logo SDS
Dnešní datum: 23. 08. 2019   | Hlavní stránka | Tématické skupiny | Seznam rubrik | Download |  
zelené návěští   Hlavní menu zelený nadpis
Hlavní stránka
Kdo jsme - něco o SDS
Stanoviska SDS
Tiskové zprávy SDS
International
Staré stránky SDS

Ankety
Download
TOP 50
Tématické skupiny
Seznam rubrik (témat)

červené návěští   Rubriky červený nadpis

zelené návěští   Čtenář zelený nadpis

Jméno (přezdívka)
Heslo


Úprava osobního účtu

červené návěští   Evropská levice červený nadpis


Na web SEL

Manifest SEL
Čtěte o SEL u nás


zelené návěští   Nejčtenější/rok zelený nadpis
Pražské jaro i jeho dozvuky a ohlasy na stránkách SDS
(26. 08. 2018, 779x)

Chinese Reaction to the 1968 Occupation of Czechoslovakia
(10. 09. 2018, 761x)

Praha není stádo?
(25. 08. 2018, 676x)

Sovětská revizionistická renegátská klika bezostyšně posílá jednotky k okupaci Československa
(10. 09. 2018, 676x)

Pražské jaro mohlo prokázat přednosti „socialismu s lidskou tváří“
(12. 09. 2018, 668x)

Socialismus, nový pohled a strategie
(06. 09. 2018, 637x)

Používá generální štáb naše vojáky v Afghánistánu v souladu s mandátem operace?
(19. 10. 2018, 528x)

Zástupce SDS v pořadu "Politické spektrum"
(23. 11. 2018, 423x)


červené návěští   SDS červený nadpis
Strana demokratického socialismu
Přípotoční 869/19
101 00 Praha 10
Návštěvy po předchozí dohodě
tel.:
(420) 608 630 506
(420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS)
Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010
Případné dárce žžádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme.
secret@sds.cz
(c) SDS

Kanál RSS

TOPlist

zelené návěští   Interní statistika zelený nadpis
Denni
Max. 26
Prům. 15.7
21 denni
Max. 403
Prům. 297.1

Nyní si čte web : 50 uživ.

Okolní události našima očima

* Úvahy o vývoji ekonomiky na základě historických dat o USA

Vydáno dne 31. 10. 2008 (16385 přečtení)

V diskusích na webových stránkách SDS jsme v polední době nemohli nenarazit na rozvíjející se světovou finanční krizi, která by se mohla vyvinout ve všeobecnou hospodářskou krizi. Zkusme se podívat na dlouhodobé chování světové ekonomiky historickým exkurzem po USA. Tento příspěvek by měl především sloužžit jako platforma pro diskusi o měnové politice státu, o činnosti centrální banky a o důsledcích politiky pro žživot řadových občanů.

Nejsa ekonomem svým vzděláním, pouštím se tím na tenkou půdu a říkám si jak o dobře míněné rady, tak o zdrcující kritiku. S tímto vědomím se do věci pouštím. A ekonomy samotné prosím - informujte, popularizujte.

Významným druhem signálů, které informují o aktuálním stavu ekonomiky, jsou burzovní indexy. Na burzách totižž emitenti akcií získávají finanční prostředky pro své podnikání. Čím vyšší jsou kurzy jednotlivých akcií a z nich vytvářené burzovní indexy, tím větší je kapitál, s nímžž jednotlivé hospodářské subjekty disponují.

Jedním z nejstarších burzovních indexů je Dow-Jonesův průmyslový index (DJI), který je sledován od roku 1896 a který je (oproti jiným indexům) cenově vើeným ukazatelem. Skládá se dnes z akcií 30 amerických společností, které patří mezi největší a nejvíce obchodované.

Podívejte se nyní na vývoj tohoto indexu od počátku 20. století (historická data indexu lze nalézt např. na www.yahoo.com). Jedná se o časovou řadu ročních průměrů - pro rok 2008 naleznete v grafu průměrnou hodnotu indexu za období I-X/2008).

Pro osu hodnot indexu jsem zvolil logaritmické měřítko, které lépe odpovídá procentnímu nárůstu hodnot akcií a které umožžňuje lépe porovnávat chování exponenciálně se vyvíjejících procesů. Na obrázku si nemůžžete nevšimnout velké recese z let 1929-1932. Zelená čára pak znázorňuje ideální exponenciální proces, který dobře vystihuje chování indexu DJI v první polovině 20. století. Reálný vývoj DJI ve 2. polovině 20. století se pak od této křivky znatelně odchyluje.

