...poadujeme, aby Ústava,
kterou Evropa potřebuje, byla výsledkem iroké veřejné debaty, ve které budou
mít občané poslední slovo. Poadujeme tedy svolání Ústavodárného shromádění.Seli jsme se 23. a 24. února 2007 v Paříi, několik týdnů před prezidentskými volbami ve Francii, několik měsíců před koncem německého předsednictví, dva roky před dalími volbami do Evropského parlamentu, abychom my, představitelé rozličných proudů evropské levice, vydali výzvu k ustavení Evropského ústavodárného shromádění. Vyzýváme proto vechny ty, kteří jsou odhodláni se zasadit o pozitivní vyústění současné krize a poučit se z toho, e antidemokratické budování společné Evropy končí ve slepé uličce, aby se spolu s námi chopili této iniciativy, a konečně předali moc evropským občanům.
Projekt Evropské ústavy, tak jak byl dojednán evropskými představiteli, tvrdě neuspěl. Byl odmítnut voliči ve dvou zakládajících zemích Evropské unie, Francii a Nizozemsku. Není pochyb o tom, e by byl odmítnut i v dalích zemích, pokud by zde bylo vypsáno referendum. Kadým dnem se toti prohlubuje propast mezi tím, co očekává větina evropských občanů, a směrem, jím se nyní ubírá budování společné Evropy.
Existuje pokuení přejít záporný výsledek francouzského a nizozemského referenda. Angela Merkelová se ji několikrát v tomto duchu vyjádřila. Odmítáme představu, e je na jedné straně osmnáct zemí, které souhlasí se současnou podobou Ústavy, a na druhé straně jsou dvě země, které je třeba obklíčit. Tento postoj se snaí zatajit fakt, e pokud bylo osmnáct zemí pro Ústavu, pouze dvě z nich ji schválily referendem, sedm dalích ji neratifikovalo a ani to nehodlá udělat. Takovéto snahy nemůou ne posílit nacionalismus a tvát jednotlivé národy proti sobě.
Existuje také pokuení nedbat v otázce budování společné Evropy na názor lidu. My se naopak domníváme, e francouzské a nizozemské ,,Ne by mělo otevřít novou etapu budování společné Evropy, je by si díky veřejné debatě zajistila lidovou podporu. Proto očekáváme od Francie více ne návrh, který učinil Nicolas Sarkozy, kandidát neoliberální pravice do prezidentských voleb, na ,,pidismlouvu, vyjednanou v tajnosti diplomatických styků, a ratifikovanou pouze parlamentní cestou.
K zajitění míru, vytvoření společenského pokroku a nového světového řádu, potřebujeme Evropu, ale musí to být jiná Evropa. Bylo by iluzorní domnívat se, e se dá vytvořit bez jejích obyvatel, a tím méně proti jejich vůli. Chceme naopak Evropskou unii přebudovat na principu svrchovanosti lidu, bez něho je kadé rozhodnutí nelegitimní. Je třeba skoncovat s tajnými jednáními, nesrozumitelnými texty, institucemi, ve kterých osoby pouze jmenované soustřeďují ve svých rukou rozhodující moc, zatímco osoby zvolené nemají často moc ádnou. Je konečně třeba, aby si evroptí občané mohli zvolit směr, kterým se má Evropa ubírat.
Proto poadujeme, aby Ústava, kterou Evropa potřebuje, byla výsledkem iroké veřejné debaty, ve které budou mít občané poslední slovo. Poadujeme tedy svolání Ústavodárného shromádění, je bude průhledným a demokratickým způsobem schopné přijmout text budoucí Evropské ústavy, který pak bude podroben referendu.
Tento text vznikl na mezinárodním setkání 23. a 24. února v Paříi. Pozvání do Senátu francouzské republiky přijali zástupci z Francie, Německa, panělska, Portugalska, Lucemburska, Itálie, Nizozemí, Rakouska a České republiky. Zátitu a organizaci tohoto setkání přijal socialistický senátor Jean-Luc Mélenchon.
Text do četiny přeloili Karel Koál, člen Socialistické strany Francie a hnutí Za sociální republiku, a Jan Májíček, člen Socialistické Solidarity. Oba překladatelé se podíleli na vzniku francouzského textu.