Bush se obává Velké deprese

Americký prezident Bush uvedl při jeho poslední tiskové konferenci že je potěšen postupným zlepšením kondice finančních trhů poté je co stát stimuly podpořil ale uznal, že se jeho poradci obávají pokračující recese a dokonce deprese, pokud by reakce vlády nebyla dostatečně adekvátní.

„Ochotně připouštím že jsem hodil stranou principy volného trhu po zprávě šéfa ekonomických poradců že situace ve které nyní jsme by mohla být horší než velká hospodářská krize minulého století“, uvedl Bush. „Úvěrové trhy začínají tát a banky začínají půjčovat poté, co jsme stabilizovali sektor, což byl první krok směrem k zotavení“, dodal Bush, jenž končí ve funkci prezidenta Spojených Států koncem ledna.

Bush řekl, že požádal nastupujícího prezidenta Baracka Obamu, aby ještě v pondělí požádal Kongres o schválení druhé poloviny záchranného balíčku TARP. V úterý ráno potvrdil ministr financí Henry Paulson, že Bílý dům požádal o druhou polovinu peněz záchranného balíčku TARP ve výši 350 miliard dolarů.

Mluvčí Bílého domu Dana Perino uvedla „prezident George Bush souhlasil s požadavky svého nástupce Baracka Obamy, budeme pokračovat v konzultacích s týmem nového prezidenta a Kongresem, jak nejlépe postupovat v souladu se zákonem.“

Později odpoledne Obama uvedl, že druhá polovina z fondu záchrany bude využita na podporu bytového trhu a malým podnikům, chce zavést jiný přístup, tak jak slíbil voličům, a kritizoval nedostatek transparentnosti ministerstva financí při čerpání první poloviny záchranného balíčku.

Další zprávy přinesly rezignaci člena hlasovacího výboru bankovní rady Fedu Randala Krosznera od 21.ledna.

Kurzy, 13. 1. 2009

---

Experti: Finanční krize končí, nahrazuje ji hospodářská

Praha - Světová finanční krize, která naplno propukla loni v září, má podle většiny analytiků oslovených ČTK již vrchol za sebou a blíží se ke svému konci. Problémy světové ekonomiky tím ovšem nekončí, finanční krize uspíšila nástup hospodářské recese, upozorňují ekonomové.

Problémy světové ekonomiky přinesly i pozitiva v podobě levnějších cen ropy, automobilů, obezřetnějšího podnikání finančních ústavů, a tím i pomalejšího růstu zadlužování, podle ekonomů ovšem zásadní úlevu díky těmto dopadům nelze očekávat. Lidé se podle analytiků musejí připravit na větší pravděpodobnost, že ztratí zaměstnání.

„Nejhorší fázi finanční krize máme patrně za sebou. Finanční instituce již zřejmě odepsaly většinu ztrát. Obavy z krachu další důležité banky klesají,“ uvedl například hlavní ekonom Patria Finance David Marek. I když současná krize spotřebitelům zlevňuje zboží, málokdo podle něj na krizích a recesích vydělává. „Snad jen exekutoři a právníci,“ podotkl. Klesající ceny ropy, automobilů a spotřebního zboží totiž podle Marka nemohou vyvážit ztráty způsobené rostoucí nezaměstnaností.

Celkové ztráty finančního sektoru spojené se současnou krizí nyní dosahují 999,9 miliardy dolarů, zároveň se ovšem podařilo navýšit kapitál finančních institucí o 943,2 miliardy dolarů.

I podle ekonoma a člena Národní ekonomické rady Pavla Kohouta je finanční krize víceméně vyřešena. „Bankovní obchody jsou sice stále v kritickém stavu, ale to je jen otázka času. Postupně se důvěra obnoví a mezibankovní trh opět začne plnit svoji funkci,“ uvedl nedávno v časopise Finmag.

Centrální banky včetně české zatím zhroucený mezibankovní trh nahrazují a dodávají na trh peníze. Podle analytiků to je dobře, jinak by nastala skutečná katastrofa. Poslední údaje o rozdílu mezi úrokovými sazbami centrálních bank a tržními sazbami naznačují, že se situace vrací k normálu a že nejhůře bylo na mezibankovním trhu v říjnu 2008.

„Jsme tedy již pod úrovní ze září, kdy padla Lehman Brothers, což je jeden z mezníků finanční krize,“ upozornil analytik Next Finance Vladimír Pikora. Finanční krize podle něj tedy možná opadá, ale hospodářské problémy přetrvávají.

Finanční trh je nyní podle analytika UniCredit Bank ve stadiu korekce. „Razantní zásah vlád v bankovním sektoru zamezil totální dezintegraci v systému finančního zprostředkování. Postupný pokles sazeb na mezibankovním trhu a obnovení emisní činnosti u korporátních dluhopisů zvyšují šance, že krize ve finančním sektoru má vrchol za sebou, i když může ještě nějakou dobu doznívat,“ dodal.

Levnější komodity jako ropa či potraviny sice podle Sobíška zmírní v ekonomikách typu české dopady globální krize, zásadní úlevu ale nepřinesou.

Naopak zcela u konce není finanční krize podle analytika ČSOB Petra Dufka. „Nicméně v letošním roce by se už situace mohla viditelně začít vracet k nové rovnováze,“ odhadl. Zároveň upozornil, že finanční krize urychlila a výrazně prohloubila hospodářskou krizi.

Krize každopádně podle Dufka usměrnila ceny ropy k normálnějším úrovním, což ekonomice ulehčí. „V jistém smyslu je to podobné i u spotřebního zboží, kde současný propad poptávky přinutí výrobce i prodejce přehodnotit své dosavadní marže. Spotřebitelé začnou ještě více srovnávat ceny i mezi jednotlivými zeměmi a například ještě více využívat internet k nákupům,“ uvedl.

V případě české ekonomiky ovšem podle Petra Vinše z agentury Moody's o krizi hovořit nelze. „Situaci bych sice nepopsal jako růžovou. Na individuální bázi bude docházet i k problémům se splácením úvěrů, případně krachům firem, nicméně vzhledem k tomu, že se zatím nezdá, že by se Česká republika propadala do recese, tak bych o krizi v české ekonomice zatím ještě ani nemluvil,“ uvedl.

ČTK, 12. 1. 2009