosti, abychom řekli NE jakémukoli pokusu zredukovat formy boje o smysl na přizpůsobování se nějaké základně. Kde se dnes říká NE Unii, říká se ANO Evropě.

Až do Maastrichtské smlouvy se sjednocená Evropa jmenovala „společenství“ – European Community. Pak přestala být společenstvím a stala se „unií“, jak odporné slovo! Správně bychom je měli překládat „svaz“ – Sovětský svaz například se řekne v italštině a latinských jazycích vůbec Unione sovietica. V češtině to slovo označovalo především „celní unii s Říší“ během protektorátu. Je to slovo, které ve své ošklivosti vyjadřuje ve zkratce to, co se stalo s Evropou po Maastrichtu – přestala být společenstvím lidí a začala být svazem mezi materiálními základnami (a nejen evropskými).

Jak jsme vlastně rozuměli Evropskému společenství až do roku 1989? Žijeme loajálně ve svých státech jako v institucích, které jsou nám nejblíže a jsou také nejreálnější, v klíčových sporech se svým státem se ale můžeme odvolat k Evropě – ta není státem, ale principem, ideou, jejíž instituce jsou nadřazené pouhým „evropským státům“. Prezident Klaus má jistě pravdu, když říká, že existují jen Češi, Dánové atd., ale ne Evropané, že evropanství je něco jako latina nebo dokonce esperanto.

Evropa opravdu není státem, ale ideálem státu a také určité formy existence, jakési immagined community sdíleného smyslu, který by každý evropský stát, soud, hnutí, jednotlivci a instituce měli nějak interpretovat, brát jako své „historické nasměrování“. Tak jako latina nebyla jazykem, ale ideálem jazyka, modelem jazykové komunikace.

Neměl jsem nikdy rád slovo dialektika, páchne mi domýšlivostí filozofů, kteří věří, že „poznali zákony celku, jejichž platnost musí rozum jen uznat“. Teď ale to slovo použiji: mezi Evropou a evropskými státy byl dialektický vztah, oživující konflikt, podobný vztahu mezi zákony (legalitou) a jejich smyslem (legitimností), který je teprve činí „univerzálně platnými“. Tato dialektika, která oživovala „evropské společenství“ po více jak třicet let, se po Maastrichtu nenávratně porouchala, zatvrdla, ztratila přesvědčivost a energii. Manažeři materiálních základen mají příliš velkou moc, vše vyprazdňují. Ta slavná „základna“ nicméně není něco daného, je to jen pojmová konstrukce odborníků, která slouží zájmům mocných oligarchií. Ty pak usilují o to, aby jejich cíle byly osvobozeny od povinnosti vykazovat svůj smysl před „společenským vědomím Evropanů“. Chtějí, abychom o jejich legitimnosti nepochybovali, měli je za nutné. A zase ten Kafka: „Není třeba, abychom pokládali všechno za pravdivé, je jen třeba, abychom to pokládali za nutné.“ Co vystupuje jako nutné, je ale vždy lživé.

Je zapotřebí vzdorovat moci oligarchií, které prohlašují své zájmy za „materiální základnu společnosti“, které se všichni musíme přizpůsobit. Každý cíl musí být vykazován jako legitimní před nadstavbou, před historickým vědomím, které se v formuje v boji o smysl. A tomu se EU, ten „Evropský svaz materiálních základen“, už bezmála dvacet let vyhýbá.

Právo, 21. 6. 2008, Václav Bělohradský


Související články:
(EU - Evropská ústava/Lisabon)

