logo SDS
Dnešní datum: 14. 12. 2019   | Hlavní stránka | Tématické skupiny | Seznam rubrik | Download |  
zelené návěští   Hlavní menu zelený nadpis
Hlavní stránka
Kdo jsme - něco o SDS
Stanoviska SDS
Tiskové zprávy SDS
International
Staré stránky SDS

Ankety
Download
TOP 50
Tématické skupiny
Seznam rubrik (témat)

červené návěští   Rubriky červený nadpis

zelené návěští   Čtenář zelený nadpis

Jméno (přezdívka)
Heslo


Úprava osobního účtu

červené návěští   Evropská levice červený nadpis


Na web SEL

Manifest SEL
Čtěte o SEL u nás


zelené návěští   Nejčtenějąí/rok zelený nadpis
Nový web SDS
(11. 02. 2019, 535x)

V jaké kondici je naąe ąkolství? (Politické spektrum s účastí SDS).
(25. 01. 2019, 531x)

K situaci ve Venezuele
(25. 01. 2019, 488x)

Snaha činských komunistů o vlastní cestu má podporu české levice
(18. 01. 2019, 444x)


červené návěští   SDS červený nadpis
Strana demokratického socialismu
Přípotoční 869/19
101 00 Praha 10
Návątěvy po předchozí dohodě
tel.:
(420) 608 630 506
(420) 608 181 054
(420) 728 074 253 (nejlépe SMS)
Bankovní spojení - transparentní účet pro příjem darů: 2101181284/2010
Případné dárce žľádáme, aby ve "zprávě pro příjemce" uvedli účel daru, např.: "příspěvek na činnost SDS" a identifikovali se jménem a příjmením. Děkujeme.
secret@sds.cz
(c) SDS

Kanál RSS

TOPlist

zelené návěští   Interní statistika zelený nadpis
Denni
Max. 51
Prům. 37.2
21 denni
Max. 1648
Prům. 492.5

Nyní si čte web : 81 uživ.

02. Články, statě, projevy

* Lafontainismus

Vydáno dne 15. 07. 2009 (4425 přečtení)

André Brie byl do letošních eurovoleb poslancem Evropského parlamentu za německou LEVICI, patří k jejím čelným ideologům a stratégům. Proto vzbudilo jistou pozornost již to, že nebyl (podobně jako většina dalších europoslanců této strany) zvolen na kandidátku pro eurovolby. Nejvíce rozruchu však způsobil jeho článek v listu Der Spiegel, kde se kriticky vyjádřil ke stylu vedení strany (a zejména Lafontaina). Článek vyvolal řadu diskusí, na bázi názorů se ustavil adokoce další platforma v rámci LEVICE (Fórum demokratického socialismu) a média začala spekulovat o možnosti rozkladu strany ("přání otcem myšlenky", chce se říci).

Poté, co získal prince Contiho na stranu povstání proti francouzskému trůnu, napsal kardinál de Retz, jeden z nejnadanějších politických manipulátorů 17. století, do svých memoárů: "Potřeboval jsem jen jméno, abych dal život tomu, co by bez jména zůstalo jen přeludem." Ostatně tento velmistr protibourbonských intrik napsal také dosti příkrý soud: "Nevěděl bych, jak Vám ho lépe popsat, než říci: Tento stranický vůdce byl nula; protože byl rodem princ, hodil se k násobení  Tolik o jeho významu pro veřejnost." *1

Německé LEVICI (stojící mimo sociální demokracii a Zelené a nalevo od nich), byl bezpochyby Oskarem Lafontainem "dán život", který by bez něho neměla. Ve srovnání není třeba dále pokračovat. Ale Lafontaine LEVICI sčítal, násobil a tam, kde ji i dělil, zabránil většinou rozchodu. Je nesporným stranickým vůdcem. Když byl ještě v SPD, popsal svůj styl vedení (ve srovnání se stylem Willyho Brandta) takto: "On řídil stranu náznaky, kdežto já jsem řekl: Tohle teď uděláme takhle!" Tento styl se přinesl i do strany LEVICE, která kvůli němu naříká, ale má poprvé skutečné strategické a politické vedení. Bez Lafontaina by tato strana neexistovala, ale jeho dominance má také svou odvrácenou tvář. Jeho silné stránky se stávají slabinou strany LEVICE tehdy, když se plně spolehne na jeho vedení. Je zcela otevřené, zda LEVICE přežije jeho mandát.  