Naše volba indexu DJI je dána dlouhou dobou jeho sledování. Někdo by mohl namítnout, žže jiné indexy třeba odrើejí stav ekonomiky USA věrněji. Pro ně je pak určen následující obrázek, který zachycuje vývoj tří indexů amerického akciového trhu v posledních 40 letech. Vedle indexu DJI zde najdete indexy S&P500 a NASDAQ:

Tři stejně dlouhé černé úsečky by vás mohly přesvědčit o tom, žže minimálně index S&P500 má velmi podobné chování v čase jako index DJI. Dále proto budeme sledovat výhradně index DJI. Vraťme se nyní k původnímu obrázku, resp. zkusme nově zachytit trend indexu ve 2. polovině 20. století.

Tento trend je přibližžně vystižžen oranžžovou úsečkou - předpokládáme tedy, žže i ve 2. polovině 20. století a až dodneška narůstá kapitál spojený s obchodovatelnými akciemi exponenciálně. Není problém spočítat jeho „zelený“, resp. „oranžžový“ růst. Vyjde nám postupně 3,2%, resp. 6,7% ročně. Rozdíl trendů je 3,5% ročně. Kde se těchto 3,5% vzalo?

Když si uvědomíme, žže burzovní index je spojen s cenami akcií, musíme si nejprve položžit otázku, zda oněch 3,5% není dáno jen stálým slábnutím kupní síly dolaru.

Proto se podívejme na dlouhodobý vývoj spotřebitelských cen v USA. Následující obrázek, vypůjčený z Wikipedie, zachycuje vývoj indexu CPI (100% v roce 1967). K dispozici máme reálné údaje od konce 18. století, takže je krásně vidět, žže se ceny v průběhu celého 19. století prakticky neměnily s výjimkou období válek.

Hodnoty indexu CPI můžžete nalézt např. na stránce http://www.measuringworth.org/datasets/uscpi/, a to k cenám z let 1982-1984. Jiným podobným indexem je deflátor HDP, který popisuje cenovou hladinu produktů, které se podílejí na celkovém HDP. Jeho hodnoty vztažžené k cenám roku 2000 naleznete např. na http://www.measuringworth.org/usgdp/. Z relativních ročních přírůstků indexu CPI či deflátoru HDP pak můžžeme spočítat roční inflaci. Modré a zelené body znázorňují průběh inflace v USA za posledních 200 let. Vidíte, žže mezi oběma způsoby odhadu inflace není velký rozdíl.

Všimněte si prosím, žže zhruba do konce 1. světové války se střídají období kladné inflace a záporné inflace (deflace). To je ostatně vidět i na průběhu indexu CPI, kde naleznete období, v nichž spotřebitelské ceny klesaly. Aby byla situace ještě patrnější, doplnili jsme do grafu vývoje inflace červenými body i průměry inflace za 31 let (vžždy 15 let před a 15 let poté). Tím jsme se poněkud zbavili „šumu“, který nám jinak brání sledovat základní trendy.

Z pohledu na vývoj „vystředované“ inflace je nad slunce jasné, žže vývoj ekonomiky, charakterizovaný vývojem indexu Dow-Jones-Industrial, opouští chování predikované zelenou křivkou zhruba v době, kdy se začíná zvedat index spotřebitelských cen, tedy odkdy se inflace pohybuje trvale v kladných číslech. Pohled na hodnoty inflace ukazuje, žže i kvantitativně to souhlasí s oněmi hledanými 3,5% rozdílu mezi „zeleným“ a „oranžžovým“ trendem.

Na tomto místě je správné připomenout, žže v USA byl zřízen zákonem z roku 1913 Federální rezervní systém (Fed), soukromý emisní systém, fakticky řízený představiteli soukromých komerčních bank, systém stojící mimo bezprostřední kontrolu parlamentem.

Jedna z dnes okrajových ekonomických škol, rakouská škola (Jevons, Walras, von Böhm-Bawerk, von Mises, von Hayek, Rothbard, Krizner, Hoppe, Huelsmann, Salin a z Čechů Karel Engliš), je přesvědčena, žže rozsah velké deprese (velké hospodářské krize) z let 1929-1932 byl způsoben monetární inflací, iniciovanou právě Federálním rezervním systémem ve 20. letech. Vzpomínáte si na ten 5 let trvající prudký vzestup indexu DJI před rokem 1929?

Milton Friedman vinil později Fed i z vysoké inflace v 70. letech:

„Inflace je jako alkoholismus. Když začnete pít nebo když začnete tisknout příliš peněz, přicházejí nejprve dobré účinky. Ty špatné přijdou pouze později... Proto existuje v obou případech pokušení to přehánět. Příliš pít a tisknout příliš moc peněz. A kdyžž přijde čas na léčení, je to naopak. Kdyžž přestanete pít nebo kdyžž přestanete tisknout peníze, nejprve přicházejí špatné účinky a ty dobré teprve později. Proto je tak t잾ké u léčení zůstat. V USA jsme se pustili do léčení asi čtyřikrát ve 20 letech po roce 1957. Ale pokažždé jsme ztratili vůli v léčení vytrvat. A jako výsledek tady máme všechny špatné účinky a žžádný z těch dobrých“.

Cílem uvedení tohoto citátu nemá být apologetika neoliberálního přístupu, ale upozornění na reálně existující problém.

Mainstreamová ekonomie se na problém malé inflace dívá jinak, pozitivně. Citujme z Makroekonomie autorů Jindřich Soukup a kol.:

„Stabilní a nízká míra inflace snižžuje nejistotu v rozhodování, vede ke správné alokaci zdrojů, zvyšuje účinnost cenového systému. U centrálních bank ale existuje určitý konsensus, žže nenulová a mírná inflace je „vhodnější“ nežž nulová inflace. Hlavním argumentem pro mírnou inflaci (zpravidla do 2 %) je nepružžnost mezd a cen (směrem dolů) a obavy z deflačního vývoje a záporných reálných úrokových sazeb. Případný deflační vývoj (absolutní meziroční pokles cenové hladiny) můžže totižž vyvolat tzv. deflační spirálu, kdy dochází ke snižžování tržžeb firem, spotřebitelé odkládají nákupy v důsledku očekávání dalšího poklesu cen a klesá agregátní poptávka. Deflace tak můžže vyvolat recesi, která bude mít dlouhodobý charakter. Nebezpečí deflačního vývoje se zpravidla dokládá dlouhodobým deflačním vývojem Japonska. Většina centrálních bank se snažží stabilizovat či tzv. cílovat inflaci nikoliv na nulové hodnotě, ale při její určité nízké hodnotě. Studie amerických ekonomů Makroekonomie nízké inflace na základě empirických dat ze Spojených států dokazuje, žže příliš nízká inflace vede k velkým nákladům v podobě neefektivní alokace zdrojů a k růstu nezaměstnanosti. Rozdíl mezi stabilní nulovou mírou inflace a stabilním tříprocentním růstem cen byl v empirických modelech těchto ekonomů odhadován na 2,6 procentního bodu.“

Cílování inflace po delší dobu však mělo jeden z mého pohledu vᾞný důsledek. Peníze, původně „knힾecí zbožží“, přestávaly být v průběhu 20. století pomalu, ale jistě směnitelné za zlato, přestávaly být zbožžím, vyráběným v konkurenčním prostředí. Připustím-li, žže zůstaly zbožžím, pak musím dodat, žže je to zbožží monopolního výrobce, který si stanovuje cenu podle svého rozhodnutí.

Stále složžitější směnitelnost peněz (amerického dolaru) za zlato vedla nakonec ve druhé polovině 20. století k formálnímu zrušení konvertibility dolaru za zlato, k opuštění tzv. zlatého standardu. USA se k tomuto kroku rozhodly v roce 1971. Od té doby se mluví o fiat měně či o fiat penězích (nekrytých, neplnohodnotných), jejichž užžitečnost nevychází z jejich vnitřní hodnoty či garance výměny za cokoliv, ale z vládního nařízení (fiat), žže musí být přijímány jako platební prostředek.

Vraťme se nyní zpátky k burzovnímu indexu DJI a podívejme se na jeho vývoj za posledních 120 let podrobněji. Vypůjčíme si k tomu obrázky, které zobrazují vývoj DJI v lineárním měřítku s vyznačením důležžitých historických událostí a vládnoucích prezidentů USA. Šedě jsou označena období hospodářské recese.