Stanovisko SDS k volbě nejvyšších funkcionářů EU (22.11.2009)
Republiku si zaplevelit nedáme (29.10.2009)
K postupu České republiky při přijímání Lisabonské smlouvy (15.12.2008)
On-line rozhovor s německým europoslancem (14.12.2008)
Zápis z přijetí delegace Evropského parlamentu prezidentem republiky Václavem Klausem (06.12.2008)
Nález Ústavního soudu ve věci Lisabonské smlouvy (4) (01.12.2008)
Nález Ústavního soudu ve věci Lisabonské smlouvy (3) (01.12.2008)
Nález Ústavního soudu ve věci Lisabonské smlouvy (2) (01.12.2008)
Nález Ústavního soudu ve věci Lisabonské smlouvy (01.12.2008)
Nebude-li pršet, nezmoknem… (17.06.2008)
Stanovisko SDS k ratifikaci Reformní smlouvy (15.12.2007)
Vládní smlouva musí být předložena referendu EU (22.10.2007)
The government’s treaty must be put to referendum EU (21.10.2007)
Evropa jako nová hranice (04.10.2007)
O heslu Spojených států evropských (22.09.2007)
Pražské prohlášení (18.09.2007)
Od Evropské ústavy k nové smlouvě: změna názvu, podstata nezměněna (20.07.2007)
Proč mají matematici rádi odmocninu (29.06.2007)
Iniciativa za Evropské ústavodárné shromáždění (07.03.2007)
Euroústava není potřebná (01.03.2007)
EU Constitutional base has to be decided in a democratic way (03.02.2007)
Diskutujte v rámci „plánu D“ (03.04.2006)
Evropská ústava – obtížný krok (22.02.2006)
Klaus odmítá centralizaci a navrhuje Organizaci evropských států (30.08.2005)
Iniciativa "Za novou Evropu" (08.07.2005)
Stanovisko SDS k vzniku evropské ústavy (18.06.2005)
Spojme se pro novou naději (16.06.2005)
Telička navrhl nezávazné referendum k EU (15.06.2005)
Sněmovna bude debatovat o českém stanovisku pro summit EU (14.06.2005)
Ústava pro krále (07.06.2005)
Stanovisko SEL k referendu ve Francii (06.06.2005)
Poučení z krizového vývoje v EU po referendech ve Francii a Nizozemí (05.06.2005)
Evropský lid existuje a ví, co říká (05.06.2005)
Potřebujeme čas (31.05.2005)
Návrat politiky do Francie (30.05.2005)
Experti: Francouzské „ne“ euroústavě může být i pozitivní (29.05.2005)
Prohlášení SDS k referendu ve Francii (09.04.2005)
Za mírovou Evropu solidarity (16.03.2005)
Diskutujme o euroústavě co nejvíce (14.02.2005)
Dopis Pavla Rychetského Václavu Klausovi (14.02.2005)
Dopis předsedovi Ústavního soudu (02.02.2005)
4. kapitola DDP ČSSD (29.01.2005)
Francouzské referendum: první křest ohněm pro evropskou ústavu (25.01.2005)
Co udělá 40 tisíc francouzských socialistů? (12.12.2004)
Euroústava a česká otázka (11.11.2004)
Tisková zpráva SDS 041014 (14.10.2004)
Dopis shromáždění „Za sociální republiku“ (14.10.2004)
Prohlášení klubu „Nový svět“ Socialistické strany Francie (19.06.2004)

[Akt. známka (jako ve škole): 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: Václav Bělohradský | Počet komentářů: 15 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: Právo

červené návěští   Hlavní zprávy červený nadpis

zelené návěští   Novinky zelený nadpis
16.04.2018: Letní univerzita Evropské levice 2018
Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. aľ 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bliľąí informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.

16.06.2017: Opět útoky spamovacích robotů
Doąlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle vąech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více neľ 200 těchto pseudokomentářů, které maľeme.

16.06.2017: Někdo/něco zde krade ľ a ą?
V uplynulých dnech doąlo k technické závadě, v jejímľ důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z větąiny komentářů) ztratila vąechna písmena "ľ" a "ą" (nebo jenom jejich část). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).

09.05.2017: Pietní akt na Oląanech
Jako kaľdoročně, i letos poloľila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru praľské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na oląanském hřbitově. Při té přileľitosti jsme pietně vzpomněli i padlých daląích armád (včetně československé), kteří jsou na Oląanech uloľeni.

červené návěští   Anketa červený nadpis
V současnosti rozvířil hladinu návrh přijmout do ČR 50 syrských válečných sirotků. Co si o něm myslíte?