Na východě Německa se sice v devadesátých letech stala PDS masovou stranou, která byla na úrovni spolkových zemí rovnocenným volebním soupeřem CDU a SPD, ale v západním Německu byla zcela neschopná získat "milionek" hlasů, který si přál Gregor Gysi r. 1990. Při spolkových volbách roku 2002 dokonce jednoznačně nedokázala překonat pětiprocentní hranici, ačkoliv již od poloviny devadesátých let zde byl měřitelný potenciál kolem 10% levicových hlasů. WASG (Volební alternativa za práci a sociální spravedlnost), která vznikla na západě jako reakce na Agendu 2010, se také sama neviděla jako alternativa k SPD, ale jednoznačně k PDS. Teprve Lafontainovo prohlášení, že bude kandidovat jen tehdy, budou-li PDS a WASG postupovat společně, donutilo oba sourozence s podobným postavením v průzkumech ke spojení.

Časový tlak před spolkovými volbami 2005 byl pro Lafontaina mocným nástrojem, jak spojit to, co k sobě patřilo, ale nechtělo tak docela být společně. Ale na důkladnou diskusi o cílech a pracovním metodách bylo třeba rezignovat, nejen protože by byla stála čas, ale také proto, že by byla mohla ukázat rozdíly, a ohrozit tak výstavbu strany. Proto bylo místo důkladného procesu vyjasňování programu přijato jen několik zásadních programových bodů, a volební souboj s politickými protivníky nahradil  vnitřní zápas o strategický profil. Rychlý, a jak se brzy ukázalo, také povrchní, proces sjednocení si vyžádal svou cenu. Socialistická levice, která má mít budoucnost, totiž potřebuje trvalé sebekritické vypořádávání se s krachem socialistické diktatury, chce-li se etablovat v demokratickém pluralismu. Rezignace na tuto diskusi posiluje tendence, které by nakonec přivedly levicovou stranu k neschopnosti politicky působit. Prázdné ideologické fundamentalismy se snad dobře vyjímají na plakátech, ale konkrétní debatu např. o  budoucnosti sociálního státu nebo o budoucnosti Afghánistánu po stažení bundeswehru nemohou nahradit, a to ani z pohledu voliče.

Vnitrostranické porozumění se dnes rozpadá do nesčetných kroužků, které debatují převážně uvnitř, nikoliv ale v rámci celé strany a už vůbec ne se společností a s politickými protivníky. Nic z toho necharakterizuje LEVICI jako celek, ale jde už o víc, než o pouhé tendence. Strana by potřebovala  vážnou diskusi o strategických cílech právě tak, jako spojence k dosažení těchto cílů, ale místo toho dominují teorie o zradě a spiknutí, prázdná rozdělování na levici a pravici, dělení podle hrubého vzoru přítel-nepřítel. Obzvlášť absurdním příkladem byl dodnes oficiálně nepopřený, klasicky antisemitský výklad březnového házení vejci po Lafontainovi ve Frankfurtu, za nímž snad pro mnohé divže nestál Mossad. *2 Člověk by k tomu rád slyšel jasné slovo od vedení strany, ale nepřeslechnutelné je zatím pouze mlčení.

Lafontaine sám dokázal to, že je to prakticky skoro on jediný, kdo reprezentuje celou stranu, ačkoliv sdílí své funkce s Lotharem Bisky a Gregorem Gysi. Ve stranických bojích zkušení bývalí sociální demokraté, kteří za ním stojí, přitom mají značný náskok před východoněmeckými straníky. My jsme se v PDS probojovali k levicovému pluralismu, jakkoliv jsem kulturně byli stále do jisté míry formováni svým původem z SED. Ne tak početní, tím ale hlasitější někdejší členové komunistických skupinek ze západního Německa sice nemají také právě vysloveně demoatické tradice, ale zato výtečné zkušenosti z boje o majorizaci jiných organizací.

