Pracovní český překlad volebního dokumentu k finanční a ekonomické krizi,
přijatý volební konferencí Evropské levice v Berlíně dne 29. 11. 2008
Evropská levice (EL) vyzývá k iniciativě proti daňovým rájům, za zdanění kapitálových transakcí a za lepší rozdělení příjmů mezi kapitál a práci.
Finanční tsunami, jehož epicentrem byly Spojené státy americké, se dotýká celého světa a může se změnit v nejhorší krizi tohoto století. Tato krize nemusí být jen ekonomická a finanční, ale může se dotknout všeobecně i právního státu s ohledem na ideologickou a morální orientaci průmyslových společností včetně nebezpečí pro světový mír a pro soužití všech lidí a států. Totéž platí o krizi v oblasti energie, potravin a konzumu.
Současná krize je přímým důsledkem „kasínového“ kapitalismu, který je založen na úzkém propojení struktur trhu práce a trhu financí. Po celých 30 let nebyl globální finanční trh podřízen politické kontrole. To vedlo k řadě krizí, zejména k asijské v letech 1997/98. Dnes nám dochází, že zkrachovala neoliberální idea postavit se k výzvám globalizace tak, že se budou maximalizovat zisky globálně finančních hráčů na neomezeném celosvětovém finančním trhu za pomoci státní intervence a demokratické kontroly. EL je přesvědčena, že celosvětový rozměr krize vyžaduje univerzální odpověď.
Krize může být překonána pouze spravedlivým rozdělováním bohatství a restrukturalizací ekonomiky v souladu s udržitelným ekologickým a sociálním rozvojem.
Nové rozdělování příjmů předpokládá alespoň dvě okamžitá opatření týkající se volného oběhu kapitálu:
- Všechny pohyby kapitálu musí být podle své formy zdaněny.
- Musí být zrušeny daňové ráje
EL vítá všechny politické a společenské snahy, které budou tyto cíle podporovat a které povedou k tomu, že se budou mobilizovat obyvatelé a posilovat iniciativy před plánovaným setkáním G20 plánovaném na duben 2009.
Musí být zrušena mezinárodní hegemonie amerického dolaru vytvořením nového společného monetárního instrumentu se zvláštními emisními právy. Evropa se v této otázce musí spojit s rozvojovými zeměmi.
EL je přesvědčena, že specificky evropský rozměr krize vyžaduje evropskou odpověď, která se podstatně liší od odpovědi, kterou navrhuje současné evropské vedení. Tato krize vyžaduje podstatně víc než jen navýšení kapitálu na mezibankovních trzích, zestátňování některých bank bez zajištění přímých výhod pro občany nebo předpokládané investice jednotlivých členských států.
Politika úspor, v níž hrála Evropská centrální banka (ECB) hlavní roli, naprosto selhala. Selhal i pokus adaptovat evropský sociální model na nové podmínky globalizace. Státní pomoc bankám musí být doprovázena podporou přiměřené zaměstnanosti, růstem mezd a bojem s chudobou.
EL znovu prohlašuje: neoliberální politika, která masivně vytváří prekaritní práci a nízké mzdy, podkopává mezinárodní a úvěrový systém. Tento proces zpochybňuje způsob současného pojímání základních principů globalizace, založených na privatizaci a deregulaci, jak je dosud vtělují do ekonomiky taková ekonomická fóra jako Mezinárodní měnový fond (MMF), Světová banka (WB) a Světová obchodní organizace (WTO).
Zdůrazňujeme, že vlády a instituce EU nesou za současnou krizi spoluodpovědnost, která je dána realizací politiky podobné politice USA a která je přijímána pod tlakem akciových trhů v Londýně a Paříži. Všechny smlouvy, které zmiňují ekonomiku volného trhu se svobodnou konkurencí by měly brát v úvahu potřebu kontroly finančních trhů.
EL chce demokratickou a sociální Evropu. Principy EU obsažené v Maastrichtské a Amsterodamské smlouvě, které jsou založeny na neoliberální vizi volného vnitřního trhu a volném pohybu kapitálu, se zhroutily. Tento proces nebyl lineární a harmonický, jak se ukázalo zejména centralizací kapitálu, která evropský kontinent rozdělila na strategické a periferní oblasti. Tento rámec musí být znovu prodiskutován a musí být změněny jeho parametry od závazku monetárních k závazkům sociálním. Proto se musí pakt stability a růstu transformovat na pakt solidarity zaměřený jak na zaměstnanost, tak na sociální a ekologická kriteria. Jedinou cestou k překonání krize je nový model založený na vnitřní poptávce, finanční kontrole a kvalifikaci. Proto je nezbytné vypracovat nové principy, které umožní tvorbu zaměstnanosti a sociálního a ekologického systému.
To vyžaduje jak okamžité evropské politické aktivity, tak středně a dlouhodobé plány navrácení ekonomického systému k funkčnosti.
EL navrhuje:
- Zvyšování mezd, sociálních dávek a penzí ve všech evropských zemích a podporu zaměstnanosti, která je jedinou cestou k zajištění růstu vnitřní poptávky a stimulu k znovunastartování reálné ekonomiky.
- Garanci, že jakékoliv veřejné zdroje předané bankám budou znamenat automatickou možnost kontroly úvěrové politiky a okamžitý pokles úroků. Úvěrová politika musí být směrována k sociálnímu modelu založenému na udržitelném ekologickém rozvoji a osobní bezpečnosti.
- Role ECB musí být změněna tak, aby byla slučitelná s kritérii růstu a zaměstnanosti selektivním snižováním úrokové míry. ECB musí být podrobena veřejné a demokratické kontrole. Její statut je třeba změnit.
- Pakt stability musí být zrušen a nahrazen novým paktem podporujícím růst, plnou zaměstnanost, sociální a ekologickou ochranu.
- Požadujeme průhlednost a veřejnou a společenskou kontrolu finančních operací. To zahrnuje zrušení bankovního tajemství a daňových rájů v Evropě. Chceme ukončit mezinárodní hegemonii amerického dolaru vytvořením nového společného monetárního instrumentu spojeného se zvláštními emisními právy. Evropa se musí propojit s rozvojovými zeměmi, např. Latinskou Amerikou.
- Přehodnocení finančních výhledů na roky 2007/2013 s posílením rozpočtu na evropské investiční programy podporující zaměstnanost, sociální a ekologickou oblast. Evropa potřebuje rozpočet alespoň ve výši 3% HDP od roku 2013. Přechod je třeba nastartovat již v roce 2009.
Přijato volební konferencí EL, Berlín, 29. 11. 2008
Pro potřeby SDS přeložil Milan Neubert s využitím anglické a německé verze.
Tenhle účet odmítáme platit 
