Iniciativa za Evropské ústavodárné shromáždění

Sešli jsme se 23. a 24. února 2007 v Paříži, několik týdnů před prezidentskými volbami ve Francii, několik měsíců před koncem německého předsednictví, dva roky před dalšími volbami do Evropského parlamentu, abychom my, představitelé rozličných proudů evropské levice, vydali výzvu k ustavení Evropského ústavodárného shromáždění. Vyzýváme proto všechny ty, kteří jsou odhodláni se zasadit o pozitivní vyústění současné krize a poučit se z toho, že antidemokratické budování společné Evropy končí ve slepé uličce, aby se spolu s námi chopili této iniciativy, a konečně předali moc evropským občanům.

Projekt Evropské ústavy, tak jak byl dojednán evropskými představiteli, tvrdě neuspěl. Byl odmítnut voliči ve dvou zakládajících zemích Evropské unie, Francii a Nizozemsku. Není pochyb o tom, že by byl odmítnut i v dalších zemích, pokud by zde bylo vypsáno referendum. Každým dnem se totiž prohlubuje propast mezi tím, co očekává většina evropských občanů, a směrem, jímž se nyní ubírá budování společné Evropy.

Existuje pokušení přejít záporný výsledek francouzského a nizozemského referenda. Angela Merkelová se již několikrát v tomto duchu vyjádřila. Odmítáme představu, že je na jedné straně osmnáct zemí, které souhlasí se současnou podobou Ústavy, a na druhé straně jsou dvě země, které je třeba obklíčit. Tento postoj se snaží zatajit fakt, že pokud bylo osmnáct zemí pro Ústavu, pouze dvě z nich ji schválily referendem, sedm dalších ji neratifikovalo a ani to nehodlá udělat. Takovéto snahy nemůžou než posílit nacionalismus a štvát jednotlivé národy proti sobě.

Existuje také pokušení nedbat v otázce budování společné Evropy na názor lidu. My se naopak domníváme, že francouzské a nizozemské ,,Ne“ by mělo otevřít novou etapu budování společné Evropy, jež by si díky veřejné debatě zajistila lidovou podporu. Proto očekáváme od Francie více než návrh, který učinil Nicolas Sarkozy, kandidát neoliberální pravice do prezidentských voleb, na ,,pidismlouvu“, vyjednanou v tajnosti diplomatických styků, a ratifikovanou pouze parlamentní cestou.

K zajištění míru, vytvoření společenského pokroku a nového světového řádu, potřebujeme Evropu, ale musí to být jiná Evropa. Bylo by iluzorní domnívat se, že se dá vytvořit bez jejích obyvatel, a tím méně proti jejich vůli. Chceme naopak Evropskou unii přebudovat na principu svrchovanosti lidu, bez něhož je každé rozhodnutí nelegitimní. Je třeba skoncovat s tajnými jednáními, nesrozumitelnými texty, institucemi, ve kterých osoby pouze jmenované soustřeďují ve svých rukou rozhodující moc, zatímco osoby zvolené nemají často moc žádnou. Je konečně třeba, aby si evropští občané mohli zvolit směr, kterým se má Evropa ubírat.

Proto požadujeme, aby Ústava, kterou Evropa potřebuje, byla výsledkem široké veřejné debaty, ve které budou mít občané poslední slovo. Požadujeme tedy svolání Ústavodárného shromáždění, jež bude průhledným a demokratickým způsobem schopné přijmout text budoucí Evropské ústavy, který pak bude podroben referendu.

Tento text vznikl na mezinárodním setkání 23. a 24. února v Paříži. Pozvání do Senátu francouzské republiky přijali zástupci z Francie, Německa, Španělska, Portugalska, Lucemburska, Itálie, Nizozemí, Rakouska a České republiky. Záštitu a organizaci tohoto setkání přijal socialistický senátor Jean-Luc Mélenchon.

Text do češtiny přeložili Karel Košťál, člen Socialistické strany Francie a hnutí Za sociální republiku, a Jan Májíček, člen Socialistické Solidarity. Oba překladatelé se podíleli na vzniku francouzského textu.