Pro východoněmecké členy a zemské organizace by bylo dobře, aby vystupovali s nenahraditelnou zkušeností z rozchodu se stranickým komunismem. Zážitek epochálního selhání světové ideologie a jediné úspěšné revoluce v německých dějinách dávají nesmírné šance. Od západoněmeckých lenů potřebuje strana, aby přemýšleli o radikalizovaných potřebách odborů a aby uplatnili bohatství zkušeností z velkých hnutí osmdesátých let, kdy se z menšinových názorů stávala většinová stanoviska. Jen tak je možné řešit základní problém demokratické levicově socialistické politiky: na jedn straně nabízet skutečné společenskopolitické alternativy, samostatně a nalevo od sociální demokracie, na druhé straně být schopni realistické politiky. Nedokáže-li to první, bude levicová strana zbytečná, bude-li ignorovat to druhé, politicky se izoluje, protože si tak odcizí ve všedním životě mnoho svých voličů.

Stratég, reformátor, realista

Skutečně, Oskar Lafontaine nepotřebuje program. Má svůj program, sám je programem. Lafontaine je v mimořádné míře schopen populárně vyjadřovat své myšlenky v projevech a knihách, občas i populisticky. Byl ale také ochoten k nepopulárnímu, tam kde byl přesvědčen, že je to správné. V procesu německo-německého sjednocení vsadil svými dobře hospodářsky a finančně-politicky zdůvodněnými varováními správně do hry své vlastní šance na vládnutí. Jako ministr financí Schröderovy vlády se zasazoval o ty alternativy finanční politiky, jejichž uskutečnění v evropském a globálním měřítku by maximální možnou měrou zabránilo dnešní finanční a hospodářské krizi, a to přesto, že v té době byly v SPD, v bulvárních médiích a v Evropě všechno jiné než schopné získat většinu.

V jeho politickém životě, stranických projevech a knihách je možné objevit po desetiletí platné politické a obsahové konstanty, populární, ale ostře vyargumentované analýzy. Stále znovu nacházíme požadavek na změnu politiky místo pouhé změny vlády, trvalou kritiku zbrojení a NATO, vypořádání se s globálním kasinovým kapitalismem a stále znovu trvání na sociální spravedlnosti. také jsou ale v jeho politických pozicích, především po jeho odchodu z funcke předsedy SPD a ministra financí a přechodu k levici, nevysvětlitelné zlomy.

Ve své knize "Srdce buší nalevo", která byla napsána po odstoupení z předsednictví SPD, zdůvodňuje své odmítnutí spolupráce s PDS na spolkové úrovni v r. 1998 obsahově: "PDS odmítala Euro. Doporučení hospodářské a měnové unie neboli eura bylo ale podstatnou součástí naší evropské politiky. PDS měla kritický vztah k NATO. Souhlas s NATO byl ale ústřední součástí naší bezpečnostní politiky. Hospodářské a sociálně-politické požadavky PDS prostě a jednoduše nebyly financovatelné." Mezitím ovšem Lafontain tyto požadavky kompletně převzal. A ten, kdo by se dnes chtě odvolávat na pozice v evropské politice, které vyložil předseda strany LEVICE po spolkových volbách 2005 ve své knize "Politika pro všechny", nikdy by nemohl na essenském sjezdu LEVICE docílit zvolení na kandidátku pro eurovolby. Přinejmenším zmizely ve vřavě tyto věty, hodné zamyšlení a polemiky, a plně v kontinuitě s Lafontasinovými přesvědčeními: "Budoucnost Německa leží v Evropě. Především v zahraniční a bezpečnostní politice a v politic hospodářské musí Evropa stále silněji spolupracovat a uplatňovat ve světě své zájmy. Spolupráce bez ohledu na hranice je odpovědí na globalizaci. Proti ztrátě suverenity na národní úrovni stojí zvětšená možnost působit na evropské úrovni."

Kde dnes zůstal reformátor a realista Lafontaine? Proč už se nezasazuje za věci, které ještě zdaleka ne tak dávno považoval za správné a důležité? Proč v jím vedené straně nevystupuje proti renesanci myšlení přítel-nepřítel ten, kdo v r. 1988 z dobrých důvodů napsal: "Politika, která seskupuje lidi jako "přátele-nepřátele", odporuje modelu politiky demokratické levice, která sází vždy na solidaritu, na to co je společné"? Proč připustí, aby byli jinak smýšlející vytěsňováni a trestáni? Nebere tento kulturní úpadek na vědomí, snad ho vůbec nezajímá. Vždyť místo získávají jen ti, kteří vystupují jako jeho vazalové, ale kteří používají v mocenských hrátkách a bojích o pozice jen Lafontainovu autoritu, nikoliv jeho programovou koncepci. Pro objasnění je možné vzpomenout na onoho sárského sociálního demokrata, jehož cituje Joachim Hell ve své biografii Lafontaina: "Můj krámek, tak říká Lafontaine sárské SPD, a jeden straník pobaveně dodává: On si drží předsednictvo jen proto, že je to ve Stanovách". Drží si snad Lafontaine teď celou stranu?