V Sýrii ani ľádní váleční sirotci nejsou.
270 (270 hl.)
Nebrat! Jeątě by nás podřezávali.
265 (265 hl.)
Konečně někdo uvaľující lidsky.
228 (228 hl.)
A» se kaľdý stará o sebe, nic nám do nich není.
215 (215 hl.)
Je to sice politikum, ale krok správným směrem.
398 (398 hl.)
Raději bychom měli zvýąit svou ostudně nízkou rozvojovou pomoc.
233 (233 hl.)
Prohnilý humanismus !!
176 (176 hl.)

Celkem hlasovalo: 1785


zelené návěští   Vyhledávání zelený nadpis


na nových stránkách

Rozšířené vyhledávání
Tématické skupiny
Seznam autorů


Google

web
sds.cz
blisty.cz
bbc.co.uk

zelené návěští   Vaąe komentáře zelený nadpis
[15.05.2018 19:15:23]
josef mikovec
Bohumír ©meral - Mučedník ztracených a vysněných příleľitostí http://www.novarepublika.cz/2018/0 5/frantisek-ferdinand-s ...

[15.05.2018 18:54:53]
josef mikovec
Zde jest zkuąební kámen, na němľ se dokáľe, zdali jsme opravdu v dost zralí, dost socialističtí, abychom opravdu stali se v Rako ...

[21.03.2018 17:10:12]
n
Snad se něco doví,!

[19.11.2016 10:28:45]
l&s
Doplnění k Peroutkovi - Zemanův projev byl míněn dobře, bohuľel se v něm dopustil dehonestujícího přeąlapu, kdyľ prohlásil, ľe Per ...

[27.02.2016 10:01:56]
l&s
Článek pana Bělohradského není k dispozici, tak jen pár postřehů k této stati. Paní Neudorflová sice správně píše, že je chyba, k ...

[28.10.2015 09:08:14]
-ik
Dobrý den pane ©lemendo! To, co jste napsal, je konstatování stavu. A co navrhujete jako pokus o naznačení cesty? Já mysl ...

[04.09.2015 14:20:12]
n
Samozřejmě, ľe jiľ těąím na shromáľdění, jako posledně na Václaváku. Doufám, ľe nebude chybět pán ©afr, kterého tímto srdečně zvu. ...

[13.08.2015 13:11:01]
n
SDS leží v žaludku tomu zoufalému tapetáři, takže je moc známá a okolí se musí postarat o její prosazení. Prohra s US a tím i se s ...

[13.08.2015 01:44:03]
-ik
Jestli že se mi zdá, že militantní skupiny dosahují lepších výsledků, měl byc se podívat na sebe, zda nepracuji špatně. Oni mohou ...

[08.06.2015 21:05:37]
-ik
"význam evropské levice pro vývoj ve světě a její podíl na jeho spoluutváření (globalizace, přenos zkušeností z jiných čá ...

[25.05.2015 14:58:27]
n
Lidstvo v rozvinutých zemích a tím myslím i naąi zemi, jiľ dosáhli hranic daląího materiálního pokroku a jeho daląí zvyąování je n ...

[25.05.2015 08:21:23]
l&s
"Proč se myšlenka lidové fronty boje proti fašismu prosadila v našem hnutí, až když bylo fakticky pozdě? Bylo vůbec možné, ab ...

[13.05.2015 09:45:10]
Milan Neubert
-iku, napsal jste víc věcí, s řadou souhlasím. Jednu námitku ale mám: dospěli jsme k závěru, že virtuální diskuse na webu nebo na ...

[10.05.2015 23:25:51]
-ik
Mám pocit, pane Neuberte, že jste se o kontakt s lidmi ani moc nesnažil. Diskuse na stránkách SDS je nulová. A i v minulosti jst ...

[06.05.2015 10:38:48]
n
Vítám tapetáře. Čest tvoji práci. Podle množství zbytečné práce opravdu stojíš ...


Teze programu SDS
Teze programu SDS

Tyto stránky byly vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS.