V Německu padla bašta SPD

Když se včera v šest večer zavřely volební místnosti a když se začalo se sčítáním hlasů, byly zveřejněny první odhady volebních výsledků. Podle nich spadla SPD z 43% v roce 2000 na 37% a procento ztratili i Zelení. Pár minut poté vystoupil v centrále SPD její předseda Franz Müntefering a před svými šokovanými spolustraníky prohlásil, že je třeba „bez hektiky, ale rychle“ začít připravovat nové volby do Spolkového sněmu, které se měly konat původně v září 2006.  V osm hodin pak na tiskové konferenci sdělil kancléř Schröder: „Hořkým volebním výsledkem mé strany v Severním Porýní - Vestfálsku je zpochybněn politický základ naší práce“ a dodal, že pro pokračování jeho reforem je nepostradatelná jasná většinová podpora ze strany Němců. A že proto považuje za svou povinnost a odpovědnost zahájit cestu k novým volbám. Pro většinu Čechů bude tahle zpráva docela určitě zprávou z úplně jiného světa

Jak vlastně zatím volební výsledky vypadají? Voleb se zúčastnilo 63,0% voličů (+6,3% oproti roku 2000). Zvítězili křesťanští demokraté se 44,8% (+7,8%), SPD je za nimi se ziskem 37,1% (-5,7%). Ztratili svobodní demokraté (FDP) i Zelení. FDP získala 6,2% (-3,6%) a Zelení 6,2% (-0,9%). Jedno procento získala Strana demokratického socialismu (PDS) a Národně demokratická strana Německa (NPD), přičemž nedávno konstituovaná strana Volební alternativa práce a sociální spravedlnosti (WASG) dostala od voličů 2,2% hlasů.

Šestiprocentní ztráta SPD je v německých podmínkách značná, ale šokující rozhodnutí není výsledkem nějakého povolebního emocionálního selhání. Kancléř Schröder řešil v poslední době značné dilema: na jednu stranu nemohl odložit reformní kurs, protože by tím svou politiku sám prohlásil za pochybenou - na straně druhé se mu jeho vlastní strana začala pod rukama drolit (včetně vzniku WASG), a to je poslední, co mohl potřebovat. Ještě by se ve vnitrostranickém boji mohl objevit lepší kandidát na volebního lídra, než je on sám! Nastoupenou cestu k novým volbám lze tedy chápat i jako společenské a stranické referendum o Schröderově politice reforem.

Stranický šéf Müntefering také přiznal, že dalším důvodem rozhodnutí vedení SPD vyvolat předčasné volby je i rozdílnost stranických většin ve Spolkovém sněmu a ve Spolkové radě, která je vlastně komorou zástupců jednotlivých zemí. V té panuje koalice CDU/CSU a může bránit přijetí zákonů, které vyžadují souhlas druhé komory Německého parlamentu.

Rozhodnutí o předčasných volbách nepochybně ovlivní volební scénáře všech politických stran. Hodně se asi dotkne strategie německé Strany demokratického socialismu, která se chystala na volby v roce 2006 jako na rozhodující okamžik své politické existence. Pokud by podruhé nepřekročila 5%-ní hranici do Spolkového sněmu, mohla by jí hrozit rychlá dezintegrace.

První reakce na informaci o navrženém zkrácení volebního období přijala PDS formálně s radostí. Předseda Lothar Bisky k tomu řekl, že je optimistou, pokud jde o návrat PDS do Spolkového sněmu, a vyslovil se pro to, aby se volebním lídrem PDS stal Gregor Gysi. I ten předčasné volby přivítal a veřejně slíbil, že se v průběhu dalších dní rozhodne, zda by funkci volebního lídra přijal. Oproti situaci na 9. sjezdu PDS v Postupimi se zdá, že se Gysiho comeback uspíší.

Jedinou stranou, pro kterou může být přiblížení voleb nepříjemné, je nově vzniklá strana WASG. Ta totiž nepochybně počítala s tím, že bude mít na svůj rozjezd do voleb celých patnáct měsíců. Cesta zpátky k SPD už asi možná není a cesta od 2% v Severním Porýní - Vestfálsku k 5% na spolkové úrovni bude určitě dlouhá. Ve hře však zůstává možnost dosud odmítané spolupráce s PDS, které se brání i organizace PDS v západních německých zemích. Otevřená kandidátka PDS na západě by mohla být přijatelným řešením.

Milan Neubert, 23. 5. 2005