Jednou z jeho silných stránek vždy bylo, že měl nezaměnitelné postoje, a využíval je strategicky, politicky i osobně: tak tomu bylo v mírovém a protiatomovém hnutí v 80. letech, pak během kritiky globalizace v devadesátých letech, i sociálních protestů proti Agendě 2010. To určuje také dnes jeho vynikající roli ve strane LEVICE. Je jejím jediným stratégem, v této chvíli je její strategií. Ale jinak než kdysi v SPD se dnes fakticky setkává s politickým protestním projektem.

Všechna moc vychází z volebního úspěchu - ale více jak 10 až 13 procent nemůže levicová strana v Německu získat, a ani to ne natrvalo. Projekt společenskopolitické změny, mezi jehož průkopníky Lafontaine v rámci rudo-zelené koalice patřil, potřebuje společenskou a pak také politickou většinu. Z boje proti SPD a  Zeleným se musí stát právě boj o ně. To si bude vyžadovat od levicové strany enormní změny. Je otevřenou otázkou, zda je jich schopna. Otevřené je také, jakou roli přitom bude hrát Lafontaine. Jeho schopnost měnit strategii by neměla být podceňována, bez ohledu na jeho rozchod s SPD a nepřátelský postoj mnoha členů SPD k jeho osobě. Ale bez velké většiny ve straně LEVICE pro novou strategii, která by byla postavena na výsledcích dosažených v neposlední řadě Lafontainem a využívala jich pro nové cíle, a bez jeho vedení, které by takový kurs prosazovalo, to nepůjde.

Že by takto chápané nové vědomí bylo v téměř každém ohledu obtížné, a že i pro LEVICI by to byl  odvážný a sotva neproblematický krok, o tom není sporu. Že v této sociálně tak nebezpečně rozpolcené společnosti jde o nutnost, a to spíše dnes než zítra, to je z levicového pohledu právě tak bez diskuse. S pohledem na rok 2013 musí být dnes karty zamíchány znovu.

Přeložil -jh-

André Brie, originál
http://www.spiegel.de/spiegel/0,1518,629282,00.html

DER SPIEGEL 24/2009 z 08.06.2009, str. 40

Poznámky překladatele

*1 Jean François Paul de Gondi, kardinál de Retz (1613-1679) a Armand de Bourbon, princ de Conti, vévoda z Bouillonu (1629-1666) patřili k vůdčím postavám povstání Frondy proti nezletilému Ludvíku XiV.

*2 Na velkém společném mítinku levice ve Frankfurtu n. Mohanem byl 28. 3. 2009 O. Lafontaine (závěrečný řečník) napaden vržením několika vajec a jablek, pomocí megafonů se mu část účastníků (z tzv. "černé kolony" nebo "proti-německé levice") snažila zabránit v projevu (neúspěšně). Představitel dolnosaské LEVICE Dieter Dehme (jeden z nejdůležitějších "Lafontainových lidí" ve straně) zveřejnil odsuzující prohlášení, v němž spojil s incidentem vládu Izraele. Toto prohlášení bylo záhy staženo. Incident na YouTube můžete vidět zde http://www.youtube.com/watch?v=FariNHkfr0k , bližší podrobnosti k incidentu, včetně staženého Dehmova textu http://www.chris-sedlmair.de/news/index.php?option=com_content&task=view&id=26&Itemid=56

*3 Text byl zveřejněn na webu A. Brie již před eurovolbami, 25. května http://www.andrebrie.de/europa/dok/2009/20090525_Lafontaine_Spiegel.pdf

 

 


Související články:
(EU - země: Německo)

Za Lotharem Bisky (14.08.2013)
Informace z Německa (28.05.2010)
Další úspěch německé Levice (10.05.2010)
Volby v Německu - úspěch LEVICE, ale vítězství pravice? (27.09.2009)
Nepodstatné volby v Německu (07.09.2009)
Úspěch německé LEVICE (02.09.2009)
The Missing Split in the German Left Party (15.07.2009)
Levice: rozkol, který se nekonal (15.07.2009)
Aktuálně: Bisky a Lafontaine znovu předsedy německé LEVICE (24.05.2008)
Tato sociální demokracie je už jen slupka (26.02.2008)
Za útoky na levici jsou také její vlastní selhání (18.02.2008)
K zemským volbám v německých Brémách (14.05.2007)
Jakou levici potřebujeme (06.02.2006)
Úspěch levice na regionální konferenci WASG v Berlíně (16.12.2005)
Müntefering kritizuje ukecané soudruhy (05.11.2005)
Velká koalice pod vedením Angely Merkelové brání změně politiky (12.10.2005)
Zveřejněny konečné výsledky voleb v Německu (08.10.2005)
Německé volby 2005 - mnoho povyku pro nic? (05.10.2005)
Příští vláda? Stále není nic jisté (05.10.2005)
Poselství německých voleb (19.09.2005)
„Jde jen o něj“ (11.09.2005)
Levicová strana táhne do boje proti „koalici všech stran“ (01.09.2005)
Marnotratný levičák a sjezd Levicové strany (28.08.2005)
Lafontaine se cítí být dědicem Brandta (11.08.2005)
Wowereit trvá na rudo-rudé vizi (07.08.2005)
Německá PDS si změnila jméno na Levicovou stranu (18.07.2005)
PDS se přejmenovala na Levicovou stranu (17.07.2005)
Levicový blok si dále polepšuje (16.07.2005)
Členové WASG hlasují pro blok s PDS (15.07.2005)
PDS Sasko se přejmenovala na „Levicovou stranu“ (11.07.2005)
Rozhovor s Katjou Kipping (PDS) (05.07.2005)
Schröderova vláda nezískala důvěru, cesta k volbám otevřena (01.07.2005)
Do SPD se vrátila dialektika (29.06.2005)
Německá radikální levice před volbami (26.06.2005)
Lafontaine doufá, Gysi se obává (19.06.2005)
Lothar Bisky a Klaus Ernst vyhlašují: (16.06.2005)
PDS spolu s Lafontainem (13.06.2005)
Trauma USPD (02.06.2005)
Problematický vztah (01.06.2005)
Bisky: Před námi je "osudová volba" (29.05.2005)
K debatě o levicovém volebním bloku (29.05.2005)
PDS se radí o spolupráci s WASG (28.05.2005)
Náhoda, nutnost nebo prostě jen historická šance pro levici? (25.05.2005)
Schröderův kritik Lafontaine odchází na protest z SPD (24.05.2005)
V Německu padla bašta SPD (23.05.2005)
Německo se rozhodlo pro „Den osvobození“, rány ale mokvají (27.04.2005)
Odpadlíci od SPD a PDS se rozhodli založit stranu (24.11.2004)
PDS zahájila v Postupimi svůj 9. sjezd strany (02.11.2004)

[Akt. známka (jako ve škole): 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5

Celý článek | Autor: André Brie | Počet komentářů: 7 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

červené návěští   Hlavní zprávy červený nadpis

zelené návěští   Novinky zelený nadpis
16.04.2018: Letní univerzita Evropské levice 2018
Letní univerzita EL se koná ve dnech 11. aľ 15. července 2018 ve Vídni pod mottem "Dialog pro pokrok v Evropě. 200 let od narození Karla Marxe, 100 let od konce 1. světové války. Bliľąí informace o účastnickém poplatku a registrační formulář jsou k dispozici na stránkách Evropské levice.

16.06.2017: Opět útoky spamovacích robotů
Doąlo k opakovaným útokům robotů sázejících do komentářů texty s podivnými "inzeráty" (podle vąech známek činskými). Jen poslední dvě dávky představovaly více neľ 200 těchto pseudokomentářů, které maľeme.

16.06.2017: Někdo/něco zde krade ľ a ą?
V uplynulých dnech doąlo k technické závadě, v jejímľ důsledku se "beze stop" z některých článků (ale i z větąiny komentářů) ztratila vąechna písmena "ľ" a "ą" (nebo jenom jejich část). Za závadu se omlouváme a na jejím odstranění pracujeme (zatím pátráním po příčině).

09.05.2017: Pietní akt na Oląanech
Jako kaľdoročně, i letos poloľila 9. 5. v 9 hodin delegace zástupců CV SDS a výboru praľské organizace SDS květiny k památníku padlých rudoarmějců na oląanském hřbitově. Při té přileľitosti jsme pietně vzpomněli i padlých daląích armád (včetně československé), kteří jsou na Oląanech uloľeni.