Vidíte jakoby náhodné pohyby indexu DJI s mírnou růstovou tendencí. Kdyžž byste si změnili měřítko a podívali se na jednotlivé měsíce nebo třeba na vývoj indexu v průběhu jediného burzovního dne, uviděli byste velmi podobný obrázek. Mainstreamoví ekonomové by vám patrně řekli, žže je v těchto pohybech obsažžena veškerá informace o stavu akciových společností (podílejících se na indexu DJI) a žže tedy není možžné usuzovat na vývoj hodnoty indexu časově dopředu.

Právě jsme minuli období 1. světové války, založžení Fedu i bolševickou revoluci. Obrázek se stále nemění. Kdyby se smazala data a jednotlivé události, st쾞í byste od sebe obě období rozeznali. Ale teď to přijde:

Od roku 1925 začíná období „nové éry“, býčího trhu, kdy akcie a s nimi index DJI začínají prudčeji stoupat. A hned vzápětí přichází „černý čtvrtek“, 24. říjen 1929, který odstartoval krach na burze v New Yorku. Detailní pohled na vývoj indexu DJI si dopřejeme později.

Všimněte si, žže po počátečním oslabení indexu z 380 na 200 burza půl roku bojuje, ale pak nastává více nežž dvouletý postupný propad ažž k hodnotě 50, kde index DJI před 40 lety začínal. Jsme v období velké hospodářské krize (deprese). Přichází Franklin Delano Roosevelt a s ním jeho New Deal, ale žžádnou výraznou změnu hodnot indexu ažž do konce 2. světové války neuvidíte, snad kromě dvou burzovních propadů v květnu 1940 (po obsazení Pařힾe německou armádou) a v září 1946 (o příčině mi není nic známo - asi to byla jen korekce rok trvajícího ničím ekonomicky nepodložženého iracionálního očekávání po skončení 2. světové války).

A pak už přichází začátek býčího trhu - všimněte si prosím změny měřítka.

Vzestup pokračuje - kromě korekce v polovině roku 1962 - ažž do poloviny 60. let.

Následuje období ekonomické stagnace, spojené také s válkou ve Vietnamu. Dočasný pád burzy se odehrál v roce 1974, v době hospodářské recese, patrně v důsledku ropné krize.

Počátek 80. let je spojen s restriktivní politikou Fedu, ale po jejím polevení přichází znovu býčí trh. Podívejte se nyní dobře na rok 1987. Index DJI v jeho průběhu prudce stoupá a pak přichází „černé pondělí“ - 19. říjen 1987. Index DJI pokračoval v původní cestě roku 1986. Vypadá to, jakoby splaskla nějaká bublina.

Na příčině tohoto krachu se ekonomové neshodli. Ale kažždopádně tím byla zpochybněna představa o lidské racionalitě a hypotéza efektivních trhů. Zmiňuji tuto událost především proto, žže její projevy byly tehdy větší, nežž to, co zatím zažžíváme dnes. Podobně jako nyní i tehdy pumpoval Fed a další centrální banky likviditu do finančního systému.

Vraťme k přehledu událostí - před námi jsou 90. léta: býčí trh pokračuje.

Nové tisíciletí však začíná jinak - stagnací následovanou dvouletým sestupem hodnot indexu DJI.

Tím tuto přehlednou exkurzi po historii kapitálovém trhu USA ukončíme.

Zajímejme se nyní o prudké změny indexu DJI v minulosti. K tomu si spočteme 30-denní průměry sklonu logaritmu DJI. Dostaneme následující obrázek:

Hodnoty kolem nuly znamenají setrvávání indexu na dané hladině, velké kladné hodnoty strmé nárůsty, velké záporné hodnoty pak krizové propady. ŽŽlutě jsou zdůrazněny okamžžiky velkých propadů. Tento obrázek můžžeme využžít k částečnému porovnání současné krize s krizemi předchozími. Zdá se, žže jde o vᾞnější problém, nežž existoval za ropné krize v roce 1974. Zatím však máme daleko do válečné krize v roce 1940, do krize v roce 1987 a zejména krize v roce 1929.

Podívejme se na detaily jednotlivých burzovních krachů. Měřítko zvolíme tak, aby výška „oken“ odpovídala zdvojnásobení hodnoty indexu DJI. Šířka budižž 50 dnů. Začneme rokem 1929:

Detail průběhu burzovního krachu z roku 1987 uvidíte na následujícím obrázku.

A konečně dnešní situace:

Ze srovnání vývoje indexu DJI v kritických obdobích si odhadnout další vývoj současné krize nedovolím. Poučný je totižž i následující obrázek, který zobrazuje chování indexu DJI celý jeden rok po pádu burzy v říjnu 1929, tedy do okamžžiku, kdy pak začal dvouletý, jižž pomalejší, ale o to trvalejší propad, svázaný s velkou hospodářskou krizí.

Na konec tohoto příspěvku se zkusme podívat na index DJI, jak by vypadal měřený v cenách roku 1901, tedy očištěný od následné inflace.

Když se na data podíváte, užž evidentně nemáme dřívější problém proložžit jimi jednu exponenciální křivku. Program Excel, použžitý při vyhodnocování, navrhl automaticky proložžení vyvedené černou, čárkovanou čarou. Té odpovídá v roce 2008 hodnota 300, tedy cca 7500 v cenách roku 2007. Pokud ale připustíme, žže vliv manipulace s penězi ze strany centrální banky mohl mít za následek ještě jiné efekty (bubliny), je daleko rozumnější proložžit křivku body pouze z první poloviny 20. století. To je naše stará známá zelená křivka. Té ovšem odpovídá v roce 2008 hodnota poloviční, cca 3800 v cenách roku 2007.

Tyto úvahy a chování indexu DJI v minulosti mne vedou k závěru, žže je racionální očekávat hodnoty indexu DJI v horizontu jednoho roku na hladině 7500 a k jeho dalšímu následnému sestupu. Nepřekvapila by mne hodnota 5000 v horizontu 8 let.

Milan Neubert, 30. 10. 2008


Jak se mění cena zlata

Vezmeme-li si historické údaje o dolarových cenách zlata (poslední platné ceny v jednotlivých kalendářních letech), dostaneme následující obrázek:

Krásně identifikujeme období, kdy byl dolar pevně navázán na zlato, podobně jako najdeme rok 1971, kdy se (zdánlivě) cena zlata utrhla ze řetězu. Pokusme se nyní cenu zlata očistit od inflace, podobně jako jsme to dříve udělali s indexem Dow Jones Industrial.

Vývoj cen zlata v dolarech roku 1965 (těsně před rokem 1971) nám poskytuje pohled daleko zajímavější. Přes veškeré snahy federální rezervní je totižž pro mne dost překvapivě patrné, žže se střední cena zlata v průběhu dvou set let příliš nemění. Svědčí o tom pokus proložžit očištěnými daty exponenciálu. Cena zlata má téměř konstantní trend. Jediným důsledkem odpoutání dolaru od „knힾecího zbožží“ je větší cenový rozptyl, větší volatilita.

Výrazné body zlomu ve 20. století jsme vyznačili žžlutě. Ekonomové by nám byli možžná schopni povědět, co se za konkrétními zlomy v minulosti skrývalo. Tendenci ceny zlata vracet se k určité střední hodnotě lze podle mne považžovat za vcelku dobrou pracovní hypotézu. Naopak se hroutí představa o nějakém trvalém odtržžení „finanční ekonomiky“ od světa reálné výroby.

A jenom pro úplnost - nejpravděpodobnější cena zlata v dolarech roku 2007 je v našem modelu 433$. Aktuální cena je 750$ a setrvale klesá jižž od března, kdy stálo přes 1000$.

Milan Neubert, 5. 11. 2008



[Akt. známka (jako ve škole): 1,33 / Počet hlasů: 3] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: Milan Neubert | Počet komentářů: 41 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

červené návěští   Hlavní zprávy červený nadpis

zelené návěští   Novinky zelený nadpis
16.04.2018: Letní univerzita Evropské levice 2018
Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. až 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bližší informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.

16.06.2017: Opět útoky spamovacích robotů
Došlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle všech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více než 200 těchto pseudokomentářů, které mažeme.

16.06.2017: Někdo/něco zde krade ž a š?
V uplynulých dnech došlo k technické závadě, v jejímž důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z většiny komentářů) ztratila všechna písmena "ž" a "š" (nebo jenom jejich část). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).

09.05.2017: Pietní akt na Olšanech
Jako každoročně, i letos položila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru pražské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na olšanském hřbitově. Při té přiležitosti jsme pietně vzpomněli i padlých dalších armád (včetně československé), kteří jsou na Olšanech uloženi.

červené návěští   Anketa červený nadpis
V současnosti rozvířil hladinu návrh přijmout do ČR 50 syrských válečných sirotků. Co si o něm myslíte?

V Sýrii ani žádní váleční sirotci nejsou.
226 (226 hl.)
Nebrat! Ještě by nás podřezávali.
226 (226 hl.)
Konečně někdo uvažující lidsky.
168 (168 hl.)
Ať se každý stará o sebe, nic nám do nich není.
163 (163 hl.)
Je to sice politikum, ale krok správným směrem.
143 (143 hl.)
Raději bychom měli zvýšit svou ostudně nízkou rozvojovou pomoc.
173 (173 hl.)
Prohnilý humanismus !!
136 (136 hl.)

Celkem hlasovalo: 1235


zelené návěští   Vyhledávání zelený nadpis


na nových stránkách

Rozšířené vyhledávání
Tématické skupiny
Seznam autorů


Google

web
sds.cz
blisty.cz
bbc.co.uk

zelené návěští   Vaše komentáře zelený nadpis
[15.05.2018 19:15:23]
josef mikovec
Bohumír Šmeral - Mučedník ztracených a vysněných příležitostí http://www.novarepublika.cz/2018/0 5/frantisek-ferdinand-s ...

[15.05.2018 18:54:53]
josef mikovec
Zde jest zkušební kámen, na němž se dokáže, zdali jsme opravdu v dost zralí, dost socialističtí, abychom opravdu stali se v Rako ...

[21.03.2018 17:10:12]
n
Snad se něco doví,!

[19.11.2016 10:28:45]
l&s
Doplnění k Peroutkovi - Zemanův projev byl míněn dobře, bohužel se v něm dopustil dehonestujícího přešlapu, když prohlásil, že Per ...

[27.02.2016 10:01:56]
l&s
Článek pana Bělohradského není k dispozici, tak jen pár postřehů k této stati. Paní Neudorflová sice správně píše, že je chyba, k ...

[28.10.2015 09:08:14]
-ik
Dobrý den pane Šlemendo! To, co jste napsal, je konstatování stavu. A co navrhujete jako pokus o naznačení cesty? Já mysl ...

[04.09.2015 14:20:12]
n
Samozřejmě, že již těším na shromáždění, jako posledně na Václaváku. Doufám, že nebude chybět pán Šafr, kterého tímto srdečně zvu. ...

[13.08.2015 13:11:01]
n
SDS leží v žaludku tomu zoufalému tapetáři, takže je moc známá a okolí se musí postarat o její prosazení. Prohra s US a tím i se s ...

[13.08.2015 01:44:03]
-ik
Jestli že se mi zdá, že militantní skupiny dosahují lepších výsledků, měl byc se podívat na sebe, zda nepracuji špatně. Oni mohou ...

[08.06.2015 21:05:37]
-ik
"význam evropské levice pro vývoj ve světě a její podíl na jeho spoluutváření (globalizace, přenos zkušeností z jiných čá ...

[25.05.2015 14:58:27]
n
Lidstvo v rozvinutých zemích a tím myslím i naši zemi, již dosáhli hranic dalšího materiálního pokroku a jeho další zvyšování je n ...

[25.05.2015 08:21:23]
l&s
"Proč se myšlenka lidové fronty boje proti fašismu prosadila v našem hnutí, až když bylo fakticky pozdě? Bylo vůbec možné, ab ...

[13.05.2015 09:45:10]
Milan Neubert
-iku, napsal jste víc věcí, s řadou souhlasím. Jednu námitku ale mám: dospěli jsme k závěru, že virtuální diskuse na webu nebo na ...

[10.05.2015 23:25:51]
-ik
Mám pocit, pane Neuberte, že jste se o kontakt s lidmi ani moc nesnažil. Diskuse na stránkách SDS je nulová. A i v minulosti jst ...

[06.05.2015 10:38:48]
n
Vítám tapetáře. Čest tvoji práci. Podle množství zbytečné práce opravdu stojíš ...


Teze programu SDS
Teze programu SDS

Tyto stránky byly vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS.