logo SDS
Dnešní datum: 23. 07. 2019   | Hlavní stránka | Tématické skupiny | Seznam rubrik | Download |  
zelené návěští   Hlavní menu zelený nadpis
Hlavní stránka
Kdo jsme - něco o SDS
Stanoviska SDS
Tiskové zprávy SDS
International
Staré stránky SDS

Ankety
Download
TOP 50
Tématické skupiny
Seznam rubrik (témat)

červené návěští   Rubriky červený nadpis

zelené návěští   Čtenář zelený nadpis

Jméno (přezdívka)
Heslo


Úprava osobního účtu

červené návěští   Evropská levice červený nadpis


Na web SEL

Manifest SEL
Čtěte o SEL u nás


zelené návěští   Nejčtenějąí/rok zelený nadpis
Z Afghánistánu se dnes vrátí domů tři čeątí vojáci...
(08. 08. 2018, 775x)

Praľské jaro i jeho dozvuky a ohlasy na stránkách SDS
(26. 08. 2018, 715x)

Chinese Reaction to the 1968 Occupation of Czechoslovakia
(10. 09. 2018, 690x)

Praha není stádo?
(25. 08. 2018, 620x)

Praľské jaro mohlo prokázat přednosti „socialismu s lidskou tváří“
(12. 09. 2018, 617x)

Sovětská revizionistická renegátská klika bezostyąně posílá jednotky k okupaci Československa
(10. 09. 2018, 609x)

Socialismus, nový pohled a strategie
(06. 09. 2018, 587x)

Pouľívá generální ątáb naąe vojáky v Afghánistánu v souladu s mandátem operace?
(19. 10. 2018, 480x)


červené návěští   SDS červený nadpis
Strana demokratického socialismu
Přípotoční 869/19
101 00 Praha 10
Návątěvy po předchozí dohodě
tel.:
(420) 608 630 506
(420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS)
Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010
Případné dárce žľádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme.
secret@sds.cz
(c) SDS

Kanál RSS

TOPlist

zelené návěští   Interní statistika zelený nadpis
Denni
Max. 18
Prům. 10.3
21 denni
Max. 350
Prům. 288.8

Nyní si čte web : 66 uživ.

02. Články, statě, projevy

* Finanční krize je očistná lázeň. Buďme za ni rádi

Vydáno dne 16. 12. 2008 (5072 přečtení)

Mluvit o hluboké hospodářské krizi je předčasné, píše Marek Loužek. Kapitalismus neumírá, ale prochází tvůrčí destrukcí. Na následujících řádcích najdete pokus o střízlivý pohled na současnou situaci na světových trzích.

Dramatický vývoj na světových burzách a bankroty či odprodeje několika významných bank v USA i Evropě ukazují, že finanční sektor zažívá revoluci. Světoví politici vydávají dramatická prohlášení a centrální bankéři pumpují do ekonomik peníze. Od počátku americké finanční krize uplynulo více než rok a konec zatím není v dohledu. Dostanou problémy finančního sektoru světové hospodářství do recese? Máme se bát hluboké hospodářské krize podobné třicátým letům 20. století?

Splasklá bublina

Hospodářská krize třicátých let minulého století zůstává mementem. Od černého čtvrtku v roce 1929 k dosažení dna v roce 1933 uplynuly více než tři roky a nezaměstnanost v USA vzrostla na 25 procent. Reálný HDP klesl na dvě třetiny a investice na jednu desetinu své úrovně z roku 1929. Ceny klesly o čtvrtinu a akciový index na šestinu původní hodnoty. Máme se bát podobného vývoje?

Rozdílů mezi situací dnešní a tou ve 30. letech je více než podobností. Dnešní krize trvá asi rok a nezaměstnanost v USA se drží na šesti procentech. Hrubý domácí produkt ani ceny neklesají. Americká ekonomika stále roste slušným meziročním tempem tři procenta. Za celý letošní rok se očekává růst 1,6 procenta. To je sice méně než před pár lety, ale žádný důvod k pesimismu to není.

K hospodářské depresi ve třicátých letech přispěla americká centrální banka, která uprostřed recese zpřísnila měnovou politiku. Dnes Fed a další centrální banky lijí do trhu likviditu a ke zpřísnění měnové politiky se nechystají. Vážně ohroženy jsou dnes čtyři procenta amerických hypoték, zatímco v roce 1934 to bylo čtyřicet procent.

Mluvit o hluboké hospodářské krizi je proto předčasné. Dochází ke zpomalení světové ekonomiky, ale nijak dramatickému. Světové hospodářství letos poroste stále slušným čtyřprocentním tempem, mimo jiné díky obdivuhodnému růstu Číny a Indie. Finanční krize v USA se zatím téměř neprojevila v reálné ekonomice. Splaskla jen finanční bublina.

Zatím nedochází ani k řetězovým krachům bank, spíše k jednotlivým bankrotům nebo převzetím jinou bankou. Za velké hospodářské krize zkrachovalo v USA 11 000 z 25 000 bank. Takovým číslům se dnes ani náhodou neblížíme. To, že se některé banky spojí a méně úspěšné zaniknou, je přece normální.

Politika americké centrální banky se pohybuje ode zdi ke zdi. Při splasknutí internetové bubliny v roce 2000 a zakolísání po 11. září 2001 nalil Fed do trhu likviditu a snížil úrokové sazby až na jedno procento. Na přelomu let 2006/2007 úrokové sazby naopak vyšrouboval na více než pět procent, takže někteří dlužníci začali mít problémy se splácením úvěrů. To se týká hlavně hypotečních úvěrů, které banky poskytly méně spolehlivým klientům.

Lehkomyslně přeprodávané a špatně jištěné druhořadé hypotéky vyplavaly na povrch. Strukturované produkty s nimi pak ztratily na ceně. Ceny nemovitostí v USA již klesly o čtvrtinu, ale blíží se ke svému dnu.

K rozvoji špatných úvěrů přispěl stát svým ochranářstvím. Community Reinvestment Act z roku 1977 uložil bankám poskytovat levné hypotéky chudším občanům v sousedství. Za prezidentování Billa Clintona schválil Kongres další zákon, který umožňoval rizikové úvěry převádět do podoby cenných papírů a obchodovat s nimi. Státní intervencionismus nemusí krizi vyřešit, nýbrž může ji dokonce prohloubit. Hospodářské cykly jsou přirozenou součástí tržní ekonomiky. Snažit se je vyhlazovat státními zásahy nedělá dobrotu, neboť vzhledem k časovým zpožděním se cykly více rozkolísají, místo aby se stabilizovaly.

Akciová houpačka

Pád cen akcií bychom neměli dramatizovat. Kolísání na trhu s akciemi tady bylo vždy. Akcie jsou někdy drahé, někdy levné a bezprostředně z toho žádná krize nevzniká. Může opticky ztenčit nebo nafouknout úspory lidí, ale nebezpečím pro reálnou ekonomiku není. Daleko závažnější je, když si banky nechtějí navzájem půjčovat.

Kurzy akcií kopírují (nebo předcházejí) vývoj reálné ekonomiky, avšak s obrovskými výchylkami. V dobách recese akcie padají ke dnu a v dobách expanze šplhají do nebes, ačkoli reálné hospodářské výsledky firem se tak zásadně nemění. Když jsou akcie a nemovitosti velmi levné, přichází čas nakupovat. Kdo zachytí správný okamžik, vyhraje.

Finanční krize se zbytečně dramatizuje. Média ráda přinášejí katastrofické titulky, protože jim stoupá sledovanost.

Někteří finančníci mají možná rovněž zájem na tom, aby se věřilo, že banky jsou v krizi, protože v hysterické náladě se snadněji žádá o státní pomoc. Pro daňové poplatníky to však dobrá zpráva není.

V ekonomice jsou důležitá očekávání. Optimismus nebo pesimismus na trzích působí jako sebenaplňující se proroctví. Když se lidé budou strašit krizí, může krize opravdu přijít. Proto je třeba vlít do žil naději. Každá krize jednou skončí. Na tu dnešní budeme vzpomínat jako na epizodu, která byla nepříjemná, ale dala se přežít.

Kolik to stojí

V mezinárodním srovnání vypadá americká krize jako sice závažná, ale nikoli katastrofální. Hrubé fiskální náklady na pomoc v bankovní krizi, která loni v USA začala, by se dnes vyšplhaly (včetně schváleného záchranného plánu na převzetí špatných hypoték za 700 miliard dolarů) na 5,8 procenta HDP. Pro srovnání: hrubé rozpočtové náklady na finskou bankovní krizi z roku 1991 dosáhly 12,8 procenta HDP, mexická finanční krize od roku 1994 stála daňové poplatníky 19,3 procenta HDP, japonská krize od roku 1997 zatížila rozpočtovými náklady 24 procenta HDP, Jižní Korea od roku 1997 musela zaplatit 31 procenta HDP. Česká sanace bank po roce 1996 stála 6,8 procenta HDP.

Američané se nacházejí celkem v normální situaci, která v tržní ekonomice čas od času přichází. V roce 1989 uhradil americký vládní fond nesplacené dluhy spořitelní a úvěrové asociace za 481 miliard dolarů. Je to sice méně než dnes, ale ne řádově. V 80. letech zkrachovalo téměř dva tisíce bank a svět se nezbořil.

Přeskupení na finančním trhu lze vnímat jako ozdravný proces a očistnou lázeň. Neúspěšné firmy zbankrotují nebo je někdo koupí. Neúspěšní šéfové odejdou a za pár let se objeví jinde. Oddělí se zrno od plev. Ekonomika se dříve či později uzdraví a nejhorší scénáře se pravděpodobně nenaplní.

Pády některých bank, například největší americké spořitelny Washington Mutual, nebyly způsobeny toxickými aktivy, nýbrž spíše nedostatkem hotovosti v důsledku bankovní paniky. V bankovním systému je klíčová důvěra. Panika a hysterie můžou způsobit ztráty daleko větší, než kolik činily původní ztráty z druhořadých hypoték. Pokračování na straně

Je příznačné, že z pětky velkých investičních bank zůstaly jen dvě - Goldman Sachs a Morgan Stanley. Obě se zřekly tradičního byznysu a přestanou provádět rozsáhlé spekulace na úvěr. Takové operace byly příliš rizikové. Riziko nechť podstupují soukromí klienti. Obě se zřejmě změní na komerční banky pod kontrolou Fedu.

Převzetí agentur Fannie Mae a Freddie Mac předznamenalo další vývoj. Kdyby je vláda znárodnila, bylo by to na pováženou. Pokud však ministerstvo financí obě agentury zeštíhlí a výhledově prodá, nevzniká zas takový problém.

Když zkrachuje na rohu ulice pekařství, starosta nepřijde a nedá majiteli zadarmo balík, aby jeho byznys pokračoval. V případě Wall Streetu to najednou platí. Vzniká problém morálního hazardu. Natažená ruka je potenciálně nekonečná. Wall Street není sociální stát. Proto je správné podporu provádět selektivně.

Záchranný plán v rámci Emergency Economic Stabilization Act za 700 miliard dolarů je jen částečným zmírněním problémů. Stát vykoupí toxické hypotéky a deriváty, pomoc nebude poskytnuta najednou, nýbrž postupně. Existuje nebezpečí, že se banky přestanou chovat odpovědně, když vědí, že jim stát v potížích pomůže.

Klienti mohou být motivováni přestat splácet hypotéky, nechat banku jejich pohledávku odprodat a nakonec od finančního zprostředkovatele vlastní dluh odkoupit za minimální cenu. Původní objem špatných hypotečních úvěrů v hodnotě 300 miliard dolarů se tak při státním řešení může ještě zvýšit.

Nejasná slova o pojištění

Úsloví, že banka je „příliš velká, než aby mohla padnout“, je kruté, leč pravdivé. Fed a americká vláda nechaly bez pomoci Lehman Brothers, ačkoli účetní hodnota jejich aktiv nebyla o mnoho nižší než AIG. Pád AIG by však zasáhl miliony pojištěných domácností a firem a byl by politicky mnohem nákladnější.

Problémem je, že některé banky v USA a Evropě se staly příliš velkými na to, aby mohly padnout, ale i příliš velkými na to, aby mohly být zachráněny. Vlády Německa, Irska, Řecka, Rakouska a Dánska se tváří, že garantují všechny vklady v zemi, ačkoli není vůbec jasné, co to přesně znamená.

Podle spolkové vlády mají střadatelé na účtech přes 500 miliard eur, některé údaje hovoří až o bilionu eur. Při plném využití garance by se veřejný dluh v SRN zvýšil na téměř 200 procent HDP, irský dokonce na 325 procent. To by vyvolalo tlaky na tištění peněz a inflaci. Pikantní je, že stoprocentní garanci vkladů poskytl svým občanům rovněž Island, který je v bankrotu.

Návrh českého ministra financí pojistit vklady v českých bankách až do výše 50 000 eur ve stoprocentní výši je úlitba Bruselu. Jen mizivé procento Čechů má v bance vklad vyšší než 25 000 eur. Pojištění vkladů jde na účet daňových poplatníků, tedy občanů samých. Navíc jsou pojištěny jen tradiční vklady konzervativních klientů, nikoli investice ve fondech.

Pojištění mezibankovních půjček, které navrhují šéfové zemí eurozóny, by sice mohlo ulehčit situaci na mezibankovním trhu, kde panuje nedůvěra a úrokové sazby jsou vysoké, ale představuje to riziko pro státní rozpočet. Banky se přestanou chovat odpovědně a budou ochotně půjčovat i rizikovým partnerům.

Riziko je přirozené

Zneužívat současnou situaci k větší regulaci je nemoudré. Přísnější regulace bank, jakož i nová pravidla pro vzájemné transakce či limity pro mezibankovní operace, které požaduje Evropská komise, jsou zbytečné. Taková opatření začnou platit nejdříve za tři roky, další tři roky bude trvat, než se jejich důsledky projeví. Trh už bude v tu dobu úplně jinde.

Regulace toku kapitálu je hloupost. V konečném důsledku na to doplatí nikoliv banky, nýbrž sami klienti ve vyšších poplatcích. Evropští byrokraté chtějí být za každou cenu viděni, že něco dělají, ale důsledky mohou být kontraproduktivní. Lepší by bylo smířit se s pomalejším či nulovým růstem, projít očistnou katarzí a nabrat síly k dalšímu rozvoji.

Česko je finanční krizí postiženo snad vůbec nejméně ze všech zemí a investoři se sem stahují jako do bezpečného přístavu. Važme si toho. Naše banky ani fondy se nepustily do obchodů s toxickými hypotékami, bilance bank byly vyčištěny už na přelomu tisíciletí. Česká koruna nás do značné míry chrání od turbulencí na světovém finančním trhu.

Zpomalení české ekonomiky přijde, ale do recese nás neuvrhne. S kolísáním cen na burze se musíme naučit žít. Každá investice s sebou přináší i riziko. Kapitalismus neumírá, ale prochází tvůrčí destrukcí.

iDnes, 17. 10. 2008, Marek Loužek, ekonom



[Akt. známka (jako ve škole): 5,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: Marek Loužľek | Počet komentářů: 2 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: iDnes

červené návěští   Hlavní zprávy červený nadpis

zelené návěští   Novinky zelený nadpis
16.04.2018: Letní univerzita Evropské levice 2018
Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. aľ 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bliľąí informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.

16.06.2017: Opět útoky spamovacích robotů
Doąlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle vąech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více neľ 200 těchto pseudokomentářů, které maľeme.

16.06.2017: Někdo/něco zde krade ľ a ą?
V uplynulých dnech doąlo k technické závadě, v jejímľ důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z větąiny komentářů) ztratila vąechna písmena "ľ" a "ą" (nebo jenom jejich část). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).

09.05.2017: Pietní akt na Oląanech
Jako kaľdoročně, i letos poloľila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru praľské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na oląanském hřbitově. Při té přileľitosti jsme pietně vzpomněli i padlých daląích armád (včetně československé), kteří jsou na Oląanech uloľeni.

červené návěští   Anketa červený nadpis
V současnosti rozvířil hladinu návrh přijmout do ČR 50 syrských válečných sirotků. Co si o něm myslíte?

V Sýrii ani ľádní váleční sirotci nejsou.
206 (206 hl.)
Nebrat! Jeątě by nás podřezávali.
192 (192 hl.)
Konečně někdo uvaľující lidsky.
143 (143 hl.)
A» se kaľdý stará o sebe, nic nám do nich není.
144 (144 hl.)
Je to sice politikum, ale krok správným směrem.
128 (128 hl.)
Raději bychom měli zvýąit svou ostudně nízkou rozvojovou pomoc.
153 (153 hl.)
Prohnilý humanismus !!
117 (117 hl.)

Celkem hlasovalo: 1083


zelené návěští   Vyhledávání zelený nadpis


na nových stránkách

Rozšířené vyhledávání
Tématické skupiny
Seznam autorů


Google

web
sds.cz
blisty.cz
bbc.co.uk

zelené návěští   Vaąe komentáře zelený nadpis
[15.05.2018 19:15:23]
josef mikovec
Bohumír ©meral - Mučedník ztracených a vysněných příleľitostí http://www.novarepublika.cz/2018/0 5/frantisek-ferdinand-s ...

[15.05.2018 18:54:53]
josef mikovec
Zde jest zkuąební kámen, na němľ se dokáľe, zdali jsme opravdu v dost zralí, dost socialističtí, abychom opravdu stali se v Rako ...

[21.03.2018 17:10:12]
n
Snad se něco doví,!

[19.11.2016 10:28:45]
l&s
Doplnění k Peroutkovi - Zemanův projev byl míněn dobře, bohuľel se v něm dopustil dehonestujícího přeąlapu, kdyľ prohlásil, ľe Per ...

[27.02.2016 10:01:56]
l&s
Článek pana Bělohradského není k dispozici, tak jen pár postřehů k této stati. Paní Neudorflová sice správně píše, že je chyba, k ...

[28.10.2015 09:08:14]
-ik
Dobrý den pane ©lemendo! To, co jste napsal, je konstatování stavu. A co navrhujete jako pokus o naznačení cesty? Já mysl ...

[04.09.2015 14:20:12]
n
Samozřejmě, ľe jiľ těąím na shromáľdění, jako posledně na Václaváku. Doufám, ľe nebude chybět pán ©afr, kterého tímto srdečně zvu. ...

[13.08.2015 13:11:01]
n
SDS leží v žaludku tomu zoufalému tapetáři, takže je moc známá a okolí se musí postarat o její prosazení. Prohra s US a tím i se s ...

[13.08.2015 01:44:03]
-ik
Jestli že se mi zdá, že militantní skupiny dosahují lepších výsledků, měl byc se podívat na sebe, zda nepracuji špatně. Oni mohou ...

[08.06.2015 21:05:37]
-ik
"význam evropské levice pro vývoj ve světě a její podíl na jeho spoluutváření (globalizace, přenos zkušeností z jiných čá ...

[25.05.2015 14:58:27]
n
Lidstvo v rozvinutých zemích a tím myslím i naąi zemi, jiľ dosáhli hranic daląího materiálního pokroku a jeho daląí zvyąování je n ...

[25.05.2015 08:21:23]
l&s
"Proč se myšlenka lidové fronty boje proti fašismu prosadila v našem hnutí, až když bylo fakticky pozdě? Bylo vůbec možné, ab ...

[13.05.2015 09:45:10]
Milan Neubert
-iku, napsal jste víc věcí, s řadou souhlasím. Jednu námitku ale mám: dospěli jsme k závěru, že virtuální diskuse na webu nebo na ...

[10.05.2015 23:25:51]
-ik
Mám pocit, pane Neuberte, že jste se o kontakt s lidmi ani moc nesnažil. Diskuse na stránkách SDS je nulová. A i v minulosti jst ...

[06.05.2015 10:38:48]
n
Vítám tapetáře. Čest tvoji práci. Podle množství zbytečné práce opravdu stojíš ...


Teze programu SDS
Teze programu SDS

Tyto stránky byly vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS.