Ve dnes 30. a 31. října se konalo v německé Postupimi (Potsdam) první zasedání 9. sjezdu Strany demokratického socialismu (PDS). Delegáti bilancovali výsledky 14 voleb v Německu v roce 2004 - zemských a komunálních, do Evropského parlamentu a volby spolkového prezidenta.
Projednali a schválili hlavní materiál "Za silnou PDS: sociálně, ale vší silou! - Jako socialistická strana v roce 2006 do Spolkového sněmu". Dále zvolili nové předsednictvo strany, delegáty na sjezd Strany evropské levice, členy spolkové finančně-revizní komise a členy komise pro stanovy strany.
Důležitými body jednání sjezdu byla i reforma strany a změny stanov.
(internetový server PDS)
Předsedou strany byl zvolen Lothar Bisky - hlas mu dalo 89.9% z 418 delegátů sjezdu; jen 35 hlasů bylo proti a pět se zdrželo. Polepšil si ve srovnání s červnem 2003 (78,2%), kdy vyměnil v rámci vnitrostranických bojů Gabi Zimmerovou. Šéfem strany už byl v letech 1993 - 2000. (Handelsblatt)
Bisky hrál na domácím hřišti - 1. zasedání se konalo v hale Caligari ve filmovém parku Babelsberg. Hned v sousedství je vysoká škola filmu, kde byl Bisky rektorem. (Thüringer Allgemeine)
Ve svém projevu umístil Bisky politiku PDS do magického trojúhelníku: protest a odpor, spolupráce s vládami a práce na vizi společnosti, která opustí kapitalismus. (Thüringer Allgemeine) Cílem je návrat do Spolkového sněmu v roce 2006. Ten je ale podle Biskyho možný jedině tehdy, když PDS ukončí své ideologické debaty a věnuje se konkrétní politice. Pokud se to nepodaří, odstoupí z předsednického místa. (Handelsblatt) Varoval před novým soubojem křídel. "Své politické protivníky musíme hledat mimo stranu", prohlásil a žádal rozhodný opoziční kurz k politice rudo-zelené koalice. "Bojujeme za změnu politické orientace", řekl. (Financial Times Deutschland) "Denuncující komunikace nám nepřinesla, kromě bolestivých obvinění a lidí, kteří se od PDS odvrátili, nic, ale vůbec nic, z čeho bych se mohl radovat", prohlásil Bisky. PDS musí být zase vnímána jako strana sociální otázky. (Berliner Zeitung)
Bisky kritizoval německou vládu, že chce vyhrát zápas o lokální výhody nízkými mzdami a daňovým dumpingem. "To, čemu říká Schröder 'vyhrnování rukávů', to přijde statisícům lidí jako 'práce za jedno euro' či jako tlak vykonávat jakoukoliv práci za jakoukoliv mzdu". Proti tomu staví PDS svou "Sociální agendu", k čemuž patří minimální důchod 800€, občanské pojištění, minimální mzda 1400€ a zkrácení pracovní doby. Bisky rovněž požadoval, aby byla plánovaná úprava pravidel pro podporu v nezaměstnanosti jednotná pro celé Německo - 400€. (Handelsblatt)
Bisky poukázal na běžnou praxi, že se v médiích srovnává extrémní pravice s PDS. "Takhle nakládat s našimi soudruhy nenechám. To je nanejvýš nepřístojné. ... je to nesnesitelná facka všem starším antifašistům v našich řadách", oznámil Bisky těm, kdo přežili koncentrační tábory nacistické diktatury. (Neues Deutschland)
Na sjezdu vystoupil i Gregor Gysi. Noviny Thüringer Allgemeine zaznamenaly, že před svým projevem odmítl tento 160 cm vysoký politik nabízený stupínek k řečnickému pultu, aby "zbytečně nebudil falešné iluze". Gysi by mohl mít v PDS jakoukoliv funkci, jenom kdyby chtěl. Nechal i otevřenou otázku, zda se zúčastní voleb v roce 2006. Bývalý šéf parlamentního klubu PDS zopakoval své stanovisko, že se o své kandidatuře rozhodne až v roce 2005. (Handelsblatt) Poukázal na své zdravotní problémy a na svou advokátní praxi. (Financial Times Deutschland)
Gysi řekl na adresu rudozelené vlády, že lidé neprotestovali proti Hartz IV proto, že nevěděli, o co jde. Naopak protestovali, protože přesně věděli, co ten zákon znamená. Gysi varoval společnost před opuštěním solidarity na špatném místě. Neroste rozpor mezi východem a západem, ale mezi těmi nahoře a těmi dole. (Thüringer Allgemeine)
Má-li být PDS v roce 2006 úspěšná, musí se podle Gysiho "vzepřít duchu doby" a musí položit na stůl proveditelné alternativy. "Jen pak bude mít PDS šanci, pokud se opravdu stane stranou německé jednoty". To ale musí bojovat proti všem druhům diskriminace. Navíc musí vzít PDS na vědomí, že 14 let po německém znovusjednocení je "její akceptance na Západě extrémně neuspokojivá" a že by toto vakuum mohlo být vyplněno nově se formující levicovou stranou. "Chceme spolupracovat, takový signál bychom měli vyslat". (Handelsblatt) Gysi dále na adresu PDS připomněl, že "její další existence stále ještě není zajištěna". (Berliner Zeitung)
... Stranická základna slavila comeback své superhvězdy. Opatrný Mesiáš sice nic neslíbil, ale bralo se za hotovou věc, že chce stranu vrátit do Spolkového sněmu. ... Poprvé se Gregor Gysi stáhl z politiky v říjnu 2000 na sjezdu PDS v Münsteru. Tehdy ho napálily zabedněné hlavy ve straně. ... Podruhé oznámil odchod v srpnu 2002. Nastartovala to aféra s bonusovými mílemi: Gysi přiznal, že použil soukromě bonusové míle získané za služební lety s Lufthansou. Jeho odchod překvapil stejně veřejnost jako vedení strany. ... Abstinence trvala dva roky. V neděli stál Gysi zase u řečnického pultu na sjezdu PDS - poprvé za pět let. Bylo to opatrné přiblížení se hvězdy stranické základně. Strana ho nutně potřebuje. Bez známé tváře se návrat do Spolkového sněmu sotva podaří. ... Je jediný, kdo dokáže strhnout sjezd strany a rozpoutat emoce. Do něj si členská základna promítá své touhy a naděje. Proto bude po každém odchodu přijat znovu s otevřenou náručí. (Spiegel Online)
Na sjezdu vystoupil i Kurt Goldstein, čestný předseda Mezinárodního osvětimského výboru, a to právě ve chvíli, kdy Bisky odešel z jednání naproti pravicovým extremistům, kteří uspořádali v Postupimi demonstrativní pochod. Goldstein varoval delegáty před souvislostí sociální demontáže a rostoucí sociální demagogie, které podlehnou nejprve mladí. "Na nás už nefunguje ani revize historie, ani mentalita tlusté čáry". (Neues Deutschland)
Zvláštní diskuse se vedla ve věci vedení volební kampaně do Spolkového sněmu. Bisky nechtěl rozhodnutí uspěchat, ale Gregor Gysi byl jiného názoru. Nakonec bylo rozhodnuto, že kampaň povede Bodo Ramelow z Duryňska, který se stal i členem předsednictva. Ještě v předvečer sjezdu připravil Ramelow společně s Biskym studii, podle níž odporuje Hartz IV v sedmi bodech platné ústavě. Ramelow je excelentní řečník se silným tahem na bránu. (Thüringer Allgemeine)
Delegáti schválili Rezoluci k 60. výročí osvobození od fašismu, která nejen zmiňuje sílící pravicový extrémismus, ale i jeho příčiny, mj. "antikomunismus jako ideologický a politický prostředek prosazování antisociální, antidemokratické, neoliberální politiky". Veřejnosti může být 8. květen podsouván "do vědomí spíše jako den porážky a jako tragédie pro Německo", znovu se může objevit "tradice ohlupování lidu" srovnáváním NPD a PDS. (Neues Deutschland)
Sjezd strany odmítl velkou většinou alternativní návrh stranické levice, podle nějž by se měla PDS soustředit na roli opozice. Zástupci komunistické platformy si stěžovali, že PDS svou účastí na vládách postupně ztrácí na důvěře. Ve vládě je PDS nucena prosazovat reformu trhu práce Hartz IV, a tak se podílet na sociální demontáži. (Handelsblatt) Sahra Wagenknechtová, představitelka komunistické platformy, to kritizovala takto: "Nelze být na spolkové úrovni v opozici a na zemské úrovni prosazovat politiku proti sociální demontáži". (Financial Times Deutschland) Jindy slovně výřečná Wagenknechtová se ale tentokrát držela nápadně zdrženlivě. (Berliner Zeitung)
Sjezd PDS také odmítl návrh evropské ústavy, protože v ní není dostatečně zakotveno občanského řešení konfliktů. "Naše NE EU-ústavě ovšem nemění nic na naší politice 'Více Evropy'", řekl Bisky. Spolková poslankyně Petra Pau se pak ve svém projevu přimlouvala za referendum k evropské ústavě. (Financial Times Deutschland)
Na závěr sjezdu Bisky řekl, že se mu zdají být personálně a obsahově nastaveny výhybky tak, aby se mohla dostat PDS v roce 2006 do Spolkového sněmu jako klub. A v roce 2006 půjde podle Biskyho, který rád cituje klasiky, o "bytí či nebytí" PDS. (Berliner Zeitung)
Bisky posílil jako šéf strany, miláček Gysi se usmířil s členskou základnou a komunistická platforma byla izolována. PDS se prezentuje jako rozhodná, reálně politická a v principu na vládu připravená. Věří, že nadějně zakotvila ve "strategickém trjúhelníku" mezi populistickým protestem, vládní odpovědností a systémovou transformací. Bude to ale stačit, aby se v roce 2006 vrátila do Spolkového sněmu? (Frankfurter Rundschau)
Z německých médií (1. 11. 2004) výběr připravil a přeložil Milan Neubert, 2. 11. 2004