červené návěští   Anketa červený nadpis
V současnosti rozvířil hladinu návrh přijmout do ČR 50 syrských válečných sirotků. Co si o něm myslíte?

V Sýrii ani ľádní váleční sirotci nejsou.
291 (291 hl.)
Nebrat! Jeątě by nás podřezávali.
286 (286 hl.)
Konečně někdo uvaľující lidsky.
253 (253 hl.)
A» se kaľdý stará o sebe, nic nám do nich není.
237 (237 hl.)
Je to sice politikum, ale krok správným směrem.
415 (415 hl.)
Raději bychom měli zvýąit svou ostudně nízkou rozvojovou pomoc.
255 (255 hl.)
Prohnilý humanismus !!
198 (198 hl.)

Celkem hlasovalo: 1935


zelené návěští   Vyhledávání zelený nadpis


na nových stránkách

Rozšířené vyhledávání
Tématické skupiny
Seznam autorů


Google

web
sds.cz
blisty.cz
bbc.co.uk

zelené návěští   Vaąe komentáře zelený nadpis
[15.05.2018 19:15:23]
josef mikovec
Bohumír ©meral - Mučedník ztracených a vysněných příleľitostí http://www.novarepublika.cz/2018/0 5/frantisek-ferdinand-s ...

[15.05.2018 18:54:53]
josef mikovec
Zde jest zkuąební kámen, na němľ se dokáľe, zdali jsme opravdu v dost zralí, dost socialističtí, abychom opravdu stali se v Rako ...

[21.03.2018 17:10:12]
n
Snad se něco doví,!

[19.11.2016 10:28:45]
l&s
Doplnění k Peroutkovi - Zemanův projev byl míněn dobře, bohuľel se v něm dopustil dehonestujícího přeąlapu, kdyľ prohlásil, ľe Per ...

[27.02.2016 10:01:56]
l&s
Článek pana Bělohradského není k dispozici, tak jen pár postřehů k této stati. Paní Neudorflová sice správně píše, že je chyba, k ...

[28.10.2015 09:08:14]
-ik
Dobrý den pane ©lemendo! To, co jste napsal, je konstatování stavu. A co navrhujete jako pokus o naznačení cesty? Já mysl ...

[04.09.2015 14:20:12]
n
Samozřejmě, ľe jiľ těąím na shromáľdění, jako posledně na Václaváku. Doufám, ľe nebude chybět pán ©afr, kterého tímto srdečně zvu. ...

[13.08.2015 13:11:01]
n
SDS leží v žaludku tomu zoufalému tapetáři, takže je moc známá a okolí se musí postarat o její prosazení. Prohra s US a tím i se s ...

[13.08.2015 01:44:03]
-ik
Jestli že se mi zdá, že militantní skupiny dosahují lepších výsledků, měl byc se podívat na sebe, zda nepracuji špatně. Oni mohou ...

[08.06.2015 21:05:37]
-ik
"význam evropské levice pro vývoj ve světě a její podíl na jeho spoluutváření (globalizace, přenos zkušeností z jiných čá ...

[25.05.2015 14:58:27]
n
Lidstvo v rozvinutých zemích a tím myslím i naąi zemi, jiľ dosáhli hranic daląího materiálního pokroku a jeho daląí zvyąování je n ...

[25.05.2015 08:21:23]
l&s
"Proč se myšlenka lidové fronty boje proti fašismu prosadila v našem hnutí, až když bylo fakticky pozdě? Bylo vůbec možné, ab ...

[13.05.2015 09:45:10]
Milan Neubert
-iku, napsal jste víc věcí, s řadou souhlasím. Jednu námitku ale mám: dospěli jsme k závěru, že virtuální diskuse na webu nebo na ...

[10.05.2015 23:25:51]
-ik
Mám pocit, pane Neuberte, že jste se o kontakt s lidmi ani moc nesnažil. Diskuse na stránkách SDS je nulová. A i v minulosti jst ...

[06.05.2015 10:38:48]
n
Vítám tapetáře. Čest tvoji práci. Podle množství zbytečné práce opravdu stojíš ...


Teze programu SDS
Teze programu SDS

Tyto stránky byly vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS.